zrovna vcera vecer nez jsem sla spat si rikam, ze se uz asi mesic nestalo nic hodne vyjimecneho, i kdyz kazdy den prinasi krasne nezapomenutelne zazitky, jsem uz zvykla, ze sem tam se stane neco jeste vic krasnejseiho a nezapomenutelneho.
rano jsem se pomalinku probouzela za doprovodu kohoutiho zpevu a kdyz uz jsem byla skoro probuzena prisel mango, hladil me po tvari a septal mi ze je cas se vydat na cestu za nakupem durianu a dalsimi ovocnymi pochoutkami.. a tak jsem v radostnem ocekavani durianove snidane vkrocila do noveho dne, slunicko jeste spinkalo, kdyz jsme se zanedlouho vydali nasim autickem do cairns, pro nase ovoce vezdejsi
mango ridil a ja sledovala probouzejici se den, v cele sve krase, a dnes to bylo vyjimecne uzasne umelecke dilo, mraky pluli velice nizko nad zemi, a sem tam bylo mlhavo, a nektere mracky byli snehove bile a dlouho to netrvalo a z podmraku vykouklo slunicko a jeste celou tu nahderu umocnilo. obdivovala jsem celou cestu nejenom krasny nebe ale i zemi, jeji stavnatou tropickou zelen, australskou savanu a pak destovy les, hory a doly, a nez jsem se nadala, zaparkovali jsme kousilinek od trhu a sli jsme si koupit od roberta super vyborny pdpultovy durianky. mel pro nas dva, pekne velky a vonavy.
hned vedle u roberta prodava mlady muz nejake "zdrave" sladkosti a ten nas taky vzdy s usmevem vita, a dnes nam rekl, ze je to nadhera nas sledovat, s jakou radosti a nadsenim si prohlizime a kupujeme nase duriany, a ze je na nas videt, ze jsme to co jime, on vi, ze se zivime jenom ovocem. chvili jsme s nim prijemne poklabosili a pak mi mango rekl kde se sejdeme s nasi durianove snidani a sel ten druhy velky durian odnest do auta, ja jsem se rozhlizela kde je volne misto na sezeni, a ehle, koho nevidim, teda spis vidim, naseho oz kamarada premi. s radosti jsme se objali, a on se mi pak hned chlubil, ze ma taky jeden podpultovej durian od roberta, a i kdyz je mu neco pres sedesat, vypada jako hodne stastny dite. tak jsme durianove klabosili a za momentik se k nam pridal mango, taky mel radost ze vidi sveho dlouhodobeho kamarada, ktery vcera priletel z nejsevernejsiho ostrova australe, kde bydli a obcas prileti na chvili do cairns, no nevideli jsme ho pres mesic a uz se nam po nem styskalo. on je taky uz spoustu let zamilovany do ovoce a ovocem se zivi. a jak tam tak stojime a zive si povidame, pridal se k nam premiho kamarad, ktery na tom nejsevernejsim ostrove od narozeni zije. uz z dalky se na nas usmival a jeho usmev se jeste vic umocnil, kdyz k nam dosel a premi nas vzajemne predstavil. za chvilku jsme se rozesli a my s mangem jsme se pustili s velkou chuti do vyborneho durianu. pak jsme se vydali za nakupem dasliho ovoce a nakonec jsme jeste prikoupili dasli durianve skvosty a jeden velikanskej jsme otevreli, ze jeste trochu s nej posnidame
a jak tak uz pdruhy snidame dalsi bozsky duiran, pridal se k nam ten ostrovan, jeho jmeno si zatim nepamatuju. taky mel obrovskej durian a taky si na nem nadsene pochutnaval, a pri tom jsme si povidali s timto zivotaplneho muzem stredniho veku, a on nam sdelil taky s velkym nadsenim, ze jeste pred trema mesicema mel velkou nadvahu, a ze ho premi inspiroval k ovocne zivotosprave, a taky se hned do ni pustil, a uz za tri mesice, jak jsme s magem jasne videli, schodil vsechny nadbytecny kilogramy, a ze se citi jako znovozrozeny a je mu krasne jak na tele tak na dusi a opravdu zaril zivotem, a my taky a vsichni sjme byli v euforickym opojeni, nemeli jsme potrebu debatovat o tom zda nam chybi jakesi vytaminy ci protejny, jen jsme vzavali diky ovocnemu zivobyti. take nam rekl, ze je jakymsi clenem australske vlady a ze za par dni leti do brisbane na nejaky dulezity politicky sjezd a ze jeho cilem je jednat o vyzive lidstva a o dulezitosti pestovani co nejvice ovocnych stromu a ostatnich ovocnych rostlin. za nejakou dobu se k nam pridal premi, a tak jsme vesele debatovali a pomalu ale jiste pritom vychutnavali to durianove opojeni, a mango se zeptal toho rozeneho ostrovana, jak dlouho uz ji durian, a on na to, ze je to jeho prvni, tak to nas prekvapilo, nebot ho jedl s velkou laskou, jako by ho uz dlouho znal.
taky nam rekl, ze jeho maminka je v nemocnici vazne nemocna, a ze byla proti ovocne strave sveho syna, ale nedavno pry konecne prokoukla a ze taky to ovoce chce, a je uz asi tyden na ovocne ceste. z toho jsme se taky vsichni moc radovali. nez jsme se rozloucili, dal nam jeho email, a rekl nam ze jsme kdykoliv na nejsevernejsim ostrove vitani, ze je tam mango cely rok, nebot je jich tam spoustu odrud/druhu. a ze mangovniky jsou tam na kazdym kroku.
je to opravdu krasa pochutnavat si na durianu ve spolecnosti lidi, kteri vnimaji ovoce ve stejnem duchu. vesele jsme se rozloucili a my jsme s mangem jeste sli koupit dva obrovsky ananasy, rajsky a pomerance a vydali se na cestu domu.
aaaaa, malem jsem zapomela, dasli krasa a mile prekvapeni dnesniho dne: robert mel mimo jineho exotickeho ovoce i chapendak. ano, je tu vyjimecne k dostani, a mango ho moc miluje, a ja jsem ho jeste v zivote nemela. jeste jsme ho neotevreli, a ja se na ten novy ovocny zazitek tesim jako mala holka.
doma jsme si dali s chuti okurkovou stavu, a za dyl jsme dojedli ten velikansky vyborny durian, a za cas jsme si dali jeden mensi a za hodne dyl jsme si pochutnali na tmavem hroznovem vine.
ach, to byl krasny den, a nebylo to zdaleka vsechno, ale uz je to psani moc dlouhy a tak koncim.
zivot je krasny
durianova snidane, trhy cairns
Žádné komentáře:
Okomentovat