středa 31. března 2010

jackfruit

patri mezi nase oblibence, mango mi ho predstavil az kdyz jsme se pred cryrmi lety poprve osobne potkali v tajsku. cely mesic jsme pekne cestovali, a uzivali si horkeho tropickeho pocasi ovoce a sami sebe. taky jsme plavali v mori.

jackfruit mi hned zachutnal, meli ale v tajsku jen ten druh, ktery je trosku tvrdsi, tady v australii ho maji taky ale maji i ten kremove konsistence. mango uprednostnuje ten kremovy, me chutnaji oba druhy.

vcera jsem se pustila do domacich praci, prala jsem v ruce, zametla podlahu,sila v ruce potahy na predni sedacky do auta, taky jsem trochu zahradnicila, zasadila jsem okru. tu moc ani nejim, ale rychle roste a ja mam takove rostlinky v oblibe, navic krasne kvete a celkove se mi libi jeji vzhled. seminka jsem si privezla z fruitopie, kde ji taky pestuji.

mango na chvili odjel na postu, do knihovny a pak na fruitopii, pro nejake to akee, ale take privezl passion fruit, avokado, a jeden krasne veliky a jeden krasne maly jackfruit.

ten velkej kousek byl uz pekne zralej a tak jsme ho dneska odpoledne otevreli a mango vydoloval ven vsechno to krasne vonavy a sladky ovoce.

ja mam jack fruit moc rada, ale ten kremovej se tahne jako zvejkacka a i kdyz ho poctive zvejkam, nemuzu ho uplne rozzvejkat a dobre se mi proto nepolika, nebot je to porad vlasnte vcelku takova jakovy dlouha tlusta spageta, u ostatnich lidi, ktere jsem tento druh jack fruit videla jist na vlastni oci, jsem si nevsimla ze by s tim meli nejake problemy, ale ja mam problem spolknout cokoliv co nemam rozkousany na kasi. to mam od malicka a proto jsem vzdy byla a dodnes jsem hodne pomala jedlice.

no, ale mam to ovoce tak rada, ze jsem zvejkala o sto sest a s problemy nakonec i spolykala, ale dnes, kdyz jsem se u toho skoro pozvracela (pardon) tak jsem si rekla ze uz toho mam akorat tak dost a rozhodla jsem se ze mile to ovoce rozmixuju takovou mixovaci tyci. aby se to lepe mixlo, pridala jsem k jackfruit stavu z pulky pomerance. za par vterin mixovani jsem mela v misce nadherne nadychanou kremovou hustou kasicku, a panecku ta byla, jedna basen. byla jsem unesena ne jen chuti ale i konsistenci, ja kasicky odjakziva rada. ach, kasicka byla sladsi nez med. mnam. jen se dostavil znovu hlad, uz jsem zase mixovala jackfruit s pomerancovou stavou. mela jsem tu ovocnou pochoutku dnes trikrat. mam velkou radost, ze jsem nakonec vyresila jak si nejlip na jackfruit kremove konsistence pochutnat. mango o ni neprojevil zajem, ji to bez problemu v puvodnim stavu. ten si taky trikrat dnes na jackfruit pochutnal.

dnesni jidelnicek: stava z pomerancu, stava z polnich okurek, akee, hroznovy vino tmavy, jackfruit, jackfruit, jackfruit, ja mixovanej s pomerancovou stavou, avokado okurka salatova rajce roma, mango si to toho pridal i palivou papricku chili.

ja uz par mesicu, nejmin sest, palivou papricku nejim, presla me na ni chut, a i kdyz si ji mango v moji pritomnosti casto najemno nozem kraji, nijak jsem tu jeji vuni neregistrovala, ale predevcirem a dnes mi primo rajsky vonela. zajimavy. rikam si: asi mi moje telo rika dej si, ale chut jsem na ni i kdyz mi vonela stejnak nemela tak jsem si nedala, jen jsem s potesenim nasavala tu prijemnou vuni.

taky mame porad prehanky se slunickovyma prestavkama, a dnes jich bylo trosku vic, a slunicka min, a rano uz o poznani chladneji, ale pres den a i ted v noci zase teploucko. obcas jsem se sla projit na zahradu do deste a mrkla si i na okurky a tem se dari jedna radost, uz bohate kvetou a maji i malinky okurcicky, cim dyl jsem se divala tim vic jsem jich videla, je to fofr nestacim to sledovat, je to jen par dni co jsem objevila prvni kvet, a ted uz je rostlinka jak kvety tak baby okurcickama primo obsypana. okurky maji radi vodu a nejlepsi je voda destova, navic teploucko a slunikove prestavky mezi destem jim taky ocividne svedci.

sazenicky papaji, ktere mango privezl asi pred tydnem z fruitopie se krasne chytly, ani jedna neuhynula, vsem rostlinkam na nasi zahradce se moc libi. pestujeme je na zpusob permakultury a hnojime tak, ze se obcas vycurame do kyblicku a moci rostlinky zalejeme.

na zahoncich si pekne lebedi okurky, rajcata, paliva papricka, ta uz ma taky prvni malilinkaty papricky a plno kvetu, ananasy, a taky uz vyrustaji rostlinky z naseho ovocneho kompostu, ktery mango zahrabava do zahonu.

ja a mango si taky krasne lebedime

zivot je krasny.

ja a jack fruit

ja a jackfruit

pondělí 29. března 2010

nedele

jsem dlouho nemivala rada, ale to se zmenilo a ted uz nekolik let nedele patri mezi moje oblibence.

udelala jsem si z nedele volny liny den. nedele je mym dnem odpocinku. nedele venuji hlavne sama sobe a travim je doma (pokud nejsem mimo domov nekde na cestach) a na zahrade. plne se ponorim do sveho vlastniho sveta a uzivam si ho plnymi dousky.

dneska jsem nasla prvni kvety na okurkach a taky prvni miniokurcicku. je, to je ale krasa. taky jsem zasadila nekolik seminek peanut butter fruit (ovoce burske maslo), ktery mango psledne privezl z fruitopie, strom jim tam uz rodi par mesicu, a me to ovoce moc chutna, staci mi ke spokojenosti vzdy jen par kousku, a opravdu chutna jako syrove burske orisky, akorat je mnohem sladsi.

s mangem jsme si nedelne pochutnavali na stave z pomerancu, stave z okurek, trech durianech, akee, avokadu a okurce v podobe salatu, mango k tomu mel jeste jedno rajce, tmavem hroznovem vine.

svitilo slunicko a obcas krasne zaprselo a bylo dvacetsest stupnu nad nulou

cely den jsme prozili spolecne a v pohode

dal se rozepisovat nebudu, mam nedeli, muj linej den..

zivot je krasnej

ovoce rajskych stromu jime

ovoce rajskych stromu jime. aranzovala jsem ja :) i fotila, jako skroro vsechny obrazky na mem blogu

neděle 28. března 2010

vcera

trhy bezva a i hezky prselo, v cairns uz tri dny leje a u nas v mareebre zacalo prset ve vetsim vcera v noci, pred tim jen tak sem tam poprchavalo. taky dnes tu prsi, ale bylo i slunicko.

hned na trhu jsme zblajzli ty dva extra dobry podpultovy duriany od roberta k snidani. taky jsme si od nej koupili nekolik dalsich exemplaru jineho druhu. do tech jsme se pustili az doma, ne do vsech, neco bude i zitra, ale predtim jsme si dalsi stavu z polnich okurek. po durianu byla stava jablkopomerancovovinova, za cas avo rajce okurka salatova, a nakonec akee.

z trhu jsme si mimo durianku (robert nam dal i dva maly zadarmo) privezli i mangosteen, rambutan, rajcata, hroznovy vino tmavy, banany, ananasy, meloun vodni.

a zitra kdyz nebude moc prset na trh zase nekam jinam.

no, a dalsi den se odsunul do minulosti

zivot je krasny

ovocne barvy

vino, mango a rambutan z blizka

dneska

jsme tedy na trh nejeli, rano dosti prselo, a moc stanku by tam z toho duvodu nebylo. tak jsme nakoupili salatovy okurky, deset kousku, v supermarketu a jsou jedna basen. jinak mame jeste polni na stavy z minulyho tydne.

dneni jidelnicek: stava pomerancova, stava z polnich okurek, tri duriany, stava pomerancovojablickova, akee, avokado rajce okurka salatova, hroznovy vino tmavy, stava pomerancova.

pres den hlavne zatazeno, ale i tak krasny barvy na nebi a obcas se ukazalo i slunicko. vecer zacalo zase prset. cely den pohoda, jako vzdy. navsitivili jsme par garage sale, a koupili si stolek s policema, a dve starozitny ovalny misy na ovoce. ja si dala studenou koupel, do vany jsem se vycurala a do vlasu jsem si vmasirovala stavu z jednoho citronu, asi deset minut ji tam nechala a pak s hlavou pekne pod vodu, nakonec se jeste cela ve vane masirovala/myla velkou frote zinkou. vlasy si lebedi, kuze taky. i ja. mango mi obsas leci nozky spusobem raiki (doufam, ze se to tak pise) a dnes jsem pri tom upadavala do drimoty, a kdyz skoncil sla si lehnout do postele a ihned jsem usnula. po probuzeni jsem se euforicky chichotala a preslo me to asi az za hodinu.

taky jsem zase chvili sila v ruce ty potahy na predni sedacky do auta.

zivot je krasny

krasa ovoce

vino, mango a rambutan z dalky

čtvrtek 25. března 2010

zdravim vas

lidicky, dneska svitilo slunicko a sem tam poprchavalo, hlavne po tom, co jsme s mangem zasadili sazenicky papaji, ktere privezl z fruitopie, urcite se jim ten dest libi. me taky. navic privezl mango z fruitopie akee, kvulli tem tam hlavne jel. kdyz odjel, rikam si, ach, zapomela jsem mu rict aby privezl nejake sazenicky papaji, to jsem na chvilku zapomela, ze mi umi cist myslenky. baby stromecky privezl, udelal mi tim velkou radost. taky radost nesmirna z akee, pry uz posledni sklizen, ale stromy uz zase kvetou, parada, a tak asi za dva tri mesice by mela byt nova uroda.

vcera vecer nam zavolal robert prodavac durianu, ze ma pro nas dva vyborny duriany pod pultem, je to zatim ten nejchutnejsi druh ze vsech tech lokalnich durianu k mani v cairns na trzich, co jsme meli tu cest v minulych trech mesicich posnidat, poobedvat, a posvacit, k veceri si je nedavame, tak dlouho na ne cekat nikdy nevydrzime. mame stesti, ze si nas prodavac tech nejchutnejsich durianu oblibil a od ty doby co uz jich je na strome po skrovnu je shovava jen pro nas.

dnes jsme si vesele pochutnavali na stave z vodniho melouna, akee, stave z polnich okurek, stave z jablicek pomerancu a hroznoveho vina, akee, avokado rajce okurka salatova, akee

jenom ja, kdyz byl mango na fruitopii stava z melounu a navecer po okurce salatovce a spol jsem ten vodni melou dorazila a vypila pomalu ale jiste litr a pul na jedno posezeni.

den nam utekl a uz se tesime na zitrek, jedeme si na trh do cairns pro ty vyborny duriany a pak jeste prikoupime jiny druh, taky moooc dobry.

uz mam zajistenych v cechach par akci: zpev pravou mozkovou hemisferou, myskuv mlyn - luhy (u pribrami), kresleni pravou mozkovou hemisferou pastelky, praha 4, a sraz spoluzaku, dve tridy dohromady ve skalne u chebu. na vse se tesim. vse jsem si pekne zaridila a vyridila diky internetu.

tak uz zase bezim nekam jinam, a taky uz brzy i do postylky spinkat.

preju vsem bezva den

zivot je krasny, jako slunce jasny :)

oz durian

austraslky durian mnam

kral ovoce durian

ovocne zatisi, na stole v nasi kuchyni

ovocne zatisi

neni to krasa? ovoce fotim i jim s nadsenim..

středa 24. března 2010

voda

je dulezitou soucasti meho zivota. od te doby co se zivim syrovym cerstvym ovocem, jsem ztratila pocit zizne, a nemam potrebu vodu pit, veskerou vodu prijimam z ovoce, ktere obsahuje asi 79% vody. ale neni to voda vodova, je to voda ovocna, sladounka a silne vyzivna, obsahuje vse co telo potrebuje, aby se mu dobre darilo a duch ktery v tele prebyva se raduje. cerstve ovocne stavy jsou velkou soucasti moji ovocne zivotospravy a popijim je vzdy s velkou chuti. i mango si na nich rad pochutnava. mivame i obdobi kdy pijeme asi deset dni v kazdem mesici jen ovocne stavy.

taky ja i mango milujeme vodu vodovou, a moc radi se v ni koupeme a plaveme. kdyz jsme bydleli v sydney plavali jsme v oceanu, ale ted uz pres tri mesice zijeme 60 km od more ve vnitrozemi tropickeho dalneho vychodu, a koupeme se v jezerech a v rekach. hlavne v rekach. momentalne bydlime v mestecku mareeba a jsou tu hned reky dve a do tech si chodime radi s radosti zaplavat.

v rece ted znovu plavu po mnoha a mnoha letech a probudila ve me prehrsel krasnych vzpominek na reky v kterych jsem kdysi davno plavavala, a pripomela jsem si i jak moc jsem vzdycky reky milovala a stale miluju. reka je vodni cesta, je to krasny vodni svet, a patri k ni i brehy, kterym nechybi malebnost prirodnich kras. kdyz plavu v rece, jsem na krasne ceste kterou obdivuji. reky patri k mym velkym laskam a jsem stastna, ze me osud zase po dlouhe dobe k nim privedl.

dneska jsme z mangem plavali v rece dvakrat a relaxovali na jejim brehu, bylo vestinou pod mrakem ale krasne teploucko a kdyz se na nas obcas usmalo slunicko, hodne hralo.

at je to more, laguna, reka, jezero, dest, louze, vodu jsem vzdy milovala a miluju a kdo vi, teba o ni jednoho dne napisu knihu.

dneska jsme si pochunali na stave z okurek polnich, akee, stave pomerancovojablecne, akee, stava ananasova,cherymoya, avokado okurka salatova rajce roma, hroznove vino tmave cervene a vsechno nam moooc chutnalo. stavy si sami doma vyrabime a hned za cestva vypijeme.

zivot je krasny

river in mareeba

river in mareeba

mango a river in mareeba

mango and river in mareeba

sobota 20. března 2010

nase zasoby ovoce

jsme zase hezky doplnili, v patek jsem se vyjimecne probudila ja, jeste predtim, nez u sousedu zakokrhal kohout, byla jeste tma, a me krasne na dusi, sla jsem spat kolem pulnoci a taky moje duse jasala a tak jsem se pred usnusim hezky chichotala, a to samy se opakovalo rano. jako vzdy po probuzeni jsem si odskocila na wc, a pak zpet do postylky a hladila jsem mangovi zada, aby se probudil, coz mu ani dlouho netrvalo, a za chvilku uz jsme byli na ceste, jako kazdy patek, do mesta cairns, na prevazne ovocne a zeleninove trhy, jsou venku ale pod strechou.

a jako vzdy hned jsme se vydali na nakup duranu, vetsinou jsou za deset dolaru kilo, ale tentokrat byli za sedum, tak jsme jich koupili devet, byla jich plna bedynka, mango je odnesl do auta, a dva prinesl na lavicku pred trhem, kde jsme je s chuti a tradicne posnidali. pridali se k nam znami, s kteryma se vidame na techto trzich skoro pravidelne, oni ale durianu neholduji, a tak si pochutnavali na obrovsky papaji. pekne jsme si u toho popovidali a pak se rozesli za nakupem dalsiho ovoce. a pri tom jsem se jeste parkat potkali a jeste debatovali. pri snidani si k nam prisedl taky pan u kteryho prevazne kupujeme nase durianky, taky ma jeden moooc vybornej druh, a ten nam vzdy schova pod pult. mame stesti to jo. chvili si se mnou povidal o durianech, a dal mi par dobrych tipu, jak vybrat dobry durian. pamatuju si jen to ze nesmi byt moc na svoji velikost tezky, a ze stonek musi byt kratky. a vubec jsme si hlavne spolu hezky poklabosili o durianech. rikal ze ma jeste osum tech delikatesnich na strome a ze jsou vsechny rezervovany pro nas. je to hodny pan, puvodne odnekud z asie, a porad se hezky usmiva, i jeho zena, prodavaji hlavne exoticke tropicke ovoce. velde nej prodava mlady sympaticky usmevavy muz orechy, a i kdyz si od nej nikdy nic nekoupime, orechy nejime, nejsou ovoce, tak se na nas vzdy hodne usmiva a vita nas jako by jsme byli nejaky spadly z nebe hvezdy.

my s mangem jsme si jeste koupili ananasy, hroznove vino zelene, cherymoy, deset kg pomerancu, libanonsky okurky, manga a rambutany.

a protoze nas to ve meste nikdy moc nebavi, i kdyz je i tam spostu peknych mist jako plaze a uzasna botanicka zahrada, vydali jsme se hned na cestu domu.

po prijezdu, kdyz mango nosil ovoce do kuchyne, ja jsem vystavnila tri vetsi polni okurky a pri relaxaci jsme si je pomalicku vychutnavali. pak jsem umyla odstavnovac a sklenice a vybalila vsechno ovoce a udelala par fotek. ty jsou porad jeste ve fotaku. nasledovala presrusena relaxace pak prisel hlad a snedli jsme spolecne dva duriany a v prubehu dne jsme si dali stavu s pomerancu, a jeste jednu z okurek polnich, pak ananasovou, akee, a nakonec okurka salatova, kazdy pulku, kazdy dve rajcatka a jendo avokado ve forme salatu. ja jsem si namichala okurku s avokadem zvlast a rajce s avokadem taky zvlast a chvili jsem jedla to a chvili ono. mango si to smichal vse dohromady, coz jsem donedavna taky delala. cely den vladla pohoda klid a mir jako vzdy a obcas jsme i trochu pracovali. zahradka, domaci prace, psani, cteni..

dneska je sobota, a mango vstal prvni, a vzbudil me tim, ze me pusinkoval po obliceji, moc se mi vstavat nechtelo, ale nakonec jsem to dokazala, a zanedlouho jsme uz byli na ceste do mestecka malanda, na prevazne ovocne a zeleninove trhy. ty jsou venku. bylo docela a poprve za posledni tri mesice celkem chladno, mela jsem satek kolem krku, tenky kalhoty pod saty a tenky kabatek s dlouhym rukavem, jo, uz je to tak, podzim je tu.

na trhu jsme si poklabosili s lidmi od kterych nakupujeme ovoce. pani co do australie priplula s rodici lodi, kdyz ji byli ctyri roky, bylo po druhy svetovy valce, a oba jeji rodice byli v koncentracnim tabore, a na mamince delali pokusny operace a ta pry byla dost nemocna par let i na voziku a zemrela uz v padesati dvou letech. tatinek, ten kdyz pry zahledl v tv neco z valky se hned rozbrecel, zabili mu celou rodinu. jeste nam ta pani rekla vic prihod jejich rodicu z valky, ale nechci uz pokracovat v tech hruzach. do dnes nechapu, jakych ukrutnosti jsou nekteri lidi shopni. nakoupili jsme si u ni asi sedum velkych papaji, a jednu nam i pridala zadarmo.

pak jsme si nakoupili dve bedynky okurek polnich, jsou moc vyborny od pana z italie, a taky lady fingers (maly tlusty) banany, dva trsy, taky nam dal slevu a usmevy a chvili jsme si i snim povovidali.

od pana puvodne z kanady jsme si koupili vyborny rajcata a cherymoye, a taky jsme s nim hodili kus reci o jeho farmarskym zivote, zije sam a pestuje spoustu ovoce a zeleniny.

potom od pana, ktery se sem taky pristehoval uz po valce z nemecka, jsme nakoupili dalsi papaje, ma je nechutnejsi v celym kraji, pokazky mu to rada pripomenu. s tim jsme si povidali o pocasi a o tom ze jime jen syrovy ovoce, a on se tomu ani moc nedivil a rek nam ze on ji ryby jenom syrovy a taky ze ji hodne ovoce, vsak jeho syn ho pestuje a on ho prodava, s dcerou, ta ma rakovinu, a sla k doktorovi, ktery leci syrovou stravou, a ona se podle nej ridi, a uz se ji prej i zdravotni stav lepsi.

v malande je krasna reka s vodopady, meli jsme v umyslu se tam po trzich vykoupat, ale bylo teprva osum rano a jeste porad docela chladno, a nechtelo se nam cekat az se otepli, a vydali jsme se na cestu domu, a po ceste jsme navstivili nekolik garage sale. garazovy prodej - lidi prodavaji v garazi nebo na trave pred barakem nebo na verande co uz nechteji. koupili jsme si malou bilou porcelanovou ovalnou misticku s modrymi kvitky za ctyricet pet centu, stala padesat ale petnik nam chybel, a jinde zase jsme si koupili za dva dolary lampicku na cteni, a za ctyri dolary reproduktory k pocitaci.

po prijezdu domu, mango nanosil nakupy do domu, ja si odskocila na wc, vytahla z tasky dve papaje, a uz jsme byli na ceste na fruitopii, pro akee. tam nikdo nebyl doma, v kuchyni byl talir s rambutanama a u toho vetsi napis prosim jezte, ale nedali jsme si, ja si dala tu papaju co jsem si sebou privezla a mango sel cesat akee ze stromu, a natrhal jich plnou bedynku, a taky skoro plnou bedynku passion fruit. a uz jsme zase ujizdeli k domovu a bylo asi deset kdyz jsme prijeli a ja hned sla stavnit okurky polni a to byla nase vyborna snidane. ja sla po mensi relaxaci vybalit nakupy a pak se vratila k relaxaci a asi za hodinku uz jsme si davali to vyborny akee. je to hned po durianu nase nejoblibenejsi ovoce. durian zatim porad vede na miste prvnim. akee jime pomaloucku a casto mu pri tom blahorecime. dale jsme v prubehu dne vypili stavu pomerancovou, pak jsme si zase dalli akee, nasledovala do desli pauze stava z polnich okurek, pak jsme snedli ctyri duriany, a posledni jidlo dne bylo zase akee.

a zase jako vcera jsme relaxovali a obcas trochu pracovali, a taky ruzne blbli a chechtali se.. pohoda a krasny den.

zivot je krasny

akee

pátek 19. března 2010

a jakpak bylo dnes?

volala jsem mamce, tak se prej chumeli jedna pisen, jsem rada ze u toho nemusim byt.

u nas dneska slunicko, akorat kdyz jsem jela pro hroznovy vino spadlo par kapek deste. pred odjezdem jsem si pochutnala na stave z okurek polnich, mango taky a par hodin predtim k snidani jsme meli stavu pomerancovou. vyjela jsem kolem poledne, prijela jsem pred ctvrtou, mela jsem jen dva banany maly, a po prijezdu jsme si s mangem pripili na zdravicko plolni okurkou asi za hodku potom jsme si blazene pochutnavali na akee, a k veceri jsme jedli hodne sladounky vyborny hroznovy vino.

cely vecer jsem cetla na internetu, mam co dohanet a bavi me to.

vcera jsem zacala sit v ruce potahy na predni sedacky do auta. to me taky bavi, je to bezva meditace.

uz mame minutu po pulnoci, takze uz patek a jdu hezky spinkat, abych se brzy probudila, jedeme do cairns na trhy pro duriany a spol. snazime se tam byt vzdy co nejdriv, abychom si mohli vybrat ty nejlepsi durianky, neni jich prekotny mnozstvi a je o ne velky zajem i kdyz stoji destet dolaru kg.

na cestu se taky tesim, jedeme savanou a pak destovym pralesem, pak jsou velky kopce skorohory a krasny vyhled na more. a je nam dobre. barvy uzasny, nebe krasny.. je to jasny :)

ach, ta laska nebeska..

ps: fotky budou, brzicko :)

čtvrtek 18. března 2010

uz mame domecek

ano, prislo to vse najednou jako zazrak, dalo by se rict, ze nam spadl primo z nebe.

veci se mely tak, ze asi pred necelymi dvema mesici, mi doslo, ze to nebude jen tak jednoduche si najit jakekoliv bydleni, ktere bychom si mohli financne dovolit, ceny pronajmu jsou dost vysoke, a nabidek na hlidani neciho domecku taky moc neni a rozhodla jsem se, ze si podame s magem zadost o statni byt, ten s tim souhlasil, vyplnili jsme prislusny formulare, odeslali je a dostali jsme dalsi formulare, a ty vyplnila pani doktorka, potom jeste nejaka organizace a i neco i my a pak jsme to vse zase poslali na prislusne misto.

asi pred ctrnacti dny jsme tam zavolali a rekli nam, ze je vse oukej, ze je nase zadost zarazena jako urgentni, a ze mame jenom cekat. bylo nam taky jistou organizaci doporuceno, abychom casto volali a tim ukazali nas vazny zajem. a tak jsme zase v utery zavolali a zjistili jsme, ze se s nasi zadosti zatim nic nedeje, nebot jsme nezaslali prislusne dodatecne formulare. cemu jsme se divili a hned jsme se vydali na mistni soud odkud tyto formulare byli zaslany, tam se taky divili, ze papiry odeslali bylo jasne v jejich knihach zaevidovano, a tak pan volal, a dozvedel se jen to co uz jsme vedeli, ze kde nic tu nic, a tak nam dali formulare nove, a my je hned ve stedu zase vyplnili a i pani doktorku jsme zase za tim ucelem navstivili, to proto, protoze jsme si ty minule papiry neokopirovali, ale nastesti par ano, tak to zase tak dlouho netrvalo a uz ve ctvrtek jsme je zase faxem poslali a pak manga napadlo jit na nejaky jiny urad a zjistit vice informaci ohledne naseho budouciho bydleni, tam nic moc nevedeli ale poslali nas na dasli misto, me uz presla chut nekam chodit a dal se vyptavat, ale mango zabodoval, nevzdal to a ja cekala v aute a on se sel precejenom dale vyptavat a byl tam hodny pan, ktery mel pro nas radu, vedel kam se mame nasmerovat, dokonce na to misto zavolal a hned nam tam sjednal pohovor. tak jsme se na ten urad hned vydali a tam nas mile privitala moc hodna pani, a my jsme ji vysvetlili nasi situaci, i ohledne ztracenych a znovu zaslanych papiru, a ona nazhavila draty a telefonovola o sto sest a pak i pocitac, a dala nam podepsat par papiru a pak nam rekla, ze ty papiry zaslany faxem pred par hodinama zase nekde zmizely, ale my uz chytre meli udelany a tim padem k dispozici kopie, a tak ta pani to zase vsechno faxovala pri prislusnem telefonatu prislusnemu panovi, a svete div se, ani to dlouho netrvalo a rekla nam, ze ma pro nas dvouloznicovej starej domecek, a dala nam klice a adresu at se na nej jdeme podivat, jestli nam vyhovuje.

domecek je v mareebre, nedaleko jeji kancelare, tak jsme tam nasim autickem za par minut byli a i kdyz to neni to co jsme si vysnili, rozhodli jsme se, ze se do nej nastehujeme a az se naskytne lepsi misto, nebo misto primo takove o jakem snime, tak se prestehujeme. domecek je nedaleko reky, do ktere se obcas chodime koupat, ma prostornou verandu s peknou drevenou podlahou, obyvak, kuchyn, dve loznice, koupelnu s vanou, a na dvorku pod strechou hned napojenou na dum pradelnu, a celkem prostornou zahradu s dvema velkymi ovocnymi stromy (mangovnik a tamarind) takze je tam ne jen slunecno ale i nejaky ten stin. na wc se jde po par shudkach z kuchyne. take je tam pristresi pro auto. netrvalo nam to dlouho, a rozhodli jsme se, ze se do domecku nastehujeme. a jeli jsme zpet, za tou hodnou pani, a rekli ji, ze se nam domek libi, ale neni to co opravdu chceme, a ona ze az se nasktytne neco vhodnejsiho, tak nas prestehujou. probraly jsme teda vsechny dulezity detajly, ohledne najmu, a daslsich zalezitosi, a uz ve ctvrtek se muzeme nasteshovat. ze, to bude takovy fofr, jsme opravdu necekali. meli jsme radost, ze mame starost s bydlenim vyresenou.

i dkyz jsem byla vetsinu casu ohledne naseho budouciho bydleni v pohode, a verila jsem, ze se vse nejak v ten spravny cas vyresi, obcas jsem ztracela viru, a tak trochu jsem si zoufala jak asi to nase bydleni dopadne, a to zoufalstvi me prave prepadlo vecer pred tim krasnym dnem, kdy nam byl nabidnut nas novy i kdyz stale prozatimni domov. a tak jsem se rozhodla, ze zkusim promluvit primo s panem bohem, prostrednictvim kruhu s abecedou a prstynkem na niti. ukazala mi to jedna slecna pri mem pobytu v cechach, ona chodi pravidelne k moji mamce na karty a znam ji uz par let. pri moji posledni navsteve v cechach, jsem ji pozadala, kdyz byla u mamky na kartach, zda by se mohla zkrze kruh a prstynek zeptat pana boha, zda mango dostane vizum k trvalemu pobytu v australii. urcite jsem o tom uz psala v jednom z mych minulych blogu, ale nevim presne v kterem, tak jen ve zkratce, pro vyjasneni tem, kteri muj blog pravidelne nectou, mila divka se optala a dostali jsme odpoved ze mango nejenom dostane vizum, ale, ze oba dostaneme vse co si prejeme. je pravda, ze jsem tomu verila, ale obcas jsem proste jak uz jsem se zminila tu viru ztracela, kdyz situace se jevila docela beznadejne a cas naseho vystehovani z fruitopie se blizil. proto jsem se rozhodla, ze zkusim sama s bohem timto zpusobem promluvit. uz jsem to zkousela nemnohokrat predim, ale nikdy se mi to nedarilo, ale moc jsem se tim nenechavala odradit, nebot mi ona divka sama rekla, ze ze zacatku ji to taky moc neslo. a tu stredecni noc, mi to zase neslo, ale ja to precejenom nevzdavala a vytrvale a trpelive jsem drzela prstynek na niti nad kruhem s abecedou a ptala se zda se budeme stehovat k tomu prvnimu panovi co nam nabidl hlidat jeho dum, tak ze v nem budeme bydlet. asi po dvou hodinach neuspechu, jsem rekla: "pane boze, ja se citim takova zoufala, a tak trochu bezradna, ale uz ani nechci od tebe odpoved zdali budeme mit brzy domov, ted se hlavne citim opustena v tomto svete a ty jsi tak moudry a chtela bych si s tebou jen tak malinko popovidat" a na to se prstynek zacal houpat tak, ze me bylo jasny, ze to konecne funguje, a ze buh se mnou mluvi. rekl: " laska, laska, laska zvitezi" tato odpoved me naplnila stestim a klidem. verila jsem ze vse je a i bude oukej. byla jsem okouzlena bozi moudrosti. buh me zna, a vi, ze laska je pro me tou nejdulezitejsi zivotni hodnotou. ze laska ridi moje mysleni i kroky a uz jsem se necitila ani trochu opustena, ale naopak, silne jsem vnimala existenci a pritomnost bozi lasky. citila jsem se jako stastne dite, zhasla jsem svetlo a sla v klidu a miru, posilnena ve vire, s usmevem na tvari spat. taky nez jsem usnula jsem nezapomela bohu podekovat.

taky jsem dekovala s radosti bohu, kdyz nam mila pani, hned na druhy den nabidla nas domecek, jeste nez jsem ho uvidela, jsem vedela, ze to bude nas pristi docany domov.

buh je laska.

zivot je krasny :)