muj prvni

chempedak, me ihned okouzlil a prijemne prekvapil, nejdriv sladkou prijemnou ovocnou vuni a pak i sladkou prijemnou chuti.

v patek na trzich v cairns jsme ho vielieli poprve a mango mel velkou radost, nebot chempedak, durian, akee, jsou jeho uplne nejoblibenejsi ovocny pochoutky, a ja to mam taky tak. vsechny tyto dri druhy ovoce maji spolecne to, ze se do nich clovek but zamiluje, a nebo naopak jsou mu odporne. jak chuti tak vuni, akorat akee se vuni nijak silne neprojevuje.

hned po prvnim kousku champedaku jsem se rozplyvala nad jeho zvlastni silne sladkou chuti a hezky jsem si ho z chuti pomaloucku vychutnavala a pak dalsi a dalsi kousek a kazdy ten kousek mel svoji osobitou originalni chut.

vune champedaku je opravdu silna, silnejsi nez u durianu, jeste dva dny po tom co jsme si ho vezli v aute domu, jsme ho v aute citili a i doma, i potom, kdyz uz jsme ho snedli, se nekolik dni nasim domeckem linulo jeho prijemne aroma.

mam radost, ze mi do meho ovocneho jidelnicku pribyla nova ovocna dobrota. a jen doufam, ze bude v patek zase na trhu k dostani, minuly tyden ho prodaval jenom robert, co od nej kupujeme i vyjimecne vyborny duriany.

dneska jsme byli na fruitopii, chtela jsem fotit rozkvetle stromy akee, ale uz odkvetly a stromy jsou obsypane ovocem, zatim hlavne zelenym, a k foceni jsem se nakonec stejne nedostala, a tak snad pristi tyden, to bude ovoce uz vic naladeny do cervenoruzova.

mango na fruitopii nasbiral plnou velkou tasku passion fruit a dalsi vekou tasku avokad, taky jsme dostali moc hezkou dyni, nejdriv jsme ji odmitali, ale nakonec nas premluvili at si ji vezmeme a zkusime odstavnit, je pry odstavnena prijemne sladka. jeste jsme si utrhli nekolik kousku ovoce burakove maslo, ktere chutna jako hodne sladky bursky orisky.

poslednich par dni jsme si pochutnavali na stavach z okurek, z ananasu, z pomerancu, a taky byla stava pomerancovojablickova a jednou ananasovojablickova.

a jedli jsme cerveny papaje, hroznove tmave vino, cherymoyu, passion fruit, banany, ty hlavne ja, sladkoucke okurky z nasi zahradky, avokado a rajsky jablicka, jackfruit a ten slavnej chempedak.

vcera i dnes jsme vyridili nekolik dulezitych urednich zalezitosti, a dneska jsme i nakoupili tmavy hroznovy vino a rajcata oboji nejmin po 4kg.

hezky si uzivame, a vladne neustala laska mir a pohoda. slunicko sviti, ptaci krasne zpivaji, a i zdravicko nam slouzi.

zivot je krasny



mango otvira vonavy a chutny chempedak



otevreny chempedak

ananas

taky patri mezi moje nejoblibenejsi, nejzamilovanejsi ovoce. ten jsem poprve uvidela na vlastni oci kdyz jsem se v 28 letech presunula do slunne a ovocne australie. pred tim jsem ho znala jez z plechovky jako kompot, ktery mamka vyjimecne sehnala ve vanocim obdobi trosku bohatejsim na sortiment zbozi... musim priznat ze mi chunali ty zluty trojuhelnicky ananasu. take jako dospela jsem si v restauracich rada davala ananasovou stavu. ale tyto v tovarne zpracovane pasterovane a prislasovane produkty se ani nahodou neyrovnali te prave chuti cerstveho a dobre zraleho ananasu.

zraly ananas krasne a silne ananasove voni, je na omak trochu poddajny, a u vetsiny druhu syte oranzovy ci zlutooranzovy.

ananas ma mala cerna seminka, ale takovy se malokdy vidi. zalezi na zemi, treba v thajsku jsou ananasy se seminky bezne, ale ve vice "civilozovanych" oblastech sveta je spis na trhu k videni ananas geneticky slechteny k tomu aby seminka nemel. to samy u bananau. ale zpet k ananasu, ananas se da tedy mnozit seminky, ale take kazda ananasova rostlinka ma nekolik ananasovyh miminek-vyhonku ktere rostou v samostatne rostliny. a dalsi spusob jak si lehce vypestovat ananas je tocivym pohybem ukroutit korunku ze zelenych listu na vrcholu ananasu, odtdrhnout spodni listy a zasadit do hliny. ananas se tedy velice jednoduse propaguje a proto v mistech tropu kde se mu dari nejlepe je vzdy k mani a za sympatickou cenu. ananasu je nekolik druhu, v thajsku meli na prodej bezne dva druhy, oba vyborny krasne sladoucky, tady v australii jsem jedla nejlepsi ananasy z obchodu ve state queensland, a pak od lidi co je pestujou na vlastnich pozemcich bez toxickych chemickych pripravku pro vlastni obzivu a ne komercne.

tady v sydney se tak sladky ananas jako v thajsku ci queenslandu jen tak neobjevi, ale kupujeme je stejnak protoze ananas ja i mango mame moc radi i tak a aby se nam "nespalili" po nich pusinky a jazycky, stavnime je spolecne s jablky, nebo s jablky a banany, moje nejoblibenejsi stava je ananas pomeranc. samozrejme sladky pomerance ne zadny stoviky. zato thajskej a queenslandskej ananas si muzu dat v pohode celej jen tak a nic me ani manga nepali.

ananas ma take silne cistici vlastnosti, je to videt i na nasem odstavnovaci, ktery je nekdy trochu zazloutly z ovocnych stav, ale jakmile odstavnime ananas, odstavnovac je cistounky jako novy.

mango pred lety jedl a trochu pil jen ananasy asi deset dni a pry to krasne vycistilo jeho telo. mango o teto zkusenosti napsal clanek na jeho stranky. tady je link: http://www.fruitnut.net/HTML/205_NonFiction_Fruit_Pineapple.htm



koruna zelenych listu ananasu s otrhanymi spodnimi listy, pripravena k zasazeni do hliny. na spodni casti koruny uz nejake koreny jsou, otrhanim spodnich listu vznikne vic mista pro nove koreny a navic nova ananasova rostlinka sedi v hline pevneji.



dve ananasove koruny listu, jedna pripravena na propagaci a druha ne, jeste nema otrhany spodni listy.



ananas se da pestovat i jako velice dekorativni pokojova rostinka.



ananasova plantaz

moje nejzamilovanejsi ovoce

je i tropicka a subtropicka papaja/paw paw. poprve jsem ji ochutnala v quantasu pri prvnim letu do australie, poprve v jumbo jet. cela ta dobrodruzna cesta byl pro me obrovsky a velice pozitivni zazitek... no, je jasny ze jsem papaju neznala ani z obrazku, a i kdyby, stejne bych nepoznala co jim, moje prvni papaja byla nakrajena na tenke dlouhle platky a tak jsem ani nevedela jak cele ovoce vypada, byla cerstva zrala a chutove okouzlujici svoji uzasnou celkovou jemnosti. susena seminka pouzita jako pepr (mleta i cela) jsou teto jemnosti kontrastem nejenom chuti, ale i skoro cernou barvou, oproti krasne jasne oranzove, i ruzovooranzove, (zalezi na druhu)ktera me take hned na prvni pohled zaujala, tak jako chut a vubec vse co jsem byla shopna vnimat. pro takovou milovnici ovoce jako jsem ja to byl krasny novy zazitek.

takze jsem sice nevedela ze jim papaju, anglicky jsem se neumela, a proto zeptat jsem se nemohla, tak jsem si labuznicky uzivala a vedela jsem ze si to ovoce zase ke me cestu najde... a taky ze jo, bylo to asi za sest mesicu potom kdy jsem pristala v sydney. byla jsem na cestach v okoli byron bay, slavna to turisticka destinace, a tam na navsteve prirodni farmy holy goat/svata koza, mi jeden z usedliku podal papaju, dokonale zralou cerstve ze stromu utrzenou, vedel ze jsem fruitarianka a ptal se me zda to ovoce znam, ja ze ne a on ze je to papaja, a ze je moc dobra a s velkou chuti se zakousnul do ty svoji, papaja byla asi dvou kilova a tak si rikam no ten mi preje, ale pravdou je ze jakmile jsem ovoce s velmi tenkou slupkou rukama jemne roztrhla napul otevel se mi krasny svet barev a tvaru a krasna vune to vse lakalo k prvnimu soustu a hned jak jsem to ovoce ktere se mi se vsim vsudy libilo poprve ochutnala bylo mi jasne ze je to moje ornazove ovoce z letadla a taky mi bylo brzy jasne ze tu papaju zvladnu v pohode na jedno posezeni. po papajove nezapomenutelne hostine jsem nekoho pozadala at mi ukaze stom na kterem toto ovoce roste, nikdo nemohl nevidet moje nadseni, jedlo nas na verande mnoho, a tak se jeden clovicek z farmy se mnou vydal na nedalekou bosou prochazkou (oni byli skoro vsichni nazi, nebo jen tak trochu obleceni) k papajovemu "lesiku" a je to tak, byla to laska na prvni pohled. papajovniky me dodnes fascinuji libi se mi na nich uplne vsechno, hlavne samci kvety a ovoce.

nemuzu si pomoct, je to tak, ze pokazdy kdyz si pochutnavam na papaje, rikam si tohle je perfektni jidlo pro miminka, a deti a jasne ze pro vsechny. ale musim dodat ze zvlast miminka si opravdu lebedi. kdyz si na papaji pochutnavam, citim to jejich miminkovsky papajovy stesti. to samy mam u durianu. to je dalsi dokonaly jidlo pro miminka. samo ze je to i materske mleko.

papaja se muze jist i zelena, a za syrova ma hodne lecivych ucinku. oloupana, syrova je vyborna v ovocnych slalatech nejlepe jeme nasekana nebo nastrouhana, dokonala na strouhane "andelske vlasy". ja jsem ji jedla zelenou jen vyjimecne nebot davam prednost te mekke a ornazove, stavnate a prekrasne silne a presto jeme sladke. ale az budu papaje pestovat a bude jich pozehnane, urcite si obcas salatek ze zeleny papaje udelam. zelena papaje musi byt bez zlutych skvrn. musi byt zelena jak trava aby si gurman urcite uzil. doporucuji ochutnat a pouzit vlastni fanatazie co a jak s ni... :)

je pravdou ze neni lehke koupit vybornou papaju, a proto dost lidi ma s ni spatnou zkusenost a mysli si ze papaja je blevajz. ja na to ze jeste nemeli tu spravne zralou a vonavou. zrala chuna papaje je na omak mekka a silne prijemne vonava cestva a urcite ne plesniva. tady v sydney je vetsinou draha, a malokdy vyborna, takze ji casto nemame, ale az ji budeme pestovat budou casty papajovy hody. to bude parada. v tropech rodi uz druhym rokem. zatim jsem mela nejchutnejsi papaji v australii, v tajsku jsou sice jedly ale na me nedostatecne sladky a vic chutove mdly. ale miluju je tak, ze jsem je tam jedla denne.

papaja je mi dalsim krasnym ovocnym darem

ps: priste si tu opravim chyby a pridam papajovy obrazky

chyby jsou opravene a papajovy obrazky taky dorazili.



rozkrojena papaja ceka az se do ni s radosti pustim, nejdriv vydlabu malou lzickou seminka a pak uz si pochutnavam...oh, to je dobrota



horska papaja obsypana ovocem neroste jen na horach. je to jiny druh a ne tak bezny



papajova plantaz



papaja s jednim oranzovym zralym ovocem

moje nejzamilovanejsi a nejtajuplnejsi ovoce

neni ani jedno z tech, ktere jsem s velkou, muzu rict ze tou nejvetsi chuti pojidala jako dite, kdy jsem se vyvijela a rostla, coz bylo prevazne ovoce mirneho pasama (jablka, hrusky, jahody, lesni boruvky, atd.) nebot vladl comunismus a subtropicke a tropicke ovoce bylo jen ve velmi omezenem sortimentu (banany, pomerance grepy, mandarinky. eto fsjo!), tak dvakrat do roka, v omezenem mnozstvi (1kg na osobu, a stali se velky fronty), ale ovoce s nejtropictejsich tropu, ovoce, ktere potrebuje tak jako ja ty nejvetsi vedra aby mohlo vydat se sebe to nejlepsi, ovoce opevovane mnohymi a nenavidene taktez, ovoce, ktere se ne nadarmo pysni vysokym titulem temi, tkeri ho miluji (i ja): KRAL OVOCE, ovoce, ktere jsem poprve ochutnala pred 4 lety a ihned se do nej zamilovala, ano, je to tajuplny kral ovoce DURIAN! moje nejvetsi ovocna laska.

ano, je to tak, nekteri durian primo nenavidi, a tituluji ho coby smradocha, co smrdi jako zkazena cibule, mocuvka, chcipla mys, starej hadr na nadobi... tot si obcas vyslechnu od nekterych lidicek, kterym jsem nadsene durian, jasne ze jen jednou, nabidla. uprime? je mi jich lito. nevi se proc, ale drsnou realitou je, ze nekterym to nejchutnejsi ovoce na svete nejenom silene zapacha, ale svete div se, i kdyz se nekteri z nekterych i pres ten smradek odhodlaji precejenom do durianu zakousnout, ani trosku jim nechutna! naopak. ze pry chutna jako schnila sladka cibule. vyjimecne se najde clovicek, kteremu duriankova pochoutka sice smrdi, ale chutna... potkali jsme jednoho takovyho mladence z australie kdyz jsme s Mangem cestovali po thajsku, kde jsme se poprve potkali osobne na spolecne domluvenych durianovych hodech. ano, muj Mango uz mel v te dobe hodne durianovych dovolenych za sebou, a to nejen v thajsku, a tak jsem byla v tech nejlepsich rukach.

i kdyz pozor na to, i ja uz jsem byla v ty dobe durianova odbornice, coz bylo moji prirozenosti od prvniho durianoveho okouzleni. miluju ovoce cely zivot a tak nebylo tezke pro me pochopit ktery durian je zraly a chutny, diky mym dlouholetym ovocnym zkuseostem a silne intuici.

mam velkou radost ze jsem jedna z tech vyvolenych, kterym durian ucaroval a to nejen svymi nespocetnymi chutemi, ale i svoji nejkremovatejsi kremovou kremovitosti.

durian jsem si sla poprve koupit na radu meho pritele Manga, ktereho jsem nasla na internetu, a hned mu napsala, vedela jsem ze je muj, tak je jasny ze odepsal, ale jasny mu to nebylo, coz me nevadilo, vidim dopredu, a asi po roce a neco jsme si zacali 2 ktat tydne telefonoavat, on byl vetsinou v anglii nebo spanelsku a ja tady v sydney. no, o tom se ale nechci dneska rozepisovat, vratim se od mileho Manga k milemu duranu: "uz jsi si koupila durian?" pta se me mango, a ja, plna stesti ze mi vola, vesele odpovidam: "hmm, jeste ne, ja se bojim ze koupim spatnej, ze mi neude chutnat" a vubec jsem mela ruzny vymluvy diky strachu ze me durian neuvita sladce mamivou, ale smradlavou vuni. mango odveti: "prosim te nezlob a nevymlouvej se, proste jdi a kup si ho, uz je na case, jestli ti bude chutnat o hodne prichazis." pak se rozjela delsi durianova konverzace po ktery jsem byla naplno rozhodnuta ze si teda ten durianek koupim i kdyz se bojim...

no byla uz noc, tak az druhy den hned po wc, koupeli a meditaci, jsem skocila na autobus (v ty dobe jeste bez plnyho ridicaku)a obdivovala nebe a stromy po ceste do nedalekeho azijskeho obchudku a ano, meli durian! opatrne, abych se neporanila,jsem vzala bodlinate ovoce do dlani, a zase opatrne abych si neporanila nahodou nosanek, jak uz bodlinkami, tak stale jeste ocekavanym smradem, jsem si pricichla... oh, boze, byla jsem prekvapena sladkou a primo nebeskou vuni... a ta me naplnila stestim, nejenom se usmivam ale i se chichotam, ale uz jen pro sebe si rikam: "no, pane boze, to je primo vune z rajsky zahrady, to znamena ze mi bude chutnat". a brzo nato jsem vyplula z obchudku stastna a plna ocekavani jakypak ten mily durian asi bude.

a mela jsem stesti, dnes uz vim, ze ten muj privni magickej durian byl jednim z tech, ktere patri k te nejlepsi svetove kvalite. proste nejchutnejsi a nejkremovitejsti a jasne ze nejsladsi. ano, byla jsem primo v extazi s tech novych a tech nejchutnejsich chuti ktere jsem kdy poznala. proste jsem objevila ovocnou ameriku! najednou se prede mnou otevrel velky durianovy svet. durian neuspkojil jen moje telo, ale i dusi. durian ma nade mnou tu kouzelnou moc, ze me obdarovava nadhernymi pocity, kterych je neskutecne mnozstvi, ale vzdy jsou navysost prijemne. nekdy se napriklad citim jako miminko...nekdy jako vila, nekdy jako dite bozi, nekdy jako kralovna (hodna) atd...

ano, o durianu bych mohla psat a psat a psat... ale pro dnesek uz koncim. necham si neco na pak a pak i na durianovou e-knizku.

zivot s durianem je uzasny.

ps: momentalne pocitac zlobi a neche mi otevrit obrazky. tak az se uklidni... :)

durianove obrazky konecne dorazily. hura!



durian si uziva slunicka u zameckeho jezirka v laznich kynzvarte kam jsme se s Mangem chodili v lete 2006 koupat.



Mango se dobyva pres spicate bodliny ke kouskum kremoveho a sladouckeho durianu



a uz si Mango pochutnava a po prvnim souste se odhalilo durianove seminko