trosku vic o me

na tento svet jsem se dostavila v kvetnu 1957. prozila jsem prevazne krasne detsvi v male vesnici obklopena loukami, lesy, jezirky a potucky, zamilovana do prirody az po usi a blazen do ovoce. a kam az moje pamet saha, sama od sebe, prirozene jsem verila a stale verim v bozi exsistenci.

v roce 1970 jsem po autohavarii utrpela tezky uraz zlomeniny patere a pohmozdeni michy, coz ze dne na den silne zmenilo muj zivot. ano, tesila jsem se na prazdniny a misto toho jsem lezela v bily nemocnici, nemohla jsem si ani sednout, i otacet me sestricky musely... no, je toho na celou knihu.

vysla jsem z devaty tridy o rok dyl (uraz), a kdyz se me autority zeptaly co dal? ja ze chci studovat umeni, na to mi bylo receno ze oci mam zmalovany dobre a pak se mi ta pani od srdce a uprimme vysmala...no, jo. samo ze jsem si to odbrecela, nebyla jsem vzdy asertivni, to jsem se naucila az mnohem pozdeji. no, nikde me nakonec nechteli, na ekonomickou skolu me pro velky pocet zajemcu neprijali a tak mi potom rodice sami nasli dvouletou divci odbornou skolu, kterou jsem levou zadni vystdovala se slusnym vysvedcenim. nebrala jsem skoly moc vazne, nic moc me tam nezaujalo.

zamestnat me taky potom nikdo nechtel, a tak mi nakonec dali invalidni duchod.

par mesicu po ukonceni skolni dochazky jsem se vdala, za par let rozvedla, to se mi podarilo celkem trikrat, pokazdy s jinym muzem a taky jsem s nekolika muzi zila bez svatby. vsechny vztahy zustaly bezdetne. vsechny muze jsem opustila ja. nebyla jsem spokojena.

v roce 1985 jsem opustila i byvalou (byvalou bohemii, dnesni ceskou republiku) ceskoslovenskou republiku, nebyla jsem spokojena. taky mi slo o zivot.

v roce 1986 jsem objevila austalii a sama sebe. od te doby mam "domovy" dva. a tak ziju v austalii trvale a v bohemii prechodne. jsem spokojena.

asi od roku 1980 jsem zacala cist bibli svatou, nekdy vic nekdy min, ale dodnes jsem ji neopustila. slovo bozi je mym pokladem, darovalo mi vse co jsem hledala; svateho ducha.

inspirovana biblickym nezabijes, laskou k prirode a ovoci jsem po delsim rozjimani dosla k zaveru ze chci a budu jist jenom cerstve syrove ovoce. tento "dobry skutek" mi byl mnohonasobne vracen. netrvalo to dlouho a vsimla jsem si, ze se mi lepsi plet i nalada, ze se lip vyprazdnuju, lip vypadam, mam vic energie a tak dal, no, samy pozitivni a novy zkusenosti. nic moc jsem si o tom vsem nemyslela, byla jsem svobodna delala jsem co je pro me dulezite a co me bavi, ale po par letech, kdy jsem se citila lip a lip a nepotrebovala jsem jako mnozi zadne pilulky proti bolestem hlavy, nebo zacpe atd. mi doslo ze jsem objevila prirozenou stravu pro lidstvo. ze nemoci jsou dusledkem stravy neprirozene. svymi zkusenostmi jsem ziskala mnoho zajimavych vedomosti, a od te doby co se stravuji jen ovocem vidim svet opravdu jinyma ocima.

v roce 2000 jsem se rozhodla ze si nemuzu to velky tajemstvi o ovoci nechat jen sama pro sebe a nejlepsi bude informovat ostatni pres internet. ten jsem ale nechtela, a tak mi to trvalo delsi dobu nez jsem se konecne rozhoupala, udelala si dva kursy abych vedela jak pouzivat pocitac a nejaky ty programy, poridila si vse co potreba a zacala jsem nejdriv s hledanim dalsich lidicek co se zivi ovocem, byla jsem zklamana nikde nikdo, a kdyz jsem sla na stranky lidi co se zivi syrovou stravou byla jsem hodne kritizovana a neuznavana. jen par lidicek mi rozumelo. diky za ne. s jednim z nich ted uz 3 roky ziju. no, prosla jsem si diky debatovani na internetu zajimavou skolou o nas lidskych bytostech, coz mi i hodne pomohlo k daslimu osobnimu rustu.

sem tam cestuju a zila jsem na mnoha mistech.

plany do budoucna:

zakoupit pozemek v tropech (queensland - australie). doufam ze uz pristi rok. pestovat ovocny stromy a aloe vera. prodavat prebytky.

zalozit krouzky zpevu a kresleni pro deti. pro deti a rodice.

cestovat.

vic hrat na kytaru a zpivat.

fotit, malovat obrazy, obrazky a psat knihy.

rodinne konstalace.


atd.