matematika me nikdy moc nezajimala a tak jsem do dnes zustala jen u ty zakladni, kde si spocitam ze jedna a jedna jsou dve a nula od nuly pojde, a krasne si s tim vystacim. matematika proste ke me nepromluvila tak, aby me uchvatila.
ale jak tak sel cas, uchvatila me cisla jako takova. napriklad jsem vzdycky, z me neznameno duvodu. mela rada cislo pet. pred lety vice nez peti jsem zevlovala v parku a prisedl si ke me muz numerolog. no a protoze byl zvedavej a chtel se o me dozvedet vic nez byl shopnej ze me vycist "jen tak", jako numerolog se mi predstavil, a ze prej kdyz mu dam svoje jmeno narozeni, neco mi o me rekne. ja jsem zvedava, kdo neni, a navic me zajima i moje ja, tak jsem mu ty cisla sdelila, a on mi rekl ze moje cislo je pet, taky vypocital moje jmeno a rekl mi par zajimavosti tykajici se moji povahy i shopnostech o kterych jsem vedela, vsak se dobre znam, rada se sama sebou zabyvam. vsechno co mi numerolog rekl se mi libilo. chvili jsme jeste poklabosili o zivote a pak se rozesli kazdy za tim svym osudem..
numerologu jsem od ty doby potkala bezpocet, lidi jaksi jakoby jakysi magnet pritahuju, radi me oslovuji, ne jenom numerologove.
taky jsem si vsimla, ze je mi jaksi osudove cislo 11. hodne pro me dulezitych a pozitivnich udalosti se stalo kdyz byl den s cislem jedenact. funguje to uz docela dost let. tak jsem zvedava co mi prinese rok 2011.
jednoho dne jsem se rozhodla si setrit nejaky ten peniz, a po nejake dobe, jsem mela na ucte 1 234 a tak jsem se o tom zminila mamce a ona ze je to znameni thoho ze mi bude stale ucet narustat, a protvdila se ta jeji slova jako pravda, do dnes mi ucet pomalu ale jiste roste, a to i kdyz sem tam i vetsi castku vyberu. to je co?
taky me cisla pronasledujou kdyz se mrknu na digitalni hodiny. ve vetsine pripadu je cas 11:11, nebo 22:22, 23:55 (cisla mych narozenin) 11:55, 22:55, 5:55
moje mamka ma mobilni cislo, ktery s mobilem dostala a vsechny ty cisla jsou cisla ktere jsou v mojich a jejich narozeninach.
atak dal a tak dal..
ano, taklhe me cisla fascinuji ale nesnazim se to nijak chapat, proste to prijimam jako zajimavou soucast meho zivota, mam-li o tom vedet vic, bude mi to casem nejakou cestou zjeveno, treba si ke me prisedne nekdo nekde v parku a zacne mi o tom sypat moudrosti z rukavu.
zivot je krasnej
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat