vse je jak ma byt

a cas leti.

v pondeli 1. 2. 2010 jsme meli krasnej pohodovej a prijemne linej den na fruitopii,

v utery jsme se vydali do malandy, nebot ten pan co tam bydli a nabidnul nam, ze se muzeme nastehovat k nemu do domecku a starat se o nej se vubec neozval, ale my jsme se nevzdali, vedeli jsme, jak nam kdysi sdelil, ze v utery byva doma, a tak jsme se za nim i kdyz nic nebylo domluveno precejenom vydali, aby jsme vedeli co a jak. a meli jsme stesti, pan byl doma, a jen jsme prijeli k jeho domu, hned vybehl a ani nepozdravil ani se neomluvil, ze nezavolal jak nam sliboval, a rovnou nam bez usmevu na tvari sdelil, ze si to rozmyslel, a ze svuj domecek za slusny peniz pronajme. nam to ani moc nevadilo, hlavni bylo, ze jsme konecne vedeli na cem jsme, s usmevem jsme se rychle rozloucili a vyjeli jsme zpet k domovu.

po ceste jsme se staveli v obchode s pouzitym zbozim a tam jsme si koupili hodne levny a pekny bavlneny zavesy do oken, jsou hezky barevny a na nich zirafy a kokosovy palmy. asi je ale do oken nedam, a pouziju material na neco jinyho. v tom samym obchode jsme uz nekolikrat byli a vzdycky tam levne nakoupime kvalitni bavlneny prosteradla a povlaky na nase prosivany bavlneny deky a na polstare. kdybychom je kupovali nove, stalo by nas to spoustu penez, nebot cista kvalitni bavlna je k tostani jen v tech nejdrazsich obchodech.

pak jsme trosku popojeli a navstivili jsme reku a jeji krasny vodopady, a tam jsme se uz tradicne vykoupali. reka po vydatnych destich pekne stoupla, vodopady vic zdivocely, a proud reky byl mnohem silnejsi, tak jsme si pri plavani k nim hezky zacvicili, a zpet nas hezky rychle nesl proud. byli jsme tam vetsinu casu sami, jen si tam obcas nekdo prisel snist rychle obed a zase sel. to my, jeste nez jsme skocili do vody jsme se nejaky casek povalovali na slunicku, a pak jsme si pochutnavali na cervenych papajich a potom jeste par kousku passion fruit. udelala jsem par krasnych fotek a mango taky a navic natocil kousek filmu. po plavani jsme sedeli na betonove lavce pres reku, zady k vodopadum, a divali jsme se jak si reka krasne plyne podel brehu tropickeho pralesa. hazeli jsme do vody klaciky a listi, a sledovali jsme jak po vode cestujou. pak jsme se s milou rekou a jejimy vodopady rozloucili a asi po dvaceti kilometrech jsme se staveli v mestecku atherton.


v athertonu jsme se staveli v supermarketu a tam jsme si postezovali na spatnou kvalitu durianu, nebot ho pokazdy maji par dni uz rozmrazeny a tim padem ne uz tak chutny. pekne se nam s usmevem omluvili a dali nam jeden vetsi durian zadarmo. ten ale taky nebyl nic moc, a tak jsme se rozhodli, ze uz ho tam kupovat nebudeme. pani, ktere jsme si stezovali nam taky k nasemu udivu oznamila, ze uz k nim dorazi duriany rozmrazeny a tim nam vyrazila dech, nebot by spravne mely byt mrazeny. az se mi bude chtit, napisu rediteli supermarketu psanicko, nebot bych rada vedela proc nakupuji duriany uz rozmrazene a tim padem znehodnocene. pani nam to nevyslvetlila, je jiste ze durianu neholduje, a navic nechapala oc nam vlastne jde.

nasedli jsme do auta a vyjeli k mareebre, a po ceste jsme se parkrat zastavili u stanku s ovocem, ktere jsou hned u cesty a nidko tam neprodava, je tam jen skatulka na penize, ty byvaly pred dvaceti skoro peti lety bez zamku, ted uz opatreny zamkem pred nenechavyma rukama, a pak ze se casy lepsi. nakoupili jsme cerveny papaje, avokada a passion fruit.

ve stredu jsme zjistili, ze nefunguje telefon, coz uz se tu stalo, a nikomu to ani moc nevadilo, a nidko se ani nesnazil aby telefon zase fungoval. tak jsme si par dni hezky odpocinuli od telefonovani a i internetovani. pan spravce si vyjel s divenkou na denni vylet, a kdyz se vecer vratil, rekl, ze doufal, ze se telefon sam nejakym zazrakem sam spravi, coz se nestalo. sice jsem chtela volat mamce, zrovna jsem si kvuli tomu den predtim koupila telefoni kartu, ale taky mi to moc nevadilo, vedela jsem ze to nikdo bez telefonu zas tak dlouho nevydrzi a situace se zacne resit. mobily nam ale fungovali, a tak mango zavolal tomu prvnimu panovi co nam nabidl, ze se muzeme starat o jeho domek, protoze on je skoro porad nekde na dosti dni v praci, a ten nam rekl at mu zavolame kolem osmyho. a ja si byla jista, ze se kolem osmyho budeme i do jeho domku stehovat.

ve stredu jsme se vydali do mareeby a tam jsme v supermarkteru nakoupili, vyborny sladoucky bily naktrarinky, broskve, hroznove vino, a ja posala do cech dva pohledy. po navratu si mango sel zaplavat, ja do vany a pak jsem si dala slofika. kdyz jsem se probudila, prisel mango, a rekl mi ze neplaval, ale klabosil s darrickem ve spolecny kuchynce, a ze si jdou uz opravdu zaplavat. ja teda zase skocila do vany a pak se na zahrade susila a pritom si utrhla a snedla par koktejlovych rajcatek. zbytek dne jsme proklabosili, nejdriv ja a darrek, mango se pridal potom, co si taky dal slofika. kdyz se pred zapadem slunce vyrojili komari, schovali i jsme s mangem do naseho domecku a tam jsme si pochutnali na avokadu a okurce a pak uz jen vecerni relaxace, povidani a pohoda.

darrick je clovicek z ameriky, ale uz asi tri roky cestuje po svete, hlavne po nistech kde se vyskytuji durianky. ma je taky moc rad. zname ho diky internetu, ma na mangove blogu ovocne interwiew, a taky ma blog (vagabondingvegan.blogspot.com) a kamaradi se s harley, jeho pritelkyni freelea, a nikem, ti se dostavili na fruitopii par dni po tom co jsme tu zakotvili s emilem a davidem. darrick privezl par durianu, a hned po prijezdu nas pozval na durianovou hostinu. priletel z byron bay (australie) a prej se moc tesil az si da se mnou a s mangem nekolik durianu. coz se stalo, a to nejednou. derrick, je moc mily clovek a navic stedry a velice pohostiny. jednoho dne prijel jeho kamarad robert a ten privezl derrickem objednane a zakoupene mistni duriany, a hezky jsme sedeli venku na slunicku a on se snami o ty vzacne pochoutky podelil, bylo nas na ne celkem sedum. pan domaci s jeho pritelkyni, ja a mango, derrick, jeho kamos robert co ty duriany privezl a pavel co sem prijel na par mesicu relaxovat a odpocinout si od sveta. ten prijel autem z byron bay. derrick, ma moc rad ovoce, a pobyl tu s nami na fruitopii asi tyden, mel stesti na slunickovy pocasi, a pak odletel na indonezky ostrov bali. zatim se mu nejvic libilo na filipinach, jsou tam pry i ty nejlepsi a ruzny druhy durianu, a asi se tam usadi na delsi dobu. ja jsem v dobe jeho pobytu tady na fruitopii jednou sesla za pomoci manga dolu k nasemu potoku a darrick tam taky prisel, a rekl mi pozdeji, ze kdyz jsem plavalai vypadla jsem jako andel. udlal mi tim komplimentem velkou radost. kdyz odjizdel, slibil nam, ze nas urcite zase nekdy v australii navstivi. tak mame s mangem dalsiho ovocnyho kamarada.

ve ctvrtek jsme meli linej den, skoro ten samej jako v pondeli, ja se trochu u toho potoka spalila, nechtelo se mi od tud, bylo tam tak krasne, jsou tam stromy ve vode i na brezich a krasny maly vodopady.. a tak jsem se na par ni vyhybala slunicku a osetrovala si spalenou kuzi cerstvymi listy aloe very.

v patek jsme zase vyjeli do cairns na trhy, a zakoupili pro nas i pro darricka spoustu lokalnich cerstvych durianu, a meli jsme parkrat spolecnou durianovou hostinu..

v sobotu byl zase atherton trh, a tam jsme zakoupili s mangem, okurky, cerveny papaje a ananasy.

a v nedeli krasne linej relaxacni den.

v pondeli jsme se rozloucili s derrickem, predtim jsme meli ovocny piknik v parku v marrebre.

v utery me napadlo zajet do athertonu pro okurku, a svete div se, zaparkovala jsem nedaleko ochodu s pouzitym zbozim, mangovi se nechtelo z auta a lustil si tam krizovku a ja se vydala do toho obchodu a tam, i kdyz jsem to vazne necekala, meli i ty slavny okurky. koupila jsem je skoro vsechny, byla jich plna velka igelitova taska a staly jen dva dolary sedesat. po ceste zpet ridil mango a staveli jsme se zase u tech stanku u cesty a prikoupili par cervenych papaji, avokado a passion fruit.

od sedmyho volame tomu prvnimu panovi, co nam nabidl aby jsme mu hlidali dum, ale ma tam stale jenom shranku, takze zase nevime co se tyce bydleni nic a moje jistota ze se budeme do jeho domku stehovat se pomalu ale jiste rozplyva..

kazdy den si pochutnavame na vybornem ovoci, jime i pijeme anansy, jime i pijeme okurky, jime i pijeme hroznovy vino, a pak uz jen jime okurky s avokadem, mango si to dava i s rajcatama a palivou paprickou cili. mamey sapote, jenom ja piju vodni meoun a sem tam snim banan nebo mango, a uz zase oba passion fruit, cerveny papaje, no a posledni dobou vice durianu nez byva zvykem. normalne je mame v patek v sobotu a v nedeli a to nekolikrat denne. a skoro jsem zapomela na naktarinky, bily naktarinky a broskve.

zivot je krasny