ovocna kvetinka

pure fruit frutarian dokumentary

2012-02-18T23:55:00.003+11:00

pure fruit

fruitarian dokumentary

děkuji sobě a všem, kdo se na tomto filmu podíleli.

film bude mít v budoucnu české titulky, překládat budu já, dále jiní budou překládat do italštiny a španělštiny.. režisér emil nabídne film české tv a kinu

love and fruit,
květa

Český bezdomovec v Sydney

2011-04-13T10:53:00.001+10:00

Sydney mi prirostlo k srdci ne jenom svým krásným pobrežím, upoutalo me i svojí prostorností, krásnými parky a tolerantními a usmevavými obyvateli. Pláže patrily beze sporu k mým nejoblíbenejším a nejnavštevovanejším místum nejvetšího mesta Austrálie.

Byl krásný letní den, slunícko se kutálelo po azurovém nebi, a moje touha po plavání me donutila k tomu, abych si hned po ránu naházela do tašky potrenou plážovou výbavu, a vydala se mestským autobusem, na jednu z mých nejoblíbenejších pláží Bronte.

Pláž byla skoro prázdná, vetšina lidí uprednostnila k vodním radovánkám velký do more vestavený bazén, od kterého bylo navíc podstatne blíž k WC a sprchám. Já jsem se rozhodla pro skoro prázdnou pláž, na které jsem se oddávala teplým paprskum letního slunce a osvežující vode oceánu. Na své si prišla jak meditace tak relaxace. Bylo už hezky po poledni, když me prepadl vlcí hlad. Abych si odpocinula od prímého slunce a aby se mi do ovocného obeda neprimíchal písek, zabalila jsem si saky paky a vydala se na kratickou cestu do krásného parku, který byl soucástí pláže, honosící se mnoha starými sosnými stromy a velkým množstvím pestrobarevných kvetin. Nechybely ani drevené altánky, každý z nich vybavený velkým stolem a lavicemi taktéž ze dreva.

Vybrala jsem si prázdný altánek, s tím nejlepším výhledem na oceán a na stul jsem si naservírovala ovoce, které jsem si prinesla sebou z domova. Zrovna jsem si zacala pochutnávat na prvním štavnatém pomeranci, když jsem si všimla nekolika velkých batohu pod lavicí naproti me. Hmmm, vypadá to, že jsem vlezla do domku nejakému bezdomovci, ríkám si, a hned na to jako v pohádce se vedle me objevil usmevavý kouzelný dedecek. Taky jsem se usmívala slušne pozdravila, i když deda nebyl vystrojený jako do kostela ale spíš jako by ho kráve vytáhl z huby. To me ale neodradilo ani nepostrašilo, mám pro strach udeláno a navíc nesoudím, abych nebyla souzena, nebot jakým soudem soudím, takovým budu souzena.

Milý dedoušek si sedl naproti me nad jeho zavazadla a z jednoho z nich vytáhl starou ošuntelou bibli, chvíli si v ní listoval a pak se na me trochu zvedave zahledel. Nebylo mu moc do reci a tak jsem se slova ujala já, doufající v zajímavou konverzaci.
"To máme krásný den. Dneska jsem si už ctyrikrát zaplavala, voda je bezva, vy taky rád plavete?"
"Plavu rád, nejradši brzo ráno a pak pri západu slunce".
"No, to já taky, akorát se mi casto stává, že východ slunce prospím."
"To já ne, já jsem vzhuru každý ráno pred východem slunce a hned si jdu zaplavat, já totiž tady bydlím".
"Všimla jsem si." Já na to s úsmevem, a pohledem na jeho kus domova pod lavicí. "Má takový živobytí svoje výhody, ale vsadím se, že i nevýhody, co takhle party opilých znudených pubertáku vás neobtežují?"
"No jo, obtežují, ale jen obcas, chtejí peníze a kourení a jednou mi všechno ukradli, ale dá se i tak žít, a vetšinou tu mám klid a mír."
"Chápu, on když toho clovek moc nemá, tak toho ani moc neztratí že jo."
"Presne tak, v podstate vše na cem mi kdysi nejvíc záleželo jsem ztratil." V ocích mel bezedný smutek, stále si me prohlížel zkoumavým ale duverivým pohledem, on me taky cím dál tím víc zajímal. Všimla jsem si, že nemluví cistou anglictinou a má silný prízvuk nedá mi to a zvedave se ptám: "Od kud pak jste se do Austrálie pristehoval?"
"Já pocházím z Cech"
"Pane jo, to jsme krajane, já taky. Jak se jmenujete?"
"Milan"
"Já jsem Kveta teší me. V Austrálii žiji ctyri roky." Predstavila jsem se já, a pustila se do mého nacatého obeda, a pri tom premýšlela o našem predchozím rozhovoru. Nabídla jsem Milanovi z mého ovoce, ale on odmítl a chvíli jsme se oba mlcky tešily krásným oceánem, který na me pusobil príjemnou iluzí nekonecna. Pomerancová štáva me zavlažovala živou vodou a než jsem stacila dojíst svuj první pomeranc onoho dne, Milan se pustil do vyprávení jednoho, asi nejsmutnejšího príbehu svého života.

"Já jsem utekl z komunismu s ženou a dvema klukama predškolního veku, pred sedmi lety. Meli jsme štestí, že jsme se dostali ven celá rodina. Ne, že bychom dreli bídu s nouzí, ale chteli jsme lepší životní úroven jak pro nás tak pro deti. Mel jsem docela slušný plat ale chybelo kvalitní spotrební zboží. Když jsme se pristehovali do Austrálie, žili jsme z podpory v nezamestnanosti a bydleli jsme v hostelu, meli jsme vlastní pohodlnou místnost, ale na jídlo jsme chodili do spolecný jídelny, WC a sprchy byly taky spolecný. V hostelu jsme chodili na povinny kurs anglictiny. Moje žena nebyla spokojená, chtela žít v soukromí, a tak jen co jsem se naucil pár anglických slov, zacal jsem si hledat práci. Netrvalo to dlouho a zacal jsem s prací uklízece, byla to práce težká ale i dobre placená, a na tu drinu jsem si casem zvykl. Díky slušnému platu jsme se za pár mesícu stehovali do vlastního bytu. Žena si taky zacala hledat práci, ale já jsem jí to rozmluvil, chtel jsem aby se venovala hlavne detem, než zacnou chodit do školy. Nesouhlasila se mnou, chtela rychle peníze abychom si mohli vzít pujcku a koupit si vlastní dum a luxusnejší auto. Nakonec jsem to vyrešil tak, že jsem si sám sehnal druhou práci, dohodli jsme se nakonec na tom, že budu pár let makat ze všech sil a pak se budeme mít, a já se vrátím k osmi hodinové pracovní dobe. Najít další dobre placenou práci uklízece, ve velkomeste Sydney, na kterou jsem si zvykl, nebyl žádný problém.

Pracoval jsem od brzkého rána do pozdního vecera, soboty nedele, svátky. Vydelával jsem pekný balík, a úspory rychle rostly, životní úroven taky. Já i žena jsme meli každý svoje auto, deti zacali chodit do soukromé školy, já jsem si pro rodinu obcas zarídil volný den. Všechno šlo podle plánu. Pri životní radosti me udržovala moje žena a deti, hlavne pro ne jsem tak tvrde pracoval. Skoro nepretržitá težká práce se ale na me za pár let podepsala. Neuvedomil jsem si, že ne jen moje rodina, ale i moje telo má své nároky. Soucástí mojí práce bylo nošení težkých pytlu z odpadem a jednoho dne mi záda vypovedela službu. Netrpel jsem jenom bolestí ale taky díky ní, omezenou pohyblivostí. Nezbylo mi nic jiného než se nahlásit marod a navštívit lékare. Ano priznal jsem se mu, že me záda už nejakou tu dobu pobolívali, ale bylo to snesitelné a nevenoval jsem tomu zvláštní pozornost. Pan doktor me za to moc nepochválil a sdelil mi, že jsem si záda pochroumal tak, že k náprave je operace nevyhnutelná. Nezbývalo než souhlasit, marodit a cekat na den operace.

Platil jsem si nemocenské pojištení a tak jsem se do mesíce dockal pozvánky na pobyt v nemocnici za úcelem operace. Manželka mi sbalila tašku a já jsem odcestoval sám autobusem do nemocnice, tam jsem se po delším cekání dockal velké omluvy, ale nedopatrením prý došlo k omylu, a správne jsem se mel dostavit na druhý den. Omluvu jsem prijmul, a vydal se zpet na cestu domu. Tešil jsem se, jak mile prekvapím ženu a deti. Ano prekvapil jsem jí ale ne mile, nemile prekvapila ale i ona me.

Odemkl jsem dvere a prekvapilo me prázdno bytu, záda me boleli, šel jsem si lehnout do ložnice, ale jen jsem otevrel dvere, neveril jsem svým ocím. Moje velká láska, moje milovaná žena, matka mých synu, si užívala v naší posteli s milencem. Vyrazilo mi to dech, veril jsem jí, veril jsem, že máme verný láskyplný vztah, ani ve snu by me nenapadlo, že jsem podváden, že žiji ve lži.

Byl jsem v takovém šoku, že jsem beze slov odešel, a nikdy jsem se nevrátil, všechno jsem vzdal, prespal jsem v hotelu, šel jsem na operaci a po propuštení z nemocnice jsem jel autobusem na tuhle pláž a dodnes tu žiji. Nic od života neocekávám."

Milan nebyl první clovek, kterého jsem potkala na své životní pouti, ne jen se zlomeným srdcem ale i duší, se srdcem a duší tak rozbitými, že z toho jejich duše onemocnela, a tou nemocí byla postižená tak, že prekrocila hranici zdravého rozumu, a nebylo návratu zpet. Presto jsem, jako vždy v podobné situaci, byla prekvapená tím, jak jsme krehcí a jak nekdy stací jeden krutý tah štetce v obraze našeho života, aby jsme ztratili svoje puvodní já a zmenili se k nepoznání jak duševne tak telesne. On ten deda, mel do dedeckovského veku daleko.

Po chvilce rozjímání jsem Milanovi nabídla, že kdyby chtel, pomohla bych mu podat žádost na státní byt. On mi podekoval a sdelil mi, že byt má, ale nemuže v nem bydlet, všechno tam na nej padá a nejlíp se cítí venku u vody. Pak už jsme jen tak klábosili o "nicem" a taky jsme mlceli. Rozloucila jsem se a šla jsem zpet na pláž, ješte si párkrát zaplavala a vydala se na cestu k autobusu. Jen jsem ušla pár kroku, pripojila se ke me asi šedesátiletá paní a dala se se mnou do reci. "Všimla jsem si, že jste si povídala s Milanem, on už tu bydlí pár let a naše parta duchodcu, co sem chodíme skoro každý den jsme jeho rodina a tak trochu mu pomáháme, hlavne tím, že není úplne opuštený. Je to moc hodný pán. Chodí mu sem i pošta, on má byt, obcas tam jde, ale nikdy tam dlouho nevydrží."
"To jsem ráda, že vás tu má a není tak sám, protože opuštenost je hodne smutná záležitost."
Milá paní me doprovodila až k autobusové zastávce a dokonce pockala se mnou na muj autobus. Prevážne mi vyprávela o jejich veselé plážové parte duchodcu.

Po ceste domu jsem z okna autobusu sledovala strídavé obrazy mého nejoblíbenejšího mesta, a mela jsem radost, že jsou na svete lidé, kterí nemyslí jen na sebe.

Každý z nás má svuj životní príbeh, a je krátkozraké soudit lidi, aniž bychom znali ten jejich.

Ovocné knedlíky s kyselým zelím

2011-02-18T12:31:00.001+11:00

Bylo asi deset hodin ranních, sluníčko vesele svítilo, i když po nebi se proháněly tmavě modré a černé mraky zvěstující déšť. Hrozící déšť nás však neodradil od splnění našeho slibu. Přesně v deset, jak bylo domluveno jsme zaparkovali u domečku našich známých, ti už nás vyhlíželi a než bys řekl švec, pohodlně se usadili na zadní sedačce našeho auta. Po kratší domluvě kudy, jsme se vydali na prohlídku pozemků na prodej. Půlhodinová cesta utekla coby dup, v autě vládla dobrá nálada, a při té čas rychle utíká. Po cestě jsme obdivovali přírodní krásy včetně velkých banánových plantáží. Banánovníky se honosily sytou zeleni, což je na rozdíl od nás lidi, známkou výborného zdraví. Navíc se se jim naštěstí vyhnul cyclon Yasi ve své plné síle, který odvanul jen dva dny před naším výletem, štěstí jme měli i my, ze naší oblast tato tropická bouře postihla jen slabě a neulítla nám jak jsme očekávali, střecha nad hlavou. Po cestě jsme se stavěli pro nakup ovoce, u velesídla, před kterým prodávali banány a papáje. Mňam. Pozemky se nám nezamlouvaly, půda byla hodně písčitá, my hledáme půdu úrodnou, za účelem pěstování pokud možno co nejvíce naší obživy, neboť zem je naše živitelka.

Že jsem měla vyprávět o ovocných knedlících? Už jdu na to..

Po výletě jsme byli pozvaní Konrádem a jeho ženou Ester na ovocnou snídani, jejich pětiletý synek Anton měl z toho, že je ještě navštívíme, očividnou radost.

Všichni jsme se, až na Konráda, pohodlně uvelebili v obýváku, on se vydal do kuchyně připravovat slíbenou snídani. Když se Konrád, asi pět minut potýkal v kuchyni s ovocem, nabídla jsem se s pomocí, kterou s radosti přijal. Stručně jsme si rozdělili příjemnou práci s ovocem o kterou nebyla nouze, dohodli jsme se my dospěli, že bude k snídani kaše z rozmixovaného ovoce. Pomáhala jsem vypeckovat jack fruit, a náš hostitel už měl oloupané a vypeckované velké avokádo, oloupaných několik banánů a právě se chystal na loupání papájí u kterých je i potřeba odstranit semínka, která mají chuť černého pepře.

Při bohulibé práci jsme se dali do řeči a to o jídle. Konrad, před sedmi lety, přiletěl do Austrálie studovat angličtinu a pár dni před odletem zpět do Polska si tu našel i ženu. Ví že jsem původně z Čech a tak se mě zvědavě zeptal:
"Taky vaříte v Čechách ovocný knedlíky?"
"Jasně, vaříme, těší se velké oblibě, je to jedno z nejoblíbenějších jídel mého otce a když si ho chce mamka udobřit, tak mu ovocný knedlíky uvaří a milý tatínek po nich roztaje jako led."
"Já je mám taky moc rád, a moje maminka, pokaždé když jí navštívím, mi je uvaří. A co na ně dáváte?" vyptává se dál zvědavý Konrád.
"Tvaroh, rozpuštěný máslo, práškový cukr, a nebo místo tvarohu mletý mák, a kdo chce si dá i šlehačku."
"Češi jí až moc rozpuštěný máslo." on na to, já jen kývnu s úsměvem na souhlas a taky vyzvídám: "A co vy si v Polsku dáváte na ovocný knedle?"
"My si dáváme kysely zelí a práškový cukr" on na to. Vážení, viděla jsem na svoji životní pouti ledacos, vím, že jsou lidi schopní jíst brouky, krysy, psy, červy, mravence, pavouky, stará smradlavá vejce, a tak dál, i jsem si zvykla zvyky ostatních tolerovat a nebýt jimi šokovaná, připomínajíce sama sobě lidové moudrosti jako např. dobré prase všechno spase, jiný kraj, jiný mrav. Myslela jsem si, že mě už nic jen tak nepřekvapí, přesto ovocný knedlíky s cukrem a kyselým zelím mě
úspěšně šokovaly. A tak se i podle toho tvářím, a s udivením se pro jistotu ptám: "Opravdu? Kyselý zelí a moučkový cukr? No, to je síla, to jsem ještě neslyšela, to by mě ani ve snu nenapadlo." Konrád se tváří na rozdíl ode mě normálně, a na můj údiv ne jen ve tváři ale i v hlase reaguje s klidem angličana: "No, kyselý zelí a cukr." Já už jsem se chvíli jenom tiše divila, a věnovala se slovem i skutkem naší konečné přípravě ovocné snídaně, na které jsme si za chvilku nato všichni pochutnávali.

Naše konverzace se točila kolem výborné snídaně, a po našich chvalozpěvech jsem se podívala na mého milovaného muže a s údivem jsem se mu svěřovala s novinkou: "představ si, ze v Polsku se jí ovocný knedlíky s kyselým zelím a cukrem." On na to nijak zvlášť nereagoval, čemuž jsem se ani nedivila, neboť ovocný knedlíky jsou v Anglii, odkud můj muž pochází, velkou neznámou a já jsem mu je nikdy nepředstavila, jednak jsem nikdy nebyla knedlíková, jednak se oba už několik let živíme čerstvým syrovým ovocem, tvářil se tedy jako kdyby nic a víc než mě se věnoval chutné snídani. Ale Konrád se nechal slyšet: "Né, ne kyselý zelí, ale kyselou smetanu." Nedorozumění, které vzniklo díky podobnosti při výslovnosti slov kyselý zelí- sauerkraut a kyselá smetana-sour cream, mluvili jsme anglicky, se vysvětlilo a navíc mě rozesmálo. Nakonec jsem si pomyslela, že takový ovocný knedlík s kyselým zelím může být celkem zajímavá a i chutná alternativa, vždyť sladký a kyselý, tedy sladkokyselý kombinace v kulinářském světe nejsou žádnou velkou neznámou. Kdo ví, třeba jsme s Konrádem objevili Ameriku.

Jack fruit, tropické ovoce na stromě

o zahadnych cislech

2011-01-05T23:57:00.001+11:00

matematika me nikdy moc nezajimala a tak jsem do dnes zustala jen u ty zakladni, kde si spocitam ze jedna a jedna jsou dve a nula od nuly pojde, a krasne si s tim vystacim. matematika proste ke me nepromluvila tak, aby me uchvatila.

ale jak tak sel cas, uchvatila me cisla jako takova. napriklad jsem vzdycky, z me neznameno duvodu. mela rada cislo pet. pred lety vice nez peti jsem zevlovala v parku a prisedl si ke me muz numerolog. no a protoze byl zvedavej a chtel se o me dozvedet vic nez byl shopnej ze me vycist "jen tak", jako numerolog se mi predstavil, a ze prej kdyz mu dam svoje jmeno narozeni, neco mi o me rekne. ja jsem zvedava, kdo neni, a navic me zajima i moje ja, tak jsem mu ty cisla sdelila, a on mi rekl ze moje cislo je pet, taky vypocital moje jmeno a rekl mi par zajimavosti tykajici se moji povahy i shopnostech o kterych jsem vedela, vsak se dobre znam, rada se sama sebou zabyvam. vsechno co mi numerolog rekl se mi libilo. chvili jsme jeste poklabosili o zivote a pak se rozesli kazdy za tim svym osudem..

numerologu jsem od ty doby potkala bezpocet, lidi jaksi jakoby jakysi magnet pritahuju, radi me oslovuji, ne jenom numerologove.

taky jsem si vsimla, ze je mi jaksi osudove cislo 11. hodne pro me dulezitych a pozitivnich udalosti se stalo kdyz byl den s cislem jedenact. funguje to uz docela dost let. tak jsem zvedava co mi prinese rok 2011.

jednoho dne jsem se rozhodla si setrit nejaky ten peniz, a po nejake dobe, jsem mela na ucte 1 234 a tak jsem se o tom zminila mamce a ona ze je to znameni thoho ze mi bude stale ucet narustat, a protvdila se ta jeji slova jako pravda, do dnes mi ucet pomalu ale jiste roste, a to i kdyz sem tam i vetsi castku vyberu. to je co?

taky me cisla pronasledujou kdyz se mrknu na digitalni hodiny. ve vetsine pripadu je cas 11:11, nebo 22:22, 23:55 (cisla mych narozenin) 11:55, 22:55, 5:55

moje mamka ma mobilni cislo, ktery s mobilem dostala a vsechny ty cisla jsou cisla ktere jsou v mojich a jejich narozeninach.

atak dal a tak dal..

ano, taklhe me cisla fascinuji ale nesnazim se to nijak chapat, proste to prijimam jako zajimavou soucast meho zivota, mam-li o tom vedet vic, bude mi to casem nejakou cestou zjeveno, treba si ke me prisedne nekdo nekde v parku a zacne mi o tom sypat moudrosti z rukavu.

zivot je krasnej

o hubnuti

2010-12-04T21:30:00.000+11:00

i mirna nadvaha uz je znamkou toho, ze zazivaci ustroji nejakym zpusobem trpi.

nadvaha je nejcasteji zpusobena nevhodnou stravou, bohatou na tezce stravitelne potraviny, napr. tuky, obilniny, ve vetsine pripadech necerstve a teplene upravene.

kdyz mirnou nadvahu clovek ignoruje, muze se lehce stat ze kilogramy drive nebo pozdeji narustaji, a cim vetsi nadvaha, tim ve vetsine pripadu nastanou vetsi zdravotni problemy, ktere se mohou vyvinout az do akutnich onemocneni spojenych s nedostatecnou funkci zazivaciho systemu.

vsechny systemy tela jsou spojene a trpi-li jeden ze systemu, ostatni systemy jsou take vice ci mene negativne ovlivneny.

myslim si, ze je moudre at uz mensi ci vetsi nadvahu neignorovat a nejlepe zmenou jidelnicku se nadbytecnych kilogramu zbvavit.

dalo by se rict, ze hubnuti je i velkou modou, casopisy urcene ve vetsine pripadu pro zeny jsou bohate na informace o ruznych dietach doporucovanych k uspesnemu hubnuti. potkala jsem spoustu zen, ktere se mi sverily, ze vyzkousely spoustu navodu na hubnuti, ale uspech se vetsinou dostavil jen kratkodobe.

proc? protoze napr. vajickova dieta nebyla tou spravnou cestou.

pro uspesne zhubnuti ale i udrzeni si stihle postavy je dulezite najit tu spravnou zdravou zivotospravu, ktera se neobejde bez cerstveho syroveho ovoce. cim vice cerstveho syroveho ovoce, tim vice zdravi jehoz soucasti je i prave ta stihla postava.

mezi moho chyb, jako jsou nevhodne hubnouci diety, se take vloudila cesta neprirozena cesta cisteni obsahu strev - klystyr.

zde o tom pojednava clanek o ktery se s vami rada podelim: okopirovala jsem ho z novin i dnes z rubkiky ona.idnes

Lékaři varují mladé dívky a ženy, aby se nesnažily hubnout pomocí projímadel. Je to nejen neefektivní, ale i velmi nebezpečné. Tělo se připravuje o vitaminy, minerály a hlavně o draslík. Hrozí poškození střev, ledvin a především zástava srdce. Zneužívání projímadla jako hubnoucího prostředku je podle lékařů poměrně časté. Podobně jako mentální anorexie a bulimie.

Jsou to především mladé dívky a ženy, které volí tuto cestu k hubnutí. Fakticky si ale vůbec neuvědomují nebezpečí, které hrozí jejich zdraví.
Projímadlo odvádí vitaminy

Dívky užívají projímadla, když do sebe nacpou vysokoenergetické a na cukr bohaté jídlo, a doufají, že projímadlo zabrání, aby se kalorie z jídla v těle vstřebaly. Protože jsou projímadla volně dostupná v lékárnách, považují je za absolutně neškodná.

"Většina lidí si až nestřídmě dopřává sladké potraviny. Ty se ale v těle vstřebají velmi rychle. Takže pokud si žena po konzumaci sladkostí vezme projímadlo, aby zabránila přísunu kalorií, očekávaný účinek se nedostaví. Cesta projímadla nefunguje jako hubnoucí prostředek, naopak žena okrádá tělo o vitaminy, minerály a hlavně o draslík, což může způsobit především selhání srdce," varuje Steve Bloomfield, mluvčí anglické Asociace pro poruchy příjmu potravy. Lékaři také hovoří o tom, že přehnané užívání projímadel může poškodit střeva, ledviny a způsobit dehydrataci.

Zní to neuvěřitelně, ale stále se najdou lidé zastávající názor, že průjem organismu prospívá, protože ho pročistí nebo zbaví přebytečných kilogramů.

"Důkazem takového mylného přístupu je například mezi veřejností šířená očistná jablečná dieta. Nabádá kromě jiného konzumovat tři dny pouze jablka a poslední večer vypít půl šálku olivového oleje. Autor této diety, Edgar Cayce, dokonce zmiňuje, že se nemáme lekat mírného průjmu," uvádí nutriční terapeutka Věra Králová.

Kromě toho, že požití většího množství olivového oleje může vyvolat žlučníkový záchvat, hrozí lidem dodržujícím takovou dietu i mnohem závažnější obtíže než jen "mírný" průjem.
Závislost: deset dávek projímadla denně

Asociace pro poruchy příjmu potravy navíc zjistila, že ve Velké Británii užívá projímadlo kvůli hubnutí jedna žena z pěti. Alarmující číslo je vyšší především u vysokoškolských studentek.

V Česku zatím neexistují podrobné statistiky zaměřené na to, kolik dívek trpí průjmovou dietou. Lékaři ale předpokládají, že tento radikální způsob hubnutí se, podobně jako jiné poruchy příjmu potravy, českým dívkám nevyhnul.

Projímadlo jednou až dvakrát denně: tak vypadají počáteční dávky u žen, které se rozhodnou shodit nějaké to kilo. Jejich trávicí soustava se však projímadlům přizpůsobuje a ženy končí s tím, že užijí za den i víc než deset dávek.

To, jak nebezpečná a zákeřná dokáže tato nemoc být, dokazuje úmrtí sedmnáctileté Melissy Boothové, které v roce 2006 otřáslo Velkou Británií. V důsledku přílišného požívání projímadel jí selhalo srdce, a to právě kvůli nedostatku draslíku v těle.

Že je to podobně jako u mentální anorexie nebo bulimie také problém psychický, dosvědčuje výpověď uzdravené, na přání nejmenované dívky: "Ve chvíli, kdy jsem byla na projímadlech fakticky závislá, by mi nepomohlo zjištění, že si zahrávám se zdravím. To by šlo kvůli hubnutí stranou. Jediná věc, která by mě tehdy mohla zastavit, by bylo zjištění, že to, co provádím, naopak nemá na hubnutí žádný vliv."

Organismus mohou značně zatížit všechny diety a očistné kúry, které využívají projímadla a projímavé čaje. O průjmu hovoříme, když častěji než třikrát denně odchází z těla řídká stolice. Průjem však někdy může být způsoben i radikální změnou skladby jídelníčku nebo dokonce i léčbou infekčních onemocnění dýchacího ústrojí.

Viníkem nadměrného vyprazdňování v tomto posledním případě není onemocnění samo, ale například užívání antibiotik, která kromě škodlivých bakterií likvidují i zdraví prospěšné střevní bakterie. Výsledkem narušení této mikrobiální rovnováhy v zažívacím traktu pak může být průjem.

Očistná kúra? Omezte tuky a cukry

Racionálně sestavenou dietu nebo očistnou kúru lze jen doporučit. "Správná jarní změna jídelníčku znamená, že člověk sníží celkový příjem energie, omezí nadměrnou konzumaci bílkovin, omezí ve stravě především živočišné tuky a jednoduché cukry," vypočítává Pavel Kohout, lékař II. interní kliniky pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice.

Podle něj je také zapotřebí zvýšit ve stravě podíl vlákniny, zejména v podobě ovoce a zeleniny, a potravin s nízkým glykemickým indexem: "Taková dieta určitě průjem nezpůsobí, a pokud ovlivní střevní pasáž, tak jedině k lepšímu. Od zácpy směrem k normální stolici."

Zdroj: http://ona.idnes.cz/hubnuti-s-projimadlem-je-velmi-nebezpecne-konci-az-zastavou-srdce-1cc-/dieta.aspx?c=A090317_101359_vase-telo_pet

bez zdravicka neni poteseni a stesticka

2010-11-29T10:39:00.001+11:00

kdyz mi neslouzi zdravicko, opousti me i poteseni a stesticko, nebot neni mozne ze zivota se radovat, kdyz bolest hlavy, nebo kloubu, zacpa ci prujem, cukrovka, rakovina, deprese, a nebo jine nepriemne a nepohodlne onemocneni me navstivi a to uz jen v predstavach meho mysleni.

ano, jen si pomyslim, ze moje milovane telicko zachvatila rakovina, vytrati se mi usmev z tvare a pomalu ale jiste citim psychyckou i fyzickou nevolnost. hned se snazim tyto negativni myslenky a pocity, ktere z nich plynou zahnat tim, ze se vratim k myslenkam positivnim.

mam to stesti ze jsem nasla i dkyz cirou nahodou cestu ke zdravi. uz davno me nedesi strach z vaznych i mene vaznych nemoci. uz pres dvacet let se tesim vybornemu zdravi. ne, ze bych pred vice nez dvaceti lety trpela nejakou vaznou nemoci, ale obcasne kocoviny po alkoholickych dychankach, provazene nevolnosti az vyjimecnym zvracenim, obcasne bolesti hlavy, prujmy, zacpy, deprese, nedostatek energie, negativni myslenky, nedostatecna radost ze zivota, a urcite dalsi neprijemnosti ktere vynecham aby nebyl clanek az tak moc dlouhy, stacily k tomu aby mi zneprijemnovali cestu meho zivota.

ani jsem si nebyla vedoma toho, ze mi neco chybi, vsechny vyse vyjmenovane neduhy jsem povazovala za normalni bezne jak u sebe tak u ostatnich.

az kdyz jsem se rozhodla z nekolika duvodu jist jenom cerstve syrove ovoce, a sve rozhodnuti jsem nasledovala i skutky, netrvalo dlouho, kdy mi bylo ocividne jasne, ze se najednou citim mnohem lip, ano, tak krasne jak jsem se snad nikdy necitia. zivot me zacal mnohem vice tesit a i stesticko me provazelo skoro na kazdem kroku.

cerstve syrove ovoce me naplnovalo radostnou energii, zivotni energii, positivni energii, a zdravim. ano, poznala jsem na vlastni kuzi jak opravdu chutna zdravi. opustily me ty memile a nevitane bolesti hlavy, prujmy, zacpy, deprese.. zmizely az zazracne rychle, jako para nad hrncem.

od te doby az do dnes je mi vic nez kdy pred tim nad slunce jasne, ze bez zdravicka neni poteseni a stesticka.

bez zdravicka
neni poteseni a stesticka
nemuzu se vesele usmivat
kdyz boli me hlavicka
unavou tezknou mi vicka

k dokonalemu zdravicku
nasla jsem si
ovocnou cesticku
za vyborne ovoce
dekuji
bohu
zemi, slunci i desticku
miluji kazdou ovocnou kyticku
ktera se zazrakem promeni
v ovocnou stavicku
ktera mi na rtech vyloudi
sladke diky
i veselou pisnicku
na louce
na slunicku
u potucku
u rybnicku
u more i v horach
ze vsech svetovych stran
radost a stesti
na me beze slov
volaaaa
la la la tralala la

zivot je krasny

jaro a mango

2010-10-17T11:41:00.001+11:00

tesim se z krasneho a skveleho jarniho obdobi, ktere prave vstoupilo do druheho ze svych tri mesicu. ach, ano, miluji jarni pabeni s jeho prehrsli kvetinovych kaskad, plnych zivota, predvadejici sve prijemne nekdy az omamne vune, exlusivni barvy a vsemozne ruzne tvary. ano, je pravdou, ze po cely rok neni zadna nouze o obdivuhodnou delikatni kvetenu, ale jarni obdobi je stale ze vsech rocnich obdobi tou nejbohatsi kvetinovou sezonou.

nejvice vzrusujici jsou pro me kvetouci ovocne stromy a pozdeji cas vyvijejiciho se miniaturniho ovoce, ktere se pomalu ale jiste zvetsuje az doroste do plne zralosti naplnene sladkou stavnatou pochoutkou. a i v tom je ta krasa ziti v tropicke oblasti australskeho dalneho severniho kvinslendu.

mangovniky uz oslavili prichod jara s vetvemi obalenymi delikatne malinkymi kvety rostoucimi v trsech jako hroznove vino, ktere behem nekolika tydnu zacali se svoji promenou do roztomileho malinkateho ovoce manga. a to je take pro me vzrusujici podivana, pri sledovani jejich vzrustu, az do casu, kdy nabydou plne velikosti a zralosti. nektere druhy manga jsou tmave zlute, nektere syte oranzaove jine zas svetle oranzove, a take jsou druhy, se slupkou krasne zelenou jako trava, ale ta kdyz se pri plne zralosti manga otevre, je pod ni shovana syta a zarici oranzova duzina, oplyvajici sladkou stavnatosti ovocneho nektaru a zavratne omamnou vuni. miluju, moje pravidelne pozorovani ovoce, vyvijejiciho se od kvetu do plne zralosti, je to mnohem zabavnejsi, nez si jit pro nej do obchodu a ani nevedet jak vypada strom ci jina rostlina, na kterem dane ovoce vyrostlo. nejvice me naplni uspokojenim a radosti to ovoce, ktere si vypestuji a sklidim osobne sama ja a nebo muj mily milacek mango, na druhem miste je ovoce ktere sklizim ze stromu mych pratel ci znamych, o kterych vim, ze jej pestuji na svych pozemcich s laskou k prirode a bez pouziti jedovatych chemikalii.

samozrejme moc rada podporim mistni pestitele ovoce, kteri vesele pestuji sve ovoce s laskyplnou peci, u kterych take nakupuji cerstve ovoce, sklizene v plne zralosti, den pred tim, nez ho prodaji na trhu. ja a mango, ziskavame ovoce vsemi uvedenymi zpusoby; pestujeme ovoce na nasi zahradce, nejake dostaneme, k nasi velke radosti, darem od pratel i od prodejcu ovoce na trzich, navic, nejvetsi mnozstvi zraleho cerstveho syroveho ovoce nakupujeme pravidelne jednou tydne primo od pestitelu, na mistnich trzich, kde je vzdy velky vyber kvalitniho a levneho ovoce. pri nakupu ovoce na mistnich trzich nechybi ani usmevy a pratelske povidani.

jarni obdobi s sebou prinasi mnoho krasnych udalosti a ja se o nektere z nich podelim v mych pristich textech. ted je na case jit ven a uzit si te jarni pohody.

zivot je krasny.

roztomile kvety mangovniku

malinka mangicka a uz sklizene velke zrale dyne.

miloucke malinke mangicka krasne vynikaji v pozadi krasne modre oblohy

zdrave stromy prinasi zdrave ovoce

novy zivot na strarem mangovniku

ja a hromada pomerancu. obcas nakupujeme nase ovoce i v supermarketu, v tomhle pripade to jsou vyborne australske pomerance za velice dobrou cenu. ach, ceka na nas spoustu chutne cerstve syrove pomerancove stavy :)))

zivot je krasny

Údajně zázračný lék MMS

2010-10-10T10:09:00.001+11:00

obcas si procitam diskuse na webovych strankach, ktere se zabyvaji zdravou vyzivou. asi pred rokem, neuslo moji pozornosti, ze nekteri lide, kteri zili leta nezdrave a pak zatouzi po zdravi, chteji teto zmeny dosahnout co nejrychleji, a z nedostatku informaci ve vetsine pripadu sahnou k nevhodne volbe, ktera se muze tvarit ze zdravi pomaha, ale smutnou pravdou je, ze zdravi nici. techto cest je mnoho, o jedne z nich, klystyru a hydroterapii, jsem se zminila v mem minulem clanku, dnes jsem nasla zajimavy clanek o dalsi nezdrave ceste za zdravim, ktery se tyka oblibeneho zazracneho leku mms, ktery je v diskuzich o zdrave vyzive mnohymi vychvalovan i pouzivan. ja osobne jsem tyto zazracne kapky vzdy povazovala za nebezpecny jed, a kdyz jsem vcera nasla tento clanek, rozhodla jsem se o nej podelit s ostatnimi. tady je:

Údajně zázračný lék MMS je dezinfekce, varuje inspekce

8. října 2010 11:56
Zázračný lék Miracle Mineral Supplement, údajně vhodný na rakovinu či AIDS a prodávaný hlavně přes internet, je zdraví nebezpečný. Při smíchání jeho složek vznikají látky, které se do potravin nepoužívají ani v nízkých koncentracích. "Po konzumaci hrozí popálení trávicího traktu," varuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Po konzumaci přípravku Miracle Mineral Supplement hrozí popálení trávicího traktu.

Součástí výrobku, který slibuje "konečné řešení všech nemocí", vyléčení všech druhů rakoviny, hepatitidy typu C či nemoci AIDS, je balení chloritanu sodného a kyseliny citronové. Složení přípravku potvrdily rozbory inspekce.

Návod k použití uvádí postup, jak a v jakém množství si má zákazník z těchto dvou složek namíchat výsledný roztok, který injekční stříkačkou aplikuje do tobolek. Ty pak má podle stanoveného dávkování užívat.

Smícháním obou složek však vzniká oxid chloričitý, který se používá zejména coby dezinfekce. Chloritan sodný pak bývá součástí zubních past a gelů či ústních sprejů. Slouží také k dezinfekci topných a klimatizačních zařízení.

Někteří distributoři "zázraku" při kontrolách tvrdí, že přípravek je určen pouze k dezinfekci bazénové vody, nikoliv ke konzumaci.

"Různé nabídky tohoto produktu na internetu nebo informace v různých reklamních publikacích však dokazují opak," uvedla mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martina Šmídtová.

"Případ léku je ukázkou naprosto bezohledného hazardování s lidským zdravím, přípravek slibuje konzumentům nemožné, jeho užíváním si však lidé mohou ublížit," podotkla Šmídtová.

Prodejcům přípravku kromě zákazu uvádění zboží do oběhu hrozí ze strany inspekce také finanční pokuty ve správním řízení. Podle Jindřicha Pokory ze SZPI zákon umožňuje udělení až 50milionové pokuty.

smmsmmsmmsmmsmmsmmsmmsmmsmmsmmsmmsmmsmmsmmsmmsmmsmmsmmsmmsmmsmmsmmsmmsssmmsmmsmmsssssssssssssssssssssss

teto clanek jsem okopirovala od tud: http://ona.idnes.cz/udajne-zazracny-lek-mms-je-dezinfekce-varuje-inspekce-pdu-/zdravi.asp?c=A101008_115609_zdravi_lf

pro ty, kteri hledaji cestu za zdravim, ji najdou v cerstvem syrovem ovoci...

zivot je krasny

klystyr

2010-08-25T10:07:00.000+10:00

co je to klystyr? klystyr je nejjednodussi a prirozena cesta k ziskani cistych strev. je to forma projimadla a velice popularni lecebny prostredek kdyz se dostavi problemy se zacpou.

predeslou vetu jsem cetla na jedne webove strance, ano, diky informacni technologii, se v dnesni dobe da najit mnoho informaci mimo jine i o klystyru, kdo ma zajem si je muze lehce "vygooglit"..

je klystyr oparvdu tou nejjednodussi a prirozenou cestou k cistym a spravne fungujicim strevum?

ja si to nemyslim. ale naopak verim tomu, ze je to informace (jedna z mnohych) zavadejici/klamna. ja osobne chapu klystyr jako neprirozenou cestu ktera navic nevede k dosahnuti zdrave funkce strev, ale opak je pravdou. klystyr je rychla a celkem jednoducha pomoc pri reseni problemu se zacpou, a proto je tak popularni obzvlaste mezi temi kdo se zabyvaji lecenim prirodni cestou.

jednim z dulezitych zakladu správného fungování celého organismu jsou cistá, léty nezanesená a správne fungující streva.

jen diky nevhodne, pro cloveka neprirozene strave, jsou streva rájem pro vznik skodlivych toxinu. streva tedy nepracuji jak by meli a dochazi ve vetsine pripadu k zacpe. vsimla jsem si ze v pripade zacpy, vetsina lidi pouzije projimadla, coz ale neni reseni, projimadla pri narazovem i castejším používání bývají k našem telu drastické, zpusobuji návyk a ješte naopak cinnost strev zhoršit az tak ze streva bez pomoci projimadla sami od sebe nepracuji, rika se tomu line strevo.

prirozene se streva vycisti a udrzi citste spravnou stravou.

Léty proverenou prírodní a prirozenou metodou pro ocistu strev neni používání klystýru ani jineho druhu projimadla, jak se casto v "odborne" literature doporucuje, ale zdrava vyziva. jedine tou spravne, nedrasticky a prirozene vyplavíme ze strev všechny nánosy šetrnou metodou, cím nastartujeme naši obrannyschopnost, zlepšíme cinnost všech orgánu, odstraníme zácpu, hemoroidy, zlepšíme stav naší pokožky, pres kterou škodliviny vystupují z tela ven, snížíme napetí v cévách, ledvinách. Tlusté strevo má poskytovat telu výživné látky, vitaminy a energii, ale pokud jsou streva plná výkalu a kalových kamenu starých nekolik let, jde to jen steží. Do krve se pak dostává mnoho škodlivin a telo dostává zabrat, aby je zlikvidovalo. Pokuk chcete odstranit príciny našich nemocí, meli byste zacít od strev, aby nebyly pro naše telo skládkou toxickeho odpadu, ale naopak místem, které nás bude zásobovat živinami a poskytne nám imunitu pred nemocemi. Pokud se nekdo o své telo dlouhodobe nestaral, živil se nezdravými pokrmy a nehýbal se, po aplikaci spravne vyzivy je celkem bezne ze strev dostat až nekolik kilogramu letitých nánosu.

prirozenou a nejlepsi cestou k cistym a spravne fungujicim strevum je radny nekolikadenni pust a nebo stejne ucinny rezim piti syrovych cerstvych ovocnych stav, po kterych nasleduje zdrava a prirozena strava slozena z cerstveho syroveho ovoce.

a jeden priklad ze zivota: moje maminka trpi poslednich ctyricet let chronickou zacpou a to i presto, ze pravidelne pije projimave cajicky ktere lety ruzne meni. nema moc nadvahu ale ma velke bricho, jako by byla v sedmem mesici tehotenstvi. pred par lety ji jeji dlouholety doktor predepsal hydro colon terapii/ klystyr. a jen, co ji takto rychle a drasticky vycitili streva, byla maminka moc nadsena, chvalila si jak dobre se citi. ja jsem ji na to rekla, ze se tomu nedivim, ze ji je tak moc dobre, kdyz ma po hodne dlouhe dobe skoro cista streva, ale uvidis, ze po takovem drastickem cisteni strev to nebude dlouho trvat a budes mit jeste vetsi problemy se zacpou nez jsi mela doposud. ano, na moje slova brzy doslo, netrvalo to dlouho a maminka se mi sverila, ze jsem mela pravdu, a stezovala si ze ji funkce streva jeste vic zhorsila. trvalo ji to mnoho let a spoustu neprijenmych chvil, dokud nedosla diky vlastni zkusenosti a mym radam sama k zaveru, ze syrove cerstve ovoce ji prinasi ty nejlepsi vysledky. ne, neni fruitariankou, ale pochutnava si kazdy den na ovoci, ktera mela vzdy rada a casto jedla ale po poslednim beznadejnem pokusu o lepsi funkci strev, mnozstvi denni davky ovoce zvysila. mezi jeji oblibence patri cerstve vymackana pomerancova nebo pomeracovo grepova strava. byla to krasna muzika pro moje ouska, kdyz jsem konecne od ni slysela tato pravdiva slova: "je to tak, mela jsi kvetusko, pravdu, ovoce ma na moje vyprazdnovani ty nejlepsi ucinky".

klystyr s obsahem kavy zpusobuje navykovost na kavu.

klystyr je nepritelem zdraveho zivotniho stylu.

syrove cerstve ovoce je pritelem zdraveho zivotniho stylu.

definice zacpy

neuplne, tezke/namahave a nepravidelne vyprazdnovani fekalni hmoty, bezne zpusonene nezdravou zivotospravou, nebo radikalni zmena v zazite diete, a take caste uzivani projimadel.

dyschezia (nenasla jsem pkelad slova do cestiny, ale je to taky zacpa) definice

namahave a nepravidelne vyprazdnovani fekalni hmoty, zpusobene dlouhodobym zadrzovanim nutkani jit na velkou stranu.

paw paw dozrava.. :)

rambutans dragonfruit and yellow sapote full of color of life and yummy sweetness made by mother earth sunshine rain stars and moon g'day my sweet magic fruit i wish you lovely afternoon :)

rambutans dragonfruit a yellow sapote ovoce sytych barev a plne zivota obsahujici manamozni sladkost, vytvorenou matkou zemi, sluncem, destem, hvezdami, mesicem.. dobry den, moje sladke magicke ovoce, preju ti krasne odpoledne.. :)))

zivot je krasny

zamilovany polarni medved

2010-08-22T09:06:00.000+10:00

juuuu, jeeeee, ja miluju tyhle obrazky, i love to see love.

v okamziku kdyz si vlastnik psu vsiml roztomileho ale presto velkeho polarniho medveda, myslel si, ze to to bude pro jeho psy konec.. ale jak je jasne z prilozenych obrazku, nastesti byl na omylu

taky si myslim, ze je to vyborny fotograf :) a je to nadhera ze se diky tomu muzeme podelit o tak dulezite poselstvi lasky

mango taky dal tyhle obrazky na jeho blog, presto ja je chci take mit v mem cyber prostoru, a navic, jsou lidi kteri chodi navstevovat jen me a visa versa.. :)

ja a mango, verime, ze jednoho dne, kdy vsichni budou vyleceni, popularni slova biblicke predpovedi o oveckach lezicich mirumilovne vedle lvu, se stanou skutecnosti.

do te doby, love all...

vzduch zavani laskou

vecli pratele

primo od srdce

zamilovany polarni medved

laska je na prvnim miste

vse co potrebujes je laska

zivot je krasny :))))

VODNI MELOUN WATERMELON

2010-07-24T17:15:00.003+10:00

ahoj cteanri a ctenarky meho blogu :)

posilam vam slunickovy pozdraveni, uzivejte si letnich radosti pri kterych vodni meloun watermelon osvezi i pohosti... :) a tez pomuze od nemoci a starosti, naplni kosti zdravim a dusi radosti.

vase ovocna blogerka kveta

ps: zivot je krasny

maminka si pochutnava na osvezujicim melounu (dovolena turecko 2009)

vytvarne vodnimelounove umeni v moji kuchyni

dyne

2010-07-15T14:14:00.003+10:00

patri mezi ovoce ktere melo pro me spis hodnoty dekorativni nez chutove. ano, takova pastva pro oci, kde chutovy bunky nejevily zajem, dyni coby jidlo jsem odmitla pokazde, kdyz mi byla nabidnuta. jen jednou jsem udelala vyjimku. stalo se asi pred dvanacti lety. moje sousedka tereza, tezce postizena mozkovou obrnou, zila velice osamocene a taky se tak citila a tak diky memu vstricnemu pozvani ke me casto chodila na navstevy a ja jsem ji i sebe pravidelne hostila/napajela cerstvymi ovocnymi stavami vzdy z mych ovocnych zasob. jednoho dne prisla tereza s dyni a ja hned na co mas tu dyni? a ona na to, no prece na stavu a ja, hmmm, nemyslim si ze to bude moc dobra stava a ona, proc ne? dyne jsou moc dobry. tak jsem tu dyni pro radost terezce vystavnila a byla jsem mile prekvapena necekane prijemnou chuti, presto jsem na dynovou stavu z nejakeho duvodu zapomela a nidky potom jsem ho nestavnila ani nepila.

pred vice nez dvema mesici na jedne z nasich navstev fruitopie, me a mangovi byla nabidnuta dyne, kterou jsem vehementne odmitala, ale nakonec ji prijmula s tim ze mi svou krasou ozdobi nase hnizdecko a za par tydnu nato jsem odletla na dva mesice navstivit rodinu a pratele a kdyz jsem se vratila vsimla jsem si dyne v kuchyni a ptam se zdali je to ta fruitopijska a mango na to ze ne, tu vystavnil s okurkou a rajskyma a tuhle mu daroval pan ktery prodava na lokalnich trzich cerstve ovoce ze sve zahrady. mango tu dyni odmital nemel o ni valny zajem, ale prodavac si nedal rict a tak nakonec mango dyni-darecek prijal.

dneska odpoledne kdyz jsme s mangem premysleli co si dame dobryho k pristimu jidlu mango navrhl stavu z dyne a rajskych jablicek a ja na to: hmmmmmm, to zni zajimave, a tak mango nevahal, skocil do kuchyne a mile ovoce odstavnil a k memu velkemu prekvapeni to byla stava chutove libezne delikatesni kterou jsem si vychutnala do posledni kapky.

pozdeji jsme si naservirovali ovocnou dynovo rajcatovou kasi ktera zustala v odstavnovaci a pridali do ni i avokado. ja jsem si avokado (1/2) do ovocne kase pridala az kdyz jsem asi pulku snedla a moc mi to chutnalo jak s avokadem tak bez. jist tu kasi byl zase manguv napad.

ach, tolik let jsem odmitala tak vyborny ovoce. neuveritelny. nekdy mam poklad primo pred ocima a presto ho slepe odmitam. z teto zkusenosti jsem se naucila byt pomalejsi co se tyce odmitani jakehokoliv ovoce a byt vstricnejsi k jeho dukladnemu kulinarskemu prozkoumani. ano, mile ovoce, budu k vam vice pozornejsi, :)

dyne uz neni v mych ocich jen krasne ovoce na pohled, ale je to velmi chutne ovoce zvlaste v podobe stavy a dohromady se stavou z rajskych jablicek je to pohadka raje.

dyne rostou skoro samy, nepotrebuji zadnou velkou zvlastni peci, a navic rychle jako z vody, vody moc taky k rustu nepotrebuji a jsem si jista ze od dnesniho dne budeme vzdycky pestovat dyne na nasi ovocne zahradce. mnam mnamy mnam. mam takovy dojem, ze zitra zasadim seminka z dyne kterou jsme dneska vypili a snedli. a i kdyz to byla dyne mala, zbyla nam pulka na zitra.

dnes jsme popijeli stavu ananasovopomerancovou, jedli jsme longans v zahrade zalite sluncem, pripili si na zdravicko pomerancovomandarinkovou stavou a pozdeji stavou z dyne a rajskych jablicek. dale byla na menu dynovorajcatova kase s avokadem jako predkrm a hlavni chod byl salatek z okurek avokada a rajcatek a mnohem pozdeji jsme si pochutnavali na poslednich longans, ktere jsme koupili pred 3dny a kazdy den jsme se jich najedli do sytosti.

zivot je krasny

mnamozni dyne se vzdy hodi do kuchyne

prvni minuty dokumentarniho filmu

2010-05-22T15:56:00.001+10:00

o nasem ovocnem zivobyti je zde. bude hotov asi koncem cervna. a bude k mani zdarma.

diky emile a davide

durian vonel

2010-04-23T23:09:00.003+10:00

mnohem silneji nez obvykle, jeho sladka omamna vune me objala jen jak jsem vystouila z auta, ktery mango zaparkoval primo u prvnich stanku oplyvajicich zaplavami barevneho vonaveho ovoce, ale durianova vune vyrazne prevladala.

a cim vic jsme se blizili k robertovi, nasemu prodavaci nejen durianu, ale i jineho exotickeho tropickeho ovoce, tim vice ta omamna vune vonela. aaaach, dneska budou asi duriany vyjimecne dobry, myslim si a pak i sdeluji mangovi, ktery jako ja v radostnem ocekavani durianove snidane kraci s usmevem na tvari k nasemu vytouzenemu cili.

a ani ne za minutu jsme uz s usmevem zdravili jak roberta tak jeho zenu a i prodavace ktery je hned vedle i jeho syna, a i oni se na nas mile usmivali a pak uz taky nase usmevy padly na krasne duriany, ktere vonely opravdu jako ten lejlepsi parfem na svete. robert pro nas vybral ctyri super kvalitni maxiduriany, chvili jsme si s nim popovidali a taky se pustili do reci s prodavacem sousedniho stanku a jeho synem, rozhovor se tocil kolem duranu, a mango se na chvili vzdalil, sel odnest duriany do auta a ja pokracovala v durianove konverzaci, a kdyz se mango vratil s jednim durianem k nasi snidani, dostal jeste jeden maly jako darek od roberta, coz uz se stalo pred par mesici tradici, a mango ho otevrel a dal ochutnat tem dvoum muzum od vedlejsiho stanku a ti byli primo uneseni.. tak ma robert a jeho zena nove durianove zakazniky. a zase ten robertuv soused nam sdelil jak nas rad pozoruje pri nakupu nasich durianu, a nejen nas, ze kazdy kdo si duriany kupuje je rad osahava ocuchava a ze je videt ze je to opravdu vyjimecne ovoce. no, ted kdyz sam konecne ochutnal a chutnalo mu se taky prida k durianovym nadsencum.

no, a konecne byl cas na nasi durianovou sninadi, sli jsme si sednout pred trh ven na lavicku a s chuti se pustili do vyjimecne predobreho durianu, jen jsme se rozplyvali nad jeho chuti a zarili jsme stestim a dnes vic nez kdy jindy na nasi vybornou ovocnou snidani reagovali kolemjdouci. bylo to az neuveritelne, skoro kazdy kdo kolem nas prosel prohodil nejen usmev ale i nejake to durianove sluvko. nekteri se i zastavili na kratsi rec, but se chteli podelit o nasi radost, nebo zvedave vyzvidali copak to mame k snidani, a nebo taky otazky u koho jsme dnes rano nas durianek koupili. bylo to jako v durianovem raji, mela jsem radost, ze tolik moc lidi projevuje o durian zajem.

ach, po nasi povedene snidani jsme se spokojene vydali na dasli ovocne nakupy, k durianum pribyly i rambutany ananasy a rajcatka. chempedak nemeli. tak ja uz ho asi nejaky cas neuvidim a ani mile durianky, nebot dnes byl na nejaky cas muj posledni trh v cairns, v utery rano letim do sydney a pak jestli sopka nezacne zase soptit za par dni nato do prahy.

po prijezdu z trhu jsme si dali stavu okurkovou a za par hodin jsme si dali pulku jednoho maxidurianu a dale v prubehu dne jsme si pochutnavali na rambutanech, stave z pomerancu a dnesni jidelnicek jsme ukoncili druhou pulkou durianu, pancku ten byl, jeste lepsi nez ten snidanovej a ze ten byl taky hodne hodne moc mnamozni.

za chvilku bude pulnoc a je cas jit spinkat, zitra jedeme na dalsi trh nakoupit okurky a papaje, uz se moc tesim.

a aby to nebylo jen o durianu, piskovec a ovocna kvetinka ja, ovocne hrava a vesela..

obchody se zdravou vyzivou

2010-04-20T01:50:00.001+10:00

maji podle meho nazoru se "zdravou" vyzivou velice malo spolecneho. a presto jsou popularni a dost lidi, kteri se snazi zit drave tam utraci za predrazene zbozi. jsou to lide, kteri jsou ovlivneni reklamou, ktera ma hodne tvari a lehce ovlivni ty, kteri nejsou zvykli pouzit vlastniho rozumu a logickeho mysleni.

videla jsem mnoho takovych obchodu se "zdravou" vyzivou a jen vyjimecne jsem tam opravdu nejakou tu zdravou vyzivu, syrove cerstve ovoce, nasla. syrove cerstve ovoce obsahuje vse co je potreba k lidskemu zdravi a vse ostatni nad to je jen produkt hamiznych obchodniku.

obchody se "zdravou" vyzivou prodavaji velky sortiment zbozi, tepelne zpracovane oleje, ruzne druhy susenych obilovin, i z nich vyrobenych testovin, peciva atd. za vyskoke teploty susene orechy, seminka a ovoce, susene a i smazene morske rasy, vsemozne druhy cukru a soli, cukrovinky, mlecne vyrobky, vegetarinske parky, karbanatky, sojove maso, sojove mleko, ryzove mleko, atd, proste spoustu necerstvych a v tovarnach vyrobenych produktu, lakajicich nevedome zakazniky svymi poutavymi reklamamnimi obaly a uplne nejvetsi vyber je v syntetickych vitaminech, mineralech, enzymech, atd, proste vse co se nachazi v cerstvem syrovem ovoci, akorat ze to neni ani cerstve ani syrove, ani prirodni.

copak takovove pilulky vyrobene v tovarne buh vi z ceho se muzou i jen malilinko vyrovnat cerstvemu syrovemu ovoci? vi vubec ti, kteri tyto pilulky polikaji, z ceho a jak jsou tyto synteticke nahrazky vyrobene? ja to sice nevim, ale presto vim, ze ne urcite ze syroveho cerstveho ovoce, a i kdyby byly, uz by nebyly cerstve ani syrove ale naopak stare a mrtve. navic tech pilulek je nescetne mnozstvi druhu, a tak ti co je polykaji by si vlastne meli spravne koupit od kazdeho druhu, aby meli, vsechny ty dulezite latky co jsou k zdravemu zivotu potreba a polikat je ve velkem mnozstvi.

cesta ke zravi je mnohem jednodussi nez si mnozi predstavuji a urcite nevede pres obchod "zdrave" vyzivy. cesta ke zdravi vede pres syrove cerstve ovoce, ale to je pro vetsinu lidi az moc jednoduche k tomu aby pochopili a uverili.

zivot je krasny

citrusove plody pomerance mandarinky a grapefruity, bohate nejen na vitamin c

vyzivna hodnota syrovych pomerancu:
///////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

* Vitamin A - 295 IU
* Vitamin B1 (thiamine) - 0.114 mg
* Vitamin B2 (riboflavin) - 0.052 mg
* Niacin - 0.369 mg
* Folate - 39 mcg
* Pantothenic Acid - 0.328 mg
* Vitamin B6 - 0.079 mg
* Vitamin C - 69.7 mg
* Vitamin E - 0.24 mg
* Potassium - 237 mg
* Phosphorus - 18 mg
* Magnesium - 13 mg
* Calcium - 52 mg
* Iron - 0.13 mg
* Selenium 0.7 mcg
* Manganese - 0.033 mg
* Copper - 0.059 mg
* Zinc - 0.09 mg
* Protein - 1.23 gm
* Calories - 62
* Dietary Fiber - 3.1 gm

grapefruit syrovy obsahuje
/////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
Nutritional value per 100 g (3.5 oz)
Energy 138 kJ (33 kcal)
Carbohydrates 8.41 g
Sugars 7.31 g
Dietary fiber 1.1 g
Fat 0.10 g
Protein 0.69 g
Water 90.48 g
Thiamine (Vit. B1) 0.037 mg (3%)
Riboflavin (Vit. B2) 0.020 mg (1%)
Niacin (Vit. B3) 0.269 mg (2%)
Pantothenic acid (B5) 0.283 mg (6%)
Vitamin B6 0.043 mg (3%)
Folate (Vit. B9) 10 μg (3%)
Vitamin C 33.3 mg (56%)
Calcium 12 mg (1%)
Iron 0.06 mg (0%)
Magnesium 9 mg (2%)
Phosphorus 8 mg (1%)
Potassium 148 mg (3%)
Zinc 0.07 mg (1%)
Manganese 0.013 mg

mandarinky syrove obsahuji
/////////////////////////////////////////////////////////////////////////

Vitamins
%DV
Vitamin A 681 IU 13%
Retinol 0 mcg
Retional Activity Equivalent 34 mcg
Alpha Carotene 101 mcg
Beta Carotene 155 mcg
Beta Cryptoxanthin 407 mcg
Lycopene 0 mcg
Lutein + Zeaxanthin 138 mcg
Vitamin C 26.7 mg 44%
Vitamin E 0.2 mg 0%
Vitamin K 0 mcg 0%
Thiamin 0.058 mg 3%
Riboflavin 0.036 mg 2%
Niacin 0.376 mg 1%
Vitamin B6 0.078 mg 3%
Vitamin B12 0 mcg 0%
Folate 16 mcg 4%
Food Folate 16 5.6 mcg ~
Folic Acid 0 mcg ~
Dietary Folate Equivalents 16 mcg ~
Pantothenic Acid 0.216 mcg 2%

Minerals
%DV
Calcium 37 mg 3%
Iron 0.15 mg 0%
Magnesium 12 mg 3%
Phosphorus 20 mg 2%
Potassium 166 mg 6%
Sodium 2 mg 0%
Zinc 0.07 mg 0%
Copper 0.042 mg 2%
Manganese 0.039 mg 1%
Selenium 0.1 mcg 0%

Fats
%DV
Total Fat 0.31 mg 0%
Saturated Fat 0.039 mg 0%
Monounsaturated Fat 0.06 mg ~
Polyunsaturated Fat 0.065 mg ~

ovocne zivobyti

2010-04-15T22:20:00.004+10:00

je zdrave, ale navic ekonomicke. brzy potom co jsem se zacala zivit jenom syrovym cerstvym zralym ovocem, neuniklo moji pozornosti, ze mi pribyvaji penizky.

mnoho lidi, kteri takovou ovocnou zkusenost jako ja nemaji, si mysli pravy opak. kdyz se zminim ze jim jenom ovoce, prvni reakce mnoha lidi je: "ovoce? to je ale moc drahy, to ja bych si nemohl/a v zadnym pripade dovolit. rejze je o mnohem levnejsi."

je zajimavy, ze vetsina lidi se zmini prave o rejzi. voli jednu z nejlevnejsich potravin. ale, nevsimla jsem si, ze by nekdo jedl jenom rejzi. i kdyz nerikam, ze treba takovi lidi neexistuji. ale i ti urcite nezustavaji jenom u ty rejze. navic, nikdo urcite neji rejzi tak jak je, ale uvari si ji. tam uz je potreba nejen hrnce, ale i casu a navic nejaka ta tepelna energie. hrnec stoji penize, cas jsou penize, a kdyz se nevari primo na ohni i kamna stoji penize.

ale jak uz jsem se zminila, vetsina lidstva, ktera se zivi varenym jidlem, nezustane jen u ty rejze. rezji si osoli, omasti, ruzne ochuti, jeste pridaji omacku a maso, nebo houby a zeleninu, nebo vsechno dohromady a tak cena jidla hned pekne vyroste. navic po takovem jidle prijde zizen a tak se musi pit, a ve vetsine pripadech se za napoje taky plati, nebot malo kdo pije vodu z vodovodu, to uz radsi tu z obchodu a ta je stejne draha a muze byt i drazsi nez sladke limonady. po jidle je ve zvyku mnoha lidi dat si neco sladkeho. a nakonec protoze varene jidlo telo dehydruje a take se tezce travi, dostavi se unava a na to je nejpopularnejsi kaficko, vetsinou s cukrem. kdyz si vsechny ty jidelni chody clovek pripravuje sam, stoji ho to i cas, je k tomu potreba spoustu ruzneho nadobi, to se potom musi umejt na to je potreba nejaky ten cistici prostredek, a taky to vyvarovani stoji hodne tepelny energie, a vetsina lidi ji vic nez jednou denne a tak se utraci jedna radost.

a co takove stravovani v restauracich, to taky neni levne. a to jsem se jeste ani nezminila o drahem alkoholu, cokolade, zmrzlinach, atd.

varenim tedy neztracime jenom penize a cas, ale to uplne nejdulezitejsi, zdravi. kazdy dobre vi, ze zdravicko je k veselemu a spokojenemu zivotu dulezite. proto, kdyz si lidi preji k svatkum ci narozeninam, preji si hlavne pevne zdravi.

nemocny clovek utrati cas nebot navstevuje doktory, nekteri i ztrati praci, leky nejsou taky zadarmo. kazdy, kdo se zivi varenou stravou ma nejake zdravotni problemy, nekdo vic nekdo min, zalezi na tom z ceho se jejich potrava skada, a taky na tom zda se prejidaji, nebo jsou to mali jedlici, ale tak jako tak, zdravotnim problemum se nevyhne nikdo, a ty casem jenom narustaji.

at uz jsou to zacpy, prujmy, paleni zahy, bolesti hlavy, unava az vycerpanost, spatna nalada az deprese, chripky, anginy, zanety, atd. malo kdo si uvedomuje ze pricionou je varena neprirozena strava. a proto se nikdo nesnazi zmenit pri zdravotnich problemech zivotospravu, ale bezi si pro leky k lekari.

takze, me nakonec to moje ovocne stravovani prijde nejlevneji.

usetrim si hlavne zdravi,usetim za leky, navstevy doktoru, pak za hrnce panve konvice, kamna, cistici prostredky, cas, a za spoustu ruznych toxickych potravin.

ja nakupuju ovoce ekonomicky, ve vetsine pripadech na trzich, ale i v supermarketech a obchodech s ovocem a zeleninou, ale vzdy a vsude si vybiram nejenom kvalitu ale i levnou cenu. nekupuji levne ovoce protoze je napul schnile, takove ovoce uz neni zdrave, ale kupuju ovoce levne z duvodu, ze je v plne sezone, je ho prehrsel a potrebuje se rychle prodat, protoze dlouho cerstve nevydrzi. navic, kde je to mozne, nakupuju ovoce ve vestim mnozstvi, a to je vzdy z toho duvodu taky levnejsi. a proto si muzu i dovolit ovoce exoticke luxusni, ktere je drazsi nez to bezne, a i tak se nejenom vejdu do rozpoctu ale jeste mam i nazbyt a usetrim. navic, casto od sousedu, ci znamych kteri maji zahradky ci ovocne sady, dostanu ovoce darem, zadarmo. no, reknete sami, kdo vam rekne, ze se mu urodilo hodne spaget a nebo rejze a obdaruje vas bedynkou, kosikem nebo plnou taskou techto potravin?

a tak me nikdo nepresvedci, ze ovoce je drahe, nebot z vlastni zkusenosti vim, ze je to nejenom ta nejchutnejsi a nejzdravejsi potrava ale i nejlevnejsi.

s ovocem je zivot krasny

krasne zdrave tropicke ovoce

syrove cerstve zrale ovoce

2010-04-14T22:57:00.003+10:00

mi vzdycky moc vonelo i chutnalo, a bylo odjakziva mym nejoblibenejsim jidlem. proto nebylo pro me tezke, najit k ovocne zivotosprave cestu a zustat ji verna.

od te doby, kdy se jenom cerstvym syrovym ovocem zivim mi jeste vic k srdci prirostla jeho vune, barvy a chute, jeste vic, nez kdy predtim jsem se do ovoce zamilovala. a jako kazda prava laska neumira ale naopak zije a roste, tak jako ovocne stromy, a jako i oni je velice stedra, plna krasnych vonavych chutnych daru, uzasnych barev a tvaru. kazdy kousek ovoce je unikatni a originalni, a krasne zdobi moje obydli.

cerstve syrove ovoce je ze vsech jidel nejlepe, nejlehceji a nejrychleji stravitelne a nezatezuje zazivaci ustroji jako ostatni rostliny, tuky, maso, vejce, mliko a vubec vse cim se vetsina lidstva zivi a neni to ovoce.

cerstve syrove ovoce obsahuje velke mnozstvi vody (ovocne stavy) a tak dodava telu vsechnu potrebnou vodu, a pri ovocne zivotosprave neexistuje pocit zizne a neni potreba dodavat vodu z vodovodu, studanky, pramene a nebo jak je v poslednich letech zvykem z plastickych a vyjimecne sklenenych lahvi.

cerstve syrove ovoce je bohate na vsechny potrebne latky, ktere zaruci pevne zdravi.

cerstve syrove ovoce je prirozenou potravou lidi.

cerstve syrove ovoce ma hodne odpurcu, kteri prichazeji o pevne zdravi a radost ze zivota.

s cerstvym syrovym ovocem je zivot krasny.

hroznove vino rambutan a mango

hroznove vino a slunce uvnitr i venku

muj muz mango (49) a nas spolecny pritel premi (neco pres sedesat) oba se zivi jenom ovocem a nestezuji si.

ovocna ja (53) a taky si nestezuju

muj prvni

2010-04-13T22:00:00.004+10:00

chempedak, me ihned okouzlil a prijemne prekvapil, nejdriv sladkou prijemnou ovocnou vuni a pak i sladkou prijemnou chuti.

v patek na trzich v cairns jsme ho vielieli poprve a mango mel velkou radost, nebot chempedak, durian, akee, jsou jeho uplne nejoblibenejsi ovocny pochoutky, a ja to mam taky tak. vsechny tyto dri druhy ovoce maji spolecne to, ze se do nich clovek but zamiluje, a nebo naopak jsou mu odporne. jak chuti tak vuni, akorat akee se vuni nijak silne neprojevuje.

hned po prvnim kousku champedaku jsem se rozplyvala nad jeho zvlastni silne sladkou chuti a hezky jsem si ho z chuti pomaloucku vychutnavala a pak dalsi a dalsi kousek a kazdy ten kousek mel svoji osobitou originalni chut.

vune champedaku je opravdu silna, silnejsi nez u durianu, jeste dva dny po tom co jsme si ho vezli v aute domu, jsme ho v aute citili a i doma, i potom, kdyz uz jsme ho snedli, se nekolik dni nasim domeckem linulo jeho prijemne aroma.

mam radost, ze mi do meho ovocneho jidelnicku pribyla nova ovocna dobrota. a jen doufam, ze bude v patek zase na trhu k dostani, minuly tyden ho prodaval jenom robert, co od nej kupujeme i vyjimecne vyborny duriany.

dneska jsme byli na fruitopii, chtela jsem fotit rozkvetle stromy akee, ale uz odkvetly a stromy jsou obsypane ovocem, zatim hlavne zelenym, a k foceni jsem se nakonec stejne nedostala, a tak snad pristi tyden, to bude ovoce uz vic naladeny do cervenoruzova.

mango na fruitopii nasbiral plnou velkou tasku passion fruit a dalsi vekou tasku avokad, taky jsme dostali moc hezkou dyni, nejdriv jsme ji odmitali, ale nakonec nas premluvili at si ji vezmeme a zkusime odstavnit, je pry odstavnena prijemne sladka. jeste jsme si utrhli nekolik kousku ovoce burakove maslo, ktere chutna jako hodne sladky bursky orisky.

poslednich par dni jsme si pochutnavali na stavach z okurek, z ananasu, z pomerancu, a taky byla stava pomerancovojablickova a jednou ananasovojablickova.

a jedli jsme cerveny papaje, hroznove tmave vino, cherymoyu, passion fruit, banany, ty hlavne ja, sladkoucke okurky z nasi zahradky, avokado a rajsky jablicka, jackfruit a ten slavnej chempedak.

vcera i dnes jsme vyridili nekolik dulezitych urednich zalezitosti, a dneska jsme i nakoupili tmavy hroznovy vino a rajcata oboji nejmin po 4kg.

hezky si uzivame, a vladne neustala laska mir a pohoda. slunicko sviti, ptaci krasne zpivaji, a i zdravicko nam slouzi.

zivot je krasny

mango otvira vonavy a chutny chempedak

otevreny chempedak

okurkova premiera

2010-04-10T23:00:00.006+10:00

se konala dnes, ano, konecne jsme se dockali zacatku okurkove sezony. odpoledne, jsme sklidili prvni tri okurky z nasi zahradky. uz jsme se moc na ne tesili a byli jsme zvedavi jakou chuti nas obdari. ach, mile okurcicky nas potesily tou nejlepsi okurkovou chuti, kterou jsme kdy okusili. ano, byly nadherne ovocne sladke, a kremove, krehoucke a velmi stavnate. jen, kdyby to bylo mozne, poslat kousek pres tento clanek na ochutnani. nemylila jsem se, kdyz jsem predpovidala, ze to budou okurky ty nejvyssi mozne kvality. vzyt neni lepsi kompost nez ten ovocny, neni lepsiho hnojiva nez nase ovocna moc,(s hackem nad c)neni lepsiho podnebi nez tropickeho, a neni vyssi citove hodnoty nad lasku, s kterou nase okurcicky pestujeme.

nase prvni tri okurky jsme oloupali a nakrajeli na tenoulinke platky, a nejdriv je ochutnali samotne, a pak pridali ja avokado a mango i rajcata, ja si rajsky dala taky s avokadem zvlast. avokado jeste znasobilo kremovou chut okurek, a jen jsme se nad tou dobrotou rozplivali.

taky jsme si koupili dnes bedynku polnich okurek na trhu, a hned po navratu domu jsme si ze ctyr udelali vybornou stavu k snidani.

na trhu jsme potkali par znamych, stali jsme v hloucku na slunicku, ktere jsme si moc pochvalovali, a kdyz jsme se rozesli za nakupy, ja a mango jsme si jeste mimo okurek koupili cerveny papaje, custard apples (cherymoya), banany, ananasy, cerveny grapefruity a jedno velikansky pomelo.

pak jsme se vydali na tri garage sales (garazovy prodej) a na prvnim miste jsme koupili 3 zrcadla, dve s bambusovym ramem, a jedno s drevenym byly za babku. na druhym miste jsme si nekoupili nic, ale obdivovala jsem tam oranzovy kvetiny a pani domaci mi nabidla abych si nasbirala seminka, coz jsem s radosti a diky bez meskani ucinila. na tretim miste jsme koupili za smesnou cenu police. a uz jsme frceli domu.

po snidani z okurkovy stavy jsme relaxovali a pak se pustili do vybalovani nakupu a domacich a zahradnich praci, a pak jsme si udelali durianovou hostinu, snedli jsme tri, stredni velikosti, a moc nam chutnali. ten pan, co od nej kupujeme ty nejchutnejsi cerveny papaje nam rekl at kolem dvanacty prijedeme, ze nam da nejake otlucene papaje, ja jsem ale nejela, uklizela jsem a mango jel teda sam, a pomohl mu nalozit ovoce co neprodal do auta a dostal za to cerveny papaje, banany, a anansy. po navratu si sel mango schrupnout a ja pokracovala v domacich pracech, a kdyz se mango asi po hodine a pul probudil, zase jsme si pochutnavali, tentokrat na cervenych papajich. a dnesni jidelnicek jsme ukoncili kolem pate, temi slavnymi okurkami z nasi zahradky atd.

vecer jsme se divali na pocitaci na film a pak jsme si povidali a mango sel po osmy spinkat a ja si cetla a trochu psala a dalsi den je za nami. to to leti.

zivot je krasnej

nez jsme si na nasich prvnich okurkach z nasi zahradky pochutnali, stihla jsem je vyfotit, pekne si hovely v pritomnosti pomela, chempedaku, bananu a jakychsi dyni, darecku to z fruitopie, sice jsem pozadala o cukiny, ale neva, dyne mame na okrasu, uz je tu mame asi tri nedele a chut jsme zatim na ne nedostali.

ps: ted jsem si vzpomela: taky jsme dnes koupili a i dnes snedli hodne mekky a sladky persimony. manam. a jeste, cely den krsne svitilo slunicko a byla pohoda pane jahoda :)

dva ostrovani

2010-04-09T21:28:00.003+10:00

z nejsevernejsiho australskeho ostrova mi a verim ze i mangovi dnes pohladili dusi.

zrovna vcera vecer nez jsem sla spat si rikam, ze se uz asi mesic nestalo nic hodne vyjimecneho, i kdyz kazdy den prinasi krasne nezapomenutelne zazitky, jsem uz zvykla, ze sem tam se stane neco jeste vic krasnejseiho a nezapomenutelneho.

rano jsem se pomalinku probouzela za doprovodu kohoutiho zpevu a kdyz uz jsem byla skoro probuzena prisel mango, hladil me po tvari a septal mi ze je cas se vydat na cestu za nakupem durianu a dalsimi ovocnymi pochoutkami.. a tak jsem v radostnem ocekavani durianove snidane vkrocila do noveho dne, slunicko jeste spinkalo, kdyz jsme se zanedlouho vydali nasim autickem do cairns, pro nase ovoce vezdejsi

mango ridil a ja sledovala probouzejici se den, v cele sve krase, a dnes to bylo vyjimecne uzasne umelecke dilo, mraky pluli velice nizko nad zemi, a sem tam bylo mlhavo, a nektere mracky byli snehove bile a dlouho to netrvalo a z podmraku vykouklo slunicko a jeste celou tu nahderu umocnilo. obdivovala jsem celou cestu nejenom krasny nebe ale i zemi, jeji stavnatou tropickou zelen, australskou savanu a pak destovy les, hory a doly, a nez jsem se nadala, zaparkovali jsme kousilinek od trhu a sli jsme si koupit od roberta super vyborny pdpultovy durianky. mel pro nas dva, pekne velky a vonavy.

hned vedle u roberta prodava mlady muz nejake "zdrave" sladkosti a ten nas taky vzdy s usmevem vita, a dnes nam rekl, ze je to nadhera nas sledovat, s jakou radosti a nadsenim si prohlizime a kupujeme nase duriany, a ze je na nas videt, ze jsme to co jime, on vi, ze se zivime jenom ovocem. chvili jsme s nim prijemne poklabosili a pak mi mango rekl kde se sejdeme s nasi durianove snidani a sel ten druhy velky durian odnest do auta, ja jsem se rozhlizela kde je volne misto na sezeni, a ehle, koho nevidim, teda spis vidim, naseho oz kamarada premi. s radosti jsme se objali, a on se mi pak hned chlubil, ze ma taky jeden podpultovej durian od roberta, a i kdyz je mu neco pres sedesat, vypada jako hodne stastny dite. tak jsme durianove klabosili a za momentik se k nam pridal mango, taky mel radost ze vidi sveho dlouhodobeho kamarada, ktery vcera priletel z nejsevernejsiho ostrova australe, kde bydli a obcas prileti na chvili do cairns, no nevideli jsme ho pres mesic a uz se nam po nem styskalo. on je taky uz spoustu let zamilovany do ovoce a ovocem se zivi. a jak tam tak stojime a zive si povidame, pridal se k nam premiho kamarad, ktery na tom nejsevernejsim ostrove od narozeni zije. uz z dalky se na nas usmival a jeho usmev se jeste vic umocnil, kdyz k nam dosel a premi nas vzajemne predstavil. za chvilku jsme se rozesli a my s mangem jsme se pustili s velkou chuti do vyborneho durianu. pak jsme se vydali za nakupem dasliho ovoce a nakonec jsme jeste prikoupili dasli durianve skvosty a jeden velikanskej jsme otevreli, ze jeste trochu s nej posnidame

a jak tak uz pdruhy snidame dalsi bozsky duiran, pridal se k nam ten ostrovan, jeho jmeno si zatim nepamatuju. taky mel obrovskej durian a taky si na nem nadsene pochutnaval, a pri tom jsme si povidali s timto zivotaplneho muzem stredniho veku, a on nam sdelil taky s velkym nadsenim, ze jeste pred trema mesicema mel velkou nadvahu, a ze ho premi inspiroval k ovocne zivotosprave, a taky se hned do ni pustil, a uz za tri mesice, jak jsme s magem jasne videli, schodil vsechny nadbytecny kilogramy, a ze se citi jako znovozrozeny a je mu krasne jak na tele tak na dusi a opravdu zaril zivotem, a my taky a vsichni sjme byli v euforickym opojeni, nemeli jsme potrebu debatovat o tom zda nam chybi jakesi vytaminy ci protejny, jen jsme vzavali diky ovocnemu zivobyti. take nam rekl, ze je jakymsi clenem australske vlady a ze za par dni leti do brisbane na nejaky dulezity politicky sjezd a ze jeho cilem je jednat o vyzive lidstva a o dulezitosti pestovani co nejvice ovocnych stromu a ostatnich ovocnych rostlin. za nejakou dobu se k nam pridal premi, a tak jsme vesele debatovali a pomalu ale jiste pritom vychutnavali to durianove opojeni, a mango se zeptal toho rozeneho ostrovana, jak dlouho uz ji durian, a on na to, ze je to jeho prvni, tak to nas prekvapilo, nebot ho jedl s velkou laskou, jako by ho uz dlouho znal.

taky nam rekl, ze jeho maminka je v nemocnici vazne nemocna, a ze byla proti ovocne strave sveho syna, ale nedavno pry konecne prokoukla a ze taky to ovoce chce, a je uz asi tyden na ovocne ceste. z toho jsme se taky vsichni moc radovali. nez jsme se rozloucili, dal nam jeho email, a rekl nam ze jsme kdykoliv na nejsevernejsim ostrove vitani, ze je tam mango cely rok, nebot je jich tam spoustu odrud/druhu. a ze mangovniky jsou tam na kazdym kroku.

je to opravdu krasa pochutnavat si na durianu ve spolecnosti lidi, kteri vnimaji ovoce ve stejnem duchu. vesele jsme se rozloucili a my jsme s mangem jeste sli koupit dva obrovsky ananasy, rajsky a pomerance a vydali se na cestu domu.

aaaaa, malem jsem zapomela, dasli krasa a mile prekvapeni dnesniho dne: robert mel mimo jineho exotickeho ovoce i chapendak. ano, je tu vyjimecne k dostani, a mango ho moc miluje, a ja jsem ho jeste v zivote nemela. jeste jsme ho neotevreli, a ja se na ten novy ovocny zazitek tesim jako mala holka.

doma jsme si dali s chuti okurkovou stavu, a za dyl jsme dojedli ten velikansky vyborny durian, a za cas jsme si dali jeden mensi a za hodne dyl jsme si pochutnali na tmavem hroznovem vine.

ach, to byl krasny den, a nebylo to zdaleka vsechno, ale uz je to psani moc dlouhy a tak koncim.

zivot je krasny

durianova snidane, trhy cairns

fotky

2010-04-09T14:45:00.002+10:00

k vcerejsimu clanku vune okurek:

nase dzungle: okurkovnik, pawpawnik, ananasovnik a chiliovnik, rostou jako z vody

baby okurcicky se zvedave divaji na svet za plotem

nas domecek s mangovnikem a tamarindovnikem v obraze

nase zahradka te tesi z dobreho zdravi a my taky tak.

zivot je krasny

vune okurek

2010-04-08T21:45:00.004+10:00

se denne line nasim domeckem, a to kdyz z nich pripravujeme cerstve stavy, casto i dvakrat za den, nebot me i mangovi moc chutnaji. taky se okurkami rozvoni nase bydlo, hned jak je zacnu loupat a vune se jeste vic umocni kdyz je krajime na tenoulinke platky ke kterym pridame avokado a rajce na cemz si pochutnavame taky skoro denne. ja uz si par tydnu micham okurky s avokadem a rajcata s avokadem zvlast, a pak snim nejdriv okurkovy salat a po nem ten rajcatovy. mango si to micha vsechno dohromady, a obas si prida i palivou chili, ktera me posledni dobou krasne voni, kdyz si ji seka nozem na male kousky, a tak jsem dostala taky chut si dat, ale i kdyz jsem pouzila jen opravdu malinko, docela me to palilo a nemela jsem z jidla tu pohodu a tak jsem se s chili rozloucila a uz si ji nedam. treba to za cas zkusim a uvidim, zda se to zmenilo. pred asi rokem jsem je lip tolerovala a snesla jsem vetsi mnozstvi nez mango. ten zase snasi vetsi mnozstvi nez pred rokem. zajimavy. ale vratim se k okurkam.

okurkovou vuni jsem vzdy milovala, a i okurky, i kdyz jsem mela dlouhe obdobi, kdy jsem je vubec nejedla a nebo jenom pila. do niceho se nenutim, posloucham svoje telo a dam mu jen to ovoce ktere si zada. teda kdyz je k mani, coz ve vetsine pripadech je.

okurky jsou ovoce, nekdo si je plete se zeleninou, ale protoze maji seminka jsou botanicky ovoce bytosti a jsou pribuzne rodiny vodniho melounu. navic jako kazde ovoce prospivaji nasemu zdravi.

kdyz jsme si delali stavy z okurek na fruitopii, ve spolecne kuchynce bez dveri, pokazdy kdyz prisel nekdo z venku se rozplival nad tou krasnou okurkovou vuni, ktera je citit silne na dalku.

hned druhy den na to, kdyz jsme se prestehovali s mangem z fruitopie do naseho domecku se zahradkou, jsme okurky zasadili a uz za tri dny se male sazenicky tesily z tropickeho slunicka a prehankovych destu, a my pohledem na ne a kazdy den jsme sledovali jejich ocividny, rychly rust. opravdu rostou jako z vody. pak se i objevil prvni zluty kvitek a za par dni nato uz byly okurkovniky okurkovymi kvety primo obsypany a netrvalo to dlouho a zacali se lihnout male okurcicky, nejdriv jen par a najednou jich byla prehrsel, takze jsme je prestali pocitat a jen je obdivujeme jak jsou roztomily a kazdy den o dost vetsi a uz se tesime az ochutname nasi prvni okurkovou sklizen. urcite budou lepsi nez ty, ktere kupujeme na trzich a i v supermarketu, kter jsou velice chutne, mnohem chutnejsi nez ty, co jsme kupovali v sydney, je to urcite tim, ze okurky milujou tropicky podnebi, tak jako me a mangovi. ty nase okurky jsou ziveny nasi laskou, ovocnym kompostem a moci z nasich mocovych mechyru. i ta je vlastne ovocna, nebot jenom ovocem se zivime. je to takovy bhalhoarny ovocny kolobeh.

mimo okurek pestujeme na nasi zahradce ananasy, chili, cervene pawpaw, rajcata, okru, a vcera jsme obivovali cestve se vylihnute malinktate stomecky akee. taky jsme dostali a zasaili uz pekne velke aloe vera, a nektere uz taky maji male miminka novych rostlinek a tri dospele aloe uz nasazuji na kvet. ach, je to radost ten zahradnicky svet. taky pestuju nejake kvetiny, neznam jejich jmeno, ale libili se mi rostou u sousedu vedle plotu a tak jsem si par utrhla a dala do vody a kdyz se objevili korinky, zasadila jsem je na zahradku nasi.

zivot je krasny

ps: obrazky se z tecnickych duvodu nekonaji, zitra mi s tim mango poradi, a pak je sem hodim.

vune durianu

2010-04-02T22:41:00.000+11:00

se sladce ovocne vine nasim domeckem, mame jich zase plnou bedynku, akorat vetsi nez minuly tyden, privezli jsme si je z trhu z cairns, jako vzdy, akorat tentokrat jsme uz jeli o den driv, protoze jsou velikonoce a trhy o den driv zacaly. zase jsme si koupili dva super vyborny druianky z podpultu od roberta. jeden jsme si krasne vychutnali hned na trzich a pak jeste jeden jinej druh co tam mel na volne na pulte, taky dobrej, no a ten druhej podpultovej zatim hezky odpociva v bedynce.

dneska jsme na trhu jeste koupili jeden velky durian, zase jiny druh, u jineho stanku, aby byla nejaka ta zmena. ten bude zralej az za tri dny, rekl nam tajsky prodavac, potom co na durian poklepal drevenou rukojeti velkyho noze. a protoze byl sdilnej, optala jsem se ho, jak to klepani cte, a on ze cim vic to zni dute, tim vic je durian zralej, uz neni k slupce zevnitr prilepenej. taky jsem ho ukecala na slevu, dal nam o dolar za kg min. hodnej. dneska jsme utratili jen za duriany 140 dolaru.

dale jsme nakoupili rambutany, mangosteen, rajcata, ananasy, pomerance. v nedeli pojedeme na dasli trh do mestecka tolga, tam nakoupime dalsi dobroty.

hned po prijezdu z trhu jsme si pochutnali na cerstve stave z pomerancu, a za cas jsme si zase pochutnali na dvou durianech, pak byla na rade stava s polnich okurek, hroznove vino, akee, a nakonec avokado rajce a salatova okurka

zbytek dne jsme prozili v pohode, venku vetsinu dne prselo ale bylo teploucko.

zivot je krasny

mnamozni durianek

jackfruit

2010-03-31T23:05:00.005+11:00

patri mezi nase oblibence, mango mi ho predstavil az kdyz jsme se pred cryrmi lety poprve osobne potkali v tajsku. cely mesic jsme pekne cestovali, a uzivali si horkeho tropickeho pocasi ovoce a sami sebe. taky jsme plavali v mori.

jackfruit mi hned zachutnal, meli ale v tajsku jen ten druh, ktery je trosku tvrdsi, tady v australii ho maji taky ale maji i ten kremove konsistence. mango uprednostnuje ten kremovy, me chutnaji oba druhy.

vcera jsem se pustila do domacich praci, prala jsem v ruce, zametla podlahu,sila v ruce potahy na predni sedacky do auta, taky jsem trochu zahradnicila, zasadila jsem okru. tu moc ani nejim, ale rychle roste a ja mam takove rostlinky v oblibe, navic krasne kvete a celkove se mi libi jeji vzhled. seminka jsem si privezla z fruitopie, kde ji taky pestuji.

mango na chvili odjel na postu, do knihovny a pak na fruitopii, pro nejake to akee, ale take privezl passion fruit, avokado, a jeden krasne veliky a jeden krasne maly jackfruit.

ten velkej kousek byl uz pekne zralej a tak jsme ho dneska odpoledne otevreli a mango vydoloval ven vsechno to krasne vonavy a sladky ovoce.

ja mam jack fruit moc rada, ale ten kremovej se tahne jako zvejkacka a i kdyz ho poctive zvejkam, nemuzu ho uplne rozzvejkat a dobre se mi proto nepolika, nebot je to porad vlasnte vcelku takova jakovy dlouha tlusta spageta, u ostatnich lidi, ktere jsem tento druh jack fruit videla jist na vlastni oci, jsem si nevsimla ze by s tim meli nejake problemy, ale ja mam problem spolknout cokoliv co nemam rozkousany na kasi. to mam od malicka a proto jsem vzdy byla a dodnes jsem hodne pomala jedlice.

no, ale mam to ovoce tak rada, ze jsem zvejkala o sto sest a s problemy nakonec i spolykala, ale dnes, kdyz jsem se u toho skoro pozvracela (pardon) tak jsem si rekla ze uz toho mam akorat tak dost a rozhodla jsem se ze mile to ovoce rozmixuju takovou mixovaci tyci. aby se to lepe mixlo, pridala jsem k jackfruit stavu z pulky pomerance. za par vterin mixovani jsem mela v misce nadherne nadychanou kremovou hustou kasicku, a panecku ta byla, jedna basen. byla jsem unesena ne jen chuti ale i konsistenci, ja kasicky odjakziva rada. ach, kasicka byla sladsi nez med. mnam. jen se dostavil znovu hlad, uz jsem zase mixovala jackfruit s pomerancovou stavou. mela jsem tu ovocnou pochoutku dnes trikrat. mam velkou radost, ze jsem nakonec vyresila jak si nejlip na jackfruit kremove konsistence pochutnat. mango o ni neprojevil zajem, ji to bez problemu v puvodnim stavu. ten si taky trikrat dnes na jackfruit pochutnal.

dnesni jidelnicek: stava z pomerancu, stava z polnich okurek, akee, hroznovy vino tmavy, jackfruit, jackfruit, jackfruit, ja mixovanej s pomerancovou stavou, avokado okurka salatova rajce roma, mango si to toho pridal i palivou papricku chili.

ja uz par mesicu, nejmin sest, palivou papricku nejim, presla me na ni chut, a i kdyz si ji mango v moji pritomnosti casto najemno nozem kraji, nijak jsem tu jeji vuni neregistrovala, ale predevcirem a dnes mi primo rajsky vonela. zajimavy. rikam si: asi mi moje telo rika dej si, ale chut jsem na ni i kdyz mi vonela stejnak nemela tak jsem si nedala, jen jsem s potesenim nasavala tu prijemnou vuni.

taky mame porad prehanky se slunickovyma prestavkama, a dnes jich bylo trosku vic, a slunicka min, a rano uz o poznani chladneji, ale pres den a i ted v noci zase teploucko. obcas jsem se sla projit na zahradu do deste a mrkla si i na okurky a tem se dari jedna radost, uz bohate kvetou a maji i malinky okurcicky, cim dyl jsem se divala tim vic jsem jich videla, je to fofr nestacim to sledovat, je to jen par dni co jsem objevila prvni kvet, a ted uz je rostlinka jak kvety tak baby okurcickama primo obsypana. okurky maji radi vodu a nejlepsi je voda destova, navic teploucko a slunikove prestavky mezi destem jim taky ocividne svedci.

sazenicky papaji, ktere mango privezl asi pred tydnem z fruitopie se krasne chytly, ani jedna neuhynula, vsem rostlinkam na nasi zahradce se moc libi. pestujeme je na zpusob permakultury a hnojime tak, ze se obcas vycurame do kyblicku a moci rostlinky zalejeme.

na zahoncich si pekne lebedi okurky, rajcata, paliva papricka, ta uz ma taky prvni malilinkaty papricky a plno kvetu, ananasy, a taky uz vyrustaji rostlinky z naseho ovocneho kompostu, ktery mango zahrabava do zahonu.

ja a mango si taky krasne lebedime

zivot je krasny.

ja a jackfruit

nedele

2010-03-29T00:18:00.003+11:00

jsem dlouho nemivala rada, ale to se zmenilo a ted uz nekolik let nedele patri mezi moje oblibence.

udelala jsem si z nedele volny liny den. nedele je mym dnem odpocinku. nedele venuji hlavne sama sobe a travim je doma (pokud nejsem mimo domov nekde na cestach) a na zahrade. plne se ponorim do sveho vlastniho sveta a uzivam si ho plnymi dousky.

dneska jsem nasla prvni kvety na okurkach a taky prvni miniokurcicku. je, to je ale krasa. taky jsem zasadila nekolik seminek peanut butter fruit (ovoce burske maslo), ktery mango psledne privezl z fruitopie, strom jim tam uz rodi par mesicu, a me to ovoce moc chutna, staci mi ke spokojenosti vzdy jen par kousku, a opravdu chutna jako syrove burske orisky, akorat je mnohem sladsi.

s mangem jsme si nedelne pochutnavali na stave z pomerancu, stave z okurek, trech durianech, akee, avokadu a okurce v podobe salatu, mango k tomu mel jeste jedno rajce, tmavem hroznovem vine.

svitilo slunicko a obcas krasne zaprselo a bylo dvacetsest stupnu nad nulou

cely den jsme prozili spolecne a v pohode

dal se rozepisovat nebudu, mam nedeli, muj linej den..

zivot je krasnej

ovoce rajskych stromu jime. aranzovala jsem ja :) i fotila, jako skroro vsechny obrazky na mem blogu

vcera

2010-03-28T00:35:00.003+11:00

trhy bezva a i hezky prselo, v cairns uz tri dny leje a u nas v mareebre zacalo prset ve vetsim vcera v noci, pred tim jen tak sem tam poprchavalo. taky dnes tu prsi, ale bylo i slunicko.

hned na trhu jsme zblajzli ty dva extra dobry podpultovy duriany od roberta k snidani. taky jsme si od nej koupili nekolik dalsich exemplaru jineho druhu. do tech jsme se pustili az doma, ne do vsech, neco bude i zitra, ale predtim jsme si dalsi stavu z polnich okurek. po durianu byla stava jablkopomerancovovinova, za cas avo rajce okurka salatova, a nakonec akee.

z trhu jsme si mimo durianku (robert nam dal i dva maly zadarmo) privezli i mangosteen, rambutan, rajcata, hroznovy vino tmavy, banany, ananasy, meloun vodni.

a zitra kdyz nebude moc prset na trh zase nekam jinam.

no, a dalsi den se odsunul do minulosti

zivot je krasny

vino, mango a rambutan z blizka

dneska

2010-03-28T00:18:00.002+11:00

jsme tedy na trh nejeli, rano dosti prselo, a moc stanku by tam z toho duvodu nebylo. tak jsme nakoupili salatovy okurky, deset kousku, v supermarketu a jsou jedna basen. jinak mame jeste polni na stavy z minulyho tydne.

dneni jidelnicek: stava pomerancova, stava z polnich okurek, tri duriany, stava pomerancovojablickova, akee, avokado rajce okurka salatova, hroznovy vino tmavy, stava pomerancova.

pres den hlavne zatazeno, ale i tak krasny barvy na nebi a obcas se ukazalo i slunicko. vecer zacalo zase prset. cely den pohoda, jako vzdy. navsitivili jsme par garage sale, a koupili si stolek s policema, a dve starozitny ovalny misy na ovoce. ja si dala studenou koupel, do vany jsem se vycurala a do vlasu jsem si vmasirovala stavu z jednoho citronu, asi deset minut ji tam nechala a pak s hlavou pekne pod vodu, nakonec se jeste cela ve vane masirovala/myla velkou frote zinkou. vlasy si lebedi, kuze taky. i ja. mango mi obsas leci nozky spusobem raiki (doufam, ze se to tak pise) a dnes jsem pri tom upadavala do drimoty, a kdyz skoncil sla si lehnout do postele a ihned jsem usnula. po probuzeni jsem se euforicky chichotala a preslo me to asi az za hodinu.

taky jsem zase chvili sila v ruce ty potahy na predni sedacky do auta.

zivot je krasny

vino, mango a rambutan z dalky

zdravim vas

2010-03-25T23:38:00.003+11:00

lidicky, dneska svitilo slunicko a sem tam poprchavalo, hlavne po tom, co jsme s mangem zasadili sazenicky papaji, ktere privezl z fruitopie, urcite se jim ten dest libi. me taky. navic privezl mango z fruitopie akee, kvulli tem tam hlavne jel. kdyz odjel, rikam si, ach, zapomela jsem mu rict aby privezl nejake sazenicky papaji, to jsem na chvilku zapomela, ze mi umi cist myslenky. baby stromecky privezl, udelal mi tim velkou radost. taky radost nesmirna z akee, pry uz posledni sklizen, ale stromy uz zase kvetou, parada, a tak asi za dva tri mesice by mela byt nova uroda.

vcera vecer nam zavolal robert prodavac durianu, ze ma pro nas dva vyborny duriany pod pultem, je to zatim ten nejchutnejsi druh ze vsech tech lokalnich durianu k mani v cairns na trzich, co jsme meli tu cest v minulych trech mesicich posnidat, poobedvat, a posvacit, k veceri si je nedavame, tak dlouho na ne cekat nikdy nevydrzime. mame stesti, ze si nas prodavac tech nejchutnejsich durianu oblibil a od ty doby co uz jich je na strome po skrovnu je shovava jen pro nas.

dnes jsme si vesele pochutnavali na stave z vodniho melouna, akee, stave z polnich okurek, stave z jablicek pomerancu a hroznoveho vina, akee, avokado rajce okurka salatova, akee

jenom ja, kdyz byl mango na fruitopii stava z melounu a navecer po okurce salatovce a spol jsem ten vodni melou dorazila a vypila pomalu ale jiste litr a pul na jedno posezeni.

den nam utekl a uz se tesime na zitrek, jedeme si na trh do cairns pro ty vyborny duriany a pak jeste prikoupime jiny druh, taky moooc dobry.

uz mam zajistenych v cechach par akci: zpev pravou mozkovou hemisferou, myskuv mlyn - luhy (u pribrami), kresleni pravou mozkovou hemisferou pastelky, praha 4, a sraz spoluzaku, dve tridy dohromady ve skalne u chebu. na vse se tesim. vse jsem si pekne zaridila a vyridila diky internetu.

tak uz zase bezim nekam jinam, a taky uz brzy i do postylky spinkat.

preju vsem bezva den

zivot je krasny, jako slunce jasny :)

austraslky durian mnam

ovocne zatisi, na stole v nasi kuchyni

neni to krasa? ovoce fotim i jim s nadsenim..

voda

2010-03-24T22:18:00.004+11:00

je dulezitou soucasti meho zivota. od te doby co se zivim syrovym cerstvym ovocem, jsem ztratila pocit zizne, a nemam potrebu vodu pit, veskerou vodu prijimam z ovoce, ktere obsahuje asi 79% vody. ale neni to voda vodova, je to voda ovocna, sladounka a silne vyzivna, obsahuje vse co telo potrebuje, aby se mu dobre darilo a duch ktery v tele prebyva se raduje. cerstve ovocne stavy jsou velkou soucasti moji ovocne zivotospravy a popijim je vzdy s velkou chuti. i mango si na nich rad pochutnava. mivame i obdobi kdy pijeme asi deset dni v kazdem mesici jen ovocne stavy.

taky ja i mango milujeme vodu vodovou, a moc radi se v ni koupeme a plaveme. kdyz jsme bydleli v sydney plavali jsme v oceanu, ale ted uz pres tri mesice zijeme 60 km od more ve vnitrozemi tropickeho dalneho vychodu, a koupeme se v jezerech a v rekach. hlavne v rekach. momentalne bydlime v mestecku mareeba a jsou tu hned reky dve a do tech si chodime radi s radosti zaplavat.

v rece ted znovu plavu po mnoha a mnoha letech a probudila ve me prehrsel krasnych vzpominek na reky v kterych jsem kdysi davno plavavala, a pripomela jsem si i jak moc jsem vzdycky reky milovala a stale miluju. reka je vodni cesta, je to krasny vodni svet, a patri k ni i brehy, kterym nechybi malebnost prirodnich kras. kdyz plavu v rece, jsem na krasne ceste kterou obdivuji. reky patri k mym velkym laskam a jsem stastna, ze me osud zase po dlouhe dobe k nim privedl.

dneska jsme z mangem plavali v rece dvakrat a relaxovali na jejim brehu, bylo vestinou pod mrakem ale krasne teploucko a kdyz se na nas obcas usmalo slunicko, hodne hralo.

at je to more, laguna, reka, jezero, dest, louze, vodu jsem vzdy milovala a miluju a kdo vi, teba o ni jednoho dne napisu knihu.

dneska jsme si pochunali na stave z okurek polnich, akee, stave pomerancovojablecne, akee, stava ananasova,cherymoya, avokado okurka salatova rajce roma, hroznove vino tmave cervene a vsechno nam moooc chutnalo. stavy si sami doma vyrabime a hned za cestva vypijeme.

zivot je krasny

river in mareeba

mango and river in mareeba

nase zasoby ovoce

2010-03-20T23:01:00.004+11:00

jsme zase hezky doplnili, v patek jsem se vyjimecne probudila ja, jeste predtim, nez u sousedu zakokrhal kohout, byla jeste tma, a me krasne na dusi, sla jsem spat kolem pulnoci a taky moje duse jasala a tak jsem se pred usnusim hezky chichotala, a to samy se opakovalo rano. jako vzdy po probuzeni jsem si odskocila na wc, a pak zpet do postylky a hladila jsem mangovi zada, aby se probudil, coz mu ani dlouho netrvalo, a za chvilku uz jsme byli na ceste, jako kazdy patek, do mesta cairns, na prevazne ovocne a zeleninove trhy, jsou venku ale pod strechou.

a jako vzdy hned jsme se vydali na nakup duranu, vetsinou jsou za deset dolaru kilo, ale tentokrat byli za sedum, tak jsme jich koupili devet, byla jich plna bedynka, mango je odnesl do auta, a dva prinesl na lavicku pred trhem, kde jsme je s chuti a tradicne posnidali. pridali se k nam znami, s kteryma se vidame na techto trzich skoro pravidelne, oni ale durianu neholduji, a tak si pochutnavali na obrovsky papaji. pekne jsme si u toho popovidali a pak se rozesli za nakupem dalsiho ovoce. a pri tom jsem se jeste parkat potkali a jeste debatovali. pri snidani si k nam prisedl taky pan u kteryho prevazne kupujeme nase durianky, taky ma jeden moooc vybornej druh, a ten nam vzdy schova pod pult. mame stesti to jo. chvili si se mnou povidal o durianech, a dal mi par dobrych tipu, jak vybrat dobry durian. pamatuju si jen to ze nesmi byt moc na svoji velikost tezky, a ze stonek musi byt kratky. a vubec jsme si hlavne spolu hezky poklabosili o durianech. rikal ze ma jeste osum tech delikatesnich na strome a ze jsou vsechny rezervovany pro nas. je to hodny pan, puvodne odnekud z asie, a porad se hezky usmiva, i jeho zena, prodavaji hlavne exoticke tropicke ovoce. velde nej prodava mlady sympaticky usmevavy muz orechy, a i kdyz si od nej nikdy nic nekoupime, orechy nejime, nejsou ovoce, tak se na nas vzdy hodne usmiva a vita nas jako by jsme byli nejaky spadly z nebe hvezdy.

my s mangem jsme si jeste koupili ananasy, hroznove vino zelene, cherymoy, deset kg pomerancu, libanonsky okurky, manga a rambutany.

a protoze nas to ve meste nikdy moc nebavi, i kdyz je i tam spostu peknych mist jako plaze a uzasna botanicka zahrada, vydali jsme se hned na cestu domu.

po prijezdu, kdyz mango nosil ovoce do kuchyne, ja jsem vystavnila tri vetsi polni okurky a pri relaxaci jsme si je pomalicku vychutnavali. pak jsem umyla odstavnovac a sklenice a vybalila vsechno ovoce a udelala par fotek. ty jsou porad jeste ve fotaku. nasledovala presrusena relaxace pak prisel hlad a snedli jsme spolecne dva duriany a v prubehu dne jsme si dali stavu s pomerancu, a jeste jednu z okurek polnich, pak ananasovou, akee, a nakonec okurka salatova, kazdy pulku, kazdy dve rajcatka a jendo avokado ve forme salatu. ja jsem si namichala okurku s avokadem zvlast a rajce s avokadem taky zvlast a chvili jsem jedla to a chvili ono. mango si to smichal vse dohromady, coz jsem donedavna taky delala. cely den vladla pohoda klid a mir jako vzdy a obcas jsme i trochu pracovali. zahradka, domaci prace, psani, cteni..

dneska je sobota, a mango vstal prvni, a vzbudil me tim, ze me pusinkoval po obliceji, moc se mi vstavat nechtelo, ale nakonec jsem to dokazala, a zanedlouho jsme uz byli na ceste do mestecka malanda, na prevazne ovocne a zeleninove trhy. ty jsou venku. bylo docela a poprve za posledni tri mesice celkem chladno, mela jsem satek kolem krku, tenky kalhoty pod saty a tenky kabatek s dlouhym rukavem, jo, uz je to tak, podzim je tu.

na trhu jsme si poklabosili s lidmi od kterych nakupujeme ovoce. pani co do australie priplula s rodici lodi, kdyz ji byli ctyri roky, bylo po druhy svetovy valce, a oba jeji rodice byli v koncentracnim tabore, a na mamince delali pokusny operace a ta pry byla dost nemocna par let i na voziku a zemrela uz v padesati dvou letech. tatinek, ten kdyz pry zahledl v tv neco z valky se hned rozbrecel, zabili mu celou rodinu. jeste nam ta pani rekla vic prihod jejich rodicu z valky, ale nechci uz pokracovat v tech hruzach. do dnes nechapu, jakych ukrutnosti jsou nekteri lidi shopni. nakoupili jsme si u ni asi sedum velkych papaji, a jednu nam i pridala zadarmo.

pak jsme si nakoupili dve bedynky okurek polnich, jsou moc vyborny od pana z italie, a taky lady fingers (maly tlusty) banany, dva trsy, taky nam dal slevu a usmevy a chvili jsme si i snim povovidali.

od pana puvodne z kanady jsme si koupili vyborny rajcata a cherymoye, a taky jsme s nim hodili kus reci o jeho farmarskym zivote, zije sam a pestuje spoustu ovoce a zeleniny.

potom od pana, ktery se sem taky pristehoval uz po valce z nemecka, jsme nakoupili dalsi papaje, ma je nechutnejsi v celym kraji, pokazky mu to rada pripomenu. s tim jsme si povidali o pocasi a o tom ze jime jen syrovy ovoce, a on se tomu ani moc nedivil a rek nam ze on ji ryby jenom syrovy a taky ze ji hodne ovoce, vsak jeho syn ho pestuje a on ho prodava, s dcerou, ta ma rakovinu, a sla k doktorovi, ktery leci syrovou stravou, a ona se podle nej ridi, a uz se ji prej i zdravotni stav lepsi.

v malande je krasna reka s vodopady, meli jsme v umyslu se tam po trzich vykoupat, ale bylo teprva osum rano a jeste porad docela chladno, a nechtelo se nam cekat az se otepli, a vydali jsme se na cestu domu, a po ceste jsme navstivili nekolik garage sale. garazovy prodej - lidi prodavaji v garazi nebo na trave pred barakem nebo na verande co uz nechteji. koupili jsme si malou bilou porcelanovou ovalnou misticku s modrymi kvitky za ctyricet pet centu, stala padesat ale petnik nam chybel, a jinde zase jsme si koupili za dva dolary lampicku na cteni, a za ctyri dolary reproduktory k pocitaci.

po prijezdu domu, mango nanosil nakupy do domu, ja si odskocila na wc, vytahla z tasky dve papaje, a uz jsme byli na ceste na fruitopii, pro akee. tam nikdo nebyl doma, v kuchyni byl talir s rambutanama a u toho vetsi napis prosim jezte, ale nedali jsme si, ja si dala tu papaju co jsem si sebou privezla a mango sel cesat akee ze stromu, a natrhal jich plnou bedynku, a taky skoro plnou bedynku passion fruit. a uz jsme zase ujizdeli k domovu a bylo asi deset kdyz jsme prijeli a ja hned sla stavnit okurky polni a to byla nase vyborna snidane. ja sla po mensi relaxaci vybalit nakupy a pak se vratila k relaxaci a asi za hodinku uz jsme si davali to vyborny akee. je to hned po durianu nase nejoblibenejsi ovoce. durian zatim porad vede na miste prvnim. akee jime pomaloucku a casto mu pri tom blahorecime. dale jsme v prubehu dne vypili stavu pomerancovou, pak jsme si zase dalli akee, nasledovala do desli pauze stava z polnich okurek, pak jsme snedli ctyri duriany, a posledni jidlo dne bylo zase akee.

a zase jako vcera jsme relaxovali a obcas trochu pracovali, a taky ruzne blbli a chechtali se.. pohoda a krasny den.

zivot je krasny

a jakpak bylo dnes?

2010-03-19T01:24:00.000+11:00

volala jsem mamce, tak se prej chumeli jedna pisen, jsem rada ze u toho nemusim byt.

u nas dneska slunicko, akorat kdyz jsem jela pro hroznovy vino spadlo par kapek deste. pred odjezdem jsem si pochutnala na stave z okurek polnich, mango taky a par hodin predtim k snidani jsme meli stavu pomerancovou. vyjela jsem kolem poledne, prijela jsem pred ctvrtou, mela jsem jen dva banany maly, a po prijezdu jsme si s mangem pripili na zdravicko plolni okurkou asi za hodku potom jsme si blazene pochutnavali na akee, a k veceri jsme jedli hodne sladounky vyborny hroznovy vino.

cely vecer jsem cetla na internetu, mam co dohanet a bavi me to.

vcera jsem zacala sit v ruce potahy na predni sedacky do auta. to me taky bavi, je to bezva meditace.

uz mame minutu po pulnoci, takze uz patek a jdu hezky spinkat, abych se brzy probudila, jedeme do cairns na trhy pro duriany a spol. snazime se tam byt vzdy co nejdriv, abychom si mohli vybrat ty nejlepsi durianky, neni jich prekotny mnozstvi a je o ne velky zajem i kdyz stoji destet dolaru kg.

na cestu se taky tesim, jedeme savanou a pak destovym pralesem, pak jsou velky kopce skorohory a krasny vyhled na more. a je nam dobre. barvy uzasny, nebe krasny.. je to jasny :)

ach, ta laska nebeska..

ps: fotky budou, brzicko :)

uz mame domecek

2010-03-18T10:28:00.002+11:00

ano, prislo to vse najednou jako zazrak, dalo by se rict, ze nam spadl primo z nebe.

veci se mely tak, ze asi pred necelymi dvema mesici, mi doslo, ze to nebude jen tak jednoduche si najit jakekoliv bydleni, ktere bychom si mohli financne dovolit, ceny pronajmu jsou dost vysoke, a nabidek na hlidani neciho domecku taky moc neni a rozhodla jsem se, ze si podame s magem zadost o statni byt, ten s tim souhlasil, vyplnili jsme prislusny formulare, odeslali je a dostali jsme dalsi formulare, a ty vyplnila pani doktorka, potom jeste nejaka organizace a i neco i my a pak jsme to vse zase poslali na prislusne misto.

asi pred ctrnacti dny jsme tam zavolali a rekli nam, ze je vse oukej, ze je nase zadost zarazena jako urgentni, a ze mame jenom cekat. bylo nam taky jistou organizaci doporuceno, abychom casto volali a tim ukazali nas vazny zajem. a tak jsme zase v utery zavolali a zjistili jsme, ze se s nasi zadosti zatim nic nedeje, nebot jsme nezaslali prislusne dodatecne formulare. cemu jsme se divili a hned jsme se vydali na mistni soud odkud tyto formulare byli zaslany, tam se taky divili, ze papiry odeslali bylo jasne v jejich knihach zaevidovano, a tak pan volal, a dozvedel se jen to co uz jsme vedeli, ze kde nic tu nic, a tak nam dali formulare nove, a my je hned ve stedu zase vyplnili a i pani doktorku jsme zase za tim ucelem navstivili, to proto, protoze jsme si ty minule papiry neokopirovali, ale nastesti par ano, tak to zase tak dlouho netrvalo a uz ve ctvrtek jsme je zase faxem poslali a pak manga napadlo jit na nejaky jiny urad a zjistit vice informaci ohledne naseho budouciho bydleni, tam nic moc nevedeli ale poslali nas na dasli misto, me uz presla chut nekam chodit a dal se vyptavat, ale mango zabodoval, nevzdal to a ja cekala v aute a on se sel precejenom dale vyptavat a byl tam hodny pan, ktery mel pro nas radu, vedel kam se mame nasmerovat, dokonce na to misto zavolal a hned nam tam sjednal pohovor. tak jsme se na ten urad hned vydali a tam nas mile privitala moc hodna pani, a my jsme ji vysvetlili nasi situaci, i ohledne ztracenych a znovu zaslanych papiru, a ona nazhavila draty a telefonovola o sto sest a pak i pocitac, a dala nam podepsat par papiru a pak nam rekla, ze ty papiry zaslany faxem pred par hodinama zase nekde zmizely, ale my uz chytre meli udelany a tim padem k dispozici kopie, a tak ta pani to zase vsechno faxovala pri prislusnem telefonatu prislusnemu panovi, a svete div se, ani to dlouho netrvalo a rekla nam, ze ma pro nas dvouloznicovej starej domecek, a dala nam klice a adresu at se na nej jdeme podivat, jestli nam vyhovuje.

domecek je v mareebre, nedaleko jeji kancelare, tak jsme tam nasim autickem za par minut byli a i kdyz to neni to co jsme si vysnili, rozhodli jsme se, ze se do nej nastehujeme a az se naskytne lepsi misto, nebo misto primo takove o jakem snime, tak se prestehujeme. domecek je nedaleko reky, do ktere se obcas chodime koupat, ma prostornou verandu s peknou drevenou podlahou, obyvak, kuchyn, dve loznice, koupelnu s vanou, a na dvorku pod strechou hned napojenou na dum pradelnu, a celkem prostornou zahradu s dvema velkymi ovocnymi stromy (mangovnik a tamarind) takze je tam ne jen slunecno ale i nejaky ten stin. na wc se jde po par shudkach z kuchyne. take je tam pristresi pro auto. netrvalo nam to dlouho, a rozhodli jsme se, ze se do domecku nastehujeme. a jeli jsme zpet, za tou hodnou pani, a rekli ji, ze se nam domek libi, ale neni to co opravdu chceme, a ona ze az se nasktytne neco vhodnejsiho, tak nas prestehujou. probraly jsme teda vsechny dulezity detajly, ohledne najmu, a daslsich zalezitosi, a uz ve ctvrtek se muzeme nasteshovat. ze, to bude takovy fofr, jsme opravdu necekali. meli jsme radost, ze mame starost s bydlenim vyresenou.

i dkyz jsem byla vetsinu casu ohledne naseho budouciho bydleni v pohode, a verila jsem, ze se vse nejak v ten spravny cas vyresi, obcas jsem ztracela viru, a tak trochu jsem si zoufala jak asi to nase bydleni dopadne, a to zoufalstvi me prave prepadlo vecer pred tim krasnym dnem, kdy nam byl nabidnut nas novy i kdyz stale prozatimni domov. a tak jsem se rozhodla, ze zkusim promluvit primo s panem bohem, prostrednictvim kruhu s abecedou a prstynkem na niti. ukazala mi to jedna slecna pri mem pobytu v cechach, ona chodi pravidelne k moji mamce na karty a znam ji uz par let. pri moji posledni navsteve v cechach, jsem ji pozadala, kdyz byla u mamky na kartach, zda by se mohla zkrze kruh a prstynek zeptat pana boha, zda mango dostane vizum k trvalemu pobytu v australii. urcite jsem o tom uz psala v jednom z mych minulych blogu, ale nevim presne v kterem, tak jen ve zkratce, pro vyjasneni tem, kteri muj blog pravidelne nectou, mila divka se optala a dostali jsme odpoved ze mango nejenom dostane vizum, ale, ze oba dostaneme vse co si prejeme. je pravda, ze jsem tomu verila, ale obcas jsem proste jak uz jsem se zminila tu viru ztracela, kdyz situace se jevila docela beznadejne a cas naseho vystehovani z fruitopie se blizil. proto jsem se rozhodla, ze zkusim sama s bohem timto zpusobem promluvit. uz jsem to zkousela nemnohokrat predim, ale nikdy se mi to nedarilo, ale moc jsem se tim nenechavala odradit, nebot mi ona divka sama rekla, ze ze zacatku ji to taky moc neslo. a tu stredecni noc, mi to zase neslo, ale ja to precejenom nevzdavala a vytrvale a trpelive jsem drzela prstynek na niti nad kruhem s abecedou a ptala se zda se budeme stehovat k tomu prvnimu panovi co nam nabidl hlidat jeho dum, tak ze v nem budeme bydlet. asi po dvou hodinach neuspechu, jsem rekla: "pane boze, ja se citim takova zoufala, a tak trochu bezradna, ale uz ani nechci od tebe odpoved zdali budeme mit brzy domov, ted se hlavne citim opustena v tomto svete a ty jsi tak moudry a chtela bych si s tebou jen tak malinko popovidat" a na to se prstynek zacal houpat tak, ze me bylo jasny, ze to konecne funguje, a ze buh se mnou mluvi. rekl: " laska, laska, laska zvitezi" tato odpoved me naplnila stestim a klidem. verila jsem ze vse je a i bude oukej. byla jsem okouzlena bozi moudrosti. buh me zna, a vi, ze laska je pro me tou nejdulezitejsi zivotni hodnotou. ze laska ridi moje mysleni i kroky a uz jsem se necitila ani trochu opustena, ale naopak, silne jsem vnimala existenci a pritomnost bozi lasky. citila jsem se jako stastne dite, zhasla jsem svetlo a sla v klidu a miru, posilnena ve vire, s usmevem na tvari spat. taky nez jsem usnula jsem nezapomela bohu podekovat.

taky jsem dekovala s radosti bohu, kdyz nam mila pani, hned na druhy den nabidla nas domecek, jeste nez jsem ho uvidela, jsem vedela, ze to bude nas pristi docany domov.

buh je laska.

zivot je krasny :)

vse je jak ma byt

2010-02-14T09:14:00.000+11:00

a cas leti.

v pondeli 1. 2. 2010 jsme meli krasnej pohodovej a prijemne linej den na fruitopii,

v utery jsme se vydali do malandy, nebot ten pan co tam bydli a nabidnul nam, ze se muzeme nastehovat k nemu do domecku a starat se o nej se vubec neozval, ale my jsme se nevzdali, vedeli jsme, jak nam kdysi sdelil, ze v utery byva doma, a tak jsme se za nim i kdyz nic nebylo domluveno precejenom vydali, aby jsme vedeli co a jak. a meli jsme stesti, pan byl doma, a jen jsme prijeli k jeho domu, hned vybehl a ani nepozdravil ani se neomluvil, ze nezavolal jak nam sliboval, a rovnou nam bez usmevu na tvari sdelil, ze si to rozmyslel, a ze svuj domecek za slusny peniz pronajme. nam to ani moc nevadilo, hlavni bylo, ze jsme konecne vedeli na cem jsme, s usmevem jsme se rychle rozloucili a vyjeli jsme zpet k domovu.

po ceste jsme se staveli v obchode s pouzitym zbozim a tam jsme si koupili hodne levny a pekny bavlneny zavesy do oken, jsou hezky barevny a na nich zirafy a kokosovy palmy. asi je ale do oken nedam, a pouziju material na neco jinyho. v tom samym obchode jsme uz nekolikrat byli a vzdycky tam levne nakoupime kvalitni bavlneny prosteradla a povlaky na nase prosivany bavlneny deky a na polstare. kdybychom je kupovali nove, stalo by nas to spoustu penez, nebot cista kvalitni bavlna je k tostani jen v tech nejdrazsich obchodech.

pak jsme trosku popojeli a navstivili jsme reku a jeji krasny vodopady, a tam jsme se uz tradicne vykoupali. reka po vydatnych destich pekne stoupla, vodopady vic zdivocely, a proud reky byl mnohem silnejsi, tak jsme si pri plavani k nim hezky zacvicili, a zpet nas hezky rychle nesl proud. byli jsme tam vetsinu casu sami, jen si tam obcas nekdo prisel snist rychle obed a zase sel. to my, jeste nez jsme skocili do vody jsme se nejaky casek povalovali na slunicku, a pak jsme si pochutnavali na cervenych papajich a potom jeste par kousku passion fruit. udelala jsem par krasnych fotek a mango taky a navic natocil kousek filmu. po plavani jsme sedeli na betonove lavce pres reku, zady k vodopadum, a divali jsme se jak si reka krasne plyne podel brehu tropickeho pralesa. hazeli jsme do vody klaciky a listi, a sledovali jsme jak po vode cestujou. pak jsme se s milou rekou a jejimy vodopady rozloucili a asi po dvaceti kilometrech jsme se staveli v mestecku atherton.

v athertonu jsme se staveli v supermarketu a tam jsme si postezovali na spatnou kvalitu durianu, nebot ho pokazdy maji par dni uz rozmrazeny a tim padem ne uz tak chutny. pekne se nam s usmevem omluvili a dali nam jeden vetsi durian zadarmo. ten ale taky nebyl nic moc, a tak jsme se rozhodli, ze uz ho tam kupovat nebudeme. pani, ktere jsme si stezovali nam taky k nasemu udivu oznamila, ze uz k nim dorazi duriany rozmrazeny a tim nam vyrazila dech, nebot by spravne mely byt mrazeny. az se mi bude chtit, napisu rediteli supermarketu psanicko, nebot bych rada vedela proc nakupuji duriany uz rozmrazene a tim padem znehodnocene. pani nam to nevyslvetlila, je jiste ze durianu neholduje, a navic nechapala oc nam vlastne jde.

nasedli jsme do auta a vyjeli k mareebre, a po ceste jsme se parkrat zastavili u stanku s ovocem, ktere jsou hned u cesty a nidko tam neprodava, je tam jen skatulka na penize, ty byvaly pred dvaceti skoro peti lety bez zamku, ted uz opatreny zamkem pred nenechavyma rukama, a pak ze se casy lepsi. nakoupili jsme cerveny papaje, avokada a passion fruit.

ve stredu jsme zjistili, ze nefunguje telefon, coz uz se tu stalo, a nikomu to ani moc nevadilo, a nidko se ani nesnazil aby telefon zase fungoval. tak jsme si par dni hezky odpocinuli od telefonovani a i internetovani. pan spravce si vyjel s divenkou na denni vylet, a kdyz se vecer vratil, rekl, ze doufal, ze se telefon sam nejakym zazrakem sam spravi, coz se nestalo. sice jsem chtela volat mamce, zrovna jsem si kvuli tomu den predtim koupila telefoni kartu, ale taky mi to moc nevadilo, vedela jsem ze to nikdo bez telefonu zas tak dlouho nevydrzi a situace se zacne resit. mobily nam ale fungovali, a tak mango zavolal tomu prvnimu panovi co nam nabidl, ze se muzeme starat o jeho domek, protoze on je skoro porad nekde na dosti dni v praci, a ten nam rekl at mu zavolame kolem osmyho. a ja si byla jista, ze se kolem osmyho budeme i do jeho domku stehovat.

ve stredu jsme se vydali do mareeby a tam jsme v supermarkteru nakoupili, vyborny sladoucky bily naktrarinky, broskve, hroznove vino, a ja posala do cech dva pohledy. po navratu si mango sel zaplavat, ja do vany a pak jsem si dala slofika. kdyz jsem se probudila, prisel mango, a rekl mi ze neplaval, ale klabosil s darrickem ve spolecny kuchynce, a ze si jdou uz opravdu zaplavat. ja teda zase skocila do vany a pak se na zahrade susila a pritom si utrhla a snedla par koktejlovych rajcatek. zbytek dne jsme proklabosili, nejdriv ja a darrek, mango se pridal potom, co si taky dal slofika. kdyz se pred zapadem slunce vyrojili komari, schovali i jsme s mangem do naseho domecku a tam jsme si pochutnali na avokadu a okurce a pak uz jen vecerni relaxace, povidani a pohoda.

darrick je clovicek z ameriky, ale uz asi tri roky cestuje po svete, hlavne po nistech kde se vyskytuji durianky. ma je taky moc rad. zname ho diky internetu, ma na mangove blogu ovocne interwiew, a taky ma blog (vagabondingvegan.blogspot.com) a kamaradi se s harley, jeho pritelkyni freelea, a nikem, ti se dostavili na fruitopii par dni po tom co jsme tu zakotvili s emilem a davidem. darrick privezl par durianu, a hned po prijezdu nas pozval na durianovou hostinu. priletel z byron bay (australie) a prej se moc tesil az si da se mnou a s mangem nekolik durianu. coz se stalo, a to nejednou. derrick, je moc mily clovek a navic stedry a velice pohostiny. jednoho dne prijel jeho kamarad robert a ten privezl derrickem objednane a zakoupene mistni duriany, a hezky jsme sedeli venku na slunicku a on se snami o ty vzacne pochoutky podelil, bylo nas na ne celkem sedum. pan domaci s jeho pritelkyni, ja a mango, derrick, jeho kamos robert co ty duriany privezl a pavel co sem prijel na par mesicu relaxovat a odpocinout si od sveta. ten prijel autem z byron bay. derrick, ma moc rad ovoce, a pobyl tu s nami na fruitopii asi tyden, mel stesti na slunickovy pocasi, a pak odletel na indonezky ostrov bali. zatim se mu nejvic libilo na filipinach, jsou tam pry i ty nejlepsi a ruzny druhy durianu, a asi se tam usadi na delsi dobu. ja jsem v dobe jeho pobytu tady na fruitopii jednou sesla za pomoci manga dolu k nasemu potoku a darrick tam taky prisel, a rekl mi pozdeji, ze kdyz jsem plavalai vypadla jsem jako andel. udlal mi tim komplimentem velkou radost. kdyz odjizdel, slibil nam, ze nas urcite zase nekdy v australii navstivi. tak mame s mangem dalsiho ovocnyho kamarada.

ve ctvrtek jsme meli linej den, skoro ten samej jako v pondeli, ja se trochu u toho potoka spalila, nechtelo se mi od tud, bylo tam tak krasne, jsou tam stromy ve vode i na brezich a krasny maly vodopady.. a tak jsem se na par ni vyhybala slunicku a osetrovala si spalenou kuzi cerstvymi listy aloe very.

v patek jsme zase vyjeli do cairns na trhy, a zakoupili pro nas i pro darricka spoustu lokalnich cerstvych durianu, a meli jsme parkrat spolecnou durianovou hostinu..

v sobotu byl zase atherton trh, a tam jsme zakoupili s mangem, okurky, cerveny papaje a ananasy.

a v nedeli krasne linej relaxacni den.

v pondeli jsme se rozloucili s derrickem, predtim jsme meli ovocny piknik v parku v marrebre.

v utery me napadlo zajet do athertonu pro okurku, a svete div se, zaparkovala jsem nedaleko ochodu s pouzitym zbozim, mangovi se nechtelo z auta a lustil si tam krizovku a ja se vydala do toho obchodu a tam, i kdyz jsem to vazne necekala, meli i ty slavny okurky. koupila jsem je skoro vsechny, byla jich plna velka igelitova taska a staly jen dva dolary sedesat. po ceste zpet ridil mango a staveli jsme se zase u tech stanku u cesty a prikoupili par cervenych papaji, avokado a passion fruit.

od sedmyho volame tomu prvnimu panovi, co nam nabidl aby jsme mu hlidali dum, ale ma tam stale jenom shranku, takze zase nevime co se tyce bydleni nic a moje jistota ze se budeme do jeho domku stehovat se pomalu ale jiste rozplyva..

kazdy den si pochutnavame na vybornem ovoci, jime i pijeme anansy, jime i pijeme okurky, jime i pijeme hroznovy vino, a pak uz jen jime okurky s avokadem, mango si to dava i s rajcatama a palivou paprickou cili. mamey sapote, jenom ja piju vodni meoun a sem tam snim banan nebo mango, a uz zase oba passion fruit, cerveny papaje, no a posledni dobou vice durianu nez byva zvykem. normalne je mame v patek v sobotu a v nedeli a to nekolikrat denne. a skoro jsem zapomela na naktarinky, bily naktarinky a broskve.

zivot je krasny

nas zivot na fruitopii

2010-02-01T12:36:00.002+11:00

zdaleka neodpovida nasim idealum, ale presto jsme radi, ze mame strechu nad hlavou, zvlaste ted, v obdobi tropickych destu, v kterem by prozatimni bydleni ve stanu bylo asi neveselym, i kdyz asi zajimavym zazitkem a radi si ho nechame ujit.

zatim mame stale prvni nabidku prestehovat se na jine misto, kde bychom se starali o dum jednoho pana, ktery je vetsinu dni nekde v praci a tak dum zeje praznotou, ale my se stehovanim zatim otalime, nebot jsme dostali dalsi velice podobnou nabidku, ktera nam mnohem vic vyhovuje, nebot se nam vic libi jak dum tak jeho okoli, ale ten pan je dobrodruh a tak si s nami po telefonu smuvi schuzku na kterou se nedostavi, jednou se dostavil to jo, ale pak uz dvakrat ne, a chvili mu trvalo nez se zase ozval, a tak si nejsme jisti jak to vse s tim druhym mistem dopadne. ach, jo. ale takovy uz je zivot, snazime se to prijimat tak, ze vse se deje proto, ze to tak z nejakeho, i kdyz nam ne ihned znameho duvodu, proste je.

v minulem clanku o fruitopii se mi trochu zamotal cas, napsala jsem, ze uz tu mame jen ctrnact dni pobytu, ale je to jeste cely mesic, presto doufame, ze se odstehujeme drive.

taky jsem zapomela dodat, ze farma je oficialne registrovana jako organicka, a tak jsem se poucila, ze az si budu v budoucnu nekde kupovat oraganicky ovoce primo od pestitelu, zjistim si predem, cimpak na farme hnoji. zatim se tim moc nezabyvam a kupujeme hlavne ovoce na lokalnich trzich, ktery je chutove vyborny a taky tak lehce jako ovoce na fruitopii neplesnivi. taky kdyz nam doslo jak to na fruitopii s ovocem je, jime jen obcas nekolik malo druhu, hlavne passion fruit, a vyjimecne si dame par kousku ovoce "burakove maslo" velikosti vetsi boruvky. taky jsme jedli akee, ktery nam moc chutna, ale i presto, ze je tu nekolik stromu, jeste v dobe kdy denne svitilo slunicko jsme sklizeli tak maximalne deset kousku taky kazdy den, ale od ty doby co se rozprselo, sem tam najdeme na strome jeden kousek, coz je opravdu malinko. akee jako my miluje slunicko.

dale mi minule vypadlo z hlavy, ze vlastne fruitopii zakoupili pani dva, ale jeden pred nedavnem odesel, nebot i kdyz zpocatku meli panove spolecne vize, v tech se casem rozesli a tak ma ted fruitpie majitele jen jednoho, a to trochu chudsiho nez byl, nebot musel byvaleho spolumajitele vykoupit. a protoze nemel dosti penez, rad prijal navrh, ze kousek pozemku i proda s tim, ze byvaly spolumajitel si ten pozemek zanecha a dal neproda, ale ten slib nesplnil a brzy pozemek prodal jinemu panovi, ktery je ted tak trochu nevitanym sousedem.

jeste chci dodat, ze hned vedle fruitopie je dalsi soused, ktery vlastni taky obrovsky kus pudy a pestuje tam ve velkym ovoce mango, a ten neni oranicky a pouziva na hnojeni jedovaty chemikalie, kterymi i stromy postrikuje a vitr to sem zanasi a navic se to sem taky dostane z pudy diky vodnimu kolobehu a obehu. taky nam jista osubka prozradila, ze nikdo nekontroluje stav pudy, jen prijde rocne formular, ktery se majitelem pudy vyplni a zaplati a je hotovo. takze, co se tyce oranickych produktu jsem poucena a opravdu jeden nevi co se mu dostane na stul a do krevniho obehu. asi to je moji intuici, kterou se ridim, ze jsem nikdy organicky ovoce v obchodech nijak zvlast nevyhledavala. vadila mi cena i moje intuice mi rikala, ze to neni ono. vetsinu organickyho ovoce s kterym moje intuice souhlasila bylo ze zahradek me znamych lidi. a opravdu to ovoce bylo narame chutne. to samy z mych vlastnich byvalych zahrad.

diky vydatnym destum, vsude stoupla a zdivocela voda, a tak se koupeme uz jen ve vane, to aby nas neodnesla ta rozburena voda. jezera prichazeji v uvahu, ale ty se zatim v nasi blizkosti nevyskytuji, i kdyz zatim trochu z ruky, je jich v oblasti kde jsme habadej, doufejme ze se nas novy domov bude vyskytovat v blizkosti nejakyho toho jezirka abychom mohli hezky plavat i za obdobi destu.

od ty doby co jsme prijuchali sem do tropu, jezdime kazdy patek do cairns na trhy, a uz par tydnu jsou v sezone lokalni duriany, a ty jsou moc dobry, a kazdej velice originalni, a casem taky ziskavame zkusenosti a tak uz taky vime kdo prodava ty nejpovedenejsi a nejchutnejsi. obcas se taky stane, ze koupime durian nechutnej, ale zatim jsme ho vzdy mohli vratit, a dali nam za nej novy, nebo vratili penize, coz je stesti, protoze je to ovoce pekne drahy, za osum, devet, ci destet dolaru kilo, a minuly tyden ho jeden pan mel za sest, tak jsme jich nakoupili mnohem vic a pak byla ta spravna durianova hostina. duriany kupujeme jako prvni hned po prichodu na trh, a hned dva na lavicce sporadame k snidani a pak se vydame na nakup dalsiho ovoce, pokazdy koupime pomerance, ty jenom pijeme, a ananasy, ty jenom jime, ale i trochu stavy z nich je, tu vymackame rukama z kury. taky pokazdy koupime cerveny papaje. a pak uz sem tam ruzny ovoce z kterych se nejake druhy jen tak nikde nevidi, ale to uz jen v mensim mnozstvi, jsou to vetsinou sapote, manga (tech je vsude habadej), mangosteen, lici (toho trochu vic) a longan (sezona je v pocatcich a ovoce je proto hrisne drahe).

kazou sobotu jedeme na jiny trh v blizkem i mene blizkem okoli, kde kupujeme ovoce taky primo od pestitelu. hlavne vyborny okurky. tak dobry okurky jako tady v tropech jsem jeste nikdy nejedla, jsou krasne sladky, kremovy a stavnaty. taky nam tam jeden hodnej pan, co u nej mango kdyz tu v australii pred sedmi lety par let zil, nejaky cas pracoval, dava zadara uz pekne mekkoucky cerveny papaje, a ty jsou zatim nejchutnejsi co jsem kdy jedla. mnam. vcera nam taky prodal za dolar plnou tasku bezvadnych lady finger bananau, byli uplne v pohode, vubec ne otluceny nebo prezraly. potom pokazdy kupujeme ty nejlepsi avokada v okoli, a pak uz co je k mani a nase intuice nam da svoleni, nekdy je to passion fruit, nekdy meloun vodni atd.

obcas koupime i ovoce v supermarketu, a to hlavne salatovy okurky, ty jsou obcas na sleve a moooc dobroucky. taky sem tam, maji na sleve vyborny bily naktrarinky, a pred par dnama meli zatim nejlevnejsi k mani, vyborny zeleny hroznovy vino.

takze i kdyz nevime jak to ovoce co jime je hnojeny a osetrovany, je vyborne chuti, vypada a chova se zdrave a moc nam svedci. neni nam spatne nic nas neboli, ano, zdavicko nam hezky slouzi.

a protoze casto prsi, mango se pustil do psani, i ja trosku vic pisu, ale mnohem vic ctu, i dkyz ne na interntetu, ale knizky. uz jsem jich precetla par. taky mango zasadil do bedynky nejaky durianovy seminka a uz vykukuji ven z pudy a tak jsem je i vyfotila. az se budeme stehovat vezmeme je sebou. dalsi durianovy i jiny ovocny seminka zatim stradame a snad uz brzy najdeme to spravne misto a vysadime.

na fruitopii je jenom pomale internetove spojeni, kdy se pri pouziti musi vypojit telefon, tady se tomu rika dial up connection, v cechach nevim, neznam ceskou pocitacovou rec. to spojeni je tak pomale, ze to trva i nekolik minut nez se otoci stranka, a navic jsou stale nejake poruchy, a to je pro me ten nejvetsi kamen urazu, nebot ve vetsine pripadu nevim co s tim a nezbyde mi nic jinyho, nez s tim obtezovat manga, nastesti on je tak hodnej, ze vzdy s usmevem pomuze, ale me vadi to, ze ho rusim s takovymi prkotinami. a to je duvod, proc jsem na internetu velice vyjimecne a vetsinou jen na kratky cas. snazili jsme se internetovy problem vyresit, a zakoupili jsme bezdratove spojeni a to na dva mesice za sedumdesat dolaru, a byl u toho jakysi limit kolik cehosi muzeme pouzivat, mango tomu rozumi, ja ne, a vybral moudre po delsim studovani ruznych brozurek a po delsim rozhovoru v obchode s prodavacem, ale ouha, brzy zjistil, ze nas spolecnost optus pekne obira o penize a to mu take potrvrdili dalsi osoby, na prislusnem foru, s tou samou zkusenosti. stalo se tedy to, ze to co nam melo vydrzet na dva mesice, jsme spotrebovali ve dvou tydnech, a pritom jsme se snazili setrit a pouzivali jsme internetove spojeni jen malinko. tak jsme meli stesti aspon v tom, ze to bylo jen dva tydny, mango si sel po telefonu stezovat a po delsim rozhovoru s nekolika lidmi, se rozhodl zakoupene spojeni vratit, na coz mel narok jen prave tech ctrnact dni po zakoupeni prislusneho okradace penez. no a protoze nevime kde budeme v blizke budoucnosti bydlet, rozhodli jsme se zatim zustat u dial up, ktery tu mame k dispozici, a internet budeme resit az se prestehujeme. kazda spolecnost nema vsude mozne spojeni, a tak by se mohlo stat, ze bychom pri zakoupeni spojeni s jinou spolecnosti mohli po odstehovani zustat bez zapojeni a penize by nam nidko urcite nevratil.

a je pondeli, zacatek noveho tydne a uz se tesim co noveho nam prinese.

rano jsem se probudila do krasneho slunecneho dne, ale tak za hodinku se zatahly mraky, ale zatim neprsi. vcera neprselo pres den vubec, jen trochu v noci, sla jsem spat az ve tri rano. tadky vcera sem tam vykouklo slunicko. hmm, nikdy bych tomu neverila, ale ten dest mi nejak schazi :) ono kdyz je teplo, tak mi dest nevadi, mam vodu rada. a navic vim, ze destova sezona jednoho dne skonci a pak uz bude jenom po trista dni (jak se tu reklamuje) slunicko.

mangovi prestal chutnat vodni meloun, popravde nikdy mu moc nejel, a tak si dal k snidani stavu pomerancovou a ja si dala taky s velkou chuti stavu z vodniho melouna. a byly to stavy z cerstveho ovoce, mnou vyrobene, a pekne za cerstva jsme je i vypili. mnam mnam mnam.

zivot je krasny.

ps: obrazky se zase objevi az budeme mit rychle internetove spojeni.

fruitopia dostala

2010-01-21T01:44:00.002+11:00

sve jmeno brzo potom, kdy jeden clovicek zakoupil osumdesat akru tabakove plantaze a zmenil ji ve svuj sen; velky ovocny sad a to proto, protoze ovoce,mimo jine pozivatiny, miluje. uz tu zije a stromy ovocne pestuje sest let. pravda, nejake ty mangovniky a stomy lici uz vyrustali podel nejakeho toho tabaku.

jeste nez jsme vyjeli ze sydney za nasim ovocnym snem, byli jsme pozvani frutopii navstivit, a majitel je tak hodny, ze nas tu na nejaky cas ubytoval. urcite by nas tu nechal dyl, ale uz nez jsme se objevili my slibil ubytovani jedne rodince, ta se brzy pristehuje do domecku v kterem momentalne bydlime my a tak se brzy budeme stehovat i kdyz nam jeste neni uplne jasny kam, mame jeste dva tydny k hledani noveho ubytovani.

predevcirem jsme se byli podivat na misto kam mame moznost se za dva tydny odstehovat, a kdyz do ty doby nenajdeme nic co by nam vic vyhovovalo, urcite se tam na cas, nez najdeme neco co se vic, nebo uplne podoba nasim snum, zabydlime.

i dkyz je fruitopie pozehnana dvema tisici ruznych odrud ovocnych stromu, a syrove cerstve ovoce je moji potravou, tesim se na den az se od tud odstehuju. neni totiz ovocny sad jako ovocny sad. netesi me se divat na ovocne stromy, ktere jsou nemocne, nebot neziji ze zdrave pudy a rodi nezdrave ovoce. navic zde neni dostatek lidi, kteri by se o tak velke mnozstvi stromu postaralo. vetsinu stromu dusi vysoka trava ruzny druhy plevelu, ktere si vesele kvetou a po odkvetu se vesele semeny rozmnozujou.

z cehopak je puda nemocna? inu, pestovali zde ctyricet let jen tabak pro penezni zisk, a aby meli co nejvic penez jejich cilem byla co nejvetsi sklizen, a nebot mamon nema nikdy dost, ale naopak cim vic ma, tim vic chce, proto musela byt i uroda kazdy rok vetsi a toho bylo mozne dosahnout jen tim, ze se bude puda hnojit vice a vice silnymi chemickymi hnojivy. a s pudou je to jako s lidskym telem, nebot prach jsme a v prach se obratime, a neni-li nase telo ani puda spravne zivena, onemocni a umira.

a tak na fruitopii sklizime nektere ovoce uz plesnive a nektere zplesnivi rychle po uzrani. navic neni dostatecne sladke a chutne. i kdyz je taky hnojene "prirodnim" hnojivem v podobe granuli ktere ja jako prirodni nevidim, nema uz davno nemocna puda silu se lecit a uzdravit se. navic tyto granule obsahuji krev maso a kosti mrtvych zvirat. dale se tu postrikuji stromy rybi pastou z mrtvych ryb, ktera se redi vodou.

ach, ano, uz davno vim, ze vzdy nevim cim vsim prochazi ovoce, kterym se zivim. a i proto si s mangem hledame nas kousek pudy, kde bychom mohli pestovat nase ovocne jidlo tak, jak si prejeme, veganskou cestou. nechceme jist ovoce hnojene mrtvymi zviraty.

na pozemku fruitopie proteka krasny potok, je k nemu strma cesta, jsou na ni vybudovane krkolomne schody, a i presto ze se nelehce chodi po tezkem urazu patere s pohmozdenim michy, jsem shopna se k potoku i od nej dostat, ale pak me tam cekaji velke balvany a tam kde jsou ponorene do vody hodne klouzou a tak bych sice do vody lehce sklouzla ale uz tezce se z vody po nich vysplhala. a tak tam nemam duvod chodit. navic cesta je tak pro me namahava, ze moje vodni osvezeni by po ceste nahoru vyprchalo a nejvic by mi pomohla dalsi osvezujici vodni koupel, takze je to v mym pripade zacarovany kruh, a tak tam nechodim.

nastesti jen pet kilometru od fruitopie je mestecko mareeba s rekou barron a tam jsme si s mangem nasli pekny misto na plavani, kam nikdo skoro vubec nechodi, nebot maj lepsi misto o kus dal :) tak zatim jezdime autem plavat tam, ale nas ideal je zit na pozemku kde bychom meli nejakou tu vodu na plavani kousek od domku, abychom si tam mohli i nekolikrat denne lehchce jit zaplat, plavani je pro nas oba velkou zivotni radosti. nedavno jsme bylli v nedalekem mestecku malanda na trzich pro nejake to ovoce a po ceste jsem si vsimla vodopadu a reky, nebot ja vzdycky kdyz jedeme pres most koukam jakapak voda pod nim je, a hned po trhu jsme do ty reky s vodopadem vpluli a krasne jsme si tam zaplavali, ale nejdriv se konal durianovej piknik na slunicku. manam.

no, jsem sama zvedava, kde za ctrnact dni skoncime.

ovoce z frutopie moc nejime, i dkyz nektery je i docela jedly, jako napriklad jack fruit, ice cream beans, akee, a burakovy maslo a obcas i papaja. ale vetsina predtim nez uzraje splesnivi a ja a mango plesnivy ovoce nejime. oba verime, ze plisen neni zdrava.

no, uz je to zase pekne dlouhy clanek, tak uz radsi koncim.

zivot je krasny.

na prvni pohled zdrava zahradka fruitopia

na prvni pohled zdrave bananovniky, jeden s trsem jeste zelenych bananu

na prvni pohled zdrava papaje

odvivovana obyvatelka fruitopie stromova zelena zaba, nevim jak je zdrava, nechutnala jsem ji ani neochutnam, cim se zivi taky nevim..

tady jsou ty nase slavny vodopady v mestecku malanda. mango uz si hezky plave.

zpivani

2010-01-11T08:59:00.001+11:00

pravou mozkovou hemisferou probehlo o vikendu 16. -18. cevna 2009 v telci na moji dovolene v bohemii

rodice me jako vzdy odvezli na nadrazi do marianskych lazni, a ja se vydala na dlouhou asi osmihodinovou cestu vlakem do telce a to uz o den driv, ve ctvrtek, nebot jsem si chtela uzit nejen zpivani ale i starobyleho a malebneho mestecka telc. navic kurs zacinal v patek kolem pate a chtela jsem si po dlouhe ceste vlakem, nez se pustim do zpivani trosilinku odpocinout.

ach, jelikoz rada cestuji, uz sama cesta vlakem byla pro me krasnym zazitkem; jako vzdy jsem si nasla misto u okna, abych mohla sledovat krasy prirody, o ktere nebyla zadna nouze a tak bylo stale co obdivovat, a moje duse se tetelila nad krasnymi lesy, rozkvetlymi loukami, rekami, jezery a i nebe bylo bozinku plne tebe. ze vseho nejvic me uchvatila svoji krasou priroda od prahy az do telce, a cim vic se vlacek blizil k telci, tim vic byla ta krasa krasnejsi. slunicko mi svitilo na cestu, navic jsem se na zpev i telc tesila jako mala holka a tak o usmev na tvari nebyla zadna nouze. prijemna cesta mi utelka jako voda a nez jsem se nadala vystoupila jsem na malinkatem telcskem nadrazicku.

hmmm, kdepak je ta slavna telc, rikam si, nebot kam me oci dohledly jsem videla jen nadrazicko obklopene milou prirodou, obdivovala jsem velike starobyle stromy, a rozhodla se zavolat taxika. telefon jsem ale u sebe nemela, zadne telefoni budky jsem si taky nevsimla, ale vidim, ze nedaleko me sedi divenka, slusne pozdravim a zeptam se ma-li mobil, a zda by mi za poplatek zavolala taxika. a ona na to, ze taxici jsou v telci tezko k sehnani, musi se objednat dosti dopredu, a ze to neni z nadrazi do mestecka tak moc daleko, a popsala mi cestu, tak jsem ji podekovala za info a v duchu si rikam, ze nemam chut se po dlouhe ceste a s plnou taskou dlouho prochazet, nebot jsem pochopila, ze pri me pomale chuzi, by mi cesta mohla trvat skoro hodinu. a jak tam tak stojim a premyslim co dal, nabidla mi jina divenka, ktera sedela pobliz a zaslechla nas rozhovor, ze me do mestecka odveze, ale budu muset pockat az zamava kamaradce, ktera za chvilku bude z telce vlackem odjizdet. ach, s velkou radosti jsem ji podekovala, a ze rada pockam a i ji za svezeni zaplatim a ona, ze penez neni potreba, nebot stejnak ma do skkoro centra telce cestu.

byla jsem spokojena, ze se na me usmalo stesti, a za cvilicku uz jsme ujizdely k mestecku, mila divenka zastavila nedaleko centra, rekla mi kudy dal a ja jsem asi po petiminutove pomale chuzi narazila na prvni dum, ktery inzeroval ubytovani, zazvonila jsem a vysla mila pani, kterou jsem pozadala o nocleh, ta si me prohldidla od rozvlatych vlasu az po bose nozky, chvilku zavahala ale nakonec me s usmevem zvala dal a ukazala mi utulnou mistnost s velkou a pohodlnou posteli, hned vedle byla sprcha a wc, a taky velke prosklene dvere na sice malou ale moc krasnou zahradku, kterou jsem si zapomela vyfotit. zaplatila jsem si ubytovani na jednu noc, dala si sprchu, a snedla jsem na zahradce asi dve hrste lici, ktery jsem pojidala i v prubehu moji cesty vlakem. lici je bezva ovoce na cesty, je relativne lehke a hezky ve sve slupce zabalene, nemacka se a je vydatne a plne sladke stavy, vzdy mi staci k nasyceni jedna nebo dve hrsti, nekdy jen dva, tri kousky. mnam. a po ovocne chutne veceri jsem se vydala na prochazku malebnym telcskym namestickem, ktere bylo mnohem mensi nez jsem si predstavovala, a tak jsem mela spoustu casu si sem tam sednout na lavicku a kochat se starobylym duchem starobyleho mestecka, a o mnohem vic krasnejsim nebem, mnohem mnohem starsim nez mestecko telc. asi kolem desate vecer jsem se vratila do sveho pokojiku a chvili si procitala ruzne informace o mestecku a asi za hodinku jsem usnula

probudila jsem se do slunickoveho rana, bylo i krasny teploucko, dala jsem si sprchu, ususila se na zahradce, a brzo potom jsem se vydala na cestu za ovocem. na namesti byly hlavne obchody s lakadly pro turisty, a tak jsem se vydala opacnym smerem, podle rady pani domaci, od ktere jsem zjistila kam za nakupem ovoce. asi za destet minut chuze jsem nasla obchody ktere prodavaly ovoce hned dva a koupila jsem si asi kilo vybornych presladkych merunek a pulku vodniho melouna ktery byl taky sladky a chutny. po kratkem nakupu jsem se vratila do meho pokojicku, a na zahradce jsem s chuti snedla asi pul kila vybornych merunek, a pak jsem chvili relaxovala a brzy po desaty rano jsem se s pani domaci rozloucila a sla si sednout na namesti, na slunicko, a taky jsem udelala par fotografii a kolem poledne jsem se pomalu vydala k byvalemu klasteru, kde jsem mela zajistene ubytovani a kde i probihal kurs zpevu.

a jen jsem vkrocila do velke a honosne budovy byvaleho klastera, ktery byl opraven, upraven a promenen ve vzdelavaci centrum s ubytovanim, a zacala stoupat po schodisti k recepci, predbehly me dve mile, vesele divenky, a k memu udivu me oslovily mym jmenem, a ja od kud me znaji, a oni, ze z internetu, pracuji pro serafina a jsou ucitelky kursu akvarelu, a jejich sefova jim poslala link na muj blog. byla jsem mile prekvapena a za chvilku mi devcata nesousi tezke papiry na malovani zmizela z dohledu a ja jsem se za chvilicku hlasila na recepci a starsi pan, ktery to tam asi vsechno ridil, me vital jako starou zanamou, ano, taky uz o me vedel, to vite, byla jsem asi prvni ceska australanka, ktera se ucastnila kursu poradanych spolecnosti serafin a tedy i tak trochu slavna.

a ten mily pan, jehoz jmeno jsem zapomela, me provedl nejdrive krasnou zahradou, kde k memu prijemnemu prekvapeni protekala i nadherna reka, a pak i nekterymi castmi stareho byvaleho klastera a povedel mi hodne zajimavosti o zahrade, budove i o sobe, a v jidelne jsme prekvapili pani ktera tam zrovna mela nejakou praci a i s tou jsme si zive popovidali, ted uz hlavne o me a o australii. cela ta mila excurse trvala asi hodinku, tasku jsem si nechala v recepci, a kdyz jsme se tam vratili, mily pan se rozloucil odesel domu, ja si vyridla formality ohledne meho ubytovani a vydala se do meho podkrovniho pokojicku, s vyhledem na tu kouzelnou zahradu a reku. vyblalila jsem zbyvajici ovoce a par veci z tasky a vydala se do krasne, sluncem zalite, rozkvetle zahrady, ktera vonela kvitim, rekou a letem.

nejdriv jsem se prosla zahradou a pak jsem se usadila na malem drevenem mole a bylo mi tam hezky, hned jsem si rachala moje nozky v rece a za chvilku jsem si pozpevovala a pak uz jsem se rozezpivala z plnych plic. pred patou jsem odesla na pokoj snedla jsem zbytek merunek, a sla do knihovny bez knih, kde probihal kurs zpevu pravou mozkovou hemisferou. vsichni prisli celkem na cas, a lektorka dana nam predstavila svoji pravou ruku kacenku kahounovou, take zpevacku, a uz jsme se vsichni s radosti pustily do prace, ktera nam sla krasne od ruky, teda spis od pusy. panecku, to neznate milou premilou holcinu danu houtkovou, ta kdyz se rozjede tak ji nic jen tak nezastavi, jen jsme zacali zpivat zpivali jsme az do vecere, uz nevim zda jsme na ni meli hodinu ci dve a po ni, na terase restaurace jsme si trosku povidali, ale hlavne zpivali a to az do pozdniho vecera a tak jsme prozpivali i celou bozi sobotu a nedeli az do dvou odpoledne.

v sobotni podvecer, kdyz uz zavreli vez pro verejnost, byla rada na nas abychom se tam po krkolomnych shodech vysplhali a zazpivali vsechny pisne ktere jsme se naucili pro nahodne posluchace pod a v okoli veze ale meli jsme i audienc tech, kteri se ten samy vikend ucastnili kursu akvarel.

kdyz nam mila danuska rekla, ze budeme lezt na vez, kdosi se ozval, ze ja tam urcite nevylezu, a ja ze jo, ze vim na co mam, ale ted uz mi skoro vsichni mimo dany, sebejiste odporovali, a tak ja se nakonec vzdala jakehokoliv presvedcovani ze to dokazu, a necham za sebe promluvit samotny skutek vystupu na vez. rozhodla jsem se ze pujdu posledni abych pri sve pomalosti nestala ostatnim v ceste, a tak se i stalo. ano, meli pravdu, shody byly krkolomne, ale na me si neprisly, pomaloucku a polehoucku jsem brala jeden schod za druhym a nikdy jsem se nezabyvala tim tretim.. za chvilku me dohonila danuska, a kde bylo potreba mi podala svoji pomocnou ruku, a byla to parada, jako kdyz si hraji dve maly holky a nez jsme se nadaly ocitly jsme se i my na terase vrcholu veze a za chvilku jsme jako vzdy za doprovoudu daniny kytary zpivali z plnych plic ja s velikanskou radosti na dusi, moc se mi to libilo zpivat z veze pro posluchace pod vezi ale i sama pro sebe, pro nas zbor a i pro pana boha.

kdyz jsme sestoupili vsichni z veze a schromazdili se v nasi ucebne knihovne, sedla jsem si na svoje misto, v dusi jsem mela stale ten krasny a silny zazitek s i z veze, a kdyz jsem konecne pozvedla oci k ostatnim, kteri uz take sedeli na svych mistech, prekvapil me obdivny pohled mych spoluzpevaku, a az za chvili mi doslo, ze je to kvuli tem schodum, dalo by se rict, ze jsem jim skoro vyrazila dech. a mila danuska prede vsemi pronesla nemaly proslov obdivu, coz me uprime, tak jako pohledy ostastnich, mile dojalo a potesilo.

a za chvilicku me cekalo nove dojeti; zpivali jsme pred otevrenim vystavy obrazu, ktere namalovali ucastnici kursu akvarelu, a pak jsme si obrazy prohlizeli, a byli to prave ty obrazy, ktere me dojali svoji krasou k slzam stesti. a i proslov jedne z lektorek tohoto kursu me velice dojal. i ona je mila divenka, ktera s nami po vecerech na terase uzasne zahrady klabosila i zpivala. jeji jmeno mi vypadlo z pameti, ale na ni nikdy nezapomenu.

v nedeli po obede se zpivalo a nahravalo. byla jsem zvedava jak takove nahravani muziky bude probihat, a nakonec by si toho ani jeden nevsiml, stacil k tomu laptop (notebook) a malilinkaty mikrofon. a za par dni uz mi k nasim dorazilo cedecko naseho weekendoveho zboru. pri nahravani jsme taky kazdy zvivali mensi solo, a tam mi chvili trvalo nez jsem toho byla shopna pred tolika lidmi, ale nakonec jsem to prece jenom dokazala, byl to pro me velky uspech a radosti jsem se i na chvilku rozbrecela a pak se zase s jeste vetsi radosti pustila do zpevu.

kursu zpev pravou mozkovou hemisferou se ucastily ve velke prevaze zeny, byl pritomen jen jeden muz.

ja jsem se na tento kurs prihlasila nebot moc rada zpivam, a navic uz dlouho snim o sborovem zpevu. snazila jsem se do zboroveho zpivani zapojit v sydney, ale vse se konalo docela pozde vecer, a to mi nevyhovovalo, nebot se nocnimu mestu rada vyhnu. zpivani je soucasti meho zivota jako mluveni nebo dychani, ale casto jsem se necitila na to abych sama zpivala v pritomnosti ostatnich, zvlast me neznamych lidi, za doprovodu mi to vzdycky slo. doufala jsem, ze se diky zpevu pravou mozkovou hemisferou muj strach ze zpevu solo v jistych situacich vypari a uz se nikdy nevrati. coz se taky stalo, a dodnes jsem schopna si prozpevovat v pritomnosti kohokoliv. navic jsem si na konci kursu plne uvedomila, ze zpev pro me znamena mnohem vic, nez jsem si kdy myslela a take si od te doby zpivam casteji a s vetsi chuti nez predtim.

s lektorkou danou jsme si prirostly hned k srdci, vlastne uz kdyz jsme vyrizovaly nejake formality ohledne kursu pres emaily. ona, je pro me tim nejkrasnejsim dareckem, ktery jsem si odvazela z telcskeho zpevaveho vikendu a ktery s laskou nosim ve sve dusi.

kdyz byl cas louceni, v duchu a pak i nahlas jsem si zpivala kousicek jedne z nasich pisnicek: EJ BOZE MUJ, NECHCE SE DOMU, EJ BOZE MUJ..

do prahy me odvezla miloucka divenka hanicka, moc hezky jsme si povidali, odvezla me az na hlavni nadrazi, i si po ceste zajela, a ukazala mi, kde bydli. casem jsme si vymenily i par email, ale pak se mi elektronicka posta k ni vzdy vratila jako nedorucena, ona se mi uz neozvala, dluzila jsem ji odpoved ja, tak jen doufam, ze osud zase nase cesty spoji. i ona mi ryhle prirostla k srdci a rada na ni vzpominam.

a ne jen na ni, ale na vsechny s kym jsem mela tu cest zpivat velice rada vzpominam a vsichni opravdu obohatili muj zivot.

ZIVOT JE KRASNY

nas telcsky vikendovy pevecky sbor. ja a dana houtkouva stojime trochu mimo o cemz jsme nevedely, ale to, ze jsme nerozlucna dvojka nam bylo jasne jasny :)

ja a telcska reka na zahrade byvaleho klastera, bylo mi krasne na dusi, zpivala jsem si a tesila se na danu, spoluzaky a na muj prvni sborovy zpev

ps: ja jsem jedla zvast, ostatni meli jidlo predplacene. pochutnavala jsem si na lici, merunkach, nektarinkach a vodnim melounu. mnam, mnam, mnam, ja se mam

mango

2009-12-22T10:58:00.003+11:00

vyborne to ovoce nas laka nejen svoji zarivou prevazne oranzovou barvou, ale i sladkou mangovou vuni, vali se vsude pod stromy, a tak nas nic nestoji, jen trosku toho telocviku. zrovna vcera, jsme s mym milackem mangem nasbirali asi dvacet kg, sladuckeho uz krasne zraleho manga, prvotridni kvality. ano, mango se vali vsude pod nescetnym mnozstvim mangovniku, jednim s nejpopularnejsich stromu dalekeho vychodu australie. sezona teprve zacala pred par tydny a tak nas ceka nekolik mesicu mangoveho opojeni.

jime je jen tak, ale hlavne je mixujeme v super profesionalnim mixeru, kterych se ve spolecne kuchyni nachazi hned nekolik, a taky je tu nejaky super profesionalni odstavnovac, na kterem si stavnim slupky z vodnich melounu, ktere mi s radosti prenechavaji pojidaci vodnich melounu, kteri tu na cas taky bydli.

jsme stale na organicke farme fruitopia, kteri jsou i cleny dobrovolnych pracovniku na organickych farmach. coz znamena, ze kdokoliv, je-li misto, muze za trosku prace na farme bydlet.

ja a mango si taky hledame misto nasich snu, zatim nikde nic, ale jsme si oba vedomi, ze to muze chvili trvat. jsme ale radi ze mame kde byt, a taky ze farma fruitopia je farma organicka a ovocna. mimo manga se tu na nas usmiva spostu druhu ruzneho ovoce, mezi nase nejoblibenejsi patri papaje, ananasy, jack fruit,passion fruit, sapote, hlavne ta bila, ale i ta cokoladova, a prej uz bude i ovoce burakove maslo. jo, taky je tu hojne bananu, ale ty si davame jen tak sporadicky, koktejlovy rajcatka, a jeste k tem mangum, je jich tu v okoli hodne ruznych druhu, takze opravdu o ruznost chuti neni nouze.

slunicko sviti, je krasne teploucko kolem tricitky, zatim neprsi, jen obcasne nocni male prehanky.

je tu misto na plavani ale pro me neschudna cesta i vstup do vody, coz me moc netesi, tak co nejdriv se musim porozhlidnout a poptat po nejakem blizkem miste, kam si muzu jit (jet) zaplavat.

zivot je krasny

ps: z duvodu pomaleho netu a vicero osob bydlicich na farme utopia jsou me clanky zatim bez foto. mozna az vsichni odjuchaji nekam oslavovat vanoce, budu mit moznost tuto skutecnost napravit. diky za pochopeni.

ovoce, to jsou spravne vanoce... jupiiiiiiiiiiiiiiiiiii

goodbye sydney

2009-12-17T08:06:00.001+11:00

rekli jsme mango a ja kdyz jsme konecne opostili nasi mestskou krabici od bot, toho krasneho dne na ktery jsme se tolik tesili a tolik nacekali, ano nas sen se stal skutecnosti; s radosti jsme nechali mesto za nami a vystartovali na dlouhou tri tisice kilometrovou cestu na dalny vychod statu queenslad.. do naseho prvniho cile, na velikansky pozemek plny ovocnych stromu, ktery nekdo kdysi pojmenoval fruitopia, misto nedaleko mestecka mareeba, kam jsme byli na nejaky cas pozvani.

par dni pred nasim odjezdem ze sydney, emil (reziser) a david (kameraman) prileteli z usa, a hned s velkou chuti zacali natacet dokumentarni film o nasem ovocnem zivobyti a od zacatku jejich priletu az do dnes venuji nataceni hodne casu a je videt ze je to opravdu bavi i zajima. jsou to pohodovi mladici a je to zajimava zabava byt soucasti jejich prace. ja jsem byla zvedava, jak se budu tvarit na kameru, uz u foceni se necitim vzdy uplne sva, ale kupodivu jsem zjistila, ze jsem prirozena a navic vetsinu casu si ani nevsimnu ze na me kamera kouka :)

a tak jsme v pohode vsichni cestovali a nataceli dokumentarni film po dobu sesti dnu a sedmeho dne jsme dorazili na ovocnou ranc fruitopia. dnes jsme tady druhy den, ale me to pripada, ze jsme tu uz hodne dlouho. jsme na konci jedne z mnoha cest austraskeho venkova, na ktere je spoustu ovocnych farm, prevazne pestujicich ruzne druhy manga. mango je v tehle oblasti australie uz par tydny v sezone a byla to cista radostna podivana na krasne ovoce mangovniku, visici se stromu na dlouhatanskych stopkach, vlastne jsme videli prehrsel mangovniku pozehnanych velkym mnozstvim chutneho ovoce od ty doby co jsme se priblizili ke statu queensland.

a na nasi krasne pouti za teplem a ovocem jsme si pochutnavali na dobrouckych tresnich, durianu, avokadu, lici (toho nejvic), pomerancich a cerstve vymackane stave z nich, a taky jsme se po ceste staveli na miste nedaleko hranic s queenslendem kde pestuji tropicke ovoce a jmenuje se tropicky ovocny svet, a tam nam emil koupil nekolik druhu sapote, ja si nejvic oblibila to zluty) a taky ananas, a jeste par ruznych druhu neobvykleho tropickeho ovoce, ktere jsme cestou na sever sem tam ochutnavali. o nejake z tohoto ovoce jsme se podelili i se tremi mladymi devcaty na cestach, a taky jsme se s nimi podelili o par slov ohledne ovoce a ovocne zivotospravy a to vse bylo i soucasti naseho dokumentarniho filmu. oslovili jsme dost lidi na nasi spolecne ceste a prohodili par slov ohledne nasem ovocnem zivobyti a vetsina z nich nikdy neslysela o frutarianech, no, nedivili jsme se tomu, frutarianu je na svete jen malinka hrstka, zvlast takovych, kteri ji jenom cerstve syrove ovoce jako ja a mango.

aaach, je to krasa byt u prvniho cile nasi cesty, fruitopia je klidny mirumilovny misto s velkym mnozstvi organickeho (bio) ovoce, momentalene prevazne mango, paw paw, vanilkovozmrzlinove fazole, byle a cerne sapote, a asi i jine druhy sapote, passion fruit (nevim jak cesky) malinka koktejlova rajcatka, banany, jack fruit nevim jak cesky, nekolik lidi si jack fruit plete s chlebovnikem, ale neni to on, jsou jen v te same rodine.. a jsem si jista ze je tu mnohem vic druhu ovoce.

mango zkousel kontaktovat pres telefon par lidi s kterymi se poznal v obdobi kdy v teho oblasi australie zil, rad by se snimi zase videl a take se zeptal, zda nevi o nejakem sikovonem ovocnem miste kam bychom se mohli trvale prestehovat, ale zatim nema stesti, telefony sice vyzvaneji, ale nikdo se neozyva. no, je videt ze nesedi doma za peci a uzivaji si cerstveho vzduchu at uz na svych nebo jinych humnech.

zivot je krasny.

tuzka a teta mila v decine

2009-11-02T23:46:00.005+11:00

pridaly hodne k bohatym a hezkym zazitkum na moji ceske dovolene. nevedela jsem, ze neco takoveho jako kresleni pravou mozkovou hemisferou existuje, ale jednoho dne jsem si cetla v nejakych internetovych cestopisech, a tam jsem to objevila a hned me to zaujalo a zajimalo, a tak jsem si hned vyhledala kurs tuzka, ktery porada spolecnost serafin, a tam jsem si vse hezky prostudovala a zjistila jsem, ze maji jediny termin volny v obdobi meho pobytu v bohemii, uz jsem mela na internetu par tydnu koupenou letenku. a vyslo to tak, ze kurs tuzka se konal v decine, meste kde bydli sestra moji mamky, teta miluska. mame se radi, mame i takove zvlastni silne geneticke spojeni, a uz jsme se nekolik let nevidely, i kdyz jsme chtely, nakonec nam to nevychazelo. a tak jsem mela velkou radost, ze diky tuzce tetu milusku tento rok konecne navstivim.

teta miluska je asi jen o pet let dyl na svete nez ja, a tak jsem ji jako mala holka hodne obdivovala, hlavne kdyz uz byla, jak se rika velka slecna, libilo se mi na ni ze umela byt ve svem vlastnim svete a ze tam byla stastna. vidaly jsme se ale jen nekolikrat do roka. jako dite bydlela na bozim daru, tam jsem moc rada jezdila, byvala vzdy pohoda jak u babicky, tak kdyz jsme s brachou a ostatnima deckama litali venku. v zime to bylo zvlast zajimavy, po ceste tatka musel nekolikrat zastavit nasi felicii a uz odhazoval snih lopatou a za chvili jsme zase popojeli a to se nekolikrat v blizkosti boziho daru opakovalo. vsude bylo snehu hromady a tak nase parta hned pred skolou kde moje babicka zila i pracovala, stavela iglu ze snehovych cihel. to se mi moc libilo a casto na to dodnes vzpominam, i kdyz snich a zima me ani trosku uz hodne davno nepritahuji. pritahuje me teplounko tropicky a slunicko.

rodice, s kterymi jsem stravila nekolik pohodovych dni, me odvezli na vlak do marjanek, a brzo po nasem rozlouceni jsem uz koukala z autobusu, ktery jel misto vlaku nebot nadrazi i trat se opravuje a koleje odstranili, velke jamy vykopali... a v chebu jsem po kratkem cekani nastoupila do rychiku, ktery me odvezl az do usti nad labem, tam jsem mela akorat cas na prestup a a coby dup jsem byla v decine. cesta byla prijemna, slunicko svitilo, krajina se pysnila cestrvou zeleni, a jahody co jsem si vzala sebou k jidlu byly krasne jahodovy, a navic jsem si pekne popovidala s jednou spokojenou pani cestovatelkou. ta kdyz me videla jak si pochutnavam na jahudkach vytahla z tasky jablko a hned se mi pochlubila jak prisla na to, ze kdyz ji ovoce tak se naji i napije a proto kdyz cestuje ji jenom ovoce aby nemusela sebou tahat tezkou lahev s vodou. udelala mi tim velkou radost a hned jsem ji prizvukovala jeji objev schvalila i pochvalila, a prozradila na sebe ze ja vubec nemam potrebu pit, nebot se zivim jen cerstvym syrovym ovocem, coz ji zaujalo a hezky jsme si nejen ovocne popovidaly.

kdyz jsem v decine vystoupila z vlaku, ocekavala jsem, ze bude na perone cekat teta, ale nebyla tam a rozhodla jsem se na ni necekat a vydala se na cestu z nadrazi ven, a jen jsem sesla schody uz na me mila volala: "kvetusko, tady jsem. ahoooj, no to jsem rada, ze jsi nas konecne prijela navsitivit" a vlepila mi pusu na tvar, radostne jsme se objaly a uz mi brala z ramene tasku, nabidla mi rame a uz jsme za ziveho stebetani sli k autu, kde na nas cekal jeji milacek pepa, ktery me take vesele privital a uz jsme ujizdeli nakupovat ananasy jahody boruvky a melouny. jahody a boruvky jsme koupili u cesty od milych cikanu, nechali me i ovoce ochutnat a tak jsem jim dala hezky disko a oni meli radost a ja taky. od ty doby jsem uz zadny ovoce nekupovala, nebot pepa me vzdy predstihl, kazdy brzky rano vyjizdel na nakupy, a o moje ovoce ze taky vzdy vzorne postaral aniz bych ho o to zadala, a tak vzdy, kdyz jsem se rano probudila a vykoupala ve svym malym bytecku (ne az tak malym), prilepenymu k jejich domecku, kam jsem hned potom pospichala, cekala na me nejen teta mila, ale i pepa a vonave vyborne ovoce. ananasy byly sladky jako med a pekne velky a v pohode jsem zvladla jeden za den, a jahody byly taky moc dobroucky, a vodni melouny jendna basen, a k me radosti mila i pepa si taky na sladkem stavnatem pochutnavali a celkove vladla pohoda pane jahoda.

pocasi nam moc nepralo, bylo casto zatazeno s castymi prehankami a zadny vedro taky nebylo. ale presto jsem se dvakrat vykoupala v bazenu na zahrade a taky jsme se stihali mezi prehankama podivat po blizkem krasnem okoli mesta decina a i na decinskou rozhlednu jsme se vydali, tam se mi moc libilo a tam se mi take poprve jasne a zive vybavil jeden z mych davnych davno zapomenutych snu a nezustalo jen u nej, v prubehu meho pobytu v decine se mi vybavil nejeden davny a zajimavy sen. to me moc zaujalo, byla to pro me nova zajimava zkusenost. a tak jsme si hezky par dni uzivali a pak prisla na radu i tuzka.

je pravda, ze se mi na tuzku moc nechtelo, radsi bych, diky moji velke lasce k barvam hned na pastelky, ale neslo to, na kurs pastelky se mohli prihlasit jen ti, kdo uz absolvovali tuzku, a tak me nakonec uklidnilo, ze si pak doma muzu, kdyz budu chtit, tuzkove obrazky vybarvit.

tata miluska mi pripravila ovocne mlsani a uz me s pepou vezli na kresleni do centra mesta. a byla jsem tam skoro prvni ale brzy se trida zaplnila milymi lidickami touzicimi se naucit kreslit. ja si kreslim a maluju od malicka, ale zajimala me ta prava mozkova hemisfera a taky nakreslit neco tak jak to opravdu vypada, a ne jenom podle moji bujne fantazie. navic jsem tusila, ze se neceho noveho urcite priucim, coz ja moc rada.

mila a sikovna lektorka sarka se pustila s radosti a nadsenim do prace a my jsme jejim vykaldumi venovali veskerou nasi pozornost a zanedlouho uz jsme s nadsenim kreslili a tak to probihalo celicky den. nechci popijsovat do detajlu co vse jsme kreslili a co vse jsme se naucili, nechci to pokazit tem, kdo by se rozhodli se taky kresleni pravou mozkovou hemisferou ucastnit. kurs je plny krasnych prekvapeni, a to nejlepsi pro nas asi bylo to, ze jsme opravdu kreslili veci o kterych se nam ani nezdalo, ze by jsme jich byli kdy schopni a navic za tak kratkou dobu. jeeee, do takovy skoly bych mohla chodit porad.. byli jsme opravdu vsichni z nasich obrazku nadseni. ja osobne jsem ziskala mnohem vic, nez jsem ocekavala, i kdyz jsem mela dobre oko pro detail, tento se zmnohonasobil a navic jsem ziskala i to, ze na vse co me zaujme se divam jinyma ocima a v duchu hned kreslim. navic to co mi pripadalo slozite bylo najednou jednoduche. dva dny kresleni utekly jako voda, a byla jsem si jista, ze pri pristi navsteve cech se pustim s chuti do kurzu pastelky a to zase v decine a doufam, ze tam nebude chybet ani lektorka sarka.

no a v pondeli, kdy jsem mela v planu vydat se na cestu zpet k rodicum se udelalo krasne a tak me teta lehce premluvia at jeste par dni u nich pobydu, zavolala jsem mamce aby me jeste teda necekali, a vydali jsme se s tetou a jeji vnuckou, ktera si me hned a ja ji zamilovala, na plavbu lodi z decina do hrenska. ach, byl to krasny den, sama radost a krasa, v hrensku jsme se zdrzely az do vecera a lod uz nejela tak jsme skocily na autobus.

a bylo utery, cas se rozloucit a ja tou samou cestou co jsem prijela jsem zase zpet do marjanek prijela a tam si me rodice vyzvedli a zase jsem s nimi stravila par krasnych dni a ve ctrvtek uz jsem zase ujizdela vlackem do telce na kurs zpevu pravou mozkovou hemisferou na ktery jsem se uz taky moc tesila..

o tom priste..

zivot je krasny

teta miluska je vzdy u vytrzeni kdyz najde nejakou tu houbu, i kdyz je to prasivka. na jednom z nasich mnoha vyletu po blizkem okoli decina

decinska vyhlidka, tam jsme se i hezky prosli po okoli, moc se mi tam libilo, udelala jsem spoustu fotek, nektere z nich se casem objevi na mem fotoglogu

tady uz soustredene kreslim, sedim hned na kraji...

dostali jsme portret, ktery jsme meli obkreslit, a tady je muj vytvor

zavody lodi

2009-10-29T21:27:00.005+11:00

ja kdybych se zavodu lodi ucastnila, necitila bych vitezstvi, kdybych prvni byla, ale posledni.

ano, chci byt ta posledni zavodnice lodni.
ja, kdybych takovy zavod lodi jela,
s rekou bych se mazlila
i s lodkou
i s nebem
okolim
prirodou
houpy houpy hou
houpy hou

houpy houpy
lodka na vode houpe se a tanci
podle toho jak reka plyne tak i zpiva,
nekdy z plnych plic a rychle jako sip se jeji pisen nese
nekdy potichu a pomalinku
nekdy i ziiivaaaa
moje reka zzzivaaa

zzzivaaa jako ja
ja ovocnou euforii unasena
s tou pohadkovou rekou zivou si zpivam
ovocne ziva
98% voda ja
a stoprocentni voda
sestrami jsme si
zpivame si

rozumime si
reka a ja

ja a reka
koukam do blizka i do daleka
krasny sosny strom uvidim
s lodickou u brehu radostne zakotvim
se stromem milym se pozdravim
objetim
i krasnym dojetim
stestim se rozbrecim i chechtam
rece a vsemu co k ni patri
blahorecim

a stom krasny ten
ovocem je obdaren
aaach, tresnicky milovane moje
jen si vem
stedre me obdaruje
krasna pani tresen

ach, ta tresnicka je krasna
az se mi taji dech

slunicko hreje
duse se smeje

podekuji
na rozkvetle louce lezim na zadech
a uz se mi zase taji dech
z te zive slakde stavy tresnove
na mych sluncem zalitych, sladce ovocnych
rtech
i prstech
v ustech

za okamzik i v moji krvi
ta stava ziva
koluje
a to cele moje ja
miluje
euforiiii me stava ma tresnova
naplnuje..
jeeeee, jeeeee, jeeeeeeeeeeeeeeeeeeee...

jsem jako ovoce
plne zivota a slunce

pak bych zas pomalinku po lodce i s tresinkama plula
aby mi ta krasa nesmirna co nejdyl se mnou splynula
tak ja bych plula
a plula a plula

i plavala
i rukama sedice na lodce
reku hladila
i nohama
i cvachtala
s vodenkou
vodickou
s rekou radostne jako dite bych si hrala

a az jako posledni do cile lodniho zavodu s moji lodkou pripluji
na tvari usmev
v dusi mir
vitezstvi bude me
ze reku miluji miluji miluji

miluji i sama sebe
a i ja kapitankou
moji
lodi
jsem
at jsem
kde jsem

v cili ma lodka nekonci
jen tise proplouva
jako ja
taji se nam dech

ach, ta laska nebeska..
miluji i nebe
i tebe

...........................................................................................................................

inspirace: shlednuti kratkeho videa zavodu lodi, laska a ovoce

28/10/2009

plavba po labi z decina do hrenska ceske leto 2009

nezridka se nam stava,

2009-10-22T10:47:00.003+11:00

36

ze kdyz vidime vynikajici vysledky jinych lidi, domnivame se, ze meli zkratka vetsi stesti a dostalo se jim zvlastniho nadani. ve skutecnosti vsak pouze dokazali hloubeji vyuzit sve lidske zdroje, protoze kdyby je nodokazali vyuzit a podelit se o ne, prozivali by tu nejvetsi bolest. nesobecky zivot matky terezy se napriklad ridil pruzracne cistym vztahem, ktery si vytvorila mezi svou vlastni bolesti a bolesti ostatnich lidi. to ji nutilo pomahat komukoli, kdo trpi kdekoli ve svete. jeji nejvyssi radost spocivala ve zmirneni bolesti druhych. (jak si vsak ukazeme pozdeji, ne vzdy tomu tak bylo.)

co vam prinasi nejvetsi bolest a nejvetsi radost, a jak ona vec ovlivnuje vas dnesni zivot?

anthony robbins

sydney city in red

u vetsiny lidi

2009-10-19T13:39:00.003+11:00

35

je STRACH ze ztraty mnohem silnejsi nez touha po zisku. vetsina jednotlivcu by radeji pracovala mnohem usilovneji, aby si udrzela to, co ma, nez aby podstoupila nutne riziko a vzepjala se ke splneni svych snu.

do ceho byste vlozili vic energie: abyste ochranili pred zlodeji 100 000 dolaru, ktere jste si vydelali v minulych peti letech, nebo abyste vyuzili prilezitosti a vydelali si 100 00 dolaru v nasledujicich peti letech?

anthony robbins

opusteny dum v opustene vesnici, obyvatele do nemec vyhnani..

sraz spoluzaku

2009-10-13T17:41:00.003+11:00

se konal v sobotu ctvrteho cervence ve skalne.

ach, moc jsem se tesila, ne jenom na spoluzaky, vetsinu z nich jsem nevidela od nasich patnacti nebo osumnacti let, ale i na skalnou, je to vesnice v ktere jsem vyrustala, rada jsem behala venku, znam tam kazdy kout i zakouti, lesy, lesik, ostruvek kostlivcu, brabencak, koupak, potucek a tak dal, a tak dal..

a tak abych si tu moji vesnicku vic uzila, vypravila jsem se na cestu uz v patek. mamka s tatkou me odvezli do marjanek na nadrazi vlaku, ty ale nejezdily, nadrazi zakoupila nejaka italska ci francouzka vlakova spolecnost a koleje vykopali a zustaly jen zakopy, delnici pracujou viditelne o sto sest, a uz i v puvodni budove vybudovali wc na svetove urovni, kam jsem si odskocila po rozlouceni se s rodici a pred tim nez jsem naksocila na autoubus, ktery jel misto vlaku. jeee, to byla krasa, slunicko mi svitilo na cestu a naladu jsem mela velice slavnostni. hezky jsem si uzila cestu, sledovala jsem krasy prirody a taky se mi vybavilo nekolik vzpominek, ach, kolikrat jsme se tu najezdili s mangem do chebu pro duriany, jak casto jsem za cely muj byvaly cesky zivot po ni cestovala, jak je znama a duverna..

v chebu taky svitilo slunicko, i kdyz bylo morko a tudiz prave po desti, a ja si na lavicce na slunicku pockala pres pul hodky na dalsi jizdu autobusem do skalne. nikoho jsem na zastavce nepoznala. skalnou jsou dlouho nenavstivila, jen pred tremy roky na pul dne s mangem, vykoupali jsme se na koupaku a pak jsme si prohlidli vesnici pri projizdce autem, a nikoho znameho jsem nezahledla. mozna i jo, ale nepoznala jsem. cesta autobusem do skalne byla jeste vic znama a duverna, a tak jeste vic vzpominek, i z detstvi, kdy jsme po teto ceste casto chodivali s brachou a nekdy se i nekdo pridal, do frantiskovych lazni, asi sest km vzdalenych. i kdyz my jsme to kde to slo brali skratkama, pres pole a louky. diky castym privalovym destum a brzkemu letu, vse jen zarilo zeleni. asi pulhodinova cesta mi utekla ani nevim jak, a bylo kolem poledne, kdyz jsem vystoupila na skalenskem namesticku z autobusu, a hned jsem se citila jako doma.

slunicko nejenom svito, ale i moc hezky hralo, a bylo o poznani tepleji nez v marjankach a to po celou dobu meho pobytu. na kratounke ceste k hotelu, kde jsem byla ubytovana, jsem se zastavila v obchode se smisenym zbozim a ano, meli tam i ovoce, a tak jsem si hned nakoupila stavnate uz pekne zrale a mekke naktrarinky a merunky. tresne nemeli, neuveritelne, ale coz.. hlavne ze mam dobroucke sladoucke ovoce a jen par kroku skoku a uz jsem zvonila u zamcenych dveri hotelu garni, a nikde nikdo, cekam, zvonim jeste dvakrat, a uz je mi jasny, ze tam nikdo neni, co dal, jsem nevedela a tak jsem se sla zeptat do hospudky hned naproti pres ulici, a tam mi rekli kudy kam, a tak jsem presla zpet na druhou stranu cesty a tam uz na me cekala jedna z mych spoluzacek olina a s radosti me vitala, a ja ze si jdu pro klic do hospudky k majitelum teto, i hotelu, a ona ze ma nejaky cas a rada me tam odprovodi, abych se nahodou po ceste neztratila, taky mi vzala tasku, a sly jsme moji snecci chuzi asi deset minut a povidali si hlavne o nas a venku na zahrade byla ucitelka z druziny, tak jsme ji pozdravily a chvili s ni poklabosily, byla jsem docela prekvapena, ze vypada jen starsi ale nezmenila podobu, ani moc nezestarla, zajimavy. no a zachvilicku uz jsme sedely na prijemne a zelene zarostle terase a ja si dala par tech nektarinek k snidani, a olca nejaky ten drink, a taky uz jsem vyplnovala formular pro hotel, a obsluha byla usmevava, mila a pohotova, je to byla krasa, asi hodinku jsme s olcou posedely a moc hezky si popovidaly, taky jsme spolecne a dlouze pri hovoru zavzpominaly na moji babicku anicku, tatinkovu maminku. kdyz babicka odesla do duchodu, odstehovala se ze skoly, kde delala skolnici, do stareho cinzaku, kousek od hradu, v kterem olina bydlela a tak se jako sousedky brzo skamaradily, navstevovaly se a babicka ji taky pomahala hlidat deti.

kdyz jsme se s olinou rozloucily, (na sraz pry neprijde) vydala jsem se zpet do hotylku nidko tam nebyl jen ja, a mela jsem z toho takovy zvlastni prijemny pocit, prozpevovala jsem si pri ceste po shodech nahoru do prvniho patra, a pak dlouhou chodbou do meho pokojiku, s velkym oknem, a tak se tam veslo hodne slunicka, pohodlnou posteli a kreslem a tak dal, moc pekny a pohodlny pokojicek. vyhled jsem mela do velkeho dvora a na kus nebe a na kus cesty po ktere jsem se mnohokrat premnohokrat nachodila nabehala i naskalala... a domy a zahrady kolem.

nemela jsem ani hodinky ani mobil, coz u me normal, a tak jsem si rikala: jak jen ja zavolam inge, jedne z mych spoluzacek,rada bych se s ni sesla. ale nechala jsem to na pozdeji a dala si sprchu, pak vybalila tasku, najedla se merunek, a na deset minut relaxace a pak jsem se vydala na dasli nakup ovoce pro zbytek dne.

nejdrive jsem se vratila do obchudku, kde byly k mani tak vyborne nektarinky a merunky abych si jeste nejake nakoupila, a az ted mi doslo ze ta pani co tam prodava je alena, znam ji, jasne, a ona me taky poznala az napodruhy, hodne dlouho jsme se nevidely a tak jsme si chvilku povidaly, az mi alena utekla dozadu, zvonil telefon, a ja zpet do hotylku, odlozila tri kila ovoce, a jeste omrknout dalsi obchudek se smisenym zbozim, kousek za rohem u kostela. pred obchodem stala divka me neznama, a kdyz jsem se priblizila, divka zavolala "inge", ach, to je parada, je tam inge, chci ji videt, i sni mluvit, a za chvilinku uz jsme se vitaly, a asi deset minut si pokecaly, a domluvily se ze se sejdeme na verande te hospudky kde jsem posedela uz ten den s olinou, a to v sest hodin. ja na to ze nemam hodinky, ale budu se snazit i tak prijit na cas. ona se smala, ze jsem byla vzdycky takova.. a jeste jsme pokecali s jejim bratrem a sestrou, co tam kousicek od toho obchodu bydli, a pak se radostne vsichni rozesli, a ja v tom obchudku objevila krasnou pulku vodniho melouna, a na pohled chutne banany, odnesla do pokojicku, zbalila si tasku, a vydala se na krasnou skoro pulhodinovou prochazku na koupaliste, s cilem si konecne zaplavat.

a jen jsem prosla kolem kostela smerem k hradu, pridala se ke me ucitelka brizova, mela nas jen v prvni tride. mela jsem ji vzdycky moc rada, je mila a vypada taky porad stejne, skoro vubec nezestarla, je stihlounka jako lan, a pry taky chodi rada plavat, a ze se jde podivat na koupaliste jaka je voda. tak jsme si celou cestu moc prijemne popovidaly i zavzpominaly, na koupalisti se rozloucily a ja na moje mistecko.. tam byly dve sestry aleny z obchodu, a jedna tam mela asi sedmiletyho vnuka, tak jsme trosku klabosili a vnoucek byl hlavne ve vode, ja tam sla az kdyz me slunicko pekne prohralo. a vodenka byla prijemna a tak jsem si s chuti zaplavala i jsem chvilema splyvala, a vsude jen priroda, proste pohodicka pohoda, a z vody zpet na slunicko, za chvilku vsichni odesli a ja jsem lezela a hluboce relaxovala a hned jak me slunicko prohralo zase do vody a bylo to plavani splyvani jeste euforictejsi nez to prvni a kdyz jsem vysla z vody a lehla si na slunicko, euforie se znasobila, a dostala jsem silny zachvat smichu.. plavani ve vode vzdy ve me tyto pocity vyvola. asi za hodinku jeste jednou do vody a jakmile me slunicko osusilo, bosa, jak po cely den jsem se vydala na krasnou prochazku uz o samote z koupaliste do meho pokojiku.

sla jsem podle potucku, kterym jsem jako dite v lete vzdy prochazela ,pouzivala jsem ho misto cesty, divala jsem se hlavne na nej, jak si klidne vodenka cestuje, na pisek kameny kaminky a oblazky na jeho dne, a spostu spoustu dalsich prirodnich kras v sobe ten maly potucek ma, a cim dal tece, tim je vetsi.. jasne vsimala jsem si i kvetin a stromu atd, a me pozornosti ani nahodou neunikla pani s tresnema, nesla je primo ze zahrady v mensi bedynce a usmivala se ja taky a jdu k ni a hned "jeee, tresne, dobry den, ty ja miluju a nemuzu zadny v obchode sehnat, mohla bych si od vas nejake koupit? a ona: " tohle mam jen pro rodinu, ale vem si par, zitra rano znovu naceseme a prinese ti je malda k snidani do hotelu", no, jo, byla to moje pani domaci starsi, a tak jsem ji moc podekovala vzala si z dalsimi diky malou hrst tresni, ona at si vemu trochu vic, s radosti jsem ji poslechla, obe jsme pospichaly a tak se brzicko rozloucily, a ja uz to nemela daleko a hned sprcha, nektarinky, merunky a relaxace s krasnym vyhledem na modre slunickove nebe na kterem putovali snehobile mracky, bylo leto, krasne leto, tak, jak leto ma byt..

a jen jsem vysla z hotylku slysim ze me kdosi vola, otocim se, bezi ke me spoluzacka kterou hned nepoznavam az za chvilku, obe radost ze se vidime a za klaboseni jsme dorazily na terasu hospudky kde uz byla inge s jeji kamoskou a taky spoluzackou, a povidalo se a prohlizely jsme si fotky. asi v pul devaty jsme se rozloucily stim, ze se zitra uvidime na srazu, a "prijd rano na navstevu" rekla jeste inge, a ja na to ok.

ja uz jsem slapala vetsinu nedaleke cesty sama, nepotkala jsem ani zivacka, sla jsem na pokoj, tam si lehla divala se z okna a prosla si cely den, a moc se tesila na ten pristi, pustila si tv a byla tam nejaka muzika, snedla skoro celou pulku melouna a asi kolem pulnoci sla spat.

probudila jsem se do krasneho slunickoveho rana, a hned jako vzdy po probuzeni na velkou a na malou a pak hupky supky zpatky do postylky, relaxovat a meditovat, pak do sprchy a pak sedela na rucniku v pohodlnym kresle, svitilo na me slunicko a cekala jsem az me osusi, pak jsem se oblikla a sla na snidani, vybrala si nejake nektarinky, rekla ze si je vezmu sebou nebot snidam az mnohem pozdeji, a taky jsem si tam vyzvedla pres dve kg nadhernych cerstvych a mnamoznich tresni, za krasnou cenu, s krasnym usmevem pani domaci mladsi, byla jsem tam uz skoro u konce bufetove snidane a tak jsem se zdrzela kdyz vsichni odesli a jen mlada pani uklizela stoly a pritom jsme si povidaly, neznla jsem ji, do skalny se vdala, a docela jsme se zapovidaly a bylo uz jedenact..

kdyz jsem se vratila na pokoj, rikam si: "inge rekla prijd rano, ale kdo vi, kdy jeji rano zacina" a byla jsem klidna, nemela jsem pocit ze bych mela prijit pozde, a tak jsem v klidu vybalila tresne a za chvili jsem bosky sla krasnou prochazkou na navstevu. nebylo to daleko, ale dala jsem si na cas, sla jsem i po travicce a pisecku, to byla nadhera, nozicky i dusicka jasaly..

a dorazila jsem presne v poledne, omylem jsem zazvonila u maminky inge, prisla otevrit segra,a mamka taky prisla, nebot jsme se rozpovidaly, ale za chvilinku uz jsem zvonila o patro vys.. a byla jsem presne nacasovana, inge pred chvilkou vstala a at jdu dal, a byla opravdu pohoda, moc hezky jsme si popovidaly a uz se tesim, az ji zase nekdy navstivim. a tak nam cas utekl jako voda, a v pul ctvrty jsme se kazda jinou cestou, ja sama ona s kamoskou a spoluzackou, vydaly na sraz spoluzaku.

ja jsem se jeste stavela v hotelu tam jsem se nasnidala tresnema a pul hodiny jsem relaxovala a pak dokoncila cestu na ten sraz. srazily jsme se tridy dve. nebot jsem chodila s jednou tridou pred urazem a s druhou az za rok po uraze patere, kdy jsem se poprve dostala domu. ale jen na pul roku, ale to uz je jiny pribeh. sraz se konal v sale jedne hospody jmenem pohoda. uz nez jsem odbocila k hospode jsem narazila na mensi hloucek spoluzaku, jasne jsem vetsinu nepoznavala, ale casem nektere lehce rozpoznavala. pozdeji, uz v sale hospody pohody, jsem obesla dva dlouhe stoly, s kazdym se pozdravila a kratce promluvila. pak uz jsem jen sedela a mluvila s temi, kdo byli v moji blizkosti, a byla jsem tak nejak v soku, a spis jsem to vse posluchala a divala se, byl to takovy zajimavy film, a obcas jsem se i trochu rozpovidala. asi v polovine mi spoluzaci darovali krasnou obrovskou kytici, coz me dojalo ze jsem mela na krajicku.. bylo to mile prekvapeni, i kdyz mi jaksi bylo lito ze kytici nedostal kazdy, a pak me zas bylo lito tech kvetin, ale nakonec jsem si rekla ze se precejenom radeji, kdyz uz je mam, budu z nich jen radovat, a tak jsem i ucinila. bylo to vse moc fajn, a byl to opravdu zajimavy, hezky a nezapomenutelny cas a rozchazeli jsme se my z poslednich asi v pul druhy rano, par spoluzaku me doprovodilo az ke dverim hotelu a tam jsme si dali veselou dobrou noc, a ja dala kvetiny do dzbanu na velkem konferencnim stolku v rohu pokoje, krasne se tam vesly a pokojik zkrasnel tim zivotem a zivymi barvami a krasou kvetin..ty krasne ladily s barvami cerstveho letniho ovoce.

dojedla jsem vodniho melouna a nejmin jeste hodinu jsem lezela na posteli relaxovala a promitala si cely krasny den a moje oci se nejvice upiraly na kvetiny, pak uz na me prislo spani, a probudila jsem se kolem devate a za tri hodiny jsem sla do hospudky vratit klice a tam mi nabidli ze me vezmou domaci starsi do chebu, maji ho po ceste na jakousi pout kdesi. byla nadherna slunickova letni nedele, jeste jsem si pri snidani stihla popovidat s mladou pani domaci a vyslo najevo ze se prateli s nekym z moji rodiny, ale o tom nechci ted psat, jen jsme si nakonec dosti zajimave popovidaly.

v chebu jsme byli s kytici a tresnema za chvilicku a od tud mi za okamzik jel vlak do marjanek, byl to ale zase autobus, a z marjanek jsem si vzala taxika do nedaleke vesnicky k mamce, tatkovi a spol. tam byla taky pohodicka a uz ve ctrvtek me zase nasi odvezli na vlakoautobus, ten jel skoro az do plzne, presedli jsme na opavdovy vlak a ja jela pres plzen az do usti nad labem a tam jsem preskocila na vlak do decina..

tam na me cekala me teta se svym milackem a o vikendu kurs tuzka pravou mozkovou hemisferou, ale o tom az priste.

spoluzaci jedna ze dvou tabuli. skalna ceven 2009

zprava doleva: maruska, miluska, kvetuska (ja), vladka

spoluzaci mi darovali krasnou kytici

zivot je krasnej

ps: tresne v obchode nemeli, bylo jich hojne na stromech, sezona prave zacinala. udalo se toho vic, ale nechtela jsem aby to bylo moc dlouhy.

to, s cim si spojujete

2009-10-09T15:03:00.003+11:00

34

prijemne a neprijemne pocity, urcuje vas osud. kazdy z nas se naucil a osvojil si unikatni styl chovani, ktery mu dovoluje vyhybat se vecem neprijemnym a vyhledavat veci prijemne. nekteri lide pouzivaji takove metody jako koureni, piti, prejidani nebo verbalni urazky ostatnich. jini lide sportuji, konverzuji, uci se, pomahaji druhym, nebo se nejak jinak snazi vylepsovat svet kolem sebe.

jake metody pouzivate vy, abyste se vyhnuli bolesti a navodili si prijemne pocity? jaky byl jejich dosavadni vliv na vas zivot? udelejte si seznam techto metod. chcete-li se citit lepe, zapinate televizor? zapalite si? jdete se prospat? jakymi pozitivnejsimi zpusoby byste mohli uniknout bolesti a udelat si radost?

anthony robbins

dobre rano, rekla kocka..

ceske, chytre hlavicky..

2009-10-01T21:22:00.000+10:00

byla jsem mile prekvapena timto zajimavym clankem, a rada se o nej podelim. preji prijemne poctenicko. :)

Univ. Prof. Dr. J. MATIEGKA:
TĚLESNÉ VLASTNOSTI ČESKÉHO LIDU
zkráceno, rok vydání neuveden – pravděp. 1918

NAPSAL

UNIV. PROF. DR. J. MATIEGKA

V PRAZE
NAKLADATEL JOS. R. VILÍMEK
SPÁLENÁ ULICE

Roku 1794 vylíčil prof. Jos. Ant. ryt. RIEGGER, rodem Němec ale jinak dobrý znalec poměrů českých, ve svém náčrtku "statistického zeměpisu Čech" povahu českého lidu takto: "Po stránce tělesné jsou Čechové střední výšky, nikoliv tlustí, ale svalnatí, houževnatí, pevní a silní. Jich ústrojnost jest výtečná, též mají mnoho smyslové bystrosti. Duševní povaha Čechů jest povšechně dobrá. Jich srdce jest jemnocitné a dobrotivé. Nějaké je ovládající vášně povšechně u nich není. Jejich duševní dary jsou zajisté výborné. Jich nadání k nejrozmanitějším vědám a umění jest výtečné. Přirozený vtip mají v značné míře. Takřka vrozená náklonnost k hudbě jest jim se všemi ostatními slovanskými národy společná. Po stránce mravní jsou Češi povšechně nábožní, často až pověreční, jsou oddáni náboženství svých otců, staré monarchistické vládní soustavě a svým starým mravům a zvykům; jsou pracovití, vytrvalí, vzdorující všem obtížím, i válečným, ale přece mírumilovní, vždy veselé mysli, shovívaví, dobročinní, poctiví a věrní; v zevním chování jsou přímí, suší a ukazují obyčejně též menší uhlazenost. Taká jest základní povaha Čechů, kde zůstala čista a nedotčena..."

III. Pevnost kostry

Návštěvníci českých kostnic mají příležitost povšimnouti si rozměrů a pevnosti kostí ukládaných tam po staletí. České lebky vyznačují se zajisté svou pevnou stavbou. "Tvrdé palice české" jsou odedávna známy a pověstné. Častěji se ovšem používá tohoto obratu v přeneseném smyslu a naráží se tím na duševní pevnost a neústupnost českého lidu; než v kostnicích byly nezřídka nalezeny lebky, které mají přímo neuvěřitelně těžká a přece vyhojená poranění, jako úplné rozpoltění lebky od strany ke straně, mnohonásobné hluboké rány, odseknutí velkých částí kostí atd., což podává výmluvné svědectví o tom, že možno uvedenou průpověď vykládati i doslovně. Ostatně byla poměrná tloušťka stěn lebek českých zjištěna také německým anatomem WELCKEREM přesnějším měřením.
Zvláštní doklady pro pevnost českých lebek podávaly některé lidové hry a sázky. Tak zachovaly se – jak sdělil K. KÖPL v "Českém lidu" – v místodržitelském archivu dvě položky z účtů z r. 1551, podle nichž jakýsi venkovan hlavou rozbil pro podívanou kuchyňské dveře na trosky, a po druhé dva venkovani hlavami se potýkali a též několi věder sobě o hlavy rozbili, za kteroužto podívanou obdrželi od pána po dvou tolarech.

VII. Váha mozku

Badatelé, kteří se touto otázkou zabývali, došli výsledku, že mají Čechové velký objem lebky, a tudíž poměrně těžký mozek. V tabulce, kterou WECKLER o objemu lebky různých plemen a národů sestavil, stojí Čechové na prvním místě a francouzští anthropologové HOVELAQUE a HERVÉ poznamenávají při popisu Čechů: "Jich lebka jest objemná; Čechové se pokládají za nejpodnikavější a nejhouževnatější ze všech Slovanů." Gen. štábní lékař Dr. WEISBACH stanovil na větším počtu mrtvol rakouských a uherských vojínů váhu mozku, a to jednak mozku celého, jednak váhu jednotlivých částí, zvláště váhu velkého mozku, jemuž se připisuje největší význam pro duševní činnost člověka. Přitom nalezl tuto stupnici průměrné váhy mozkové:
Češi 1368,3 g, Rumuni 1326,6 g, Maďaři 1322,8 g, Rusíni 1320,6 g, Poláci 1320,6 g, Němci 1314,5 g, Slováci 1310,7 g, Jihoslované 1305,1 g, Italové 1301,4 g. – Vidíme, že Čechové stojí na místě prvním co do váhy celého mozku; i když k nim připočteme Slováky, sníží se sice číslice na 1350,7 g, ale jich přední místo se nezmění. Aniž chceme přeceňovati význam váhy mozkové pro inteligenci, přece dlužno uznati, že ústroj, který slouží duševní činnosti, jest u Čechů přiměřeně vyvinut, jak se shoduje s vysokými schopnostmi a duševními vlastnostmi českého lidu.

VIII. Vojenská zdatnost.

Vojenská zdatnost zakládá se na řadě tělesných předností, závisí alespoň na nemalém vzrůstu, přiměřené stavbě a síle tělesné, hlavně pak na bezvadnosti a zdraví těla, avšak vedle toho na určitých vlastnostech duševních, sebevědomí, srdnatosti, neohroženosti a stálé pohotovosti, má-li vojsko býti způsobilé k tomu, by provedlo úmysl vojevůdcův. Z lidu takých vlastností vycházejí pak také schopní vojevůdcové.
Tělesně zdatní vojínové konají pak svou vojenskou povinnost – jak vysvětlitelno – s řidčími poruchami. Ze zdravotněstatistických zpráv c. k. ministerstva války za léta 1901 – 1910 plyne na př., že z 1000 českých vojínů (z Čech, Moravy a ze Slovenska) bylo jich průměrně ročně 685 nuceno podrobiti se lékařské prohlídce, kdežto z celkového stavu se tak stalo 731 mužům. Jen 328 (z celkového stavu 349) z 1000 musilo býti odevzdáno do nemocnice a denní stav nemocných byl mezi Čechy jen 33 z 1000 (jinak 35,5). Všimneme-li si pak druhů chorob, vidíme z úředních zpráv, že se nemoci, jež ohrožují vojenskou zdatnost, vyskytují mezi Čechy poměrně menším počtem. Zvláště onemocnělo v uvedeném desetiletí tuberkulosou plic z Čechů jen 1,25‰ (proti 1,30‰), tuberkulosou žláz atd. jen 1,46‰ (proti 2,47‰), nemocemi venerickými jen 43,88‰ (proti 57,47‰ celkového stavu). To vše svědčí o zdatnosti českého mužstva.
Že Čechové skutečně byli vždy udatnými vojíny a že vždy, kdykoliv bylo nutno, svou krev obětovali, o tom podávají staré kroniky a dějiny naší vlasti četné doklady. Abych však uvedl alespoň jeden statistický doklad o zdatnosti českých vojínů, připomínám, že se převážně české pluky č. 8, 21, 54 a 74 udatně zúčastnily r. 1878 zabrání Bosny a Hercegoviny a že přitom podle úředních zpráv před nepřítelem (tudíž vyjma onemocnění) utrpěly 45,4‰ ztrát (proti 31,9‰ ztrát celkových) a to smrtí 10,6‰ (proti 5,8‰) a poraněním 36,8‰ (proti 31,5‰ celkové ztráty u c. k. pěších pluků). Podle toho konaly české pluky nehledě na své ztráty úkoly jim svěřené vzorně a obětavě.

IX. Tělesná krása

Již r. 1595 poznamenává vlašský jezuita GIOVANNI BOTERO, zvaný BENSIUS, při popisu české říše, že Čechové jsou postav vysokých, jak muži tak ženy, a pěkného vlídného vzhledu u srovnání s jinými národy. A že lid český jest lidem hezkým, nejen v tom smyslu, že se mezi ním vyskytují četní jednotlivci, zvláště ženského pohlaví, jež možno nazvati hezkými nebo krásnými, ale že lid všeobecně průměrně jest hezkých tváří a statných postav, jest známo, cizinci, kteří k nám zavítali, často potvrzeno a každému zřejmo, kdo zná také cizinu. Jedeme-li ze severu na jih a všímáme-li si přitom obecného lidu, nikoliv cizinců v městech dlících nebo usazených, umíme překročujíce hranice českého území oceniti švarné postavy hezkých našich dívek kulatých neb oválných tváří s růžovými lícemi a s živým okem, když jsme jinde seznali ony hubené figury podlouhlých tváří s mizejícím obočím nad mdlým okem anebo ty hranaté postavy s dlouhým obličejem na tlustém nebo vydutém krku.
Je zajisté význačné, že STRATZ do svého známého díla o kráse ženského těla pojal několik podobizen Češek, ale nikdy k tomu účelu, aby na nich znázornil nějakou vrozenou vadu.

X. Schopnost generační

Každý národ trpí určitými ztrátami, některými občas, jinými neustále. Ztráty válkou způsobené, třebas jsou těžké, vyskytují se jen občas a nahrazují se – jak známo – dosti rychle. Zuřící epidemie mohou však působiti ztráty stálé a citelné, které se projevují nejen zmenšením počtu obyvatel, nýbrž též podvrácením jeho zdraví a zeslabením jeho pracovní síly. Český národ jest bohudíky pro svou vyspělost a své porozumění zdravotnickým zásadám, jakož i pro výhodné vlastnosti svého domova od zhoubných epidemií – nejsou-li zaneseny zvenčí – ochráněn. Ale jsou ještě jiné ztráty, kterými národy na své krvi trpí, to jsou ztráty z vystěhovalectví, ať již směřuje za oceán, anebo pouze do bližších krajin, a ať již jest zaviněno dočasnými nepříznivými hospodářskými poměry anebo hospodářskou nebo politickou správou rozhodujících činitelů lidu neuspokojující. Český venkovský lid dává se pak namnoze zlákati vyhlídkami na lepší život do velkých měst, především do Vídně a do jistých německých průmyslových okresů, kde se ovšem zakrátko přizpůsobí tamním poměrům.
Tyto ztráty na stavu národním musí býti nahrazeny, nemá-li se národ pozvolna zmenšovati a hynouti. Záleží pak na jeho omlazovací čili regenerační síle, jak dokonale tento úkol koná. Prostě řečeno, jest potřebí dostatečného dorostu, který zajišťuje životní sílu národa v budoucnosti. Zákonitě uznaná, s hlediska mravnostního, jakož i se stanoviska zdravotního a národohospodářského nejprospěšnější cesta k zajištění dostatečného dorostu je sňatek. Ovšem vcházeti ve sňatek nestačí, je také třeba, aby byl sňatek uzavřen v určitém stáří a aby byl uskutečněn účel sňatků, totiž dosažení potomstva. To jsou předpoklady pro žádoucí regeneraci národa.
...jinak však ukazují uvedené číslice, že regenerační síla lidu v ryze českých okresích jest mocnější než v okresích německých a že byl předčasný jásot, který byl před několika lety vyvolán v německých kruzích tvrzení německého profesora RAUCHBERGA, že totiž nadále lze čekati rychlejší klesání početní síly českého národa.

Závěr.

Z předcházejících statí plyne, že se český lid může honositi výbornými tělesnými vlastnostmi a že se vyznačuje některými znaky, jako středním, spíše vysokým vzrůstem tělesným, značnějším zastoupením hnědého typu, a to větším počtem hnědovlasých, ale zároveň větším množstvím modrookých jedinců, poměrně krátkou lebkou, objemným mozkem, dobrým vývojem kostry a svalstva atd. Svými tělesnými znaky se liší český lid poněkud od ostatních národů evropských, i od svých nejbližších sousedů i od nejbližších příbuzných, a je tak v mosaikovém obrazu evropských národů zvláště vyznačeným kamenem nebo spíše skupinou kamenů; viděli jsme totiž, že český lid nejeví jednotného složení, nýbrž místní odchylky, a to některými směry dosti dalekosáhlé.
Vše, co lidské tělo zdobí, jeho zdatnost a krása závisí ovšem – nehledě k náležitému, po předcích zděděnému založení – nejprve na zdraví. Není zde místa šířiti se o zdravotních poměrech českého lidu, stačí poznati, že si venkovský lid, který je přece jádrem českého národa, dosud zachoval svou přirozenou, zdravou podstatu a že zvláště není lidovými chorobami, především alkoholismem, tuberkulosou a příjicí zachvácen tou měrou, jak se to pozoruje jinde. Naproti tomu jest známo, jak značně lze tělesnou zdatnost a výkonnost zvýšiti účelnou výchovou a výcvikem. Buďme si proto vědomi své síly, važme si svých tělesných předností, chraňme svého zdraví a zdokonalujme svou přirozenou zdatnost – a český národ bude pro veškerou budoucnost nejlépe opatřen!

jsme

2009-09-28T22:38:00.001+10:00

33

pouha zvirata, ktera jako pavlovi psi reaguji na trest a odmenu? samozrejme ze ne. jednim se zazraku lidske existence je, ze muzeme rozhodnout, co je nam prijemne a zpusobi nam libost, a co neprijemne a zpusobi nam bolest. napriklad clovek, ktery drzi protestni hladovku, muze sice prozivat fyzickou bolest, nicmene dokaze tuto zkusenost promenit v moralni uspokojeni tim, ze se zameri na pozitivni dopad sve shany upozornit svet na vazny problem.

kazdemu z nas je dana moznost volby. tajemstvi uspechu spociva ve schopnosti vyuzit prijeme i neprijemne veci tak, aby nam prinasely prospech.

zpusobue vam ve vasem zivote neco pravidelne a pritom zbytecne bolest? neocitate se napriklad v situacich, kdy spise pasivne reagujete, misto abyste se s rozmyslem rozhodovali? jakym zpusobem muzete zmenit uhel pohledu a ucinit ze zdanlive neprijemneho zazitku prijemnou a inspirujici prilezitost k uceni, rustu ci praci pro ostatni?

anthony robbins

ruzovy ibisek

po navratu

2009-09-24T00:02:00.005+10:00

z teplouckeho turecka jsme se s mamkou vratily do studenych, na slunicko skoupych dni a ani kazdodenni privalove deste nechybely. nebylo to nejkrasnejsi privitani, mame obe radi slunicko a teploucko.

me to zas tak moc nevadilo, hralo me vedomi, ze se za mesic a pul ohreju v australii, kdezto mamku melo hrat leto, na ktere se cely podzim a zimu a jaro tesila, a ted ji to leto nedava co od nej cekala, a tak si narikala: "leto zadny a to uz je polovina za nami, ani se nenadeju a bude zase ta dlouha zima." a tak podobne si stezovala, nemohla ze vzpamatovat z toho ze je ji zase zima, a casto ji opoustela usmevava spokojenost.

dalo nam to s romanou dost prace, aby jsme mamku premlivily, aby jela s nami na par dni do ase k romane na navstevu, moc jsme to obe chtely a nakonec se to podarilo, mamka svolila a tak za dva dny po navratu z turecke dovolene si pro nas romana prijela i se synkem davidem a odvezli si nas domu.

a byla pohoda, klid a mir, a resily jsme jistou novou dulezitou a vaznou situaci s pomoci vykladacich karet. vykladala hlavne mamka, romana trochu a ja vlastne s mamkou, my cteme jiny druh a jinak nez romana. ja jsem se naucila cist od mamky, romana se uci z knih. oni se totiz s mamkou skoro vubec nevidi, obcas si telefonujou, proste nemaji cas. bylo to vse hodne intenzivni, a dva dny to trvalo nez se to nejdulezitejsi v dobre obratilo.

samozrejme byl i cas na hrani si s triletym davidkem, a na prochazky a navstevy.. mamka za dva dny odjela a ja zustala. chybelo jen par dni do vikendu na ktery jsem mela naplanovany straz vitarianu, a ty rychle utekly a me najednou bylo jasny, ze ted prece nenacham romanu o samote, citila jsem ze me potrebuje, a nakonec me sama pozadala abych zustala dyl, nemohla jsem jinak nez se rozloucit s vita vikendem na ktery jsem se moc tesila.

romana ale pro me hodne znamena, je to moje velka laska, videly jsme se jen parkrat kdyz byla mimino, a pak az po patnacti letech a hned jsme se zamilovaly. trvalo to jeste dost let nez jsme se zacaly trochu vic vidat. kdyz jsme spolu je to vzdy jako krasny sen. nase duse si moc rozumi. a tak jsem si nakonec pobyt u romany pekne prodlouzila a odjela jsem az ve stredu zpet za mamkou, tatkou atd. a v patek jsem uz zase cestovala do skalny na sraz spoluzkaku.. tesila jsem se jako mala holka..

o tom priste

zivot je krasny

davidek a vodni melounek

david s romanou si hraji na ranni rozcvicku :)

romana s davidem, moje lasky

abychom dosahli

2009-09-23T19:29:00.002+10:00

32

svych cilu, musime poznat, co nam dosud branilo jednat. zamyslete se nad nejakou cinnosti, kterou jste az do posledni chvile odkladali: napriklad vyplnovani danoveho priznani. nenechavali jste nahodou sve priznani na posledni chvili, abyste se jednoduse vyhnuli neprijemne povinnosti? a nebylo pak jeho spesne vyplnovani jeste bolestivejsi?

co se vsak stane koncem brezna? nase otaleni se vytraci, protoze rychle menime naroz (myslenkove spojeni) na to, co nam prinasi bolest nebo poteseni. najednou je dalsi necinnost mnohem neprijemnejsi nez jednoduche splneni dane povinnosti.

jak muzete teto zkusenosti vyuzit, abyste zmenili svuj zivot? zkuste si priste misto otazky: "jak se muzu teto neprijemne praci vyhnout?" polozit otazku: jake nasledky me nakonec cekaji, jestlize nezacnu okamzite jednat ?"

neprijemne pocity nam mohou pomahat, jestlize se je naucime spravne pouzivat.

anthony robbins

sedmikrasci krasa jasa

ano, priznam se

2009-09-21T23:10:00.004+10:00

bez muceni, mela jsem negativni zachvaty ze se ta strecha poradne nespravi a ze se tam to predni sklo nenapasuje, auticko uz mam pet let a vyhovuje mi a nerada bych se s nim loucila... ale zahanela jsem ty negativni myslenky jako protivne mouchy co jsem mohla, a darilo se mi, rikala jsem si: nebudu si delat velkou hlavu z neceho co se jeste ani nestalo... a zabiralo to, chmury se vzdy rychle rozplynuli tim, ze jsem zamerila mysl na neco uplne jinyho..

stalo se asi pred rokem, ze kdosi ukradl nase auto, jel se s nim projet a pak ho dost znicil, taky bylo rozbyty predni sklo a kdyz ho vymenili, az pak nam oznamil,i ze je na strese vetsi rezava dira a bude potrebovat opravit, ale na to se musi to sklo zase sundat, no nebyla to ta nejlepsi zprava, a kdyz nam trosku pri navalovych destich do auta prselo, jeden znamy to sikovne opravil nejakou zazracnou pastou a to fungovalo, do auticka neprselo ale zubem casu se rezata neosetrena dira vetsila a tak jsme se rozhodli, ze to nechame opravit, opravoval tedy zase jiny znamy a ze to udela tak, aby se nemuselo sundavat sklo, to alepri oprave naprasklo, no, nic, to je ok, hlavne ze je dira opravena a jezdit s trochu naprasklym sklem se taky tady da i smi.

prasklina na prednim okne pomalicku ale jiste rostla, a ted kdyz uz je manguv pobyt v australii jisty, je nam jasny ze se blizi dlouha cesta do tropickeho dalneho severu a rozhodli ze je cas na opravu. vse jsme domluvili se znamym nakonec tak, ze mango a on sundaji sklo, opravi uz konecne poradne tu strechu, a mango me pak vyzvedne za rohem u moji kamaradky, a pojedeme spolu asi patnact minut do garaze a tam auticku nasadi novy sklo, to se vse stalo presne podle planu..

v garazi nam rekli, ze se sklem prijedou tak za dve hodky, a pak chvilku prace, a pak to musi dve hodky stat v klidu a miru.. rozhodli jsme se s mangem jet domu taxikem a tam jsme si dali napul jeden vybornej durian a asi po dvou hodinkach, potom kazdy pul litru cerstve pomerancove stavy a za chvilku uz jsme jeli autem co nam tu nechal manguv kamarad i k pouzivani, nez odletel na dovolenou na dalny vychod, vrati se uz v utery..

no, a kdyz jsme prijeli do garaze, cekalo tam na nas auticko pekne opraveny, meli jsme velkou radost ze vse dobre dopadlo a taky ze uz mame celou tu legraci za sebou.

a tak jsme po navratu oslavovali dalsim duriankem

asi hodinu potom dalsi pullitrova cerstva stava pomerancova

ja a toyota camry cekame az se zorganizuje privoz a oprava predniho skla.

zivot je krasny

zamyslete se

2009-09-20T00:15:00.001+10:00

31

nad necim, co jste dnes zazili nebo podnikli, a co pred casem vypadalo jako vzdaleny cil. cestou k nemu jste mozna museli prekonat mnoho prekazek, presto je dnes soucasti vaseho zivota. az dbudete kracet k dalsim cilum a narazite na prekdazky, vzpomente si: to vse uz tady bylo a vy jste to zvladli!

lidsky duch je vskutku neporazitelny. vule zvitezit - vule dosahnout uspechu, vladnout nad vlastnim zivotem,. mit veci pod kontrolou - se stane vasi spojenkyni, jedine az si ujasnite, co chcete, a uverite, ze zadna obtiz, zadny problem a zadna prekazka vas nemohou zastavit. prekazky vam pouze pripomenou, abyste posilili sve odhodlani a dosahli vsech cilu, ktere vam stoji za namahu.

anthony robbins

jarni pozdrav ze zahradky

uraz patere

2009-09-18T10:25:00.004+10:00

s pohmozdenim michy opravdu radikalne zmenil muj zivot, najednou misto doma s mamou tatou brachou a segrou, jsem zcistajasna lezela v plzenske nemocnici na pourazove intenzivni peci, a kdz jsem za nekolik dni moje milovane rodice videla na dlouhe chodbe nemocnice, na kterou me na pet minut k nim vyvezli, do meho oddeleni nikdo mimo pacienty a personal nemohl a dvere se otviraly pomoci tajneho ciselneho kodu, oba plakali, kdyz me, uhopsanou atletku, videli jako ptaka se zlomenymi kridly.. navic prozivali si perne chvilky. byli tam taky, kdyz se s nami nase auto pri havarii prevtalio vzhuru kolama..

ja, prirozene od narozeni positivni idealista, jsem je hned uklidnovala: "jsem rada, ze mi zustal zdravy rozum a jeste mam sikovny zdravy ruce". neztratila jsem to, co je pro me nejdulezitejsi, moje ja.

bylo mi trinact let, chybelo jen par dni do zacatku skolnich prazdin na ktery jsem se jako vzdy moooooooooc tesila, nebot misto sezeni ve skolni lavici jsem mohla behat po lesich a humnech.. ale tech uz jsem se dockala pripoutana na luzko tak, ze jsem se nemohla sama ani posadit ani otocit a tak abych neziskala inkubity (prolezeniny) obracela me sestricka, mela jsem na to zvlastni postel - obracak..

chci si nechat tento pribeh na pozdeji do me knihy a tak tu nenapisu vse co se stalo to nejdulezitejsi si zatim necham pro sebe, ale byla jsem pozadana abych napsala o svem uraze a to jak jsem se s nim vyrovnala a jak se lecila.

vyrovnala jsem se s tim tak, ze jsem verila ze budu chodit, nikdo mi nerekl ze nebudu, nerekli mi nic.. a me neco takoveho ani ve snu nenapladlo, taky jsem uz prirozene odmalicka verila v bozi existenci a ta v celem pribehu hraje velkou roli. a jeste moje odmalicka prirozene positivni mysleni. a tak mi ani v nemocnici nikdy nechybel usmev na tvari a radost ze slunicka a nebe za oknem.. navic jsem uz davno prirozene meditovala a rada si hrala s fantazii a snila, rada jsem si povidala se sestrickami, spolubydlicimi a taky jsem rada cetla, nuda nebyla..i kdyz po behani venku se mi styskalo ze vseho nejvic.. a jasne ze po domove, ale to nebylo az tak intensivni

lecila jsem se positivnim myslenim, virou v uzdraveni, meditaci, virou v bozi existenci,intensivnim telocvikem, vodolecbou a masazemi, o diete jsem nic nevedela, ale jedla jsem prirozene malo a jen lehka jidla, a moji nejoblibenejsi potravou bylo odjakziva syrove ovoce a dnes uz jako dlouholeta frutarianka vim, ze to mi taky hodne prospelo.

navic i kdyz jsem byla od pasu dolu ochrnuta, uz za dva roky po urazu jsem se ucila chodit, dodnes chodim s pomoci bambusove hole, nemuzu hybat chodidly, ale chodim, a pomalu a jiste se stale lecim, citim to casto v nohach ty bublinky a vlny tepla a spoutsu dalsich krasnych lecivych energii.. to zacalo asi dva roky potom, kdy jsem utekla do teplounke australie a zacala jist jen syrove cerstve ovoce a hodne plavat v oceanu a to deje se dodnes, je akorat to probouzeni zivota v mych nohach castejsi vic intensivni. jsou to vzdy krasne, magicke a velice ducha povznasejici a posilujici zazitky.

ej, boze muj, nad tebe neni
ej, boze muj..

to je z pisnicky, kterou jsem se naucila v telci pri zpevu pravou mozkovou hemisferou. a svete div se, od te doby jsem se jeste vic rozezpivala a mango taky.. hezky nam to spolu harmonizuje

zivot je krasny
ej, boze muj..

uz pekne letne opalena, asi ctyrleta, s talirem tresni, ktere jsem vzdy moc milovala a miluji dodnes, pokazde me vezmou zpet do krasnych letnich detskych kouzelnych vzpominek. tresni jsme meli vzdy prehrsel, kupovali a obirali jsme stromy, navic jsem znala vsechny svobodny nikomu nepatrici tresne na nasi vesnici, a na stromy jsem si za ovocem s radosti vylezla, jeeee, paneckku, tam bylo krasne..

konecne,

2009-09-14T22:06:00.004+10:00

tak je to tady,

ano, dockali jsme se

typicky australsky slunickovy rano se tvarilo jako by nic, ale ja uz stejnak od vcerejsiho vecera proste vedela, ze dneska ta radostna zprava prijde, ano i to ze bude radostna jsem vedela, a uz jsem se tesila az se to stane.. predtim

k slunecne snidani o jedenacte, byla cerstva a sladce presladka stava hroznova, po dvou hodinach to byl kral ovoce, velmi chutny durian, tuto prvotridni delikatesu tropickeho kralovstvi si s milackem mangem dopravame kazdy den. vsichni durianci jsou magicky, originalni, a primo k sezrani... vzdy se podelime o jeden, a vyjimecne dva.. i kdyz nekdy se tato vyjimka stava i pravidlem.. ha ha ha.. dobre nam tak.

a pak jsem vplula do teple vany, uz byly dve odpoledne, a bylo mi tak krasne na tele i na dusi, a zachvilku pribehl mango se dzbankem modrym pruhlednym a v nem litr jim, mangem, cerstve, jen pro me udelane stavy ze slupky vodniho melouna, v druhe ruce pullitrovou sklenici a s usmevem na tvari, ja mu s usmevem moc podekovala a on ze se jde podivat jestli prisla posta...

ja, stale s usmevem na tvari si nalila sklenici toho vyborneho, mnou tolik milovaneho moku a s radosti jsem si po douskach pochutnavala.. pri vodni relaxaci a zachvilku uz se zase objevil mango a ze ve schrance nasel papir aby si sel vyzvednout zasilku na postu, nebylo oznaceno zda se jedna o balik ci co.. ja na to no, to je ta zprava co na ni uz pres dva roky cekame... mango si nebyl tak jistej, ale chtel aby to tak bylo.. skocil do auta, jel na postu..

ja dal popijela silnou stavu, ktera na me velice blahodarne pusobi, a moc mi chutna, je sladounka a pokazdy jina, obcas chutna jako ta nejlepsi stava okurkova.. stavu z kury vodniho melouna, kterou skoro uplne kazdy vyhodi. mango ji taky nepije, nelaka ho uz ta myslenka, nenutim ho, kazdy mame svoje chute. pravda, ve vetsine pripadu si radi pochutnavame na stejnem ovoci i oba radi ovoce ne jenom jime ale i pijeme at uz jeden druh, nebo mix nekolika druhu ovoce dohromady..

a jeste jsem nedopila druhou pullitrovou sklenici tmave zelene skoro cerne stavy, a uz byl mango zase zpet, a z jeho jasneho obliceje rozjasneneho jasnou zpravou mi bylo jasny ze je to jasna zprava a tak se taky moje jasna tvar jeste vice rozjasnila a rikam, tak co dali ti to vid? no, dali. on na to a pak oba hi hi hi, ha ha ha, ho ho ho, hi hi hi a tak dal..

konecne jsme se dockali a mango ma povoleni trvaleho pobytu v australii. hura, slava, parada, moc se nam tu libi a neradi by jsme si hledali nas ovocny raj mimo australii. a uz za rok si mango bude zadat o australskou prislusnost. splnil se nam krasny spolecny sen.

cekaji nas pripravy na cesty: oprava auta, udzrba auta, rozdavani veci co si nebudeme brat, prodavani veci co si nebudeme brat, balit postupne veci, ktery pojedou s nami...

a pak skoro tri tisice kilometru dlouha cesta krasnou, unikatni australii na dalny sever, do tropu, tam se nekde v ovocnem raji usadime, moc se tesime

zivot je krasnej

ps: kolem paty rajcata okurky, mango s avokadem, a po sesty vyborne ovoce longan. uz se tesime az budeme jist ovoce ktere si sami sklidime. manam.

stalo se a napsano desateho devaty dvatisicedevet

muj milacek mango

slavny komik

2009-09-07T11:59:00.005+10:00

30

george burns velice dobre chape, jak dulezite je mit pred sebou neco, k cemu vzhlizite s ocekavanim a radosti. kdyz jednou shrnoval svou zivotni filozofii prohlasil: "musite mit neco, kvuli cemu se zvednete z postele. v posteli nemuzete stejne nic delat. hlavni je mit neco, o co se musite snazit, nejaky smer, kterym kracite." a tento muz dosud, i kdyz je mu uz hodne pres devadesat let, neztraci svuj povestny humor, nataci filmy a televizni porady a zamluvil si predstaveni v londynskem palladiu pro rok 2000 - kdy olavi 104. narozeniny? tomu se rika delat si lakave plany do budoucnosti, nemyslite?

vetsina lidi precenuje sve plany na rok a podcenuje sve plany na desetileti. cim se vy minite zabyvat za deset let?

anthony robbins

ktery z lidskych cilu

2009-08-28T14:10:00.004+10:00

28

je nejhodnotnejsi? pravdepodobne nase usili prispet necim hodnotnym svym bliznim. snaha pomahat ostatnim lidem - je-li vskutku hluboce prozivana - nas muze inspirovat na cely zivot. na svete bude vzdycky dost mista pro ty, kdo jsou pripraveni prispet svym casem, energii kapitalem, kreativitou a odhodlanim.

jakou drobnou pratelskou sluzbu byste dnes mohli nekomu prokazat? nerozmyslejte se, jednejte a nezapomente ocenit pocity, ktere ve vas tento skutek vyvolava.

mam vzdy dobry pocit kdyz nekomu na pozadani muzu pomoct. napriklad jsem uz pomohla mnoha lidem tim, ze jsem je seznamila s aloe vera pravou (na obrazku), ktera ma mocne lecive ucinky a kdo tu moc pozna na vlastni kuzi, uz milou aloe neopusti.

kolikrat jste uz slyseli:

2009-08-27T17:51:00.004+10:00

"a to je vsechno?"

astronaute z posadky apolla, kteri se temer cely zivot pripravovali k pristani na mesici, zazivali v okamzicich, kdy se jejich jmena zapsala do dejin, obrovskou euforii. jakmile se vsak vratili na zemi, ostihly nektere z nich straslive deprese. je to celkem pochopitelne, vzdyt na co se jeste mohli tesit? jaky vyznamnejsi cil nez dobyvani mimozemskeho prostoru, cestu k mesici, si jeste mohli vytknout? moznym resenim by bylo dobyvani nemene panenske pudy - niterneho prostoru v lidske mysli a lidskem srdci.

nikdo z nas se neobejde bez trvaleho pocitu emocniho a duchovniho rustu, bebot ten je potravou z niz vzkveta nase duse. jakmile se priblizite k cilum, ktere jste si vytycili, neodkladne si urcete nove lakave cile do budoucna.

anthony robins

kvet citroniku se ma taky porad na co tesit, i ja..

v turecku

2009-08-27T15:10:00.004+10:00

jsme pristali na cas, bylo slunecny rano a celsius kolem triceti plus, uz jsme se na teplicko s mamkou moc tesily, v cechach nebylo zrovna nejtepleji, a tak jsme s usmevem kracely ven z letistni haly a zanedlouho jsme zjistovaly u delagatky jiste cestovni spolenosti, ktery z mnoha autobusu nedaleko v dlouhe rade cekajicich je ten nas.. ano, my jsme se usmivaly ale mlada delgatka se neusmivala a byla tak trochu protivna a tak jsem ji rekla ze by asi nemela pracovat s lidma, kdyz ji vadi. nevzpominam si jak reagovala, asi nijak..

autobus jsme brzy nato nasly a tesily se na asi dvouhodinovou cestu, nam, jeste neznamym tureckem, prave proto jsme se pro nej rozhodly. celou asi trihodinovou cestu jsme koukaly z okna a povidaly si hlavne o tom co vidime. projizdely jsme urodnym krajem, kde jsem s radosti mohla obdivovat lany ovocnych stomu, velke mnozstvi obrovskych skleniku asi hlavne foliovniku, a taky se mi libilo, ze ovocymi stromy se opravdu ani ve mestech neplytvalo, byly ve velkem poctu v parcich a i podle mestskych ulic. ach, to byla krasa prochazet se kolem pomerancovniku, granatovych jablicek, fiku, karobu atd, ale krasa uz nebyla ze vsechno to ovoce ktery moc miluju bylo jeste nezraly, s vyjimkou citrusu, ale ty zraly byly az moc nahore, ty dolni byly ocesany, a tam se na me teda usmivaly zase jen citrusy zelene ruznych velikosti a nezralosti. ach. ale

krasa byla, ze byl po ceste na plaz bezva obchudek kde mimo jine prodavali vyborne a levne ovoce. ano, meli kazdy den cersve jahody prvni i druhe jakosti, kupovala jsem si vzdy jednicku, a tresne taky tak, merunky nic moc, ale pomerance grapefruity a melouny vodni byly taky bozi.

normalne mame vlastni stravu, ale tentokrat, bylo to tak levne, a uz v zajezdu byla snidane a vecerei v podobe svedskych stolu, a tak jsme mely snidane a vecere ve velke jidelne, my jsme jedly vzdy na verande s bazenem a na slunicku, a ja mela vic stesti nez rozumu, nebot rano byly vzdy pomerance, grapefruity a vodni meloun, vse cerstve nakrajene. snidaly jsme od deviti do jedenacti a ja si ty dve hodiny lazo plazo pochunavala na pomerancove stave, grepove stave, a pak jsem snedla nejmin pulku melouna. mamka si davala kaficko a chlebicek, syr, vajicko a pak taky nejaky to ovoce... to kazdym dnem trochu pribyvalo a chleba atd. ubyvalo

k veceri (od sesti do osmi) byl vodni meloun vzdycky vybornej, jako vse ovoce co jsem mela tu cest v turecku snist bylo moc moc moc dobry a sladky. a pomerance, ty byly ale v celku, mohli jsme si je brat sebou na pokoj, tak ja i mamka jsme si kazdy verer donesly pomerance na pokoj a tam jsme si udelaly pomerancovou stavu, na rucnim odstavnovaci, vozime ho sebou na kazdou dovolenou. vzdycky jsme si hezky pochutnavaly, blahorecily slunci ktere jsme opravdu obe v tech stavach a vsem tom ovoci citily.

jednoho vecera si mamka prinesla cast nejakyho mrtvyho hnijiciho zviratka, kulinarsky v kuchyni tepene upravene, a ja jsem hned ucitila ten hroznej smrad staryho masa, a tak jsem mamce rekla, ze ta mrtvola silene smrdi, ale to ona jako masojedka necitila, me neuverila a tu silenost snedla.

k ranu se probudila bylo ji blbe, ja vse prospala a kdyz jsem se kolem osmy vzbudila, skuhrala tam chudinka, ze umira, ja vedela, ze ma otravu z ty schnily mrtvoly, ale nechala jsem si to na pozdeji, nebyla vhodna chvile k poucovani ale k uklidnovani, rekla jsem ji ze mi je to lito, ze musi takle trpet, ale ze to urcite prezije, a to hlavne nebude li jist, ona na to ze jen pri pomysleni na jidlo se ji chce zvracet. cely den lezela mela prujem a byla bez energie. druhy den se citila lip a hned na snidani, tam si dala kafe a chleba vejce syr, ale moc toho nesnedla a dosla si pomeranovo grapefruitovej vodni melounovej talir a skoro vse snedla

brzy po snidani jsme se sly slunit a vodnit k bazenu naseho hotelu a asi za hodku se mamka zvedla a pelasila na pokoj, kdyz se vratila rekla mi ze vyzvracela asi 4 litry, nase velky mramorovy umyvadlo v krasny koupene, vseho moznyho. tak jsem ji rekla at to dal nerozebira, nerada posloucham takoveto veci, a tak ona uz me zna a nechala toho, a ja si vsimla ze konecne vypada lip a tak jsem ji to rekla a ona ze uz ji neni vubec blbe, a od ty doby si celkove davala vic ovoce i zeleniny a masa jen trosinku. ale i tak jedla az moc chleba syra a vajec. maslo a margarin jsem ji zakazala, nastesti poslechla, rekla jsem ji ze ma prehrsel tuku v syru a vejcich. on totiz i doktor ji rekl ze ma ubrat na tucich, tak v tom me trochu posloucha a opravdu je zacala konecne omezovat.

k obedu jsme obe vzdycky mely ovoce, ja hlavne jahody nebo tresne nebo oboji, mamka ta jedla vsechno mozny i banany jablka hroznovy vino a merunky ja jsem jen nekdy od ni trochu ochutnala.

mamka vzdycky kdyz jsme spolu na dovoleny zhubne, nebot kdyz je se mnou ji vic ovoce i zeleniny. hlavne ji chutna ovoce kdyz jsou vedra, ktery snasi v pohode. tentokrat zhubla 4kg, ale kdyz mame vlastni jidlo, zhubne 5kg i 6. to ji hlavne ovoce, varenou zeleninu, a sem tam trosku peciva a denne kafe. maso jen malinko salamu, a mala plechovka rybicek. taky pijeme denne cerstvy ovocny stavy. ja jim a piju jen cerstve syrove ovoce.

a byla pohoda, pane jahoda, relaxovaly jsme u vody a na slunicku, i jsme si prosly nejake ty parky a i neco nakoupily, i kdyz nic moc, vsude samej pro turisty kyc. mamka mi koupila letni bavlneny saty, a sobe koreni, kafe a nejaky ty turecky sladkosti.

prvni den jsem se krasne v mori vykoupala ale zdalo se mi, teda nezdalo opravdu jsem videla jak to more bylo spinavy, ale uz jsem tam byla, plavat se mi moc chtelo a tak jsem plavala jak uz je mym zvykem hlavne pod vodou a uz vecer jsem mela ocni koutky plne hnisu, ktery se po vycisteni zase rychle nahromadil, zas tak moc me to neprekvapilo, takhle moje oci reagujou na spinavou vodu, uz se mi to stalo ze jsem se koupala ve spine. nestava se to ale casto, a tak vetsinou zapomenu.. takze to byla moje prvni a posledni koupel na plazi kleopatra, a chodila jsem plavat do bazenu naseho hotylku, ktery k moji radosti nebyl chlorovanej. a taky tam nikdy nebyl naval. vetsinou jsem mela bazen sama pro sebe, i kdyz tam byli lidi, pockala jsem az vylezou, abych nemusela davat pozor zda do nekoho nevrazim, a muzu si svobodne plavat nazdarbuh se zavrenyma ocima. jasne musim davat pozor abych nenaplavala na zed bazenu, tak obcas prostor vnimam.

jeste ze jsem si sebou vzala kousek listu aloe vera, ta mi pomohla moje hnisajici oci rychle vycistit,. treti den byly oci cisty. bylo to opravdu sinly a neprijemny.

takze i kdyz ovoce tam maji primo prvotridni, do turecka k mori uz ne.

presto se mi nechteo zpet do cladneho ceskeho leta

ctrnactideni dovolena utekla jako voda,

v turecku na ceste domu v letistni hale byla pekna fronta a my s mamkou posledni nebot se pohybuji rychlosti sneka, tak jsem se usadila pohodlne na zemi (byla cista) a cekala az se fronta pohne kupredu. za malou chvilku prisla ta pani delegatka co byla protivna a ja jsem se k tomu vyjadrila.. a s usmevem mi rekla ze ona je ta pani co jsem ji rekla svoje, a ze se omlouva, ze ji moje poznamka pomohla, ani si nebyla vedoma jak se chovala k zakaznikum, a vzala me i mamku do predu ty dlouhy fronty a zaridila mi koleckovou zidli abych nemusela slapat ty dalky na letisti, sama od sebe, jinak si to vzdy sama zarizuju. tak jsem mela radost, ne tak z toho, ze nemusime cekat frontu, ale hlavne z ty mily delegatky. stacily jsme si i trosku hezky popovidat.

zivot je krasny

mamka na turecke dovolene u snidane, vsechno ovoce je moje, vzdycky jsem mela 3 plny velky talire s pomerancovou, grepfruitovou a watermelonovou piramidou. ovoce bylo vzdy cerstve a velmi chutne. mnam. mamka si dala nejake ovoce vzdy po toxickem "jidle". ja jsem si pujcila a za den precetla ozy and sharon osbourne knizku.

praha me privitala

2009-08-19T21:43:00.004+10:00

netradicne destem, v minulosti me vzdy vitalo slunicko a i horky vlny, ale tentokrat jsem si uzila ceske obdobi tropickych destu. i kdyz teploty tropum moc neodpovidaly. ano, byla dost zima

kdyz jsem s radosti opustila brany ruzynskeho letiste, jako vzdy na konci dlouheho letu pres pul zemekoule

mamku a kamosku co tam mely na me cekat jsem nikde nevidela a tak jsem jim pujcenym mobilem zavolala, a ze uz bezi, ze prave dorazily.. moje letadlo bylo na cas, ale oni se zpozdily diky nejake praci na silnici. a tak jsme se za chvilinku radostne privitaly a vydaly se na upovidanou a veselou cestu do vesnicky bez obchodu, kde bydli moje mamka, tata atd. jo, je tam vic clenu rodiny a i dva pejsci, velikosti psy

zastavili jsme jeste v marjankach v kauflandu a tam jsem si koupila nekolik 3kg sitek pomerancu a vodni meloun. mely jen melouny dva a byl taky dost drahej, druhy den jsme tam jeli s nasima a uz zadny melouny nebyly, tak jsem si blahorecila ze jsem si ho koupila den predtim, i kdyz mamka do me hucela ze zadny ovoce nepotrebuju, ze mi nakoupila co jsem si u ni objednala a cekaji na me jahody a broskve, banany, jablka a ze zitra rano stejnak pojedeme na nakup. no nepremluvila me, ja kdyz neco citim, musim to udelat, to uz davno vim, jinak toho lituju, a tomu uz se dlouho vyhybam.

ach jak ja byla stastna, ze mam krasnej velikej vodni meloun, nebot jsem na nej mela moc velkou chut. bodejt by ne, byla jsem hedne dehydrovana po dlouhem letu v umelem vzduchu klimatizace. ale neotevrela jsem ho, bylo uz pozde vecer, a ja kdyz meloun otevru je to vzdy rano, nedavam ho do lednice, mam rada vse ovoce pokojove teploty. a tak jsem si dala k veceri ty jahody, byly stavnaty sladky i chutnaly jako jahody a byly k moji radosti cesky. ne ze bych se bala jist ovoce z jinych oblasti sveta, ale rada podporim v cechach obchod cesky. jeste pred spanim jsem snedla par vybornych stavnatych broskvi. melouna jsem otevrela az druhy den, kdyz jsme se vratili z nakupu nebot nesnidam par hodin, nekdy i hodne dlouho po probuzeni a byl moc moc dobrej, plnej slunce, proto byl tak sladkej a vonavej.

sla jsem spat uplne normalne kolem pulnoci a rano kolem osmy jsem uz jela s nasima nakoupit ovoce. koupila jsem si hodne ceskych jahod a nevim od kud lici, mispule, banany, a par hrusek.

zbytek dne jsem odpocivala a hlavne se hodne povidalo, a jeste jsem zvladla navstevu o par domecku dal..

a dalsi den uz zase me a mamku vezla ta sama kamaradka co me privezla z prahy do skalny, to je vesnice kde jsem vyrustala, na hrad na jeji narozeninovy obed. ja si vzala sebou jahody, uz me vsichni znaji a tak nereagujou. taky jsem se vyparila a sla fotit, ale spis jsem lelkovala

den na to prijel bracha, druhej den odjel, treti den prijel s dcerkou a vnouckem ctvtej den odjeli, patej den ja a mamka jsme si koupili dovolenou do turecka a sedmy den jsme letely za slunickem morem ovocem a stopro odpocinkem..

zivot je krasnej

vyhled ze skalenskeho hradniho nadvori do podhradi

miluju letani,

2009-08-07T23:03:00.004+10:00

a tak si casto litam ve spanku, kdyz snim sny a ve sve fantazii. sny se mi casto nezdaji, ale kdyz prijdou jsou skoro pokazde hodne zive, magicke, impresivni a pozitivni a kdyz se do deje vloudi negativita, vzdy se vse obrati v happy end... no, necham ted sneni, to si necham na jindy a vratim se k litani..

myslim si, ze kdybych se narodila na ovocne planete, mohla bych se nadnaset a litat tak vyskoko, tak nizko, tak rychle a tak pomalu jak by se mi jen zachtelo.

v moji fantazii je ovocna planeta planeta zeme po ovocne revoluci, kdy vsichni zijici ziviti se jen syrovym cerstvym ovocem budou, zdravy zivot na zdave planete zemi, kde vsichni a vse zije v lasce a harmonii.

v pritomne dobe je zeme a vse na ni otravene a neni proto dostatek ciste energie k letani. rada bych se k tomuto tematu vyjadrila obsirneji, ale necham si to na moji budouci ovocnou knihu. ano, myslim si ze kazdy fruitarian by mel napsat knihu, nebot svet neslysi dostatecne o cerstvem syrovem ovoci.

litani v letadle mam taky rada, ale neni to takova satisfakce jako litat svobodne bez jakychkoliv pomucek, dokonce i kridel.

litani v letadle, je vec ktera znecistuje ovzdusi a i moje telo, diky umelemu vzduchu vzdusne klimatizace... ach, jo..

no, posledni dobou jsem to s litanim v letadle trochu prehnala

sydney - praha, praha - zakyntos, zakyntos - praha, praha - sydney, a po osmi mesicich: sydney - praha, praha - alanya (turecko), alanya - praha, praha - sydney

vedela jsem ze budu muset za to zaplatit, ale jsem ochotna se obetovat, vim jak se z toho vylecit a doufam, ze vzduch taky.. preju si aby si pospisili s ekokogickyma pohonyma motorama..

takze uz druhy den po mem navratu do sydney moje telo zacalo s detoxem v podobe kasle, vydatneho smrkani, spoustou potu a spanku.

pila jsem jenom syrovy cerstvy pomerancovy dzus cely tyden, prvni den navratu z moji dovoleny jsme s mangem oslavili durianovym piknikem atd. a druhej den uz jsem durian odmitla, moje telo jen pomerancovou stavu chtelo.

vcera odpoledne se mi vratil appetite a mango si zrovinka pochutnaval na avokadu rajcatech a palivych paprickach cili, mel to krasne nakrajeny a zamichany a dal mi malinko na cajove lzicce ochutnat a chutove bunky zaregistrovaly neco noveho, a s velkym prekvapenim rikam mangovi, on je v tom banan.

chutnalo me to tak moc, ze jsem si udelala mix z rajcat bananu a chili, rajcatka jsem nakrajela na mensi kousky, banany jsem rozmackala prstikama, a cili nakrajela na malilinkaty kousinky. a bylo to tak dobry, ze jsem si to dala jeste jednou. tak mam zase novinku, vybornej ovocnej mix v mojem ovocnym jidelnicku meho stastneho ovocneho zivota. miluju slaaaaadky rajcata. ano, ano, ano.

jeste trosinku detoxuju, ale uz nepotrebuju spanek navic a moje chut k jidlu se vratila. ano, magicky durian je dnes na jidelnicku, mango zrovna jedne prinesl, je skoro poledne a ja si pochutnavam na velkym syrovym a cerstvym pomerancovym dzusu. pul litru. tak sladky a dava mi tolik zivota. jste plny vody zivota, sladky chutny pomerance, miluju vas

zivot je krasny

a vy vsichni taky

nezapominejte na radost

2009-05-25T12:21:00.004+10:00

27

a stesti. smerovani k vytycenym cilum v ocich mnoha lidi znamena, ze si mozna jednou, az vykonaji neco velikeho, udelaji cas na zivotni radovanky. pritom existuje obrovsky rozdil mezi uspechem dosazenym pro stesti a stastne dosazenym uspechem. snazte se prozivat kazdy den co nejplneji, vyziskejte z kazdeho okamziku vsechnu radost, kterou vam muze poskytnout. nemerte hodnotu sveho zivota pouze vzdalenosti, kterou jste urazili k jedinemu cili. pamatujte, ze smer, kterym kracite, je dulezitejsi nez docasne vysledky.

kterym smerem se prave ubirate? kracite ke svym cilum, nebo se od nich vzdalujete? nepotrebujete poopravit smer cesty? dari se vam zazivat skutecnou a uplnou radost? jestlize ne, nevahejte ucinit v jedne z techto oblasti okamzitou zmenu.

(anthony robbins)

pri litani je moji nejvetsi zabavou koukani z okynka.. ja za svymi cili radostne kracim i litam :)

skutecnym smyslem

2009-05-25T12:02:00.004+10:00

26

vasich cilu a snahy, ktorou vyvijite k jejich dosazeni, je to, kym se jako clovek stavate. vasi nejvetsi odmenou je rozvoj vasi osobnosti.

vyuzijte teto chvile a zformulujte kratky odstavec, v nemz vyjmenujete vsechny povahove vlastnosti, schopnosti, dovednosti a presvedceni, ktere v sobe musite rozvijet, jestlize se vase cile maji uskutecnit.

(anthony robbins)

letni podvecer - utek z mesta - marjanskolazensko

snazime-li se o dosazeni

2009-05-22T21:44:00.006+10:00

25

svych cilu, spoustime procesy, ktere mohou mit dalekosahle nasledky. myslite si, ze vcely uvazuji nad tim, jak opylovat kvety? jisteze ne, ale kdyz preletuji z kvetu na kvet a sbiraji sladky nektar, ulpi jim na nohach spousta kvetniho pylu, ktery nevedomky prenaseji do dalsich kvetu, cimz spousteji uzasne retezove reakce, jejichz vysledkem jsou horske strane pokryte pestrou kvetinovou zaplavou.

podobne i vase usili o dosazeni hodnotnych cilu pravdepodobne prospiva neocekavanym zpusobem i ostatnim lidem. kdo vi, treba vase proste rozhodnuti zatelefonovat jednou za mesic staremu priteli ma za nasledek nekonecnou radu pozitivnich udalosti, ktere jste vubec nepredpokladali.

kolika ruznymi zpusoby prospeje vase dnesni usili ostatnim lidem?

(anthony robbins)

zivy ovocny kvitek

vsichni uspesni lide

2009-05-19T07:47:00.004+10:00

24

dosahuji svych uspechu pomoci stejneho postupu, ktery vedome nebo podvedome uplatnuji. vyuzijte nasledujici ctyri jednoduche kroky, abyste dosahli vseho, po cem touzite.

NAVOD K ZARUCENI USPECHU

1

ujasnete si, po cem touzite. (budte konkretni! v jasnosti je sila.)

2

jednejte (protoze samotna touha nestaci).

3

sledujte, co funguje a co ne. (nechcete prece i nadal plytvat svou energii na neucinne pokusy.)

4

zkousejte ruzne cesty vedouci k cili, dokud se vam vase prani neuskutecni. (urcita flexibilita vam umozni vymyslet nove postupy a dospet k novym vysledkum.)

(anthony robbins)

tak tohle jsem se od anthonyho nenaucila, to mam v sobe prirozene. vzdy jsem mela rada jasno, proto se mi lehce jednalo, plytvani cimkoliv, tedy i moji energii mi je taky od malicka cizi. a ano, kdyz vidim ze tudy cesta nevede, nemam problem ji opustit a vydat se na jinou.

pri cteni obrich kroku jsem si uvedimila ze jsem neobjevila nic noveho, ale objevila jsem nekoho kdo to vidi jako ja. samozrejme jsem se i necemu novemu naucila, hlavne tomu, ze i tomoc, co v mych ocich bylo povazovano za nemozne az tak, ze jsem odmitla se tim zabyvat a smirila se s tim ze tento sen/sny se mi nikdy nesplni, je mozne si splnit. a taky ze uz jsem si par "nesplnitelnych " snu splnila. diky moc anthony. a taky dekuji sama sobe, ze se tak hezky o sebe staram

obcas mi mango prinese z prochazky kyticku a nekdy i nekolik, kvetinky netrha jenom foti :)

v jednom z mych snu, o kterem jsem byla pevne presvedcena ze se mi nesplni, jsem snivala o tom jak by to bylo krasne a uzansne, kdybych zila s ovocnym muzem. ono, jen nejakeho potkat je skoro zazrak. a jeste navic aby jsme si rozumeli, a byli do sebe zamilovani, to uz znelo spis jako utopie ci fantasmagorie. presto jsem se tohoto snu nidky nebyla ochotna vzdat. navic, po tolika letech ovoceho zivobyti me bylo JASNE ze s jinym nez ovocnym muzem bych nikdy opravdu stasna nebyla. a to taky vyplivalo z mojich zkusenosti, kdy jsem mela partnery vegetariany co jedli prevazne varene jidlo, a i dvakrat jsem uz s ovocnym muzem zila byla, ale tam zase nevysla ta celkova harmonie a laska nebeska na kterou jsem taky vzdycky verila a moc jsem po ni touzila. nijak jsem se tim nezabyvala, vedela jsem ze az potkam toho praveho, budu to jasne videt. a taky to tak bylo. jen jsem si zacala cist mangovy stranky (pred lety peti) a hned jsem vedela ze je to on, meho srdce sapmion. to ze k sobe patrime ale mango nevedel, coz me neodradilo a verila jsem, ze az prijde jeho cas, uvidi to co ja. a taky se tak stalo. po dvou letech skoro denodeniho vzajemneho e psani jsme se osobne sesli a uz se nerozesli, je nam spolu krasne a jako kazda prava laska, i ta nase naramne roste. ach, ano dockala jsem se.. neskutecny sen se uskutecnil. trpelivost ruze prinasi :)

zivot je krasnej.

kohouti zpev

2009-05-18T11:40:00.003+10:00

za doprovodu trumpety se linul k mym uz jen napul spicim usim, z meho mobilu, bylo za deset pet, a kdyz kohout a trumpeta odezneli, rekla jsem si ze je jeste chlilku napul vyspim, ale mango uz mi septal do ouska ze je cas vyskocit z postele, a jeho zase doprovazela vodni trist napoustejici se vany..

a chvilicku po sesty jsme vyrazili na nedelni blesi trhy. naladu jsem mela kupodivu primo slavnostni, uz ve vane jsem si nejen zpivala ale i jsem si vymyslela pribeh o hladovem oslikovi, ktery jsem zacala vypravet a ten se jakoby sam od sebe odvijel. behem dne jsem jeste ve sve predstavivosti pridala par odstavecku. verer jsem si v duchu malovala obrazky oslika

rano byla zima, tak jsem se pekne nabalila a tentokrat jsem na deku nezapomela, a uz jsem se moc tesila az vyjde slunicko, vyslo brzy potom co jsme vybalili a vystavili vsechno nase zbozi a svitilo cely den ale nebyly zadny vedra, zustali jsme nabaleny a odlehcili si jen pres poledni "hic" :) me, hlavne hrala predstava, ze uz je to nas predposledni trh, domluvili jsme se s mangem, ze ty penize co vydelame nestoji za tu praci a cas co do ni vkladame, navic oba nemame radi umele vyvolane probouzeni a vyhazov s postele, kdy se nam chce jeste spinkat. nejaky penizky jsme si uz nahrabali a nasetrili a taky jsme se hodne moc poucili. pristi tyden jestli nebude prset bude nas posledni trh pred mym odletem do cech. az se vratim obetujeme jeste tak dve nedele na blesi trhy, nebot mame jeste par veci, ktery nechceme vyhodit.

meli jsme taky tuhle nedeli vetsi hlad nez obvykle, myslim si ze je to tim, ze se znatelne ochladilo, hlavne to poznam podle toho jak jsem uz zimne navlecena. zacali jsme trochu pred devatou mandarinkama imperial, jsou to moji oblibenci, a to jsme si asi tak po hodince vzdycky zopakovali, tak ze tri krat tri impreial mandarinky pro me i manga. potom za casek, mango si dal avo a banan a ja banany hned tri, a po delsi odmlce mango si dal avo a ja zase tri banany, sladounky a moc dobry, to samy mandarinky, avo bylo taky moc dobroucky, mango mi dal trosilinku ochutnat.

mango je tady s kvalitou cenou a chuti ovoce velice spokojeny, rikal ze v anglii je ovoce o hodne moc drazsi a ne pokazdy tak vyborny. no, jo, jsme tu pekne ovocne rozmazleny, a to i ve velkomeste sydney, co teprve az budeme jist ovoce primo z rosltin, tropickeho dalneho severu uchvatne australie. uz se nam to blizi.. jupiiiiiiii

protoze byl ucpany odjezd z trhu, zdrzeli jsme se asi o hodinku dyl, coz nam vubec nevadilo, vladla celodenni pohoda i kdyz jsme zas tak moc nevydelali, ale lepsi neco nez nic. a kdyz se k malu prida malo, je to hodne

tak ze bylo uz skoro pet odpoledne kdyz jsme si pritukli pullitrovymi sklenicemi naplnene cerstvou stavou z cerneho hroznoveho vina, kterou jsem vyrabela ja, a jak uz to tak v mem kazdodennim zivote chodi, stava byla hotova v ten samy cas, kdy mango skoncil vykladani neprodaneho zbozi z auta do nasi krabice od bot. stava byla husta a hutna, sladka a vyborna, pravy nektar bozi. to je to prave nefalsovane vinecko, a jak je po nem krasne na tele i na dusi.

a za hodinku byli dalsi bozi hody, tentokrat to byl kral durian, a panecku ten byl, jedna basen! ten vcerejsi byl taky prvotridni. ano, omamne a silne kremove durianky jsou zpet. ty co jme jedli v poslednich dvou tydnech byli min kremovy a stavnaty, a trochu mim sladky. nam proste chutnaji nejvic ty huste kremovy mekounky jako polstarky a sladci nez med s prehrsli tajuplnych chuti, ach, jak si vzdy preju, at ta chut ode me jeste neodchazi, mnam, mnam, chci ji prozivat co nejdyl, a tak taky durian jim pekne pomalounku. za par hodinek po durianove blazenosti jsme si pochunali kazdy na ctyrech mandarinkach imperial

koupili jsme v sobotu celou bedynku, a taky bedynku michanyho hroznovyho vina, rajsky a libanonsky okurky, avo, a vcera jsme v ovozel primo vedle trhu koupili pres dve kila bananu actyri vonavy ananasy, mango taky skocil za roh k asiatum pro durianek, ted mi tu krasne voni, ten si dame az se dneska vrati z prace kde zahradnici. jsou dve odpoledne a ja zatim bez hladu a tedy i snidane.

byla jsem se trosku projit na slunicku a navstivila nasi malou zahraku, tam jsem zasadila koktejlove rajcatko, ktere jsem nasla na jedne zahradce na moji slunickovy prochazce. taky jsem trochu psala a hlavne jsem se probudila prirozene, bez pomoci trumpety a kohouta.. pekne do slunicka, jeeee, to bylo radosti

a australsky slunicko jak uz ma ve zvyku, sviti o stosest.

zivot je krasny

ps: pokazdy zapomeneme vzit na trhy fotak.

tak sem hodim kousilinecek oceanu :)

jestlize se vam zda,

2009-05-18T11:16:00.003+10:00

23

ze prvni pokusy o dosazeni vasich cilu ztroskotaly, mate se jich zrici a zkusit neco jineho? v zadnem pripade!

vytrvalost je nejhodnotnejsi vlastnost pri utvareni kvality zivota, ktera zastini dokonce i talent. koneckoncu jeste nikdo nedosahl sveho cile pouze tim, ze se o jeho dosazeni zajimal; clovek se musi svemu cili plne odevzdat. nemohou vam snad docasne "neuspechy" ve skutecnosti poskytnout nezbytne poznani ci zpetnou vazbu, abyste v budoucnosti dosahli jeste vetsiho uspechu? jisteze ano!

kdyz se ohlednete do minulosti za svymi "nezdarilymi" pokusy, jake pouceni z nich ziskate? jakym zpusobem tyto zkusenosti co nejuspesneji vyuzijete nyni i v budoucnu?

(anthony robbins)

slunecni polibek

i kdyz to pro me nebyla zadana velka zabava, vyrvala jsem, a australsky ridicak jsem nakonec po dlouhe a trnite ceste ziskala. no, nebyla ta cesta jen trnita, byla i krasna. a ano, byla to i cesta poucna a zajimava. nevzdala jsem to jen diky tomu, ze jsem ten ridicak opravdu moc chtela.

uz je to asi pet let,

2009-05-15T22:34:00.002+10:00

podle meho divokeho odhadu, kdy jsem se rozhodla ze si udelam australsky ridicsky prukaz. kdybych jen vedela nebo aspon tusila, jaky to bude komplikovany a zdlouhavy proces, urcite by me to odradilo, a tak jsem nakonec rada, ze jsem do toho hupla jako slepys.. a protoze se jen tak nevzdam, sla jsem krok za krokem, a delala jsem vse co bylo po me zadano.

ano, byl to proces zdlouhavy a komplikovany a to hlavne, i kdyz nejen proto, protoze jsem telesne postizena, nemohu hybat skoro vubec chodidly a proto ridim auto rukama, s pomoci chytre, jednoduche ale drahe upravy. a tim padem jsem zarazena do jine kategorie i pri ziskavani ridicaku. hlavne se to lisi tim, ze oproti nepostizenym clovickum, jsem musela nekolikrat za nekolika doktorama, potom jeste nejakejma pohybovejma odbornikama, navic jsem musela delat ridicak pres nejakou organizaci pro telesne postizene, kde mi bylo receno, ze si muzu udelat ridicak jen kdyz pujdu do prace v cemz oni mi tez pomuzou, no, bylo mi to divny, ale nemela jsem na vybranou a australsky ridicak jsem moc chtela.

navic, cely proces ziskani ridicaku je mnohem zdlouhavejsi a komplikovanejsi nez v ceske republice. musi se udelat test, to je hracka, za ten je ridicak L a na ten se musi najezdit stopadesat hodin mozna i vic s ridicem jako spolujezdcem, co ma plny ridicak. to vse se musi zapsat kam se jelo a kolik km, kdo byl spolujezdec jeho cislo ridicaku a podepsany, atd.ja jsem navic musela mit jako telesne postizena, asi deset hodin se specializovanym instruktorem, coz se cele tahlo strasne dlouho a je to samo o sobe dlouhy story. pak se dela test z jizd a potom je nejaky P jako povoleni jezdit sam a zase se musi tak jezdit asi dva roky nejvysi rychlosti osudesat, coz je pro me pochod sneka, pak zase test a pak zase dalsi P nejmin na rok a tam uz se smi jezdit max. devadesat, no, a to ani nejste zdaleka nekonci..

nastesti, mango mi poradil si vydolovat ceskej ridicak, teda me to taky napadlo, ale neverila jsem ze mi ho po tolika letech vydaj, a az mango, ze prej jo, ze mu taky nekde nejakej (bydlel v mnoha zemich) po dlouhy dobe vydali. a tim padem jsem nakonec velkym obrim krokem preskocila vsechny ty pecka..

no, lidi zlaty ja uz vam byla z toho ziskavani ridicaku tak utrmacena, ze jsem nekolikrat vazne uvazovala o tom ze se toho vzdam a budu jen stopovat :) no, dely se veci, memuzu to tady vse popisovat, to si necham na knizku, ale skoro nikdo mi neveril, to byla ta nejvetsi parada. no, jo, co se da delat, kdyz se cloveku stanou neuveritelny pribehy ze?

takze s ty utrmacenosti, jsem si na par let od procesu ziskavani australskeho ridicaku odpocinula, to uz jsem mela cesky a jezdila jsem tu na mezinarodni, az nastala zase chvile, kdy jsem zatouzila po tom australskym, mezinarodni mi davali v cechach a jen na rok, a to s milou omluvou, a tak jsem musela znova na australsky testy z road rules, ty jsem udelala levou zadni, taky k doktorovi, a nechala se objednat na test z jizd. ano, uz jsem dva testy z jizd pred tim, nez si dala tu zminenou delsi prestavku, absolvovala, a pokazdy jsem trosinku (opravdu) prekrocila rychlost a to je hruby prestupek proti zakonu a ridicak mi nedali.

dneska jsem teda asi po dvou letech mela dalsi test z jizd, datum vysel na den, kdy ma manguv tata narozeniny, coz je dneska, a hned jak mi to mango pred deseti dny, kdy jsem dostala datum testu rek, jsem vedela ze to neni jen tak, a ze urcite tentokrat test z jizd zvladnu na jednicku.

a taky ze jo, jela jsem vsude pod deset km, mela jsem i bezva testovace, a svete div se, byl to anglican, coz je i mango i jeho tata i kdyz ten je vlasne originalne polak..

nejen ze jsem to tentokrat zvladla, ale byla jsem nejednou pochvalena, a bylo mi receno, ze jsem zabodovala tak dobre, ze bych mohla delat instruktorku. hmmm, o tom budu premyslet, rekla jsem na to ja. ano, udlala jsem 98 ze stovky, ty dva strzeny bodiky byly za to ze jsem se nedivala dostatecne do zpetneho zrcatka, body se pisou do chlivecku za mnoho ukonu. dali mi kopii, jakoby vysvedceni. taky mi hned na kratke pockani vystavili novy plny ridicak, takze muzu jezdit nejvysi povolenou rychlosti 110. ta se na dalnicich houfne prekracuje :) ano, mam rada rychlou jizdu.

dneska byl uzasny den, mam radost ze uz mam konecne ten australskej ridicak v kapse. jupiiiiiiiiii!!!! a musim se priznat, ze kdyz jsme dojeli, hned me pan testujici zdelil, ze jsem test pasla na jednicku, a moc me chvalil, jako i pred tim nekolikrat pri jizde, to jsem opravdu necekala. urcite to byl andel. ach, a ta radost..

slavili jsme tak, ze jsme si dali duriany dva. jeden hned po prijezdu ze skousek to bylo asi jedenact a jeden ve ctyri, oba durianvoe uzasni. asi za dve hodky jsme si dali klasicky libanonsky okurky, rajcata a chili.

zajimavy je, ze se mi vcera uz chtelo spat v osum vecer, a tak jsem sla, a vzdudila jsem se ve 3 rano na velkou a na malou a pak spala do sesti, zase na malou a velkou a do hodne teply vany a pak ledova sprcha.. cha cha.. cha.

pak jsem vypila cerstvy gel z listu aloe vera se stavou z jednoho pomerance. to me vzdy tak zvlast celkove posili a povznese, coz jsem potrebovala.

mango byl celou dobu se mnou, ale na test nesmel, ale jen co jsme se z nej vratili, zachvilku pribehl, a videl z meho stastneho vyrazu ze to mam v kapse, uz jsem byla venku z auta kdyz ke me dosel a hned jsme se s velkou radosti objali

zivot je krasnej

ja a ovoce v moji krabici od bot

2009-05-15T21:10:00.002+10:00

pochunavam si opet na durianech

2009-05-11T11:14:00.005+10:00

pri durianovych dychankach s mangem, po tydeni durianove prestavce, v prubehu ktere jsme si davali jen syrove cerstve ovocne napoje. na durianech si pochutnavame uz tyden a dvakrat jsme ho meli dvakrat.. aaaach, durianek uz je zase s nami a silne obohacuje nasi ovocnou cestu. mnam.

jeden durian tu voni nedaleko ode me, cekame az se mango vrati z prace na zahrade,pak bude hostina, a navic priveze novy kousky, no, kazdy den jsem nadsena uz jen z toho, ze je durian pritomen.

v prubehu minuleho tydne jsme si nepochutnavali jen na durianech, pili jsme predevsim i stavy z hroznoveho vina, z jablek pomerancu a bananu, z rock/galia melounu, z pomerancu,a jedli jsme rajcatka okurky libanonsky a palivy papricky cili, banany, jablicka, a jen mango avokada. predevcirem jsme koupili a nasadili i hrusky, jsou stavnaty a sladky jako med. zatim je jenom jime. mame celou bedynku, a jeste jsme koupili bednu jablek a rajcata a okurky, banany, vse kolem ctyr peti kilo. a dve bedynky cernyho hroznovyho vina ktery je krasne presladky a euphoricky. moc nam jde k duhu.

jinak vladne klid mir a pohoda, kazdy den je krasny.

byli jsme na plazi a zaplavali jsme si, byla to nadhera, voda byla teplejsi nez vzduch, plavala jsem docela dlouho a najednou jsem citila teplo jen na povrchu kuze, vevnitr uz byla zima, a tak jsem zamirila ke brehu, a kdyz jsem vylezla do studenejsiho vzduchu pekne jsem se rozklepala zimou az jsem dech popadala, a hned jsem pospichala k rucnikum, a jeden si omotala kolem hlavy a druhym jsem se rychlosti blesku utrela a uz jsem na sebe hazela teplaky a saty a tak, a pak hned supky dupky po delsim schodisti nahoru a pak pekne do delsiho mirneho kopecku,no, tak jsem nevychladla a bylo mi hned po obleceni teploucko a pri chuzi se jeste hezky oteplilo, je, jak mi bylo krasne. vlasy mi doschly za barakem na slunicku. byli taky stastny.

vcera se zase nekonaly nedelni blesi trhy, nebot i kdyz bylo cely tyden slunecno, opet tuto nedeli rano a dopoledne prselo. udelali jsme si prenaramne uzasnej linej den, byli jme asi do ctyr odpoledne v posteli a pili jsme stavy z hroznu a jedli velkej durian, taky jsme si asi dvakrat na chvilku zdrimli, uplne ve stejnou dobu, zajimavy, jsme hodne jako dvojcata.

tento tyden se ma trochu ochladit, a dneska rano jsem se probudila do slunicka a ted bude poledne, zatahuje se a vypada to na dest. je cas skocit do vany.

jeste chci dodat ze prvni dva dny po stavach jsme nemeli rajacata a okurky, ale pili jsme stavy z vina a jedli duriany.

zivot je krasnej

jedna z nasich blizkych plazi, kongwong, kde se mi vzdycky moooc libi.

tajemnym klicem

2009-05-11T10:29:00.003+10:00

22

k uskutecneni vasich cilu je takzvane mentalni podminovani. vase cile se musi stat soucasti vaseho ja. pripominejte si je nejmene dvakrat denen. zapiste si sve cile nekam, kde je budete mit denne na ocich: do diare, na pracovni stul, do penezenky, nebo treba na zrcadlo v koupelne, abyste se na ne mohli divat pri rannim holeni nebo liceni. pamatujte si, ze jestlize na neco neustale soustredene myslite, kracite vpred. timto jednoduchym, ale dulezitym trikem programujete svuj RAS k uspechu.

(anthony robbins)

ja jsem si napsala na zrcadlo: kytara, computer, car, a to pred par lety, po precteni obrich kroku od anthonyho, a to vse uz take delsi dobu do dnes mam, i kdyz jsem pred tim neverila ze na neco takovyho budu kdy mit. brzy potom jsem si pridala kus pudy v tropech na pestovani ovoce a tento obri krok se uz natahuje k cili. diky anthony ze jsi mi otevrel oci. vedela jsem ze mi neco v psychologii chybi, hledala jsem to a nasla jsem to u tebe. vim, ze nejsem sama, a jsem za to moc rada.

k anthonymu me privedl zajem o neuroasociace. ty jsem objevila pri studiu natural hygiene/prirodni zdravi. mela jsem uceni rozlozene po celem velkem stole a prisel soused christos na kus reci, a neusadil se toho dne jak byvalo jeho zvykem v pohodlne zidli vedle balkonovych dveri, ale na zidli vedle rozlozenych textu, ktere ho asi zaujaly a zajimavy bylo, ze mu hned padly oci na neuroasociace, a hned mi dal o nich mensi prednasku a rekl mi ze nejvic se jimi zabyva anthony robbins, a ze ma jednu knihu doma a pujci mi ji. obri kroky jsem precetla jednim dechem. bodejt by ne, konecne jsem nasla co jsem hledala. asi po tydnu jsem skocila do knihovny a precetla si tu samou knihu znova. :)

pri litani za barakem; ruda ruze na slunci me omamila svoji vuni..

bolest v zapesti

2009-05-10T23:02:00.002+10:00

a obcas i v celych rukach od zapesti nahoru, me upozornila na nadmerne pouzivani pocitace, tak jsem ihned poslechla moje chytre telo a udelala jsem si pocitacove volno. bolest nemam rada ani trochu a jak muzu tak se ji vyhnu a ze zkusenosti jsem se poucila, ze nejlepsi je jednat pokud mozno ihned jakmile se bolest dostavi.

odpocinula jsem si sest dni, ruce me pri pouzivani pocitace uz neboli, mam radost.

musim si udelat delsi pocitacovou dovolenou casteji, vsimla jsem si jak mi prospela po vice strankach. abych si aspon trochu usetrila ruce, pisu velke pismena jen vyjimecne. taky se snazim byt strucna.

nasi zahradku navstivil mimopozemstan. tam me vzdycky neco mile prekvapi.

sedmy den

2009-05-04T11:54:00.005+10:00

a taky posledi den jen na ovocnych stavach je za nami, prosel hladce a v pohode, slunicko svitilo, ale nebylo zadny vedro. ale taky prselo ato celou noc a i cele rano, a tak jsme se na trhy nevydali. krasne jsme se vyspinkali, ja az do jedenacti a citila jsem se nadherne a radovala se ze jsem nemusela vstavat v pet a prijit o sest hodin spanku. zaspala jsem dest a probudila se uz do slunicka.

ve dvanact jsem si s mangem dala vybornou snidani, cerstvou stavu z vodniho melounu, kazdej asi 7 dl, a moc jsme si pochutnali..

mango sel sbirat micky asi hodku po snidani a asi za hodku se vratil, ze je tam hodne mokro, a tak v jednu jsme si dali stavu z pomerance bananu a kiwi, a ta taky byla moc dobroucka, meli jsme kazdy asi 7dl

asi ve tri hodiny stava z vodniho melouna 7dl ja i mango

v pet stava z pomerancu bananu a kiwi 7dl ja i mango

ja jsem jeste od sesti do sedmi upijela litr stavy ze sluply vodniho melounu.

vcera jsem mela jen jednou pri vyprazdnovani slaby detox bylo to po ty druhy stave, jinak jsem se vyprazdnila nejmin petkrat, mensi mnozstvi a stolice normalni.

meli jsme krasny liny den, a utek jako voda.

citila jsem se cely den nadherne vznasela se ve vysinach, obcas vybehla ven na slunicko, a utekl mi jako voda. mango moc nepracoval hodne se mi venoval meli jsme opravdu dalsi nadherny den, jak uz to ruku v ruce s ovocem byva, a zvlast na stavickach, to je teprv stava..

vecer kolem sedmy jsme oba dostali chut na krale duriana tak jsme se shodli ze si dneska dame do nosu.

dneska mango bez snidane jel zahradnicit, slunicko krasne sviti, ma se vratit nekdy po druhy a to s durianem tak us se na oba moc tesim. ano, mam hlad jako vlk, a chci ho a rada si pockam, hlad me vzdy za chvilicku opusti, takze me nikdy netrapi. nekdy se mi ten pocit hladu moc libi a nejim a tesim se na to az si neco dobryho az se mi bude opravdu chtit dam.

ted je uz po jedny odpoledne ja uz hlad nemam, psala jsem a obcas jsem odbehla ven na slunicko, dneska docela hreje, ale ve stinu uz je chladno, tak jsem se mu vyhybala jak to slo.

mango si taky stezoval, ze jsem ho zavedla do stinu na nasi prochazce po ranu nez odjel zahradnicit a jeste rad skoci po ceste nakoupit a do banky.. tak jsme zmenili smer na vice slunecnou stezku a pekne jsme se vyhrivali a prosli.

tesim se, az budu zit na samote v ovocnem tropickem lese a stravim co nejvic casu pod sirym nebem.

a ted jdu skocit do horky vany a az vyskocim ze studene, spis ledove sprchy, bude skoro cas na durianovou snidani.

pozdeji

pekne jsem si jeste relaxovala a pozpevovala v moji teply koupeli, kdyz se mango vratil a prisel mi sdelit ze privezl 3 krale duriany, a to ostatni ze je prekvapeni. a tak kdyz jsem konecne skoncila v koupelne objevila jsem desetikilovej pytel zelenych jablek, 1 bednu s cernym hroznovym vinem a druhou se zelenym a asi 3kg cerveny velikansky vinovy bobule. galia meloun, 4kg rajskych jablicek, 4kg bananu, 2kg kiwi.

domluvili jsme se s mangem, ze si dame nejdriv stavu a az pak durian, on uz mel k snidani pred druhou avokado a tomato, a ja ve tri kdyz jsem si s mangem pochutnavala na cerstvy stave ze zelenych a hrsti cervenych hroznu. po stave z vina uz se mi taky styskalo a vypila jsme ji s velkou chuti, byla sladsi nez med.

na magicky durian doslo v pul paty, byl vybornej a presladce sladkej.

mango za barakem, vyrabi cast videa pro neter amelii. dneska jsou ji 4 roky. hodne stesti a lasky amelia a at ti je kazdy den oslavou zivota.

zivot je krasny

jak byste se citili,

2009-05-04T10:35:00.003+10:00

21

kdyby se vam do roka podarilo zlvadnout a splnit vsechny vase cile? jake byste o sobe ziskali mineni? jak byste vnimali vlastni zivot? odpovedi na tyto otazky vam pomohou v sobe vyvinout silnou motivaci, abyste svych cilu dosahli. ten, kdo si jasne uvedomuje proc, jiste brzy zjisti jak.

nechejte si nyni projit hlavou ctyri nejdulezitejsi cile pro tento rok. napiste o kazdem z nich rkatky odstavec, z nehoz vam bude absolutne jasne, proc vam na jeho naplneni tolik zalezi.

(anthony robbins)

jestli se mi podari zvladnout vsechny moje cile a to do konce tohoto roku, myslela bych si o sobe, ze jsem vic obohacena a svuj zivot bych vnimala jeste radostneji.

moje nejdulezitejsi cile pro tento rok:

navstivit rodinu v ceske republice

rodice starnou a taky se mi po nich styska a jeste po vic clenech rodiny, hlavne chci videt tatu, minule mi rek, ze az priste priletim, ze uz tu nebude, tak to bych nerada jeste si s nim chci popovidat, ted kdyz uz je na me porad jenom hodnej a povida si se mnou.

absolvovat kurs tuzka v decine

v decine mam i tetu, kterou jsem uz dlouho nevidela, a mam ji moc rada. decin jsem si nevybrala, byl to jediny termin kursu do ktereho jsem se casove vesla. rada kreslim i maluju a touzim si doplnit znalosti a dovednosti hlavne me zajima ta prava hemisfera mozku, kterou budeme pri kresleni pouzivat. moc se tesim, rada delam pro sebe veci co me bavi. tesim se i na decin na reku i na tetu, mamka pojede se mnou, bude pohoda, s moji milou maminkou si moc rozumime. no, v dost vecech se i neschodneme, ale jsme obe hodne tolerantni, ja jeste vic nez ona. decin. je tam krasna rozhledna

abolvovat kurs zpev v telci

zpev jako malovani ve velke mire obohacuji muj zivot. zpev je pro me vic dulezity, nepotrebuji hudebni nastroj, ja jsem hudebni nastroj. mam uz dlouholety sen zpivat s mnoha lidma najednou. a diky tomu ze jsem narazila na vzdelavaci stranky serafina, se mi ted tento sen uskutecni. vim, citim, ze prave tato zkusenost me silne obohati, a to ne jen moje zpivani, ale moje cele ja. nesmirne se na zpev v telci i na telc tesim, budeme zpivat i na vezi. aaaaaach, uz ted citim tu silu..

odstehovat se z mesta do prirody

ze suptropu do tropu, s mym muzem mangem, hledat nas spolecny domov, pozemek s rodicimi ovocnymi stromy, kde budeme pestovat daslsi ovocne stromy, je to nas spolecny dlouhodoby sen. miluju pestovani ovoce a taky ho moc rada jim, mnohem vic se mi obohati jidelnicek, bude k mani bohaty vyber tropickeho ovoce, ktere je tady v sydney az na par vyjimek velice drahe a navic vetsinou bez chuti a zapachu, a nebo chuti odporne. take chci zit na cerstvejsim vzduchu a plavat a myt se v cistejsich vodach, a taky chci zit ne ve meste ale v prirode. uz se moc tesim. mango taky tak. az si splnim tento cil, budu zit tak jak opravdu chci. bude to pro me krasna positivni obrovska zmena. takovy obri krok. jako kazdy z mych cilu. :)

krasa ovoce, nevim kdo je autorem nasla jsem to nekde v google.

nikdy se sveho cile nevzdavejte,

2009-05-03T13:29:00.003+10:00

20

aniz se nejprve pokusite o nejaky pozitivni cin smerujici k jeho dosazeni. ted se na chvili zamyslete a presne si vymezte prvni kroky, ktere vas k vasemu cili povedou. co muzete podniknout prave dnes, abyste se pohnuli vpred? i ty nejmensi krucky - telefonni hovor, prijate rozhodnuti, vypracovani predbezneho planu - vas posunou blize k uspechu. potom si sestavte seznam jednoduchych ukonu, ktere podniknete v nasledujicich deseti dnech. behem techto desiti dnu si vytvorite retezec navyku a zahajite nezadrzitelny pohyb vpred, coz vam zajisti dlouhodoby uspech. zacnete hned!

(anthony robbins)

kamena formace u nedalekeho prirodniho bazenu malabar

sesty den

2009-05-02T21:19:00.003+10:00

uz s mangem blazene popijime syrove cerstve ovocne stavy. citim se cely den taky blaze, a vidim ze mango taky tak.

vcera jsem zapomela dodat, ze jsem mela jenom ja stavu ze slupky vodniho melouna a to asi 7dl, mango uz nic nechtel ze pujde asi za dve hodky spat, bylo sest vecer, a navic nikdy tuto stavu nepil, proste ho to spis odpuzuje nez laka, ale me mocne pritahuje i chutna a taky ma nade mnou silnou moc. kdyz jsem ji mela asi pred deseti lety popve ihned pri piti jsem citila jaka je to sila, hned to na me pracovalo, prozivala jsem mnoho novych pocitu jak telesnych tak dusevnich, ktere se nelehce popisuji, ale zive si je dodnes pamatuji, no, je to tak, hned jsem se do stavy ze slupky vodniho melouna vazne zamilovala. stava je silne tmave zelena a chutna pokazdy trochu jinak, nekdy je vic sladka, nekdy okurkovou prichut.. atd. moji mamce taky ihned zachutnala a taky hned stava na ni zapracovala. nechci se ale tady rozepisovat o jejich problemech se zdravim..

takze ja si dala vcera vecer stavu z melounovy slupky v sest a v sedum jsem bezela na wc, a byla rychla ocista strev, dalsi detox, citila jsem se nadherne a asi v pul druhy rano jsem se jeste hodne vypraznila ale stolice uz byla perfektni. pak jsem hupla do postylky a spala jsem nez jsem rekla svec.

probudila jsem se kolem sesty rano na wc, a pak jeste spanek do osmi triceti a wc a krasne svitilo slunicko, a tak jsem se rozhodla, ze pujdu na slunickovou prochazku a udelam par fotek. no, a jak jsem se tak prochazela a fotila, nedosla jsem jeste ani kam by kamenem dohodil a uz jsem se zapovidala s nejakou pani, byla tam i lavicka tak jsme si k tomu sedly a za nedlouho uz me zvala dal, byly jsem totiz na jeji zaradce, pristihla me tam pri fotografovani zelene a kvetene, no ona ta zahradka je verejna, ale lidi co v ni byli si ji prirozene vice prisvoji. pozvani jsem prijala a jeste jsem i v takovem jakoby domecku pro panenky taky udelala par fotek, i tu moji novou kamaradku jsem si vyfotila. moc se mi libily obrazy co mela na zdech a obe jsme zvlase jeden tak nejak stejne obdivovaly, asi ten obraz k nam podobne mluvi. taky jsem si obrazy ofotila. ona je puvodne z noveho zelandu, a kdyz mi rikala jmeno vesnice ja ze mi to neco rika, a ze ja jsem byla v zalivu hojnosti a ona na to no, od tud z ty oblasti jsem a jeste na me vyrchlila nekolik me povedomych jmen z bay of plenty/zalivu hojnosti. no, padly jsme si do noty, ale ja se za chvili domluvila na brzkem shledani a poroucela, mela jsem chut na melounovou snidani s mangem a tusila jsem ze uz bude doma, a bylo to tak a taky jako vzdy me uvital usmevem a ja na nej taky s usmevem ze mam hlad a jesti by si dal se mnou melounovou stavicku, on ze jo a za chvilinku uz jsme si pritukli na zdravi, stava byla sladounka jedna basen. mnam.

a asi za hodinku po stve bylo 11 hodin kdyz me mango pozval na slunickovou prochazku a ze prej at si vyberu kam chci jit a ja jsem hned vedela ze na kong wong plaz, a za deset minut jsme uz byli na ceste, kousinek autem a pak pekne po pisecku pesky, to si moje bose nozicky libovaly, bylo mi tak dobre, slunicko svitilo, more sumelo, ptaci zpivali, lidi se usmivali a mango byl taky stastnej, meli jsme fotak a bude, sice se spozdenim, ale prece, o nasi lazo plazove prochazce blog. pred tim bude jeste pokracovani podzimni prochazky..

po navratu z prochazky dnesni jsem zase v okamziku udelala cerstvou stavu z melouna vodniho a dalli jsme si ji s velkou chuti. ja jsem asi za pul hodiny dostala vlci hlad a vypila jsem pomalu ale jiste stavu z melounovy slupky bylo toho nejmin litr a pul, moc jsem si to po douskach vychutnavala. asi za hodinku na to nastala asi petkrat za hodinu ocista strev bylo to vzdy urgentni a vse detox. brzy potom nam mango udelal vybornou ovocnou stavu z pomerance kiwi a bananu. bylo asi 5 vecer ted je jedenact moje streva jsou v klidu, a je mi moc dobre jako vcera akorat jeste trochu lip.

mam radost ze jsem :)

asi tyden mlady vodni melounek na nasi zahradce

zivot je krasny

den ctvrty: cile,

2009-05-02T11:30:00.005+10:00

19

jimiz prospejete ostatnim

i pro vas muze na svete neco zustat, i vas odkaz muze zmenit k lepsimu zivoty ostatnich lidi.

1 premyslejte pet minut o nejruznejsich moznostech: co byste radi udelali pro ostatni? komu nebo cemu muzete pomahat? co muzete yvtvorit?

2 prisudte kazdemu cili termin (5 mesicu, rok, 5 let, 10let, 20 let),dokdy ho chcete dosahnout.

3 zvyraznete si nejdulezitejsi cil tohoto roku.

4 ve dvou minutach pisemne zformulujte kratky odstavec, z nehoz bude jasne, proc jste absolutne odhodlani tento cil behem pristiho roku splnit.

(anthony robbins)

jeden z mnoha druhu australskych jesteru. mam je vsechny moc rada a pomaham jim tak, ze se jak nejlip umim staram o maticku zemi, a navic nechavam zvitatka zit, neberu jim zivot, ktery miluji, vsak taky kdyz vyciti mozne nebezpeci pelasi se rychle shovat do bezpeci. svou laskou a uctou k zivotu pomaham nejen sama sobe ale i ostatnim lidem, zviratkum i planete zemi a vesmiru. mam za to ze vse souvisi se vsim.

paty den

2009-05-01T22:30:00.006+10:00

na cerstvych syrovych ovocnych stavach je za nami. a byl uzasnej. vznasela jsem se cely den v nesmirnem klidu a bylo mi moc krasne na dusi. spala jsem od dvou rana, do osmi, poprve jsem se probudila v pet na malou i na velkou a za deset minut uz jsem zase spala a v osum uz zase na velkou a na malou, jako po mem kazdem probuzeni. krasne svitilo slunicko, mango byl uz pryc, prodaval asi od pul osmy do pul druhy golfovy micky na slunikem zalitym golfovym hristi.

ja jsem se sla trochu projit rada chodim bosa v trave plne rosy, vcera lilo jako z konve, ale dneska uz byl krasny slunickovy teply den. mela jsem krasne line rano, trochu jsem si cetla a trochu jsem psala a taky jsem si dala krasne horkou koupel a po ni ledovou sprchu a byla jsem jako znovuzrozena. hodila jsem na sebe uz skoro zimni obleceni a vyrazila jsem za kamaradkou, ta ale brzy odjela na vikend mimo sydney, a tak jsem se rozhodla stravit cas na jeji slunecny zahradce. mela jsem stesti a i kdyz jsem nevedela proc, vzala jsem si sebou deku, a tak jsem byla rada ze jsem ji vzala i kdyz jsem si rikala ze ji nepotrebuju. ruka ale po ni hrabla i tak, a tak jsem ji poslechla.

na mile dece jsem se slunila a za pul hodinky uz jsem sundala tlustej svetr, za chvili tenkej svetr a za nedlouho i ten a uz jen v tilku a letnich satech, bez ponozek ale tlusty teplaky jsem si nechala, tropicky vedra uz mame za sebou, zacal posledni podzimni mesic, pred zimou odletim do ceskeho leta. ano, uz se mi to blizi. na dece na slunicku jsem hlavne lelkovala, relaxovala, premyslela i meditovala a taky jsem rozstrihala balvneny triko a pul, ze si z nich usiju saty. mam totiz ty trika dve. darovala mi je sousedka. jsou podle me blbe strizeny a i kdyz jsou z peknyho materialu, jsou to takovy zrudicky. no nebudu se s tou hruzou fotit. slunicko krasne hralo a bylo mi krasne na dusi i na tele. hlad jsem nemela a vubec na jidlo ani pomysleni takze jsem se ani nemusela obtezovat na wc a deku jsem na ctyri hodiny neopustila, a ten slunikem zalitej cas mi utek jako voda, a az hlad me donutil se zbalit a i slunicko uz se blizilo k obzoru a uz mdc silne nehralo, a tak jsem mela dalsi duvod zvednout kotvy.

v aute bylo teplo tak jsem si ho vychutnavala, a za nedlouho uz me vital mango usmevem a ja mu odpovedela usmevavou otazkou zda si da stavu z vodniho melouna, mago se uz se na ni tesi, a tak ja hned supky dupky do kuchyne a popadla jsem jeden z mnoha vodnich melounu a udelala jsem z pulky stavu hned jsme ji vypili byla sladounka a velice melounove dobrounka. meli jsme kazdy skoro litr. bylo skoro pul paty.

a asi za pulhodinku po stave se mi hnuly streva a ja ja uz dnes potreti na velkou a tentokrat byl zase detox, zluta voda a skoro cerna skoro pena. citila jsem ze jeste lip nez pred tim.

dalsi stavu z ananansu jablek bananu pomerance a kiwi jsme si dali v pet a ja zase na velkou a to samy. taky jsem chodila mimo jine casto na malou.

posledni stavu z druhe pulky melounu taky skoro litr jsme vypili v pul sedmy a byli jsme oba hodne syti. byla jsem popaty na velky a citim ze mam uz hodne cisty streva, zase detox, ale uz toho bylo o moc min.

vsechny stavy byly sladce chutny a naplnily me spostou krasnych pocitu, myslenek, a vitalni energii, zvlaste po kazdem vycisteni/vyprazdneni strev se citim bajecne.

jsou lidi kteri se divi, ze ziju na syrovem ovoci a presto detoxuju. jak pry je to mozne, ovocna strava je preci ta nejzdravejsi a mela bych proto byt kristalove cista, od toxinu svobodna.

pravdou je, ze u me i pri ciste ovocnem zivobyti dochazi k detoxu, a to jen pri pustu nebo pri piti jen ovocnych cerstvych stav. takova je moje osobni zkusenost. samozrejme se v toxickem svete toxinum nevyhnu, jen ve vzuchu ktery dycham je nespocetne toxinu a ani voda v ktery plavu i v ktery se meju neni kristalove cista. toxiny jsou pritomne i v pude a tak i vsem co je v ni vypestovane, tedy i ovoce, i bio ovoce neni uplne ciste, nebot puda ani vzduch ani voda nejsou stoprocentne ciste.

jsem rada ze moje telo mi ukazalo cestu jak se techto toxinu zbavit. u me to funguje bezvadne, jakmile si moje telo o to rekne dam si pust, nebo jen ovocne stavy a toxiny se k me velke radosti vylucuji.

vcera byl muj detox vic intensivni, dneska jen v podobe cisteni strev, jinak uz od vcerejsiho brzkeho vecera jenom nirvana, jemna euforka, krasna lehkost byti.. tesim se na zitrek, ceka tu ve fronte dosti vodnich melounu. mnam. urcite si jeden ci dva dam. mango mi jiste a rad pomuze.

tri minuty do pulnoci uz jdu.

zivot je krasnej

den treti: cile

2009-05-01T08:23:00.005+10:00

18

v oblasti vaich zalib ve volnem case

co byste si prali vlastnit nebo prozit, kdyby vas nesvazovala financni omezeni? kdyby se pred vami objevil pohadkovy dzin pripraveny splnit kazdy vas prikaz a prani, co byste mu pourcili?

1 premyslejte pet minut o nejruznejsich moznostech: co byste radi vybudovali nebo koupili? jakych udalosti se chcete zucastnit? jaka dobrodruzstvi si prejete prozit?

2 priradte kazdemu cili termin (6 mesicu, rok, 5let, 10let, 20let), dokdy ho chcete dosahnut.

3 zvyraznete si nejdulezitejsi cil tohoto roku.

4 ve dvou minutach pisemne zformulujte kratky odstavec, z nehoz bude jasne, proc jste absolutne odhodlani tento cil behem pristiho roku splnit.

(anthony robbins)

mym nejdulezitejsim cilem tohoto roku je presun z mesta do prirody, a to primo do obrovske ovocne tropicke zahrady. do ovocne austalske oblasti dalekeho vychodu statu queensland.

jsem absolutne odhodlana tento cil splnit tento rok a to proto, protoze je to muj dlouhodoby sen, ktery me nikdy neopustil. touzim zit na "vlastnim" pozemku plnem ovocnych stromu a ptaciho zpevu v tropickych vedrech ktere miluju. take potrebuji prostor pro moji tvorivost. mango taky tak. ano, jsem absolutne odhodlana si tento cil behem pristiho roku splnit. i mango.

zit na vlastnim pozemku je muj cil pro pristi rok. z tech samych duvodu jako stehovani v tomto roce. aaaaaaaaaach, us se moc s mangem tesime. jako maly deti.

pristi rok je mym cilem zit na vlastnim ovocnem pozemku. chci nejenom ovoce kupovat, ale i na trzich prodavat. na obrazku si s potesenim vybiram vyborne lokalni thajske ovoce na tajskych trzich. 2006 kveten.

ctvrty den

2009-04-30T17:57:00.007+10:00

na ovocnych stavach zacal v pohode, ale kolem poledne mi zacal silnej detox, chodila jsem casto na velkou a taky ze me vychazela zluta voda a emoce byly silny a vseho druhu, to vse se postupne uklidnovalo navecer uz jsem byla ok.

dneska jsme si pochutnavali na cerstvych syrovych stavach z vodnich melounu a jednou jsme meli i stavu z ananasovo pomerancovo jablkovo kiwiovou. vsechny moc dobroucky a sladoucky a hodne pres pul litr, vetsinou skoro litr. a tak dnesni telocvik spocival v castem behani na wc.

dneska jsem taky dostala moc ocekavanou email, ktera mi udelala velikanskou obrovitanskou radost, napsali mi ze serafina ze se uvolnilo misto na kurs zpev pravou mozkovou hemisferou v telci. mela jsem zamluveny terminy dva, pro pripad kdyby nekdo odrekl, vsechno uz bylo totiz vyprodane, jeden v telci a jeden nekde v jiznich cechach, vypadlo mi jmeno, a ja si moc prala aby to vyslo a aby vysla ta telc a ona mi vysla a tak mam radost jako mala holka. jeeeeeeeeeee....

dva tydny pred tim mam taky uz zaruceny kurs tuzka v decine. obe mesta jsou obejmute rekou, coz pro me hodne znamena, vodu miluju urcite se svezu na nejake lodi. aaaaaaaach, moc se tesim. jo, a v telci budeme zpivat i na vezi, to bude sila.

dneska jsem taky snazila tady: http://fruitariankvetasphotoblog.blogspot.com/2009/04/podzimni-prochazka-autumn-walk_29.html

mango si uziva.. zivot je krasnej

ovocne stavy

2009-04-29T21:04:00.000+10:00

cerstve a syrove, jsou moji oblibenou ovocnou pochoutkou, je to jidlo i piti prospivajici memu telu i dusi. miluji jakou maji nade mnou moc, vyvolavaji ve me ruzne euforicke stavy, a vubec celkove vetsi pohodu, nez kdyz ovoce jim i piju. ano, kdyz ovoce jenom piju, citim velikansky rozdil, obri krok vpred na moji ovocne ceste, a v mem pripade na me pusobi blahodarneji nezli pust, o kterem jsem si douho myslela a to z vlastnich zkusenosti, ze je to nejlepsi mozna cesta detoxikace a uzdraveni meho ja. nebudu to rozebirat do detajlu, to si necham na jindy a na jinam.

ja a mango si pochutnavame na cerstvych ovocnych stavach s malymi vyjimkami denne, a asi rok a pul mame kazdy zacatek mesice na vetsinou deset dni jenom ovocne stavy, nekdy mono, coz znamena ze pijeme stavu jen napr. z pomerancu a to po celou dobu popijeni stavicek, nekdy zase pijeme ruzne druhy ovoce, a ovocne stavy vyrabime z nekolika druhu ovoce vetsinou jsou to druhy dva, ale i vyjimecne tri maximalne ctyri druhy ovoce v jedne stave.

ja osobne mam vetsi prospech z ovocnych stav mixovanych.

v nedeli jsme si taky davali stavicky ale i jsme si pochunali na durianu tak jak byl, kremove nadejchanej a uzasnej. a od pondeli uz jenom stavy ze zelenyho hroznovyho vina, ananas jablka pomeranc banan mix, a v nedeli to byla dvakrat stava z kaki zase cokoladovokaramelovovanilkova, jo a dneska nam dosla bedynka hroznu, meli jsme jeste dve posledni stavy a pak uz zbytek dne jsme pili vodni meloun. jo, a jeste bych skoro zapomela krasne cervenou stavicku z rajskych jablicek, kterou jsme meli i v utery.

takze dneska mame za sebou treti den piti ovocnych cerstvych syrovych stavicek a moc uz citim tu vetsi lehkost, silnejsi lasku, klid, mir, pohodicku euforickou nirvanicku. moje streva se mnohem rychleji vyprazdnuji/cisti a mam vic energie. dnesnim ranem nastala viditelna zmena k lepsimu. letim vzhuru a krasne se vznasim a to je teprve zacatek.. usmivam se.. je mi bozsky ovocne krasne.

nedelni blesi trhy byly v pohode, spala jsem skoro pet hodin, tak jsem ani nebyla vubec pres den ospala jen navecer prijemne unavena, ale asi za dve hodinky jsem zase byla plna zivota a sla jsem spat az kolem druhy rano.

proste to byla perfektni nedele, davali jsme si na trzich dvakrat cerstvou stavu z pomerancu, vyrabi je mango primo na miste, a obcas to i nekoho zaujme.. nejsou toho ani dve deci ale vystaci nam to na par hodin, vzdycky kdyz myslim na to ze bych si dala stavu mango se me zepta das si stavu, no, a takhle to mame skoro porad. a taky jsme se spolecne tesili na durian ktery jsme si dali brzy po navratu do nasi krabice od bot. a ten byl! jedna basen! oh, muj zlatej durianek, ten nezklame, vzdy me potesi i mile prekvapi..

uz jsem se zminila o dvou nasich zakaznicich ktere velice zaujal nas ovocny zivot a hodne se vyptavali a po asi dvou tydnech zase prisly a ta jedna ze uz si dava ovoce jak nejvic je toho schopna a ze uz se citi mnohem lip, a ta druha ze nic moc, ale trochu vic ovoce ji. no a tuhle nedeli prila ta co se do ovoce pustila s chuti a hned jak prichazela jsem si vsimla ze vypada lip, jeji plet vypadala viditelne lip. ale neprekvapilo me to uz jsem par lidi v minulosti na ovoce naverbovala a tak podle nich ale i podle sebe vim co ovoce a to uz za velmi kratkou dobu dokaze. a protoze vim, vitam ji slovy: ahoj, vypadas mnohem lip, jsem si jista ze jis hodne ovoce, a ona na to ano, jim, jim hodne ovoce a kazdou snidani jenom ovoce, a citim se tak mnohem lip a cela zarila tim novym ovocnym stestim. moc jsem se s ni z te jeji ovocne radosti radovala. vsak jakpak by ne, vzdyt na moji dlouhe ovocne ceste potkam takovou ovocne naladenou dusi velmi poskrovnu. ano, je jich malo, ale existuji a hlavne, rozmnozuji se. taky si s nami rad povida o ovoci jeden mladik z indie. zije kousek od trhu, a chodi si k nam hlavne popovidat. ne jen o ovoci.

ja a mango si uzivame krasnych ovocnych mirumilovnych slunickovych dni, i kdyz uz na nas konecne uderila zima, ne tak kruta jako na sibiri, ale presto studena, prisla se snehem, ktery napadl ve snehovych horach ve state victori, ktere jsou od tud cely den jizdy autem, ale je tu citit ve vzuchu a teploty upadly az pod osumnact stupnu. takze jsem navlika vic tricek a svetr a tlusty teplaky a tenky ponozky, zitra se poohlidnu po tlustejch, od zari nebyly potreba.

a abych neskoncila u ponozek, trochu i prsi.

zivot je krasnej

jeden z durianku ktery cestoval v mem i v mangove krevnim obehu.. aaaaaach, ten byl dobrouckej

den druhy: cile v kariere

2009-04-29T09:14:00.000+10:00

17

podnikani / financnich zalezitostech

nezalezi na tom, zda se chcete stat spickovym odbornikem a vydelavat miliony, nebo profesionalnim badatelem, jehoz bohatstvim jsou nashromazdene vedomosti, nyni mate prilezitost usjistit se, zda to skutecne chcete.

1 premyslejte pet minut o nejruznejsich moznostech: kolik penez byste radi nashromazdili? kam byste to chteli dotahnout ve vasi profesi/firme? jak by mel vypadat vas rocni prijem? jaka financni rozhodnuti vas cekaji?

2 prisudte kazdemu cili termin (6 mesicu, rok, 5 let, 10 let, 20 let), do kdy ho chcete dosahnout.

3 zvyraznete si nejdulezitejsi cil tohoto roku.

4 ve dvou minutach pisemne zformulujte kratky odstavec z nehoz bude jasne, proc jste absolutne odhodlani tento cil behem pristiho roku splnit.

(anthony robbins)

tajsky durian, na durianove farme. jsem absolutne odhodlana pestovat a prodavat magicke duriany. mango taky tak.

vylet k oceanu

2009-04-24T21:21:00.000+10:00

me vzdycky nadchne, je mi tak slavnostne v jeho blizkosti a proto jsem mu verna a mam ho porad na blizku a nekdy hodne blizoucko a nekdy jsem v nem, plavu si vesele, jako bych litala..

slunicko uz neni tak horke, a tak uz asi mesic neplavu, ale zato trosku vic chodim. to me taky moc bavi, hlavne kdyz je to v prirode

predevcirem me mango pozval na ostruvek nedaleko od nasi krabice od bot. objevil ho, pri sbirani golfovych micku. samozrejme jsem pozvani neodmitla a za chvilku jsme tam byli a byla pohodicka pohoda, slunicko svitilo a vubec nic nam nechybelo, hezky jsme si uzivali a vubec se nam nechtelo zpet, ale vyhnal nas hlad a tak jsme jeste zajeli pro drurianek a hned po navratu do ty nasi bedynky jsme si na nem moc krasne pochutnali.

jeeee, to byl krasnej den.

po delsi dobe jsme taky oprasili fotak a tak mame z ostruvku i obrazky..

dneska byly dva durianci a oba moc mnam, hlavne ten druhej. snedli jsme je oba najednou, byla to moje snidane a uz bylo pul sesty odpoledne. za hodinu a pul jsme jeste meli cerstvou stavu z pomerancu, ja pul litru mango dve deci.

zivot je krasnej

mango ve svym zivlu.. :)

den prvni: cile pro rozvoj osobnosti

2009-04-24T20:28:00.000+10:00

16

vas pocit osobni spokojenosti a plne prozivaneho zivota vytvari zaklad pro vsechny dalsi uspechy.

1 premyslejte pet minut o nejruznejsich moznostech: co byste se radi naucili? jake dovednosti byste radi zvladli? jake povahove rysy byste v sobe radi vypestovali? jaci by meli byt vasi pratele? jaci byste chteli byt vy sami?

2 priradte ke kazdemu cili termin (6 mesicu, rok, 5 let, 10 let, 20 let), dokdy ho chcete dosahnout.

3 zvyraznete si nejdulezitejsi cil tohoto roku.

4 ve dvou minutach pisemne zformulujte kratky odstavec, z nehoz bude jasne, proc jste absolutne odhodlani tento cil behem pristiho roku splnit.

(anthony robbins)

muj mango v durianovem lese, tam me vzal v roce 2006 na durianove sneni, asi treti den nasi mesicni durianove dovelene v thajsku.

do konce tohoto roku mame cil pestovat duriany, a vsechny mozny druhy tropickeho a subtropickeho ovoce. mnam. moc se tesime.

muj cil

2009-04-23T22:08:00.000+10:00

vytvorit photoblog se vloudil do mych snu, a ani to netrvalo dlouho a ejhle, muj obrazkovy blog je na svete. opravdu jsem mela stesti, mango dneska vubec nepracoval a venoval se mi cely den, teda jen na pul hodky odebehl za sousedem, a tak jak jsme pred polednem sedeli u pocitace zeptala jsem se ho zda by mi prosim pekne mohl pomoct s tim mym obrazkovym blogem na ktery jsem dostala nedavno napad a chut. no a mango na to, ze mi rad pomuze a za dve hodinky byl muj sen mit photoblog v cili. mam velkou radost. jupiiii. mango je moje stesticko, bez nej bych to asi nezvladla nejsem zadnej pocitacovej talent spis naopak, je to na me porad jeste velky sousto, i kdyz uz jsem se prave diky mangovi hodne naucila. ale ucim se pomalu, hlavne proto ze nemam dostatecnou praxi, nechci stravit moc casu koukanim do obrazovky a taky si chci setrit ruce.

dneska jsme pili galia meloun kazdej 5dl, pak v prubehu dne 3 krat 4 krat? blaze popijeli vodni meloun a to pul litru az litr najednou. samozrejme nechybel primo bozsky durian, a i presne tak mnamozni jsme meli jeden vcera, byl akorat aspon dvakrat vetsi, a byla to zase silne kremova zalezitost plna sladouckych prekvapeni. manam. a v pet posledni mnamka z loupanych rajcat a libanoskych okurek s palivou paprickou chili. okurky sladouckky stvnaty a krehky, rajcatka jedna basen a ta vune... mango si to dal s avokadem a ja bez. on si taky dava mnooohem vic chili nez ja, coz bylo loni naopak a obcas se tomu i oba divime. jo, ovoce, to je mocna carodejka, plna zivota plna tajuplnych chuti i vuni.. po stavach jsme se taky euphoricky chichotali, no, co vam budu vypravet, hotovi ovocni blazni. :)

vcera jsme meli bezva den navstivili jsme ocean, puvodne jsem o tom chtela napsat dneska mnohem vic, ale zamotal se to toho ten novy blog tak az priste.. blizi se pulnoc

zivot je krasny
life is beautiful

ps: muj novy obrazkovy blog

pokyny

2009-04-23T16:02:00.000+10:00

15

pro stanovovani cilu (programovani RAS)

1 ihned se rozhodnete, ze v pristich ctyrech dnech venujete deset minut denne stanovovani svych cilu. (poznamka: vedte si o techto cilech stale zaznamy v diari s pevnymi deskami.)

2 az budete nad svymi cili premyslet, neustale si pokladejte otazku: "co bych chtel od zivota, kdybych si byl jisty, ze ziskam, cokkoli si usmyslim? co bych podnikl, kdybych vedel, ze nemuzu prohrat?"

3 neztracejte smysl pro humor! predstavte si, ze jste znovu male dite. jste v oddeleni hracek velkeho obchodniho domu, blizi se vanoce a santa claus si vas posadil na klin. (vzpominate si jeste, jako to bylo?) v takovem okamziku vzruseneho ocekavani neexistuje nic, co byste si nesmeli prat, zadny darek neni prilis drahy, vse mame na dosah ruky...

(anthony robbins)

uskutecneni jednho z mych snu: prozit co nejvic meho zivota v krasne prirode na slunicku v teploucku. :)

podzimni ovocna pohoda

2009-04-20T10:58:00.000+10:00

zalita australskym slunickem i destem nas provazi na nasi pouti zivota na planete zemi. ja a mango si pochunavame na duriancich kazdy den, s vyjimkou dvou dnu bez, no, styskalo se nam, ale dalo se to prezit. jeden z tech dni byl zrovinka vcera, a k veceru uz jsem po durianu moc touzila, ale obchody uz byly zavreny, takze sance premluvit manga aby pro durianek dojel nebyla zadna. no, nic, uklidnila me skoro ihned nova myslenka ze bude durianek zitra, coz je dnes, a ten priveze mango dneska odpolede asi kolem treti, az se vrati z nakupu a prace (zahradnicek). moc se tesim, na pritele i na druianek.

jinak si taky davame moc sladky hroznovy vino v podobe cerstve vyrobene stavy, kterou taky ihned za cerstva bez odkladu vypijeme, jako vsechny nase ovocne stavy. mnam. vcera jsme meli napriklad stavu z vina trikrat, a jako posledni jidlo asi v sest vecer byly loupany rajcatka, libanonsky okurky, za doprovodu palive papricky chili. mango si prida i avokado, ja uz ho nekolik mesicu vubec nejim. na vsem si moc pochunavame. a jime vetsinou spolecne. taky nam moc chutnaji stavy z ananasu pomerance a bananu, ty si taky davame skoro kazdy den. podarilo se nam koupit bedynku kaki, a byli uplne tekuty tak jsem je bez slupek rozmixovala, seminka nemeli, a meli jsme z ty bedynky kaki kazdej trikrat hutny a husty napoj cokoladovokaramelovovanilkovy chute, kterou jsme neocekavali, a tak nas mile prekvapila. a jeste ananas jablko pomeranc, nebo ananans jablko pomeranc banan koktejl. ovoce bylo hodne a museli jsme ho zpracovat v den nakupu a tak kazdy kaki napoj mel 7dl i pres. no dali jsme si do nosu to jo, ale nic nas z toho nebolelo, spis jsme se chichotali ovocnou euphorii. ananasy jsou ted v plne sezone, kupujeme je vetsinou za dva dolary kus a jsou to vetsinou pekni macani. krasne nam tu vodni a taky tak uzasne chutnaji, ananasy mame oba moc, moc, moc radi. taky jsem tento tyden koupila za slevu uz mekky a vyborne vune obrovske broskve (3kg). ty jsme taky do sebe potrebovali vpravit ten samy den, tak jsme je rozmixovali s pomerancovou stavou a vypili a byla to hotova pohadka mladi, takova presladka vonava kasicka. pritukli jsme si na zdravi jako vzdy a uz jsme upijeli tu lahodnou lahudku po malych douscich vychutnavajice kazdy lok a chvalilli jsme si tu broskvovopomerancovou pochoutku. manam, mnam, mnamy, mnamy, mnaaaaaaaaaaaaaaam...mnam. jeeee, ovoce, to je radast z jidla a piti.

jinak u nas vladne klid mir a pododa. tenhle mesic jsme vynechali diky desti dvakrat trhy, coz byla parada, vzdycky jsme si s mangem udelali spolecny krasny prekrasny den, on je to muj ovocnej sladkej andilek, a je mi s nim tak moc dobre. a nejlepsi je ze jemu se mnou taky.

zivot je krasny.

sladounke a mocne hroznove vino je v plne sezone, kupujeme box tak dvaktat, trikrat tydne. vetsinu vina vypijeme v podobe cerstvych ovocnych stav. box nam vetsinou vydrzi dva tri dny.

durianova lodka nalozena sladkym durianovym snem,ktery me/nas vzdy vezme na tajuplnou cestu...

uz se vam nekdy

2009-04-20T10:16:00.001+10:00

14

stalo, ze se pote, co jste si koupili novy oblek nebo auto, zacali vsude okolo vas rojit lide s uplne stejnou veci? budte si jisti, ze byli kolem vas vzdycky. proc jste si jich vsak predtim nevsimali?

cast vaseho mozku je jednoduse zodpovedna za vyrazovani vsech informaci, ktere nejsou nezbytne nutne pro vase preziti a uspech. mnoha veci, ktere by vam mohly pomoci uskutecnit vase sny, si nikdy nevsimnete, ani je nevyuzijete, protoze jste si sve cile nedefinovali dost jasne (nerelki jste svemu mozku, co je dulezite).

jakmile je vsak definujete, aktivujete svuj "retikularni aktivacni system"(RAS). tato cast vasi mysli se zacne chovat jako magnet, ktery k sobe pritahuje veskere informace a prilezitosti, ktere vam mohou pomoci k rychlejsimu dosazeni vasich cilu. dokazete-li spustit tento mocny neurologicky mechanismus, vas zivot se muze promenit doslova v nekolika dnech ci tydnech.

(anthony robbins)

humming bird

kazdy z nas ma

2009-04-19T20:51:00.001+10:00

13

cile, i kdyz si je nekdy neuvedumujeme. a nase cile, at uz jsou jakekoli, vyznamne ovlivnuji nas zivot. ovsem nektere cile, jako napriklad: "musim vyrovnat ty zatracene ucty," postradaji jakoukoli inspiraci. klicem k uvolneni nasi skutecne sily je schopnost stanovit si takove cile, ktere jsou dostatecne vzrusujici, aby inspirovaly nasi kreativitu a zazehly v nas plamen vasne.

nyni si z rozmyslem stanovte sve cile. nechejte si projit hlavou vse, co stoji za uvahu. potom si vyberete ten cil, ktery vas nejvice vzrusuje, nejaky, kvuli kteremu jste ochotni brzy vstavat a bdit dlouho do noci. zvolte si konecny termin, dokdy svuj cil musite splnit, a zapiste si par vet o tom proc musite sveho cile dosahnout bezpodminecne ve stanovenou dobu. je dost vyznamny na to, aby pro vas predstavoval skutecnou vyzvu? aby vas dotlacil k prekonani vlastnich hranic? aby odkryl vas skutecny potencial?

(anthony robbins)

jeden z mych cilu, ktery me dostatecne vzrusuje: odstehovat se koncem roku 2009 do teplicka tropu, a z mesta do prirody za lepsim vzduchem, ovocem a zivotem. navic mam to stesti ze muj mango ma ten samej cil. tesime se jako maly deti. a to nejen na pestovani ovoce a vetsi teplicko...

bily papousek kakadu na eukalyptu. leto 2005 sydney

jak muzete zviditelnit

2009-04-17T09:18:00.000+10:00

12

neviditelne? nejprve sve sny jasne definujte; jedinym omezenim v tom, ceho muzete dosahnout, je mira vasi schopnosti presne vymezit predmet sve touhy. zacnete si specifikovat sve cile a behem nekolika pristich dnu si pripravte plan, ktery povede k jejich naplneni.

(anthony robins)

ja, kdyz jsem jasne definovala muj sen jist tak, abych zachovala zivot, jsem hned s radosti a nadsenim zacala planovat kde a jak budu ovoce nakupovat... jak nalozim s volnym casem ktery nebudu muset venovat vareni, a vsemu co k nemu patri, jako myti nadobi, zdlouhave nakupy atd. a u toho planovani jsem si brzicko vsimla, jak moc mi toto rozhodnuti zmeni muj zivot k lepsimu. svou jednoduchosti mi ovocna zivotosprava hodne zjednodusila a obohatila moji existenci. ano, tyto a podobne plany me vedly i cinum, tedy jejich naplneni, a tim se naplnil, zviditelnil muj sen...

asi pulrocni avokadovy maly stromek na nasi zahradce. avokado snim, seminko zasadim a hle, novy zivot... :) muj sen se splnil a zvititelnil: zachovavam zivot coz me naplnuje radosti i hlubokou sokojenosti.

tuzka - kresleni pravou mozkovou hemisferou

2009-04-16T11:32:00.000+10:00

och, ano, mam velkou radost, udelala jsem si radost tim, ze jsem se prihlasila na kurs tuzka - kresleni pravou mozkovou hemisferou. nasla jsem ho na webu. ano, dalsi vyhoda internetu, asi bych bez nej na tento kurs tak lehce nenarazila. kurs je dvoudenni a ubytovani a pomucky na kresleni zorganizovane a uz v cenne. jupiiiii, mam velikanskou radost, tesim se jako mala holka. kurs bude 11. 12. cervence v decine tam mam tetu, tak za ni po kursu, nebo pred, na par dni skocim, jeeee ta bude mit radost, uz me zve par let, ale nikdy mi to opravdu nevyslo, jasne ze se na tetinku milusku taky tesim.

decin jsem taky vybrala proto, ze je je tam zatim nejvic volnych mist, a tak kdyby se chtel jeste nekdo koho znam ci neznam pridat, aby mel/a moznost se bez problemu prihlasit. jsou i jine kursy jako pastel, akvarel atd. ale ty jsou jen pro ty co uz maji za sebou kurs tuzka.

ano, je to tak byla jsem trosilinku zklamana, kdyz jsem zjistila, ze kurs zpev a kresleni je uz vyprodany, nebot moje touha zazpivat si s vetsi partou lidicek je silna, ale nenechala jsem aby se ten smutek ve me usadil, a hned jsem se rozhodla co ucinim proto abych se citila lip a taky jsem hned jednala a napsala email, zda by me mohli prihlasit na kurs zpev jako nahradnici na 17. - 19. cervence ktery se porada v telci. a hned jsem dostala milou premilou odpoved ze si me jako nahradnici evidujou. no a ted jsem se tam mrkla to rozpisu kursu a vsimla jsem si ze se vejdu jeste do jednoho terminu (17. -19.cervence, dolni hbyty) taky coby nahradnice, tak jim jeste dnes napisu at si me tam taky poznamenaji. a budu si moc prat at to vyjde. a kdyz to nevyjde, ma to tak byt. a treba to vyjde pri pristi ceske navsteve ze? hlavne kdyz ted vim, ze jsou kursy popularni a rychle vyprodane, a tak zacnu priste objednavat mnohem driv

och, ach, ha, ha, ha, mam radost, ze jsem si udelala radost. a diky serafine, ze poradas tak smysluplne kurzy pro radost a osoobni rust. jupiiiii.

kdyby mel nekdo zajem mrknete na velice dobre zorganizovane stranky serafina. :)

tuzka

zpev

malinky detail obrazku, ktery jsem si podle sveho vodovkama obmalovala z nejakeho kalendare, protoze se mi libil. moc me to bavilo a slo mi to rychle a samo, proste jsem si jako dite hrala s barvami a tvary. je to z minulyho roku, chodila jsem na takove malovaci dychanky, ale diky neschode organizatoru se tento mily krouzek rozpadl. no, jednou o tom napisu trochu vic. mam od tud hezke vzpominky. a nejen proto se tak tesim na tuzku v decine. jsem taky rada blizko reky. fotila jsem ja moji digi camerou.

skoro pul zivota

2009-04-16T10:16:00.000+10:00

11

stravil napojeny na pristroje a druhou polovinu prozil na vozicku. s takovou spoustou osobniho nestesti jiste nemel moznost pecovat o blaho jinych lidi. nebo snad ano?

priklad eda robertse ilustruje, co dokaze jedine skutecne odhodlane rozhodnuti. stal se prvnim kvadruplegikem, ktery vystudoval kalifornskou univerzitu v berkeley a pracoval jako reditel kalifornskeho statniho ustavu pro rehabilitacni lecbu. byl neunavnym zastancem telesne postizenych spoluobcanu a usiloval o jejich zakonne prava na svet bez barier. sam prispel radou podnetnych napadu a inovaci, diky nimz tento zakon nezustal jen na papire.

nehledejte vymluvy. neodkladejte o jediny okamzik tri rozhodnuti, diky nimz se zlepsi vase zdravi, vase profesionalni draha, vase vztahy, vas zivot - a jednejte podle nich.

(anthony robbins)

dneska jsem se rozhodla ze jakmile se vedome zamracim odezenu ten mrak usmevem, ktery lehce vyvolam prijemnou myslenkou, treba ze uz brzy zase uvidim moji milovanou maminku. to mi zlepsi moje zdravi, vztahy, zivot i profesionalni drahu. dalsi rozhodnuti je trosku vic psat, a treti nemarnit cas ctenim veci, ktery me v podstate nezajimaji. coz obcas na internetu i mimo delam, a pak lituju ztracenyho casu. tak hlavne nezapomenout na moje nova rozhodnuti. no, prinejhorsim se mrknu sem.

nedaleka ruzova ruze po desti se raduje z cesrstvych destovych kapek. ja mam taky rada kdyz na me pada dest :)

hra s fotografii

2009-04-14T08:28:00.000+10:00

me bavi, a obcas se ji venuji. mam moc rada obrazky, at uz malovane nebo fotografovane, hraju si s obojim. u fotografie jsem nikdy nedosla daleko, bud se rozbi fotak, nebo se ztratil, nebo mi byl ukradenej, nebo mi ho nekdo ukrad, a pak i fotky se vzdycky rozplynuly nekde ve vesmiru...

mensi zmena prisla s digitalnim fotakem. vic me to s nim bavi nebot je u nej vic moznosti si hrat. muzu si udelat kolik obrazku chci a ty to se mi nepovedly hned vyhodit a ani neni zadny odpad.

je pravda ze jsem ztratila skoro vsechmy digitalni fotografie z mych prvnich dvou let, to kdyz se mi odporoucel pocitac, a navic v ty dobe jsem fotak ztratila. nasledovalo obdobi bez foceni, a to i kdyz jsem si poridila novy fotak, nejak jsem tema ztratama ztratila do foceni na cas chut. ta se k my radosti vratila a tak sem tam si zase hraju s fotografi.

nedavno mi moje maminka poslala nedigitalni fotku kterou ona vyfotila v recku, jsem na ni ja, a je to jedin fotka z teto dovolene, na ktere jem. chtela jsem si ji scanovat na pocitac, ale mango mi poradil at si ji ofotim digitalni kamerou, ze je to tak jednodussi. moc jsem od toho neocekavala, ale stejne jsem to zkusila, rada experimentuju, a pri foceni se mi vybavilo, ze uz jsem ve svych digi foto zacatcich uz fotky z fotek delala... no, a byla jsem s vysledkem spokojena, tenkrat i dnes. a udelala jsem si z jednoho obrazku hned obrazku nekolik. fotila jsem v obyvaku pri dennim svetle, v trochu tmavsim koute s bleskem i bez.

ja v recku na dovolene s mamkou zari 08. kazdy den vedra pres tricet, slunicko, koupani plavani v mori, a ja se zivila prevazne cerstve vyrobenou a vypitou melounovou a pomerancovou stavou

zivot je krasny

vyzkumy jenoznacne ukazuji,

2009-04-14T08:02:00.000+10:00

10

ze uspesni jsou ti lide, kteri se rychle rozhoduji a vahave upousteji od dobre promyslenych nazoru. naopak neuspesni lide se rozhoduji pomalu, ale sve nazory meni casto. jakmile dospejete ke smysluplnemu rozhodnuti, drzte se ho!

(anthony robbins)

ja se rozhoduji rychle, a smysluplnych rozhodnuti se drzim. napriklad jsem se pred vice nez dvaceti lety rychle a to ze dne na den rozhodla jist z etickych duvodu jen syrove ovoce, tohoto smysluplneho rozhodnuti se drzim do dnes. to same se stalo kdyz jsem o par let drive prestala jist maso ktere mi do dnes nechybelo. a jeste dnes, kdyz se podivam zpet, mam radost ze jsem se tak moudre rozhodla.

naktarinkovy kvitek, na nasi zahradce.

uspech ani prohra

2009-04-11T14:39:00.001+10:00

9

obvykle nejsou dusledkem jedine udalosti. prohrava ten, kdo se neodhodla zvednout telefon... je liny ujit mili navic... nerekne: "mam te rad." a podobne jako vedou k prohre drobna rozhodnuti, je i uspech vysledkem iniciativniho usili... vytrvalosti... vymluvneho presvedcovani o hloubce nasi lasky.

jaky drobny cin muzete prave dnes vykonat, abyste uvedli do pohybu udalosti vedouci k uspechu ve vasem zivote?

(anthony robbins)

dnes jsem jedla zdrave, jako vzdy, toto rozhodnuti mi uspesne zajistilo zdravicko, a nemusim se obavat ze zemru treba na rakovinu nebo podobnou zhoubnou nemoc.

asi deset dni mlady vodni melounek si lebedi na nasi zahradce.

basnicky od pavlinky

2009-04-11T14:34:00.000+10:00

basnicky od pavlinky

forum vitarian navstevuje i pavlina, a ona rada basni, a me napsala uz basnicky dve, moc se mi libi. jeste jendou diky moc pavlinko.

Príspevek Re: Pavlína
Ahoj Kvetuško.
Taky na Tebe myslím a moc Ti dekuju za krásné vune, které jsi mi na dálku poslala - oceán, ovoce, jarní kvetiny... tak jsem to doplnila básnickou:

Skládanka z vuní

Našla jsem cestu k oblakum
a dotýkám se nebe,
našla jsem cestu k zázrakum
a už vím kudy vede.
Pres vune a chute chci dál jít
a užít si tu krásu,
nikdy však nechci zpátky vzít
svou cestu starých casu.
Proc chodit mrtvou krajinou,
když existuje živá,
proc prodírat se bažinou,
když v blízku slunce zpívá.
Paprsky svými vytvorí
tu sladkou štávu plodu,
vítr se s vuní vynorí
a doplní tu shodu.

Príspevek Re: Kveta - ovocna kvetinka
Souhlasím s Lucy, Kvetuška rozdává ze sebe slunce...

Kvetuško, Ty slunícko,
stací Tvých slov malicko,
clovek cítí z Tebe sílu,
predstavuješ hodnou vílu,
která duši pohladí,
a nezištne poradí.
Oceán sem voní z Tebe,
posíláš i modré nebe,
kvetiny, vítr a vodu
a z ovoce mnoho chodu.
Tak mužeme díky Tobe
žít tak trochu ve Tvé dobe,
mužeme se s Tebou snad
ze života radovat :D .

mila pavlinko, preji ti at se te basnicka muza drzi. a take sladke stavnate ovoce. preju krasny slunickovy den. s laksou, kveta.

z nasich omylu

2009-04-10T20:40:00.000+10:00

8

se musime ucit, misto abychom nad nimi horekovali. v opacnem pripade budeme v budoucnu delat stejne chyby. jestlize se prechodne octnete na dne, uvedomte si, ze neexistuji zivotni prohry jako takove. existuji pouze dusledky. zamyslete se nad timto proslovim: uspech je plodem spravneho usudku, spravny usudek je plodem zkusenosti {dlouhe i} a zkusenosti jsou casto plodem spatneho usudku!

jaka pouceni jste si odnesli z minulych chyb a jak je dnes muzete vyuzit ke zlepseni sveho zivota?

{anthony robbins}

ja sem vzdy litovala kdyz jsem neposlechla svoji intuici, to byla moje chyba, poucila jsem se ze bude lepsi kdyz ji poslouchat budu, pak mi bude lip. a je to tak. tim ze jsem zacala posloucht svoji intuici jsem ziskala jeste silnejsi viru v moje pocity, viru v sama sebe a navic jsem se vyhla neprijemnym situacim, ktere se vzdy postavily do moji cesty v tech pripadech kdyz jsem svoji intuici neposlechla.

asi den mlady vodni melounek jeste s kvetem z ktereho vyrusta, si lebedi na nasi zahradce

cim vice

2009-04-09T19:48:00.001+10:00

7

odhodlanych rozhodnuti ucinite, tim snaze se budete rozhodovat. svaly sili posilovanim a totez plati o sile naseho rozhodovani.

ucinte dnes dve rozhodnuti, ktera jste dlouho odkladali: jedno snadne a druhe ponekud dalekosahlejsi. okamzite ucinte prvni kroky k jejich naplneni - a zitra ve sve snaze pokracujte. takto posilujete svou rozhodnost, ktera muze zmenit cely vas zivot.

(anthony robbins)

ja mam svoje rozhodovaci svaly dobre procvicene.

ananas je spokojeny i v kvetinaci, aspon se tak tvari...

ananas

2009-04-09T19:32:00.000+10:00

taky patri mezi moje nejoblibenejsi, nejzamilovanejsi ovoce. ten jsem poprve uvidela na vlastni oci kdyz jsem se v 28 letech presunula do slunne a ovocne australie. pred tim jsem ho znala jez z plechovky jako kompot, ktery mamka vyjimecne sehnala ve vanocim obdobi trosku bohatejsim na sortiment zbozi... musim priznat ze mi chunali ty zluty trojuhelnicky ananasu. take jako dospela jsem si v restauracich rada davala ananasovou stavu. ale tyto v tovarne zpracovane pasterovane a prislasovane produkty se ani nahodou neyrovnali te prave chuti cerstveho a dobre zraleho ananasu.

zraly ananas krasne a silne ananasove voni, je na omak trochu poddajny, a u vetsiny druhu syte oranzovy ci zlutooranzovy.

ananas ma mala cerna seminka, ale takovy se malokdy vidi. zalezi na zemi, treba v thajsku jsou ananasy se seminky bezne, ale ve vice "civilozovanych" oblastech sveta je spis na trhu k videni ananas geneticky slechteny k tomu aby seminka nemel. to samy u bananau. ale zpet k ananasu, ananas se da tedy mnozit seminky, ale take kazda ananasova rostlinka ma nekolik ananasovyh miminek-vyhonku ktere rostou v samostatne rostliny. a dalsi spusob jak si lehce vypestovat ananas je tocivym pohybem ukroutit korunku ze zelenych listu na vrcholu ananasu, odtdrhnout spodni listy a zasadit do hliny. ananas se tedy velice jednoduse propaguje a proto v mistech tropu kde se mu dari nejlepe je vzdy k mani a za sympatickou cenu. ananasu je nekolik druhu, v thajsku meli na prodej bezne dva druhy, oba vyborny krasne sladoucky, tady v australii jsem jedla nejlepsi ananasy z obchodu ve state queensland, a pak od lidi co je pestujou na vlastnich pozemcich bez toxickych chemickych pripravku pro vlastni obzivu a ne komercne.

tady v sydney se tak sladky ananas jako v thajsku ci queenslandu jen tak neobjevi, ale kupujeme je stejnak protoze ananas ja i mango mame moc radi i tak a aby se nam "nespalili" po nich pusinky a jazycky, stavnime je spolecne s jablky, nebo s jablky a banany, moje nejoblibenejsi stava je ananas pomeranc. samozrejme sladky pomerance ne zadny stoviky. zato thajskej a queenslandskej ananas si muzu dat v pohode celej jen tak a nic me ani manga nepali.

ananas ma take silne cistici vlastnosti, je to videt i na nasem odstavnovaci, ktery je nekdy trochu zazloutly z ovocnych stav, ale jakmile odstavnime ananas, odstavnovac je cistounky jako novy.

mango pred lety jedl a trochu pil jen ananasy asi deset dni a pry to krasne vycistilo jeho telo. mango o teto zkusenosti napsal clanek na jeho stranky. tady je link: http://www.fruitnut.net/HTML/205_NonFiction_Fruit_Pineapple.htm

koruna zelenych listu ananasu s otrhanymi spodnimi listy, pripravena k zasazeni do hliny. na spodni casti koruny uz nejake koreny jsou, otrhanim spodnich listu vznikne vic mista pro nove koreny a navic nova ananasova rostlinka sedi v hline pevneji.

dve ananasove koruny listu, jedna pripravena na propagaci a druha ne, jeste nema otrhany spodni listy.

ananas se da pestovat i jako velice dekorativni pokojova rostinka.

ananasova plantaz

i kdyz se zivim syrovym ovocem

2009-04-07T20:23:00.000+10:00

a citim se diky tomu krasne, a netrpim zadnymi beznymi zdravotnimi problemy, jako napr. bolesti hlavy, nespavosti, obesitou, nevolnosti, prujmy, zacpou, paleni zahy atd.

presto se nekdy bolesti nevyhnu; obcas se stane ze mi prochladne telo a projevi se to krecema v mych nohach, ktere jsou oslabene ochrnutim po tezkem urazu patere s pohmozdenim michy. trvalo mi nejaky cas, nez jsem si vsimla z ceho ty krece mam, a davam si od te doby pozor abych neprochladla, ale presto se to obcas stane a ja trpim vetsinou cely den a celou noc nekdy slabsi nekdy silnou bolesti, ktera prichazi v ruznyhc intervalech, mezi kterymy si od bolesti odpocinu, take pro zmirneni bolesti si nohy protahuju, a tak mam ke konci dne unaveny ruce. a tak nic nedelam, jen lezim, na nic jineho nemam ani pomysleni. bolest me pohlti a nejsem shopna a ani nemam zajem o jakekoliv cinosti, kdyz chodim, cely stav se jen zhorsuje.

vim, ze bych nemusela tolik trpet, kdybych se lip nabalila kdyz jsem v nedeli z horky vany a pak studeny srchy za 10 minut vylitla do studenyho auta, bylo 6 rano a jeli jsme na blesi trhy. zahrala jsem se az tak za pul hodiny pri vybalovani zbozi na prodej. vim, ze bych nemusela tak trpet kdybych spolkla nejaky ten prasek, stcilo by zaklepat u sousedu, takovy prasky proti bolesti ma doma skoro kazdej, ale ja ne, nechci je, vim ze by mi pomoly s bolesti, ale pridaly by mi na bolesti pozdeji, diky vedlejsim ucinkum. navic jsou takovy prasky navykove a o to taky nestojim. to si radsi vetsinu dne a noci tu bolest protrpim. nastesti neprochladnu tak casto. stava se to vyjimecne, nebot se vetsinou o to aby mi nebyla zima postaram. v nedleli jsem se teda o sebe dobre nepostarala oblikla jsem se nalehko a v pondeli jsem na to doplatila. priste si vemu do auta deku nebo dve. no jo podzim je tu v plny sile, rana a vecery jsou o poznani chladnejsi.

topeni v aute nepouzivame, nebot to me sice zahreje, ale zase pak nemuzu dejchat ucpe se mi skoro ihned nos, z kteryho mi za cas tece a to se strida, dychaci cesty mam vyschly no hruza. a vzpamatovavam se s toho nejmin den.

je, pravda neco jsem si vytrpela ale uz je to za mnou a je mi hej. vcera i pres bolest jsem si pochutnala na vybornym durianku a taky mango pro nas udelal stavu z jablicek golden delicious, ananasu a bananu to bylo taky moc mnamozni, a pak rajsky a orkurky s chili. snidala jsem ten bozskej durian ve 3 odpoledne, to se mango vratil z prace kde zahradnicil, prines durian do postele a vzdy kdyz jsem se prestala kroutit bolesti, mi podal segment durianu, och ten byl, a i jsem si po nem na hodinku zdrimla i pres v ty dobe lehkou bolest, no, jo, durian ten me vzdycky necim mile prekvapi. dneska jsem snidala taky durianek, a to v pul ctvrty, hned po te co jsem se vratila od kamaradky. za par hodin po durianu byly rajsky orurky a chili, a nakonec v sedum vecer ja nastrouhany 3 stredne velky jablicka golden delicious, a mango si je nastrouhany smichal s rozmackanym bananem a avokadem. moc nam vsechno jaky vzdy chutnalo.

vcera na trzich jsme si ani nedali jako vzdy pomerancovou stavu, ale jedli jsme sem tam banan nebo dva. po trzich byla stava z pomerancu a za pul hodiny uz vybornej durian. mnam, mnam, mnam. ja mam durian v genech, hledala jsem ho uz od malicka a jsem moc spokojena ze jsem ho nasla. sam durian me zavedl do chvil meho zivota kdy jsem o durianu snila, aniz jsem ho kdy videla nebo o nem slysela. jednoho dne bych o tom rada napsala vice. durian je pro me opravdu magicke ovoce plny krasnych kouzel.

je to krasne zit bez bolesti.

magicky durian

dragon fruit v mangove ruce, s ananasovym pozadim. ananasy v thailandu jsou moc moc moc sladkoucky a dobroucky. dragon fruit nas nijak chuti nezaujal. zato vzhledem je dragon fruit opravdu mnam. proto je vhodny k dekoracim ovocnych jidel a napoju.

zivot je krasny

vsichni jsme mnohokrat slyseli

2009-04-07T16:31:00.000+10:00

6

o lidech, kteri dokazli prekonat okolnosti, ktere je svazovaly, a stali se prikladem neomezene moci didskeho ducha.

kazdy z nas muzete zit svuj zivot tak, aby se stal zdrojem teto proslule inspirace, a to jen tim, ze sebereme odvahu a uvedomime si, ze jsme schopni kontrolovat a ovladat vse, co se v nasem zivote deje. je prvda, ze nemuzeme ovlivnit vsechny udalosti, ktere nas postihnou, vzdy vsak muzeme kontrolovat nase reakce na ne stejne jako ciny, jimiz se s udalostmi vyrovnavame.

jste-li ve svem zivote s necim nespokojeni - at uz se jedna o partnersky vzdah, zdravi nebo zamestnani - ucinte prave ted rozhodnuti, jak hodlate svu situaci bezodkladne zmenit.

(anthony robinns)

ja jsem vzdy udelalala maximum pro to abych zmenila situace v mem zivote ve kterych jsem nebyla spokojena. ani jednoho ze svych rozhodnuti a cinu ktere po tom nasledovaly nelituji. naopak. mam radost.

australsky bottle brush kvete skoro cely rok

roku 1955 se rosa parksova rozhodla

2009-04-06T09:52:00.000+10:00

5

vzeprit nespavedlivemu zakonu, ktery ji diskriminoval na zaklade barvy jeji pleti. v okamziku, kdy se v autobuse odmitla zvednout ze sveho sedadla, dala do pohybu udalosti, jejichz dusledky si mnohla jen stezi v danou chvili uvedomit. mela snad v umyslu zmenit strukturu cele spolecnosti? nezavisle na tom, jake sledovala cile, k cinu ji primela jeji vira ve vyssi zasady.

premysleli jste nekdy, jak dalekosahle byste mohli ovlivnit beh veci, kdybyste sve zivotni zasady pozvedli na vyssi uroven a skutecne se odhodlali podle nich zit?

(anthony robbins)

me osobne take k cinum primela vira ve vyssi zasady, moje vira v lasku dalekosahle ovlivnila muj zivot, protoze jsem se skutecne odhodlala podle ni zit.

laska me nikdy nezklamala, a je to prave ona, ktera me privedla na pozehnanou ovocnou cestu. a k poznani ze buh je laska.

a tak me casto na moji ceste za laskou doprovazela tato slova basne jaroslava vrchlickeho:

za trochu lasky sel bych sveta kraj
sel s hlavou odkrytou a sel bych bosy,
sel v lednu - ale v dusi vecny maj,
sel vichrici - vsak slysel zpivat kosy,
sel pousti - a mel v srdci perly rosy.
za trochou lasky sel bych sveta kraj,
jak ten, kdo zpiva u dveri a prosi.

kvetinka birds of paradise me vzdy uchvati svymi nadhernymi barvami i tvary. jedna jedina kvetina je v mem svete jeden velky svet. inspiruje me ke krasnym fantasiim...

kazdy z nas je obdaren

2009-04-05T22:52:00.000+10:00

4

vnitrnimi zdroji, ktere nam umoznuji dosahnout vseho, o cem jsme kdy snili - a jeste vice. jedinym rozhodnutim muzeme dat do pohybu udalosti, ktere nam prinesou radost nebo smutek, blahobyt nebo chudobu, pratelstvi nebo samotu, dlouhy zivot nebo predcasnou smrt.

vyzyvam vas, abyste prave dnes ucinili rozhodnuti, ktere muze okamzite zmenit nebo zkvalitnit vas zivot. udelejte neco, co jste dlouho odkladali... osvojte si novou dovednost... chovejte se k lidem s vetsi uctou a pochopenim... zatelefonujte nekomu, skym jste uz dlouho nemluvili. uvedomte si, ze kazde rozhodnuti ma sve hnasledky. dokonce i nerozhodnost je jistym druhem rozhodnuti.

jaka rozhodnuti, ktera zacne ovlivnuji vas soucasny zivot, ste v minulosti ucinili, bebo nedokazali ucinit?

jahodove zatisi...

ja jsem se napriklad pred vice nez dvaceti lety rozhodla jist jen syrove cerstve ovoce, a to silne positivne ovlivnilo a zmenilo moji existenci. dodnes jsem za toto rozhodnuti a za vse co mi prineslo vdecna.