recyklace/recycle, jakozto opetne vyuziti odpadu

je velkou soucasti meho ovocneho zivota. mam to stesti, ze i kdyz jsem bydlela na hodne mistech, mela jsem vdy nejakou tu zahradku, kam jsem mohla se spokojenou dusi predat moje slupky, seminka a nahnile ovoce, ano, nekdy se i uplne plisni obaleny pomeranc, nebo jiny ovocny kousek nekde schovava, dokud ho nevycucham... :) takze kompostuju jedna radost, vim ze vse co souvisi s mym jidelnickem je prirode darem, s ovocneho odpadu se velmi rychle vytvori nadherny kompost. no, ze to zahradce prospiva jasne vidim na zdravych a spokojenych rostlinkach. ano, harmonie uspokojeni je na vsech stranach a tak se mi to libi.

tim ale ani nahodou moje stastne chvilky nekonci; zvlaste po vydatnem desti, me zahradka obdari klicky ovocnych rostlinek klubajicich se na svetlo bozi, a casto me prekvapi svoji silou, kdyz vidim ze na sve ceste museli odklopit nejaky ten kaminek, vetvicku, ci jinou prekazku. navic maji moc mi vykouzlit na tvari usmev, na dusi radost a stesti. vnimam i slunce ci chladek, miluju mrholeni, vnimam hmiz i nebeske ptaky, a kdyz projde kolem nahodny clovicek, muj usmev se na nich odrazi a posilaji mi zpet usmevavy pozdrav beze slov...

momentalne mame zahradku malinkou, a tak jsem ji pred vice nez dvema lety predala Mangovi, nedlouho po tom co priletel z rodne anglie, svete div se, uz to dost pres dva roky, a zabydlel se se mnou v moji krabici od bot. takze on se ted stara i o recyklaci odpadu z nasich ovocnych hodu. no, a ja mam vic casu na cteni, psani, siti, atd... a zahradku uz chodim jenom obdivovat, a take si pochutnavam spolecne s mangem na jahodach, rajcatech, okurkach, a melounech, ktere nam tam spokojene rostou, a malem jsem zapomela na palive papricky chili... taky je na zahradce dost rostlinek ktere jeste nerodi. jako maly lesik papaji, kvetinky, a jablkovy knedlicek, to je rostlinka plaziva australska a ma jedly bobule. mam ji teprve od lonska dostala jsem takovy maly jablkoknedlickovy miminko, a jeste mi nevykvetlo. na netu jsem si ho nevyhledala, nechavam se rada prekvapit.

muj milacek Mango to moc dobre o me vi a protoze mi rad dela radost, casto me s necim prijemnym prekvapi.

no, nejak jsem odebehla od recyklace, ver te mi je to radost, a opetne vyuziti odpadu ma hodne podob, navic je priznive pro nasi znecistenou a odpadem zanesenou planetu.

a prave z jidla se denne vali velke mnozstvi odpadu do kosu, popelnic a kontejneru, a vse nakonec skonci na velkym smetisti a vetsinou dlohodobe rozklada a nebo taky vubec ne. navic mnoho takoveho odpadu je toxicke a znecistuje pudu, ktera nas zivi.

recyklace je obsirne tema a urcite se k nemu budu vracet, nebot je i nemalou soucasti meho ovocneho zivobyti.

venku je krasne, sviti slunicko jako skoro porad, a i to mi dela velkou radost. austraslke leto se blizi ke konci a v evrope nastane jaro.

zivot je krasny



spokojena slunecnice se sluni na nasi zahradce.

musim curat

rikam svemu priteli, zvysim moje snecci tempo chuze na nejvyssi moznou rychost a uhanim na wc. curam, ulevi se mi a s usmevem na tvari se vracim za Mangem. on se taky na me usmiva a privita me divnou otazkou: "ty jsi zvejkala krysu?". no koukam jako blazen a tak ani moc nepremyslim co tim chce basnik rict... porad s vyrazem blazna...



prasatko se uz moc tesi na ovocnou bananovou bilonaktarinkovou pochoutku :)

za chvili se vzpamatuju rozchechtam se a rikam: "co ty? co povidas? jakou krysu? jsem zvejkala? cha cha cha, no je to dost drsny." posledni vetu me teda urcite nerozumel, cesky se ucil teprve par mesicu, i dkyz uspesne, casto me prekvapoval novymi slovicky. on je to muj zlatej lingvinista, ovlada nemcinu, materskou anglickou anglictinu, francouzstinu, norstinu, spanelstinu, a trosku polstinu. a jeste stripky nekolika dalsich jazyku. tak jsem mu to jeste zopakla v angline a on se jen smal a pak s velkym durazem rekl curat,s odmlkou po dlouhem cu (hacek, krouzek) vyslovil rat, a ja uz jsem pochopila a rechtali jsme se jako blazni. chew/zvejkat rat/krysu se vyslovi curat. bavime se tim nekdy dodnes. Mango me casto slovne prekvapi, no, jo, je to muj poklad. nuda s nim neni. jasny je ze je to vesti legrace pro ty co neji krysy.

zrovna nedavno jsem se docetla, ze v cine je krysa i krysi ocasek delikatsa. no, niceho nelituju, ja se bez krysich ocasku obejdu, a ne jen bez nich. ale neobejdu se bez ovoce. ovoce je moji delikatesou. a kdyz rikam ze jdu chew rat, neberte me vazne... :) maso jsem nepozrela uz mnoho pres dvacet let. z etickych duvodu a je mi lip na tele i na dusi?

a jakpak ze se mango naucil vsechny ty jazyky? tak, ze v tech zemich nejaky ten casek zil.

dneska jsme s mangem vypili 3 stavy (4dl) ze syrovych cerstvych zelenych hroznu. silene sladky ale my to milujeme. a snedli jeden vybornej durian, par loupanych rajcat a libanonsky okurky, dale ja dva banany a dve bily silene sladky naktarinky, rozmackany vidlickou. mango si dal avokado (1ks) s bananem (2ks) taky rozmackany na krem. ja uz asi 3 mesice mozna neco pres avokado nejim. no, moje telo uz ho proste nechce. dvakrat jsem ho vyzvracela a od ty doby ho nemusim. jsem rada ze mi nechybi, ono mi totiz moc moc moc chutnalo. durian mi ho svoji kremovou kremovosti nahradi. ham, ham, ham, ja se ale mam.



ovocna pochoutka, kterou jsem s radosti pripravila ze dvou bananu a dvou bilych naktarinek, rozmackanych vidlickou. patri k mym oblibenym ovocnym kasickam.

trosku vic o me

na tento svet jsem se dostavila v kvetnu 1957. prozila jsem prevazne krasne detsvi v male vesnici obklopena loukami, lesy, jezirky a potucky, zamilovana do prirody az po usi a blazen do ovoce. a kam az moje pamet saha, sama od sebe, prirozene jsem verila a stale verim v bozi exsistenci.

v roce 1970 jsem po autohavarii utrpela tezky uraz zlomeniny patere a pohmozdeni michy, coz ze dne na den silne zmenilo muj zivot. ano, tesila jsem se na prazdniny a misto toho jsem lezela v bily nemocnici, nemohla jsem si ani sednout, i otacet me sestricky musely... no, je toho na celou knihu.

vysla jsem z devaty tridy o rok dyl (uraz), a kdyz se me autority zeptaly co dal? ja ze chci studovat umeni, na to mi bylo receno ze oci mam zmalovany dobre a pak se mi ta pani od srdce a uprimme vysmala...no, jo. samo ze jsem si to odbrecela, nebyla jsem vzdy asertivni, to jsem se naucila az mnohem pozdeji. no, nikde me nakonec nechteli, na ekonomickou skolu me pro velky pocet zajemcu neprijali a tak mi potom rodice sami nasli dvouletou divci odbornou skolu, kterou jsem levou zadni vystdovala se slusnym vysvedcenim. nebrala jsem skoly moc vazne, nic moc me tam nezaujalo.

zamestnat me taky potom nikdo nechtel, a tak mi nakonec dali invalidni duchod.

par mesicu po ukonceni skolni dochazky jsem se vdala, za par let rozvedla, to se mi podarilo celkem trikrat, pokazdy s jinym muzem a taky jsem s nekolika muzi zila bez svatby. vsechny vztahy zustaly bezdetne. vsechny muze jsem opustila ja. nebyla jsem spokojena.

v roce 1985 jsem opustila i byvalou (byvalou bohemii, dnesni ceskou republiku) ceskoslovenskou republiku, nebyla jsem spokojena. taky mi slo o zivot.

v roce 1986 jsem objevila austalii a sama sebe. od te doby mam "domovy" dva. a tak ziju v austalii trvale a v bohemii prechodne. jsem spokojena.

asi od roku 1980 jsem zacala cist bibli svatou, nekdy vic nekdy min, ale dodnes jsem ji neopustila. slovo bozi je mym pokladem, darovalo mi vse co jsem hledala; svateho ducha.

inspirovana biblickym nezabijes, laskou k prirode a ovoci jsem po delsim rozjimani dosla k zaveru ze chci a budu jist jenom cerstve syrove ovoce. tento "dobry skutek" mi byl mnohonasobne vracen. netrvalo to dlouho a vsimla jsem si, ze se mi lepsi plet i nalada, ze se lip vyprazdnuju, lip vypadam, mam vic energie a tak dal, no, samy pozitivni a novy zkusenosti. nic moc jsem si o tom vsem nemyslela, byla jsem svobodna delala jsem co je pro me dulezite a co me bavi, ale po par letech, kdy jsem se citila lip a lip a nepotrebovala jsem jako mnozi zadne pilulky proti bolestem hlavy, nebo zacpe atd. mi doslo ze jsem objevila prirozenou stravu pro lidstvo. ze nemoci jsou dusledkem stravy neprirozene. svymi zkusenostmi jsem ziskala mnoho zajimavych vedomosti, a od te doby co se stravuji jen ovocem vidim svet opravdu jinyma ocima.

v roce 2000 jsem se rozhodla ze si nemuzu to velky tajemstvi o ovoci nechat jen sama pro sebe a nejlepsi bude informovat ostatni pres internet. ten jsem ale nechtela, a tak mi to trvalo delsi dobu nez jsem se konecne rozhoupala, udelala si dva kursy abych vedela jak pouzivat pocitac a nejaky ty programy, poridila si vse co potreba a zacala jsem nejdriv s hledanim dalsich lidicek co se zivi ovocem, byla jsem zklamana nikde nikdo, a kdyz jsem sla na stranky lidi co se zivi syrovou stravou byla jsem hodne kritizovana a neuznavana. jen par lidicek mi rozumelo. diky za ne. s jednim z nich ted uz 3 roky ziju. no, prosla jsem si diky debatovani na internetu zajimavou skolou o nas lidskych bytostech, coz mi i hodne pomohlo k daslimu osobnimu rustu.

sem tam cestuju a zila jsem na mnoha mistech.

plany do budoucna:

zakoupit pozemek v tropech (queensland - australie). doufam ze uz pristi rok. pestovat ovocny stromy a aloe vera. prodavat prebytky.

zalozit krouzky zpevu a kresleni pro deti. pro deti a rodice.

cestovat.

vic hrat na kytaru a zpivat.

fotit, malovat obrazy, obrazky a psat knihy.

rodinne konstalace.


atd.